» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Slova jdoucí ze srdce, hřejí tři zimy."

K. Čapek

počet přístupů: 2139784

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28984 příspěvků, 4549 autorů a 303366 komentářů :: on-line: 12 ::

:: Opět sám ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Art of Depression

BaD	publikováno: 05.09.2007, 5:45

Návrat k nešťastným básním z Art of Depression


	Pozoruji stromy kolem cesty mizí hbitě v temnotě a nechám se naplnit samotou Tisíc tuctů aut proti mně a celý milion jich nechám za sebou Sám na zadním sedadle Opřu hlavu o chladné sklo a pozoruji Světlo znásilňuje můj zrak chci nechat slzy ještě chvíli spát Z místa na místo přesto míjím stále cíl A rád bych cítil tvou dlaň na svém zápěstí Můžu sedět a přemýšlet sedět a trápit se Ale můžu ještě něco Pozoruji stromy kolem cesty a nechám se naplnit samotou


celkové hodnocení autora: 97.6 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 13		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 35		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 64		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Alan de la Pont	24.09.2007, 13:14:50

Já z toho cítím důvěrné pocity samoty, ani ne tak naděje, ale spíš pocitu toho smutku ve kterém se člověk utápí a nemůže z něj ven. Smutek, který vlastně člověk nechce překonat, ale má chuť v tom smutku dál se probouzet a usínat. Tak to na mě působí. Navíc, sedět sám na zadním sedadle a při tom jet neznámo kam... To je skvělá metafora na osud, který člověk nemůže řídit, tak jak by chtěl. Super.


ze dne 12.10.2007, 9:35:58
BaD: Díky... Tak nějak to bylo:D

Mab	23.09.2007, 15:47:45

To je zvláštní báseň.... Neřekla bych, že je nešťastná. Mísí se v ní smutek s nadějí. Připadá mi to jako smutek, který musí proběhnout, aby osvobodil člověka a umožnil mu jít dál. Připomíná mi to moje občasné stavy: nechte mě vysmutnit a pak to bude dobrý... Ale možná jsi tím chtěl říct něco uplně jinýho...Každopádně, takhle působí na mě. A líbí se mi to.


ze dne 23.09.2007, 16:04:54
BaD: Moc děkuji. Jo, taky občas potřebuju vysmutnit... A nejvíc mě deptá, když mě někdo, místo toho aby mě utěšoval, rozesmívá. To sem pak možná veselej, ale zase se ve mně ten smutek dusí... Jo, tohle byl proces smutnění...

Povídkář	23.09.2007, 12:23:03

Odpověď na příspěvek od uživatele: Povídkář* ze dne 23.09.2007, 11:53:40* Poívdkář se překlepl:D

Povídkář	23.09.2007, 11:53:40

Odpověď na příspěvek od uživatele: Zuzka Brouk* ze dne 20.09.2007, 21:25:17* Ahááá:D


ze dne 23.09.2007, 12:07:56
BaD: k tomu můžu dodat jen: ????

Zuzka Brouk	20.09.2007, 21:25:17

No skvělý.. Na moji depresi nejlepší:D:D Ne je to fakt hezký:)


ze dne 23.09.2007, 11:49:58
BaD: Já vím, snažil sem se tě vydeptat...

Hanulka222	07.09.2007, 19:12:21

po dlouhé době aoj.. a hned za 1


ze dne 23.09.2007, 11:49:36
BaD: Odpověď po ještě delší době a... díky:)

Nancy Lottinger	06.09.2007, 19:17:18

Je to konkrténí a přitom to může vyprávět o tolika věcech.. Ale vyzařuje z toho smutek. Do tohodle počasí se to hodí perfektně :-) prší a prší... 1


ze dne 06.09.2007, 21:41:37
BaD: Co si budem povídat... Je hnusně...:))

medojed	05.09.2007, 22:17:58

smutek, prázdno a beznaděj...hezky jsi to zachytil..


ze dne 23.09.2007, 11:47:24
BaD: díky, sám bych to neokomentoval líp

malý emo	05.09.2007, 19:44:35

Vyvolalo to ve mě nečekaný nával jakési nostalgie a smutku. Moc pěkně se Ti povedlo zachytit tu atmosféru, když se v noci v autě unaveně řítíš neznámo kam, vidíš jen rozmazaná světla a v duši pomalu narůstá pocit beznaděje ... Ale dosti depresivních řečí, líbí se mi to moc a dávám za Jedna :)


ze dne 23.09.2007, 11:46:41
BaD: Tak to se mi potom podařilo vystihnout to, oč jsem se snažil. Jsem rád, že to na tebe tak působí, díky.

Tinka	05.09.2007, 19:16:08

Opravdu smutné, jak bylo už řečeno...Krásné obraty plné bolesti...=( Je mi z toho úplně smutno...


ze dne 23.09.2007, 11:45:34
BaD: Děkuji moc, za krásný komentář... Zvedlas mě náladičku, fakt:))

synthetic darkness	05.09.2007, 15:41:15

Vidím, že se ti zase něco povedlo (ač je to neuvěřitelné, nemyslím to ironicky). No za jedna, cos čekal.


ze dne 23.09.2007, 11:43:18
BaD: Díky, díky a neboj... Taky to nemyslím ironicky. Co sem to zas provedl, že to má takovej úspěch??

Povídkář	05.09.2007, 11:11:20

Vidím, že máme něco společného:-) Smutekl z téhle básně přímo čiší. Vím, o čem a jaké to je, proto nehodnotím rytmy, verše, ale obsah: Výborná


ze dne 23.09.2007, 11:41:56
BaD: Všichni máme něco společného a každý občas tone ve smutku. Díky za koment:))

Šíma	05.09.2007, 10:45:34

No, kdoví, zda to auto existuje, ale třeba ano a odváží našeho hrdinu někam pryč od někoho, koho měl rád a kdo naplňoval jeho život... Smutek v tom je, svět plyne kolem něj, ale jej vůbec nezajímá, jen ten bol v srdci, možná vzpomínky? Kdoví? Za Jedna...


ze dne 23.09.2007, 11:40:57
BaD: Dík Šemíku... Na to že jsi kdys prohlási, že poezii nerozumíš, tak si tohle rozebral celkem citlivě a dobře:))) Máš pravdu, dodal si další k chaosu pocitů, které se mi tehdy honily hlavou:))

Kamila	05.09.2007, 9:26:00

Ten pocit známe snad všichni - na zadním sedadle auta, v autobuse, ve vlaku - za tmy. Stačí si nemít, či nechtít si s někým povídat a ze semínka nostalgie vyroste hluboký smutek. Většinou je ale rozptýlen "koncem cesty" - a to je dobře.


ze dne 23.09.2007, 11:38:12
BaD: Díky, díky.. Přesně si pochopila co jsem se snažil říct. A co si budem povídat, všichni potřebujem vnímavé čtenáře:))

Lakejja	05.09.2007, 9:10:02

všichni se vyjádřili a já už nemám co k tomu napsat safra %) Opravdu mě zaujala tato věta: světlo znásilnuje muj zrak. To je pro tebe naprosto typické...a takovýhle styl se mi zamlouvá. úplně vidím toho člověka v autě..cítím jeho pocity....super :)


ze dne 06.09.2007, 21:39:53
BaD: :))) Ty seš opravdu mistr v komentářích:) Ty mě dokážeš tak dobře naladit:))

cate	05.09.2007, 8:11:55

...to ne...jen vybrečet a pak jet dál...radost z pohybu...a bude překvapivě líp...


ze dne 23.09.2007, 11:35:44
BaD: No... tohle v mém případě neplatí... Jak sednu do auta, nalepím hlavu na sklo a už se utápím v depce:))

čuk	05.09.2007, 7:13:16

neefektně až chladně psaná báseň vyvolá v kontrastu s pohybem auta pocit hlubokého osamění, a je to naprosto přirozeně psané. Auto je vzato jako symbol, nutná postava řidiče vyvolává otazníky: zmenšuje nebo zvětšuje samotu? Anebo je to jen symbolický přízrak?


ze dne 23.09.2007, 11:33:18
BaD: Ze řidiči zbyly jen záda příteli a my tu sedíme jen ve dvou hledíme na sebe přes středovou čáru a jsme z osamění zmateni:) Díky za koment

amazonit	05.09.2007, 5:45:10

ano, smutné, podobně naladěného čtenáře to naplní jako ta samota, ale není v tom nehybnost, spíš jakýsi příslib ,,lepších zítřků", který možná najdeme až v naprostém ztišení a samotě (nebo taky ne)


ze dne 23.09.2007, 11:22:45
BaD: No... Vystihla si to celkem správně... Jen bych dodal: smířenost a melancholická zamyšlenost. Proti naději tam má působit ubíhající cesta, ale kdož ví co bude na jejím konci?