obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Ženy jsou jako sny - nikdy nejsou takové, jaké bys je chtěl mít."
Luigi Pirandello
obr
obr počet přístupů: 2915291 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39397 příspěvků, 5729 autorů a 389839 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Kuře v tubě ::

 redaktor čuk publikováno: 06.09.2007, 9:32  
Šímův geniální pojem "Kuře v tubě" popsaný v jeho povídce i některé názory oponentů: "jak nechutné to jest", mě vedly k tomu, že jsem se pokusil o nové pojetí představy kuřete v tubě, z hlediska organických syntéz i sci-fi parodií.
 

„Já si zrovna představuji krásné nové měkké kožené boty,“ řekl ryšavý muž zvaný Jack , co měl střední věk a střední postavu.
„Proč zrovna boty, a z jakého materiálu?“ zeptal se Jackův jediný společník prošedivělý Tom. Otázku šeptal skrz úzké sevřené rty za bezeslinnými ústy.
„Již mě omrzely ostatní představy. Myslím, že nejlepší by byla kozinka.“
„Máš pravdu, kozinka je nejměkčí.“
„Když si představím, jak krásně by se kozinka žvýkala, ta chuť a vydatnost do žaludku.“
Jack se pokoušel slinit, ale nešlo mu to a Tom byl na tom podobně. Není divu.Již příliš dlouho nejedli a nepili na téhle kosmické minilodi, která se odchýlila od přikázaného směru a teď si letí bůhvíkam, bez zásob a s dvěma hladem umírajícími muži posádky. Zavírají oči a oddávají se svému osudu.
Jack je však vitálnější a mluvnější.
„Přece nejsou na tyhle poonditý lodi jen věci z plastů a kovů? Plastový boty, plastový obleky? Nic, ani kousek látky, co by se alespoň dala žužlat.“
„To je módní trend. Jen se divím, že nám inženýr Alfréd tak špatně seřídil mašinu. On, velký experimentátor.“
„Snad ve své skryté šílenosti se rozhodl udělat experiment s námi a teď nějakou skrytou kamerou pozoruje naše umírání. No co, projdu ještě jednou všechny prostory, co kdyby se někde vyskytla třeba nějaká zapomenutá myš nebo chroust.“
„Ty jsi byl vždycky nenapravitelný optimista,“ zašeptal Tom z mdlobného polospánku.
Po čtvrthodině do řídící kabiny vevrávoral Jack, bez čehokoliv k snědku, avšak s jakýmsi novým poznatkem. Zatřásl Tomovým ramenem a vzrušeně mu říká:
„V únikovém prostoru jsem našel krabici s nápisem: Otevřít jen na pevné zemi. A s udanými letovými souřadnicemi. Za nimi několik vykřičníků.“
Tom zablábolí:
„Nuže leťme tam, kam nás vede příkaz krabice. Že by poslední Alfrédův pozdrav?
Sadista.“
„Že by tušil, že raději vzlétneme do Vesmíru než abychom hladem sešli před porouchaným řídícím panelem?“
„Žádný člověk se nikdy v Alfrédovi nevyzná. Tak je geniální. Bezskrupulózní vědec!“
Po chvíli nastavili oba mátožící se kosmonauti kurz uvedený na krabici a oddali se opět svému osudu jemně pochrupávajíce. Ani plastové obleky poslintat si nebyli schopni!
Probudil je náraz. Jejich loď, (byla to spíše lodička), dosedla na pevný povrch a zvířila oblak prachu. Nic víc se nestalo, neboť přistávací modul fungoval bezchybně. Když se prach usadil (hle, funguje zde gravitace!), spatřili průzorem povrch cizí planety. Kameny, kamínky a prach, ani stopa po zeleni či jakémkoliv projevu života. Nevidno ani červíčka ani bacilka či jiného mikroorganisma.
Oba muži vylezli průzorem po čtyřech, Jack za sebou táhl krabici. Z posledních sil splnil příkaz na ní napsaný. V krabici byla tuba. Nahnul krabici a tuba se vykutálela na kameniště. Na tubě bylo napsáno velkým písmem: Otevřete mne. Uzávěr tuby nebyl jednoduchý, byl spojen s různými hejblaty a drátky.
Oba muži široký uzávěr povolovali, chvílemi odpočívali a funěli dech a vzduch (jaký div, na této pusté planetce byl vzduch!), až uzávěr povolili. Pak uslyšeli nejrůznější zvuky, to jak pracovaly vnitřní tubní mikromechanizmy, až nakonec převládlo kuřecí popípávání.
Ústím tuby se protáhlo neuvěřitelně elastické žluťoučké kuře, náhle plné života. Hrabavou nožkou vyprostilo z tuby téměř nekonečný proud zrní. Kuře se dalo do zobání zrnek, i na Jacka a Toma se dostalo. Nakonec kuře z tuby vyštrachalo korýtko s vodou a začalo pít. I na Jacka a Toma se vody dostalo.
Když se oba muži vzpamatovali z překvapení a své slabosti, vykřikli jednohlasně:
„Zázrak!“
(Jak je vidět, jejich rekonvalescence proběhla úspěšně, neb síla jejich hlasu se jim vrátila).
Přemýšlivější Tom se zamyslel, načež se ťukl do čela:
„Tohle je Alfrédova práce. Ne nadarmo se dříve živil jako kouzelník. Před tím než se dal na sofistikovanou techniku příštího věku.“
„A opět s námi zaexperimentoval, ďábelský vědec. To by člověk nevěřil, že kuře se může nalézat v tubě.“
„Třeba tam byly vpraveny jeho zmenšené miniaturní součástečky a kuře v živočišné podobě vzniklo nevídanými reakcemi až po odšroubování uzávěru.“
„Bylo tam,“ radoval se Jack, „i když v živém stavu pouze milimikrosekundu před vysoukáním se, ale bylo - žilo.“
Pak oba dlouze přemýšleli o tom, jaký byl smysl Alfrédova experimentu. Už uvěřili, že Alfréd vše dobře naprogramoval a nehodlal je zahubit. Pročpak, u čerchmanta, kuře v tubě? A co tady pohledává kuře v jejich společnosti?Či spíše: oni kosmonauti v kuřecí společnosti?
Brzy se dověděli odpověď na tuto otázku. Stačilo sledovat chování kuřete.
Kuře v krátkém časovém okamžiku dospělo a sneslo vejce. Vysedělo vejce. Z vejce se vylíhla slepice. Ta snesla vejce. Vyseděla ho. A tak to šlo dál a dál, snášení a vyseďování se opakovalo rychlostí geometrické řady. Oba muži stačili jen němě zírat. A čas jim plynul neměřitelně.
Brzy byla kamenitá plocha planety zalidněna, tedy přesněji zakurována velkým množstvím slepic. Ty kromě kvokání vydávaly i slepičí výkaly, které se hromadily v souvislou vrstvu. A v ní zrnka krmiva klíčila.
Nikdo neví, kolik času uplynulo, než se planeta pokryla zelení a slepicemi. I voda z podzemních pramenů byla bujnou vegetací přilákána.
Oba již regenerující se kosmonauti byli schopni uvařit si posilující slepičí polévku a dát si několik vajec do skla (sušený slepičí trus sloužil nejen jako hnojivo, ale i jako palivo).
„Nu, jednostranná strava je lepší než žádná strava,“ pomysleli si Jack a Tom po dlouhé době existence jako ve snu. Už na sebe nemluvili. Nemohli. Nebyli schopni si názory verbálně vyměňovat. Slova už ze sebe nevypravili. Jen jakési kvokání. Takže v dalším textu bohužel žádné dialogy! A byli Jack a Tom ještě muži?
Pro své postavy nadslepičí velikosti se záhy ujali vlády v této nově vzniklé říši. Měli štěstí, neboť z části vajec se zrodili i kohouti a ti zdatně oběma mužům pomáhali. Přesto však, zvlášť když slepice usnuly na hřadu, lámali si oba poslepičení lidé své zmenšené hlavy.
Co experimentem Alfréd sledoval? Chtěl si ověřit možnosti syntézy živého kuřete v tubě? Ale proč na této planetě a s nimi?
A Tom si načepýřil peří a zaklapal zobáčkem.
Jack znal hned dvě odpovědi.
Na otázku po smyslu exploze kuřecí životodárné síly správně usoudil: Alfréd studoval vznik života, řešil problém, co bylo dřív: slepice nebo vejce? Ani jedno z uvedeného. Kuře bylo v prvopočátku! Neb kuře umožní slepicovejcoslepicovou řadu. Kuře lze stvořit z tuby. Vejce ne. Vejce se snadno rozteče, buď při východu uzávěrem z tuby nebo při následovné snaze z vejce vysedět slepici.
Jack si dovedl vysvětlit i aranžmá tohoto experimentu.
Když jsme kdysi spolu popíjeli v baru, tak kdosi (snad nějaká žena co vypadala jako brouk sedmitečný?) prohlásil, že kuře v tubě je „nechutnej nesmysl, jděte s ním do čudu!“
.A Tom se tehdy rozhořčil: tyhle pozemský kuřata jsou strašně vycmrndlý. Já bych kvůli kvalitnímu kuřeti letěl i na neobydlenou planetu.
A my víme, že Alfréd Tomovi jeho přání splnil. Velmi škodolibě. Oba kosmonauti se tak určitou chybou programu stali vegetariány, byť v podobě superkurů. (I když není vyloučeno, že je Alfréd stále sadisticky sleduje.).
Nicméně nebylo jim na zaslepičené planetě špatně, kuřátka byla opravdu roztomilá dítka. A také když zjistili, že je Tom superslepičkou a Jack superkohoutkem. Krásným, ryšavým, do ruda vybarveným.
Ale stejně je Alfréd pěkná sviňa. Zatáhl do pokusu, který silně posune lidské poznání vpřed, i nevinného Jacka. Ten se však těší nadějí, že on, Superkohout první, nebude tím, kdo bude snášet supervejce.


 celkové hodnocení autora: 98.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 9 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 24 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 74 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Aini 10.04.2010, 13:41:14 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Aini ze dne 10.04.2010, 13:15:55

   To: čuk
ono i takové nevydané (nevídané) spisy by nebyly k zahození, zvláště pro pocit, že nám je stále dovoleno takto bláznit, ve věku jakoby bez věku...

:-)))
 Aini 10.04.2010, 13:15:55 Odpovědět 
   „Brouk sedmitečný" - možná takto vyhlížející dáma poslala Jacka do „čudu." Tomu říkám smysl pro humor…
:-))))
Čuku, tak mě napadlo, jestli ti dva, Tom a Jack , neměli přiložen balíček poslední záchrany, a jelikož se jim zželelo nalezence - kuřete v tubě, podělili se s ním o obsah tam přiložené „injekce léčitelky". A tím se jim podařilo nahlédnout do světa kuřete změnou vzhledu i anatomie. Zajímavé osídlování nově objevené planety a možností ve jménu vědy a techniky. Kdo dneska ví, co je skutečnost a co fantazie?...
Výborně napsáno a já to čtu až nyní.
1*
 ze dne 10.04.2010, 13:33:12  
   čuk: Díky Za přečtení. Já už jsem všechno úplně zapomněl, dívám se na svůj text jako jelen, jak jsem tehdy bláznil. Ono těch kuřecích variant byla spousta a já už nemám sílu se tím probírat, neboť není naděje, že by se dal vytvořit román-ujetá fikce, kterou bychom si mohli vlastním nákladem vydat.
 sirraell 22.10.2007, 18:12:35 Odpovědět 
   Jako, ze je to treba druh zaby, ktery dokaze oplodnit sam sebe? hmmm
 ze dne 22.10.2007, 19:00:24  
   čuk: Tohle dokáže i hlemýž´d (některý),ovšem vyklube se z toho úplně něco jiného, jen je třeba odpoutat fantazii. Dík za přečtení
 sirraell 22.10.2007, 12:00:55 Odpovědět 
   Zajimave pojeti problemu kurete v tube. A jak to kure sneslo oplodnene vejce? Jen zvedavost...
 ze dne 22.10.2007, 13:23:57  
   čuk: to bude ještě předmětem podrobného zkoumání. A co když kuře je jen krycí jméne? Ha!
 Alyssa 15.09.2007, 21:48:27 Odpovědět 
   Krásné řešení dávné filozofické otázky :o)
 ze dne 16.09.2007, 8:16:14  
   čuk: Chvála z tohoto úhlu pohledu mě obzvlásť těší. Jen přemýšlím, jak se z tété planety osvobodí a prodělají další vývoj
 Imperial Angel 08.09.2007, 18:22:12 Odpovědět 
   Tak tohle je geniální :D Smála jsem se od začátku až do konce :D...
 ze dne 09.09.2007, 8:13:57  
   čuk: Děkuji za hodnocení. Potěšilo mě, že tě potěšilo. I když to myslím v oblasti kuřecího tématu smrtelně vážněooo)
 diibla 07.09.2007, 21:08:59 Odpovědět 
   juj:D právě jsem dojídala slepičí polévku (zbytek skončil na obrazovce) :) dávám 1 ;)
 ze dne 08.09.2007, 9:20:47  
   čuk: Děkuji. To je mi líto. Jen opakuji, co jsi zřejmě nepostřehla, že kuře v tubě se liší od běžných tvorů kuřetem nazývaných, vůbec v tubě netrpí žádnou újmu a i kdyby jsi je okusila, nepřipomínali by chutí nic, co je známo tvým chuťovým buňkám) A jaké je kuře po opuštění z tuby?Sorry, nemohu dál vyprávět, ale je to něco nádherného!
 Tomáš P. 07.09.2007, 16:09:36 Odpovědět 
   Huh! A proč nemůže bejt superslepička spíš Jack?!? :D:D:D
No nic, s tím už nic nenadělám, můžu jen říct, že jsem se skvěle pobavil. Je vidět, že Kuře je už skutečným fenoménem. I v dílech autorů se začíná zabydlovat. A nejen v jednom příspěvku, mám pocit, že ho v povídkách budeme nalézat stále častěji!
 ze dne 07.09.2007, 17:10:29  
   čuk: Děkuji za komentář a hodnocení. Supeslepička Jack? Čo bolo, to bolo, těrazky už myslíme na volačo nové
 amazonit 07.09.2007, 6:13:39 Odpovědět 
   čuku, ty snad dokážeš napsat cokoli o čemkoli, jenže ne jakkoli, ale velmi dobře:o))
 ze dne 07.09.2007, 14:17:23  
   čuk: Děkuji za hodnocení. Ale už mi docházejí síly a motivace a doléhá na mne únava. O to víc hodnocení nových věcí potěší.
 Šíma 06.09.2007, 20:24:14 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Angile ze dne 06.09.2007, 20:22:36

   Tak šímo, dvacet "Otčenášů" a třicet "Zdrávasů"! A ať to odsejpá... :-DDD
 Angile 06.09.2007, 20:22:36 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Šíma ze dne 06.09.2007, 12:32:01

   No přece zakladatel rubriky, vy malověrní...:):):) Ještě si to ověřoval...(jinak bych jí nezaložil!!!) :):):)
 Šíma 06.09.2007, 12:32:01 Odpovědět 
   Ano, Kuře v tubě, vděčný to námět! Nemám zdání, kdo přišel s tímto nápadem, ale jak se zdá, Kuře v tubě nezemře a bude žít s námi, dokud budeme žít i my a naše děti a děti jejich dětí a do nekonečna, dokud někdo nevymyslí... No, například Kunu v tubě, která trochu vytřídí ona Kuřata, jež se přímo nekontrolovatelně množí! Ale dosti kacířských řečí, protože jsem sám zastáncem onoho Kuřete v tubě! Ještě aby mě ukamenovala svými vejci! ;-)

Vraťme se k povídce! Ze ztracené cesty, která se promění v boj o přežití se stane populační exploze (Kuřete v tubě) a přeměna dvou lidí na kohoutka a slepičku! Příběh je dobře napsaný a jeho děj, včetně dialogů, mi vyloudil nejen úsměv na tváři! Kdybych se nedržel zpátky, určitě bych se smál na celé kolo! Přeháním, ale pobavil jsem se! ;-)

Myslím, že nás čuk opět nezklamal a jeho dílo posunulo existenci Kuřete v tubě do další dimenze jeho bytí! Doufejme tedy, že přežije příští (nepříliš lehké) léta své počáteční existence a snad se někdo najde, kdo o něm napíše i knihu (o Kuřeti v tubě).

Děkuji všem za pozornost a snad jsem svým obšírným komentářem svého oblíbeného autora (čuka) neunavil a neznechutil mu tak elán do další tvorby! ;-) Dávám za Jedna!
 ze dne 06.09.2007, 14:39:13  
   čuk: Děkuji za obšírný komentář a Mistrovu pochvalu. A je to opět On, Šíma zvaný, kdo předvídá transformaci ostatních subjektů do tuby a jemuž náleží zásluha na tom, že Kuře bylo první.Och, Kuna! Ale třetí bude Kunojed!!
 Bilkis 06.09.2007, 10:28:24 Odpovědět 
   Ach, Kuře v tubě... Perfektně napsané, lehké a smích vyvolávající. Smála jsem se velmi dlouho a velmi nahlas, takže děkuji za perfektní prodloužení života :) Za 1...
 ze dne 06.09.2007, 14:36:56  
   čuk: Děkuji za přečtení a hodnocení, měl jsem obavy, že budu příliš mimo.
 Luciena 06.09.2007, 9:32:30 Odpovědět 
   Při čtení této "fantaskní" povídky jsem se náramě pobavila :-) Představa kuřete v tubě je neuvěřitelně inspirující :-))) Jak vidno...
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
tester2
(18.9.2019, 20:40)
tester
(18.9.2019, 20:37)
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
obr
obr obr obr
obr
6. Darl
kadla
Není to málo?
Bira
Panenky - 2.
Amater
obr
obr obr obr
obr

Pátek třináctého...
Šíma
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr