obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Krutá jsi lásko, kam ty až doženeš smrtelná srdce."
Publius Vergilius Maro
obr
obr počet přístupů: 2915578 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39857 příspěvků, 5778 autorů a 391973 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Poslední šance ::

Příspěvek je součásti workshopu: Nejdelší minuta
 autor naivka nevšední publikováno: 27.08.2007, 14:04  
Příspěvek do workshopu Nejdelší minuta. Věnováno všem, co důvěrně znají zkratku CAR.
 

Petra se probudila. Vyskočila z postele a hnala se do koupelny. Hodila okem po nenápadné bílé krabičce ležící na toaletním stolku. Připravila si ji už večer, pevně rozhodnutá použít ráno její obsah, pokud tedy ještě nebude pozdě...
Dnes konečně nastal den D. Neskonale dlouhých čtrnáct dní čekala, jak to dopadne a teď ji popadly pochybnosti. Co když to nevyjde? Nebude lepší udělat si test až zítra? Bůhví, co všechny ty hormony, jimiž své tělo už mnoho měsíců decimuje, způsobí. Třeba bude test falešně pozitivní. A zklamání o to větší, pokud to příště nedopadne. A když bude negativní hned... Raději ani nedomýšlet.
Zaváhala.
Pak dostala nápad. Sáhla do stolku a vytáhla modrobílou skleněnou kostku, kterou kdysi dostala od manžela, jen tak, pro štěstí. Kéž by jí teď dokázala pomoci! Nic víc by od ní už nikdy nechtěla. Záleží jen na tomto okamžiku. Teď nebo nikdy.

Snažili se o dítě skoro čtyři roky. Zpočátku to bylo krásné. Petra si představovala, že budou stačit dva tři, nanejvýš šest měsíců, a mají to v kapse. S každým dalším měsícem ale bylo zklamání větší a větší. Po roce se začali radit, co dál. David to bral sportovně a Petra doufala, že to není proto, že by po dítěti netoužil. Nebylo. Jen své pocity trochu víc skrýval. Všimla si toho, když jednou byli na návštěvě u kamarádů, kteří mají ročního synka. David si ho vzal na klín a něha se mu rozlévala tělem, aniž by to tušil. Ukazoval mu obrázky v knížce, povídal mu o nich a Petra najednou věděla, že z něj bude skvělý táta. Tedy jestli se to někdy podaří...
Už měla dost všech těch doktorů, jejichž rukama během posledních tří let prošli. Injekce, hormony, odběry krve, vajíček, spermatu. Měla pocit, že víc času strávila v nemocnici než doma. Tohle byla jejich poslední šance... Tak se rozhodli. Její nervy prostě nebyly nafukovací.

Chvíli kostkou otáčela v ruce a pak se rozhodla: když padne lichá, udělá si test dnes. Když sudá, odloží to na zítřek.
Rozbušilo se jí srdce. Tak dlouho na tu chvíli čekali! A teď? Nejraději by někam utekla a na všechno se vykašlala. Pravdu stejně znali jen ti dva malí tvorečkové, co jako ztracení piráti před pár dny hledali mateřský přístav v její ztýrané děloze. Našli ho? Nenašli? To věděli jen oni sami. A možná to za chvíli bude vědět i ona. Jen kdyby se tak nebála pravdy.
Hodila kostkou. Pozorovala, jak se chvíli bleskurychle otáčí, balancuje na jedné ze svých hran, blíží se k okraji desky toaletního stolku a zase se vrací zpět. Pak se její pohyb zpomalil a Petra zatajila dech...
Padla trojka.
(To je dobře, na co čekat do zítřka?)
Petra vzala do ruky připravenou krabičku a třesoucíma se rukama ji otevřela. Návod k použití si číst nemusela, znala ho už zpaměti. Vytáhla tenký bílý proužek a opatrně ho položila na krabičku. Pak vzala čistou skleničku a odešla na záchod.
Za malou chvilku se vrátila do koupelny, postavila skleničku se zlatavou tekutinou na toaletní stolek a opatrně do moči vnořila předepsanou část papírového proužku. Napočítala do pěti, vytáhla papírek ze skleničky a položila ho na stolek.
Odešla do kuchyně, podívala se na hodinky a začala se oblékat.
Ještě dvě minuty a bude mít jednou pro vždy jasno...


 celkové hodnocení autora: 98.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 4 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 16 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 42 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Tomáš P. 29.08.2007, 13:23:46 Odpovědět 
   Je to moc pěkné. Přestože smutné.
Vyřiď jí, že jí držím palce! : ) A ještě jí posílám jedničku pro štěstí...
 ze dne 29.08.2007, 15:11:36  
   naivka nevšední: Děkuju. Ráda vyřídím:-).
 Kondrakar 28.08.2007, 13:11:28 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Kondrakar ze dne 27.08.2007, 16:56:26

   aha. já jen že sem si nepřečet pravidla pro tento WS. tímto se omlouvám
 Zuzka Brouk 28.08.2007, 10:16:09 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Zuzka Brouk ze dne 28.08.2007, 9:53:17

   To já děkuju za intenzivní zážitek!:)
 Zuzka Brouk 28.08.2007, 9:53:17 Odpovědět 
   Působivé. Čte se to jedním dechem!
 ze dne 28.08.2007, 10:12:33  
   naivka nevšední: Děkuju, mám radost:-).
 Kamila 27.08.2007, 17:19:32 Odpovědět 
   CAR - Centrum asistované reprodukce. Prostřední odstavec sice nenaplňuje zadání WS, ale vysvětli někomu, že i ty minuty minulé jsou pořád současné a pořád nejdelší. To pochopí jen někteří... třeba i to, že kdyby hodila "sudou", stejně by si vymyslela jinou hru, aby si mohla udělat test ještě ten den. Ach jo.
 ze dne 28.08.2007, 8:36:41  
   naivka nevšední: :-) Ano.
O prostředím odstavci jsem přemýšlela. Měla jsem dojem, že bez něj by to tak úplně nešlo, a taky se mi zdá, že ho lze napasovat do oné benevolence týkající se myšlenek vztažených k minulosti... Petra si prostě v hlavě (v té jediné minutě) promítla vše, čím prošla a sdělila to vypravěčovým prostřednictvím čtenáři. No, toť moje obhajoba, porota to samozřejmě může vidět jinak:-).
Jsem ráda, že se zde našel někdo, kdo rozumí...:-)
 Kondrakar 27.08.2007, 16:56:26 Odpovědět 
   Pěkné. ostatní už řekli vše za mě.

Jen jedna věc: proč ve většině nebo ve všech příspěvcích do tohoto WS, které jsem četl se objevují motiv hrací kostky?

toho si nevšímej, to jen takové mé rýpalství
 ze dne 28.08.2007, 8:33:59  
   naivka nevšední: Je to tam nejspíš proto, že je to v zadání:-))).
 seńorita chiquita 27.08.2007, 16:38:36 Odpovědět 
   +: spád, nápínání, hladké začlenění dvou požadovaných prvků, i s těmi piráty to nezní špatně
-: občas krkolomná vyjádření, uměle a nepřirozeně natahující text (...po nenápadné bílé krabičce ležící na toaletním stolku. Připravila si ji už večer, pevně rozhodnutá použít ráno její obsah... - s tím obsahem to nezní nejlíp), členění textu, tradičně trojteččí je občas neopodstatněné

co se týče závěru...možná by přece jenom působilo lépe pokud bychom se dozvěděli výsledek, ale jednak bys nesplnila zadání WS a také bys nám uzmula možnost přemýšlet nad otevřeným koncem...celkově ale mám pocit, že ta vyslovená otázka může čtenáře přerůst (taky si může hodit kostkou, jako hrdinka, lépe závěr nezjistí;)) a příběh pak působí "jen" jako výřez většího celku
 ze dne 28.08.2007, 8:33:11  
   naivka nevšední: Děkuji za obšírný rozbor. S těmi vyjádřeními je to asi věc názoru, s tím obsahem lehce souhlasím, ta první věta se mi zdá být naprosto v pořádku. Nechci se vyjadřovat příliš jednoduše.
A závěr? Myslím, že právě to, že se výsledek nedozvíme, je na příběhu to nejlepší:-).
 m2m 27.08.2007, 16:10:44 Odpovědět 
   A to je taková škoda, že druhá část, ten ultra-odstavec porušuje zadání WSka...
Nehodnotím, bo je to WS, ale řeknu jen svůj názor, že jsem možná čekal kapek víc. Ale je to fajn dílko ;-)
Po skončení WS asi jako jedno z mála ohodnotím :-))
 ze dne 28.08.2007, 8:30:04  
   naivka nevšední: No, škoda, že neohodnotíš hned. Zajímalo by mě, co příběhu chybí.
Pravidla jsem opravdu porušit nechtěla.-).
 naivka nevšední 27.08.2007, 15:19:26 Odpovědět 
   Minuta je minuta! To se nedá svítit:-))). Kdyby byly další dvě, věděli bychom, jak to dopadne, ale to bych nesplnila podmínky, takže nevíme nic:-)). Kruté, že?
Vím, že s těmi piráty je to trochu pokulhávající přirovnání, ale kam je tam jinak vpašovat, že? A oni bloudí "mořem" a hledají, čeho se chytit. Takoví zoufalí piráti... No, jde to, i když to třeba trochu dře, já vím...:-).
 Šíma 27.08.2007, 15:00:35 Odpovědět 
   To je sice všechno hezké, ale šíma v tom jasno nemá! Bylo, nebo nebylo? Co teď? Dáme si "D-e-l-i"? He, takže malí piráti? ;-) Taky se to takto dá říci... Ano, je to originální a zajímavé a také ze života!
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Iriska
(1.7.2020, 12:30)
Tala
(25.6.2020, 10:23)
crook
(24.6.2020, 21:22)
Dany
(21.6.2020, 15:45)
obr
obr obr obr
obr
Hlad
kouki
„Tomu nebudete ...
Sala Jyzuraf
Okno fantazie d...
Lišák
obr
obr obr obr
obr

Snívanie
Soulmate
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr