Pro Fidorka
Když jsi žil ty, žila jsem i já. Když žiju já, žiješ i ty. |
| |
|
|
Z nebe možná kdysi spadl.
Ze snů a z rosy vyzdvižen.
Chtěl dávat a zametat slzy.
Přírodě byl oporou.
V příběh pravé lásky věřil!
Vlasy z květin, lipový dech...
Ovíval nás a temno spalo.
V peřejích zněl jeho zpěv.
Obloha pluje s jeho vírou.
Hvězdy svítí pro jeho svět.
Květy mraků přináší síly,
pro malou radost naší.
Nech ho vstoupit až zaklepe!
Tu pravou moudrost přinese ti.
Vše se probouzí a rozhlíží se...
Vidí jak svět září...
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
98.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 2 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.5 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
3.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 9 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 35 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
