» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Ženy jsou jako sny - nikdy nejsou takové, jaké bys je chtěl mít."

Luigi Pirandello

počet přístupů: 2139554

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28984 příspěvků, 4548 autorů a 303342 komentářů :: on-line: 6 ::

:: Claudette 1 ::

Fishie	publikováno: 28.08.2007, 2:36


	1. Kapitola Claudette Camelsová vždycky vypadá jako andílek. Dlouhé blond vlasy a modré oči působí opravdu věrohodně. Rty přetřené světle růžovým leskem se jeví jako naprosto pravdomluvné. A když sklopí své dlouhé černé řasy, zdá se tak stydlivá a nevinná. Ale když Claudette opravdu poznáte, dojde vám, že ona není vůbec anděl, který přišel pomáhat lidstvu. Je tu jen proto, aby vám zničila vaše sebevědomí, vaši krásu, váš smích. Aby zničila celou vaší osobnost. Ale přesto po ní kluci touží. Chtějí, aby byla jejich přítelkyně, i kdyby jen na pár sekund. Chtějí ji držet, šeptat jí do ouška, líbat ji. Dívky ji obdivují. Chtějí být jako ona, vypadat tak, chovat se tak. Chtějí být Claudette Camelsovou… Před rokem … V Port Endu se toho nikdy moc nedělo. Přes týden tu ještě procházely tlupy studentů, či lidí vracejících se z práce. Ale o víkendu se v malém městečku blízko Londýna nic nedělo. Zrovna bylo 5. srpna, pofukoval jemný letní vánek a sluníčko lehce svítilo. Nebylo nějaké výrazné horko, ale sluneční obloha dodávala jakousi dobrou náladu. Přesně pod obrovskými hodinami na Matternově náměstí stála dívenka s blond vlasy staženými do culíku. Oblečená v růžové volánkové sukni a bílém tílku. Zdála se docela nervózní, neustále se rozhlížela kolem sebe. Najednou se zpoza rohu objevila dívka. Byla to plavovláska v tříčtvrtečních džínech s černým páskem, bílém tílku a černé saténové bundičce. ,,Ahoj, já jsem Fleur,“ řekla. ,,Já jsem Claude,“ řekla blondýnka a prohlédla jsi Fleur od hlavy až k patě. ,,Jsi z gymplu, že?“ Zeptala se Fleur a mile se usmála. ,,Samozřejmě,“ řekla Claude šibalsky. ,,Ahoj!“ Zařvala z dálky nějaká dívenka. Měla dlouhé tmavě hnědé vlasy s šílenými vlnami. Na nohou měla zářivě zelené boty s černými stuhami místo tkaniček a na sobě černé džínové šatičky na ramínka s zeleným pruhem v pasu. Působila, jakoby před chvílí vypadla z komiksu. ,,Já jsem Stephanie, promiňte, že jdu pozdě,“ zařvala ještě a přicupitala k nim. Do pár minut dorazila ještě jedna dívka. Sam měla černé vlasy s ofinou, oblékla si bílé jarní šatičky s červeným páskem a na nohou měla červené baleríny. Zdála se docela stydlivá. Pozdravila potichounku a pořád se roztomile usmívala. Kdyby jste se na všechny podívali z dálky, nejspíš byste si mysleli, že jste se dostali na sraz nějakého pomateného klubu. Na skoro prázdném náměstí byly více než nápadné. Ale ve skutečnosti šlo o sraz budoucích prvňáčků Filterského gymnázia… Před deseti měsíci … ,,Ahoj Sam! Čekej!“ Zakřičela už zdálky Stephanie. ,,Ahoj,“ řekla Sam, když jí Stephanie konečně doběhla. Samantha nerada křičela, chtěla být jen tichá a nenápadná. Ze všeho nejraději měla večery. Vždycky se šla projít do blízkého parku, sedla si na lavičku a zavřela oči. Představovala si, jaké by bylo být neviditelnou. A kdyby to opravdu šlo, jsem si jistá, že by se jí to stejně nepovedlo, protože její kámoška je Stephanie Felldownová. Stephanie byla živel. Milovala, když se na ní každý koukal. Když byla tou, která přitahovala každý pohled v místnosti. Ráda křičela na celé kolo, tancovala uprostřed parketu nebo raději na samotném pódiu. Samantha a Stephanie byly vždycky naprosté protiklady, a proto nikdo nepochopil, proč jsou zrovna ty dvě nejlepší kamarádky. Ale i když to nikdo nechápal, ony byly jako sestry. Říkaly: Spolu a navždy… A ani jedna z nich si nemyslela, že by to někdy bylo jinak… ,,Právě před chvíli, jsem byla v úžasném obchodě. Nevím, asi ho otevřeli teprve nedávno, jinak bych si ho všimla. Ale měli v něm úžasné indické polštáře. Zdá se mi, že červené se třpytkami. Nebo to byla hnědá?“ Spustila Stephanie záplavu nových informací. ,,Tak proto jdeš zase pozdě,“ špitla jen Sam a obrátila oči v sloup. ,,Hej, vy dvě!“ Zaslechly najednou. ,,Už jsem myslela, že nepočkáte,“ vyčetla jim lehce Fleur, ale přesto jim věnovala obrovský úsměv. ,,To jsme tě asi neslyšely přes její hlasitý monolog,“ upozornila Sam a ukázala na Stephanie, ta se jen výmluvně usmála. ,,To je fuk, proč jsme tě neslyšely, hlavně, že jsme nakonec počkaly, ne?“ Dodala potom. ,,Ale nechybí nám ještě někdo?“ Zeptala se Samantha a lehce přešlápla. ,,Myslíš naši princezničku Claude?“ Zeptala se výhružně Stephanie a Sam si nervózně pročísla vlasy. ,,Tak Steph, dohodly jsme se přece, že budeme kamarádky, alespoň od začátku. Všechny čtyři!“ Upozornila Fleur a rozhlédla se kolem sebe. ,,Sedím s ní já, tak nevím, co ti vadí…“ Šeptla, když se ujistila, že Claudette ještě nedorazila. ,,Holky, mě se ale nelíbí, že jí takhle pomlouváte,“ řekla Sam a ustoupila o krůček, jakoby se bála reakce. ,,Jo? A že sis s ní chtěla tolik sednout?“ Řekla Fleur trochu naštvaně. ,,Jo, myslím, že to ty jsi říkala, že se ti zdá trošku moc růžová,“ řekla Stephanie a začala se smát. ,,Ale to jsem řekla, protože si myslím, že na ní poletí hodně kluků…“ Začala opatrně Sam. ,,A ty máš z kluků strach!“ Doplnila Stephanie o něco hlasitěji. ,,Kdo má strach z kluků?“ Zeptal se najednou někdo další, malá růžovoučká osůbka. ,,Ahoj Claudette,“ řekla Fleur a holky jen kývly na pozdrav. Stephanie, protože v sobě dusila smích a Sam se zase zabývala tím, jak se stát neviditelnou. TEĎ HNED! ,,Už by jsme měly jít,“ řekla rychle Fleur, když si všimla, jak Sam zrůžověla. Nevěděla, jestli je víc růžová ona nebo Claudette. Pro Fleur znamenala Claudette konkurenci a nevěděla, jestli je lepší s ní kamarádit nebo si jí držet od těla. Nakonec se přece jen rozhodla, že možné nepřítele je lepší si držet u těla. Zato Stephanie měla jiný názor. Nechtěla mít s Claude nic společného. Když se s ní před dvěmi měsíci seznámila, zdálo se, že by si mohly i rozumět. Obě zbožňovaly nákupy, kluky a svobodu. Jenže se jí zdálo, že cokoliv Claudette vypustí z pusy je lež. Že celá Claudette Camelsová je jedna VELKÁ LEŽ! ,,Víte, co je zvláštní?“ Začala Sam rozhovor, když se společně vydaly ke škole. ,,Co?“ Zeptala se Stephanie, i když vypadala, že jí to stejně moc nezajímá. ,,Že jsme se sešly zrovna my čtyři. Nevím, zdá se mi to jako nějaké znamení,“ řekla Sam a podívala se na Claudin obličej. Z nějakého důvodu jí zajímalo, co si o tom myslí. ,,Myslím, že jsme akorát nebyly úplně blbé a napadlo nás podívat se na internet,“ řekla znuděně Stephanie. ,,Já myslím, že je to znamení,“ řekla Claudette a Sam jí věnovala vděčný úsměv. ,,A jaké znamení myslíš?“ Zeptala se Fleur a upravila si svou modrou volánkovou sukni, protože se blížily ke škole. ,,Myslím, že z nás budou opravdové kamarádky,“ šeptla Claude a pořádně se uculila. ,,Pravou nohou holky!“ Zavelela Stephanie při vstupu do Filterského gymnázia a všechny jí poslechly. Přece chtějí začít co nejlíp, všechny.


celkové hodnocení autora: 80.0 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 2		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.5		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 3		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 13		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Nancy Lottinger	22.11.2007, 17:38:22

Je to celkem slušně napsané, ale děj působí šroubovitě... Jinak výhrady už byly řečeny.

Šíma	28.08.2007, 17:37:37

Vypadá to na "dívčí román", nebo novelu... ;-) Jediné, co bych mohl vytknout, je opakování slov, jak už naznačil duds. Příběh je napsaný poměrně čtivou formou a ze začátku jsem nabyl dojmů, že by mohlo jít o příběh z doby minulé (prostě historický příběh), ale džíny mě spolu s dalšími věcmi a popisy vyvedly brzy z omylu! ;-) Uvidíme, jak se příběh vyvrbí! Jak už jsem naznačil, nejspíše půjde o příběh školou povinné mládeže (něco pro romantiky a teenagery)... Přesto to asi nebude pro mne ten "pravý šálek kávy nebo čaje"! ;-)

duddits	28.08.2007, 2:36:26

Příběh je teprve v plenkách, takže jej těžko lze hodnotit, ale čtivý styl slibuje příjemné počtení. Výhrady bych měl k občasnému opakování slov, popisům osob (ty by snesly více hravosti, takhle působí dost… seznamovitě;)) a odstavcům (většinou je dobré začínat přímou řeč na novém řádku – například poslední oddíl takhle totiž vypadá docela nepřehledně;)). Přestože mne podobné příběhy moc neoslovují, jsem zvědavý na pokračování :)