|
|
|

|
|
:: Na SASPI.cz je právě 28984 příspěvků, 4549 autorů a 303366 komentářů :: on-line: 12 ::
|
 |
|
:: BraG I. (Vítej na palubě) ::
První díl nové povídkové série.
www.brag.estranky.cz |
| |
|
|
M Dobré ráno.
D Ráno? Vždyť je poledne.
M Já vím.
D Tak proč... Proč mi přeješ dobré ráno?
M Jenom tak.
D Podívej, tohle není moc vtipné.
M Ne.
D Byl bych rád, kdybys pro příště uváděl správné časové údaje.
M Jistě. Zaspal jste.
D Já vím.
M Nechtěl jsem vám to připomínat, myslel jsem-
D Příště nech myšlení na lidi.
M Jak si přejete.
D Fajn. Teď bych si dal čaj.
M Mám vám přenechat myšlení i poté, co se z vás stane android, pane?
D Co?
M Vždyť víte.
D O to se teď nestarej.
M Jak myslíte.
D Ano. Myslím. A i potom tady budu od toho, abych přemýšlel.
M Budete... To ano.
D Bez cukru.
M Budeme skoro kolegové.
D Ten čaj, Mikey.
M Ano.
D A bez komentářů.
M Jistě, Andy.
D Co prosím?
M Nic, nic.
D Dobrá. Jdu si projít letovou trasu. Kdyby někdo... Kdyby se nějaká... Kdyby chtěla Veronika...
M Jistě, chápu. Pernamentně zamčeno, hm?
D Ano. Děkuji.
M Andy, abnormálně alergický android a...
D Říkal jsi něco?
M AA.
D Hm?
M Ne.
***
M Nerad ruším, pane, ale...
D Copak se děje?
M Máte důležitý videohovor.
D Aha... Hm... Kdopak to je?
M Přepojím vás.
D Ne, počkej ještě... Oh, ahoj, Veroniko.
V Donalde, otevři ty dveře.
D Prosím?
V Hned.
D Ne.
V Donalde, pohni.
D Nevidím důvod. Odlétáme až za necelé dva dny.
V Chci s tebou mluvit.
D Ano? A o čempak?
V Koukej, tady v doku je dost lidí, kteří to nemusí slyšet. Pusť mne dovnitř.
D Nevím... Chce se mi? Hm... To je těžké rozhodování.
V Donalde!
D Mikey, otevři vstupní dveře.
M Pane?
D Támhleto, kde občas bývá díra, to jsou vstupní dveře. Honem. Nebo... Počkej, počkej.
M Čekám.
D Nešlo by je otevřít rychle, ale tak, aby se zdálo, že se otevírají pomalu?
M Ne.
D Fajn. Otevři je.
***
V Co jsi tím chtěl dokázat?
D Zdravím tě, Verčo. Copak tě sem přivádí?
V Ob-
D Vím. Chci jenom, abys věděla, že se nemusíš omlouvat. Můžeme to klidně smazat a dát si radši něco k pití, hm?
M Váš oblíbený čaj je-
D Ne, Mikey, tohle chce něco jiného... Něco... Lepšího.
M Něco slavnostního?
D Přesně tak. Něco slavnostního.
M Šálek slavnostního čaje?
D Copak jsou Vánoce?
V Donalde, poslouchej, já se nepřišla omlouvat. Nejsem tady kvůli tomu, co... Kvůli tomu.
D Ne?
V Ne.
D A kvůli čemu jsi tedy přišla?
V Dostali jsme dobrou nabídku. Přeprava malého předmětu na krátkou vzdálenost. Sto tisíc kreditů. Padesát předem, padesát po potrvzení dodání.
D To zní zajímavě.
V Mikey, otevři nákladový prostor. Přijala jsem to.
D Jo, to mi došlo.
V Jenom... Možná to má menší háček.
D Háček?
V Malinkatý.
D O co jde?
V Vlastně... Sto tisíc to docela vyváží, ne?
D O co jde, Veroniko?
V Skoro o nic, jenom...
M Rakev byla naložena.
D Cože?
V Sto tisíc... Sto tisíc, sto tisíc kreditů... Opakuj si to aspoň minutu.
D Ne, ne, ne, ne... Žádná rakev... Nebudu převážet mrtvoly.
V Sto-
D Ani za milion.
V Ani za milion?
D Ne.
V (políbí ho)
D A to bylo?
V Záloha?
D Zavři nákladový prostor, Mikey, za dvě hodiny odlétáme.
***
M Slečno Veroniko, můžu mít otázku?
V Jistě, ptej se.
M Co je v té rakvi?
V Ne co, ale kdo.
M Aha. Pak mi dovolte přeformulovat svůj dotaz: Kdo je probůh v té rakvi?
V Zkontroloval jsi stav paliva?
M Ano.
V Baterie?
M Ano.
V Únikové moduly?
M Jistě. Slečno, jenom bych chtěl vědět, co, nebo spíš koho-
V Fajn.
M Rád bych věděl-
V Jenom jsem se ujišťovala. To víš, nikdo v dnešní době není neomylný. Dokonce i UI se mohou splést.
M Samozřejmě. Smím se-
V Představ si, že někdy si mohou pamatovat i to, co se nikdy nestalo. Je to nějaká programová chyba nebo co.
M Kdo je v té rakvi?
V Žena.
M Jaká?
V No, viděla jsem ji jenom na fotce, ale nevypadala tam špatně.
M Jaká žena?
V Manželka toho chlapa, co nám zaplatil za to, abychom ji odvezli.
M Na Santi.
V Ano.
M Proč?
V Tak hele, na tohle jsem se ho neptala.
M Vážně?
V Vážně.
M Dobrá.
V Mikey, nezapomeň na to, co jsem ti říkala.
M Na to se nedá zapomenout.
V Myslím na to o té programové chybě.
M Tak na to bych nejraději zapomenul. Nebylo to od vás moc hezké.
V Že ne? Taky si myslím.
***
D Ahoj.
V Nazdar.
D Můžem?
V Já jsem připravená.
D No, já taky.
V Řekla bych, že ano, můžem.
D Chceš to odpočítat?
V Ne.
D Tak mám já?
M Pane?
D Co je?
M Jestli smím...
D Copak?
M Rád bych si to odpočítal sám.
D Fajn.
M Děkuji. Takže. Deset... dev- START!
V Jak dětinské.
M Nemohl jsem si pomoct, promiňte.
D No, asi si půjdu dát čaj. Jdeš taky?
V Ne, zůstanu tady.
D Fajn.
V Fajn.
D Tak zatím.
V Jo.... Mikey, pošli mi sem kafe.
M V kuchyňce-
V Pošli ho sem.
M Jistě.
***
D Nechceš se jít prospat? Vystřídám tě.
V Ne, to je dobré.
D Vážně?
V Vážně. Vlastně tady vůbec nemusím být. Já jenom...
D Já vím.
V Co?
D Taky rád pozoruji hvězdy. Noční obloha je úžasná.
V Je osm hodin ráno.
D A to je to nejkrásnější na vesmíru, ne?
V Jo, asi máš pravdu.
D Veroniko? Víš, přemýšlel jsem o tom a... Chtěl bych se omluvit.
V Co tak najednou?
D Došlo mi, že jsi měla pravdu.
V Měla a mám.
D A tak... Promiň.
V Fajn.
D Takže... Zapomenuto?
V Ne.
D Ne?
V Myslíš, že si jenom přijdeš, řekneš promiň a já ti padnu kolem krku?
D Ne, já... Vlastně ano.
V Jenže tak to není.
D Jo... No... Tak já radši zase půjdu.
V Čas.
D Osm hodin a pár minut.
V Ne, dej mi čas.
D Dobrá.
***
M Dyslexii?
D Jo, díky. Pusť ji pěkně nahlas.
M Jako obvykle.
D Ne, hlasitěji. Mnohem, mnohem hlasitěji.
M Ok.
D A... Nechci být rušen.
M Pane?
D Co je?
M Nenapadá mne nikdo, kdo by vás mohl rušit.
D No... Ty například.
M Nerušit, dokud hraje Dyslexia. Zákon první, pane.
D Nebo Ver... No... Víš, slyšel jsem tu hlášku v nějakém filmu a moc se mi líbila... Hey, nechci být rušen, ok? A sekretářka řekne všem zájemcům o setkání s bossem: "Není ve své kanceláři, chcete mu nechat vzkaz?"
M Budu tedy předstírat, že jsem sekretářka a vy boss.
D Díky.
***
M Slečno, vaše káva je připravena.
V Fajn.
M Smím mít dotaz?
V Počkej... Mám ti říct ano nebo ne? Jsi UI, nerozbrečíš se, když odmítnu, že? Takže... Ne.
M Je to důležité.
V Hm... Důležité? A jak moc je to důležité?
M Hodně.
V Kolik bodů na stupnici?
M Jaké je maximum?
V Jedenáct a půl.
M V tom případě bych tipoval tak dvanáct celých osm set devadesát... Tři tisíciny.
V To je docela dost. Povídej.
M Ta žena v rakvi.
V Co je s ní?
M No... Byla naživu, když nám ji naložili?
V Ne, co by dělala živá ženská v rakvi?
M Pak nám tady běhá zombík.
V Cože?
***
V Donalde, ty si zpíváš?
D Já? Cože? Ahoj, Verčo. Co tady děláš?
V Ignoroval jsi mé zprávy.
D Poslouchal jsem hudbu.
V Jo a zpíval sis refrén nahlas, slyšela jsem.
D Chtěla jsi něco?
V Ano. Někdo nám běhá po lodi.
D Kdo?
V Náklad.
D Ná... Panebože.
V Dobře řečeno.
D Co budeme dělat?
V No, ty jsi tady šéf, ne? A navíc - je to žena. Chytíš ji určitě docela snadno, hm?
D Fajn. Takže já... Jdu na to.
***
D Kde je teď?
M Asi dvacet centimetrů nalevo od vás.
K Ahoj.
D To je... Ona?
M Je to třetí živá lidská bytost na palubě. Třetí z předpokládaných dvou. Myslím, že ano, mohla by to být ona.
D Je nahá.
M Ano, zcela nepochybně.
D Proč?
M Nevím. Přepravní tradice?
K Ahoj. Jmenuji se Katie.
D D-Donald.
K Těší mne, Donalde. Poslyš, mohla bych si od tebe půjčit nějaké oblečení?
D Oblečení?
M No, takové ty věci, co si lidé dávají na sebe.
D Vím, co je to oblečení, Mikey.
M Já jenom... No nic.
K Takže?
D Ano, jo. Hned to bude. Můžu mít dotaz?
K Jistě. Do toho.
D Jak jste se dostala do té rakve?
V Nejsi moc zvědavý?
D Ah, tohle je Veronika.
K Těší mne, Katie.
V Božíčku, proč je nahá? Neprovedl to on, že ne?
K Ne.
M To je přepravní tradice.
D Zklapni, Mikey.
V Co takhle dát si něco na sebe?
K Zrovna jsem o to prosila tady Dona.
D Donalda.
V Pojď, něco ti najdem.
D Chtěl jsem jenom vědět-
V Později.
D Dobře. Počkám.
M Nic jiného vám nezbývá.
D Nech si to.
M Promiňte, asi jsem se nechal unést. Celý ten lov na ženu byl tak vzrušující...
D Co bylo vzrušujícího na tom, že jsem vlezl sem a uviděl ji?
M No právě!
D Ty ani nevíš, proč, že?
M Ne. Není to vzrušující?
***
K Ano, to je všechno.
V Takže on neví o tom, že jsi naživu?
K Ne. Kdyby měl byť sebemenší podezření, nikdy mne nenechá převézt do rodinné hrobky.
V Ale co když na to přijde, až se rozhodne navštívit tě.
K Neboj, na to už jsem taky myslela.
V Všechno pečlivě naplánováno, hm?
K Řekněme, že jsem neumřela bez toho, aniž bych si nepromyslela následky.
V Fajn. Jenom... Co chceš dělat pak?
K Pak?
V Až se ti povede utéct manželovi.
K To se mi už povedlo.
V A... Dobře. Co chceš dělat teď?
K Nevím.
V To je hezké.
K Vždycky jsem chtěla nevědět, co dál.
V Vážně?
K Ano. Štvalo mne mít celý život naplánovaný. V devět hodin návštěva tam, pak procházka, oběd - buď v nějaké luxusní restauraci nebo u jednoho z těch nudných politiků, potom divadlo nebo balet...
D Balet?
V Ano, balet. Pokračuj, Katie, zajímá mne to.
K Vždyť je to jenom výčet nudných povinností.
D Můžeš ten seznam vzít ještě jednou od začátku?
V Donalde!
D Zaslechl jsem jenom ten balet...
V To ti musí stačit. Katie, víš, spousta lidí by ti záviděla.
K Kdybys v tom chvilku žila, přestaneš mi závidět. Myslím, že volnost je k nezaplacení.
M Jistě. A naše volnost je momentálně omezena pouze nutností přežít dalších deset hodin bez planety.
D Mohl bys být trošku konkrétnější?
M Zachytil jsem zprávu.
D Trošku víc prosím.
M Musíme počkat.
V Mikey...
M Santi je doslova přecpaná. Všechny lodě blížící se k planetě jsou požádány zhruba o deset hodin trpělivosti, dokud letošní slavnosti Ničeho utichnou a nechají se zaprášit a zaškatulkovat coby vzpomínka.
V Fajn, počkáme.
D Vždyť je to jenom deset hodin.
V Skoro nic.
D Přesně tak.
K Myslím, že těchto deset hodin je... Trošku jiných.
V Jiných?
M No, Santiané nemají příliš v lásce pozemský čas, takže používají svůj.
V Mikey?
M Ano, Katie má samozřejmě pravdu.
D To víme. Vysvětlíš nám rozdíly mezi naším a jejich časem?
K Já vám to vysvětlím.
V Nic proti, ale tahle UI nás stála dost na to, aby byla občas užitečná.
M A kdo ti vaří kafe?
V Vysvětluj.
M Jistě. Podle Santianů je naší milé Katie sedmnáct let. A podle zákonů Messy bude za pár hodin rituálně zbavena panenství a provdána za vítěze soutěže, jejíž princip je snad až moc podobný pozemskému slovu aukce.
V To je nechutné.
D Ano. Tato verze deseti hodin se mi právě přestala líbit.
M Mám otočit loď?
D Čteš mi myšlenky.
K A co bude s nákladem?
D Vyhodíme ho do vesmíru.
V Ty ji chceš zabít?
D Koho?
V Katie přece.
D Ne.
K Chceš mne vyhodit do vesmíru.
D Ne.
V Říkal jsi to.
D Pokud si vleze Katie do té rakve, která se do vesmíru podívá za pár minut, fajn. Ale pak mi netvrď, že jsem to chtěl udělat.
V Takže... Co bude s Katie?
D Odvezeme ji na Mars.
V A tam?
D To už je na ní. Byla jsi už na Marsu?
K Měla bych na něm být?
D No, to já nevím.
K Ráda se tam podívám.
V Fajn.
D Mikey, kolik času jsme ztratili cestováním na Santi?
M Dvanáct hodin - tedy těch krásných starých pozemských hodin.
D To znamenená den pokud počítáme cestu zpátky. Fajn.
V Ty se usmíváš, Donalde?
D Ano.
V Proč?
D Jenom tak.
V Ty nikdy neděláš nic jenom tak.
D Já vím.
V Tak proč se culíš?
D Máme dost času na to, abychom navštívili jednoho mého známého.
M Přesněji řečeno bratrance Douglase. Pan Donald by rád-
D Díky za připomenutí, Mikey.
V Pan Donald by rád co?
D Rád bych nahrál svou mysl do umělého těla.
***
D Ještě se zlobí?
K Řekla bych, že ano.
D Ale... Nemá přece žádný důvod.
K Že ne?
D No, je to moje tělo, ne?
K To ano.
D Můžu si s ním dělat co chci.
K Myslím, že ona by radši měla tvoje tělo v biologické podobě.
M Pokud smím poznámečku, slečna Veronika by nepoznala rozdíl.
K Možná. Ale přesto... Pořádně si rozmysli než se rozhodneš zahodit své tělo.
D Mikey, jdu do své kajuty.
M Jistě.
D Ty víš, co, hm?
M Ano. Hlasitost jako obvykle?
D Prosím.
K Budeš přemýšlet nad svým osudem, Done?
D Vlastně jdu jenom poslouchat hudbu, pít čaj a snažit se orálně zlikvidovat všechna lízátka, která najdu.
K Ah, myslela jsem, že...
D Myslela jsi špatně. Už nemám nad čím přemýšlet. Veronika se s tím bude muset smířit.
K A když se nesmíří?
D Když se nesmíří.... Tak... Ne, smíří se s tím.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
97.2 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 8 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 21 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 38 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
Dita Mocků
|
|
| (21.5.2012, 13:44) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|