|
|
|

|
|
:: Na SASPI.cz je právě 28984 příspěvků, 4549 autorů a 303366 komentářů :: on-line: 12 ::
|
 |
|
:: O děšti a berušce ::
Anežka |
publikováno: 29.08.2007, 23:19
|
Je to takový krátký popisek, ohodnocen mou učitelkou češtiny známkou 3, tak jenom zkoším, co si o tom myslí ostatní.
ps: Ale nebuďte prosím moc kritičtí. :) |
| |
|
|
Někdy přichází déšť jako vláha, jako osvěžení po horkém náročném dni. Ale takovýto nebyl déšť o kterém chci psát. Tento déšť byl jako lepivá hmota stékající po ručičce dítěte, které líže zmrzlinu. Každá kapka studeně bodla a nalepila se na kůži. Pach potu se mísil s přesládlými parfémy a vytvářel, řekněme exotickou vůni. Ve špinavých kalužích se tvořily bublinky, spojovaly se, praskaly a znovu se tvořily. Na jejich hladinách, jako hroziví krokodýlové zlověstně kroužily oharky od cigaret. Boty zvláště ty hrdé na podpatku, vytvářely nechutně mlaskavé zvuky, při každém kroku. Plivance od ,, hustých´´ lidí se nechaly unášet vodou stékající po okrajích silnice do lákavých dálek jiné ulice a kdo ví možná ještě dál.
Najednou mě něco zašimralo na noze. Pohlédla jsem dolů a spatřila malou berušku. Nabídla jsem jí tužku a ona na ni elegantně a s grácií vystoupila. Přelezla mi na ruku a začala kriticky pročítat mé dílo. Nejspíš jí příliš nezaujalo, či dokonce znechutilo, protože vzápětí odlétla a usadila se na jízdním řádu tramvají. Odmítla se mnou vést jakoukoliv debatu. Možná byla příliš hloupá a nebo naopak příliš chytrá, aby mě zaplavila vlnou přesvědčivých argumentů. Taky bych mohla připustit variantu, že beruška nad mou prací vůbec nepřemýšlela. Proč také? Má přece dost vlastní práce, jako lézt nahoru po jízdním řádu, nebo si přepočítávat černé tečky na zádech, tak proč by po ní ta zvrhlá holka měla chtít vědět něco jiného, než jestli poletí do nebíčka, či do peklíčka.
Lepivý déšť se pomalu s tichým šuměním a melodickým bum, plesk, bum, plesk plesk
Věnoval svým povinnostem a tramvaj číslo dvacet šest odvážela příslušnou dávku spěchajících, ulepených cestujících.
A bez ohledu na krokodýly v kalužích, berušku na jízdním řádu a mé osobě na lavičce se celý svět hnal kupředu dál za svým cílem a zůstával ponořen do svých starostí.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
84.4 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 4 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.5 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 9 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 20 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
Dita Mocků
|
|
| (21.5.2012, 13:44) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|