» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (2)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Láska je povídka v citoslovcích."

C. Baudelaire

počet přístupů: 2139790

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28984 příspěvků, 4549 autorů a 303366 komentářů :: on-line: 12 ::

:: Sukně ::

Arvinej	publikováno: 06.09.2007, 17:25

Dílko z jedné ze starších rychlovek na téma Sukně. Co vy byste udělali pro kus oblečení?


	Natálie plavala mořem a užívala si. Byl nádherný letní den, slunce se odráželo od vodní hladiny, rackové nad blízkou pevninou křičeli a vlnky si pohrávaly s dívčiným tělem. Byl začátek prázdnin, doba kdy rodiny vyrážejí na dovolené, doba velkých plaveckých závodů, na které se Natálie potřebovala připravit. Náhle se však odkudsi objevil nový problém, který musela vyřešit. Byla to sukně. Natálie propadla jejímu kouzlu. Problémem se stalo, že to nebyla jen tak nějaká sukně. Ta, kterou chtěla, slula vysokou cenou. I to by se dalo obejít – její rodiče mají peněz dost. Ten nepřekonatelným oříšek spočíval v tom, že ta sukně se nedala dnes už vyrobit. A jediný exemplář byl již zakoupen. Velice nedávno, tudíž šance, na prodej skoro neexistovala. Musela něco vymyslet. Ptala se při své plavbě ptáků, ryb, vody, ale nikdo neodpověděl. Co teď? Je třeba smířit s tím, že Ta sukně nebude její. Nebude smět nosit tu jemnou látku, která tak hladí… Ale sukní obecně se rozhodně nevzdá. Hned jak dorazila domů, oblékla se a vyrazila nakupovat. * V obchodním domě se vyptávala na tohle i onohle, ale nic se jí nelíbilo. V mysli jí stále seděla jako nahnilá mušle Ta sukně. Prochodila obchoďák odshora dolů a stále bez úlovku. Nevěděla si rady. A pak šla kolem ta paní. „Promiňte?“ „Ano?“ „Odkud máte tu sukni?“ „Cože? Já nechápu… Dámo, nechte mě!“ „Já chci jen tu vaší sukni…!“ „Ale já vám jí nedám! Stála mě strašně peněz! Nechte mě!“ Krrrrch. „Ahh! Zničila jste mi sukni! To vás bude stát majlant! Poženu vás k soudu! Strhnout mi takhle na veřejnosti oblečení!“ „To mi nevadí… Mě stačí ta sukně!“ * Natálie znovu plula podél pobřeží. Dnes se cítila skutečně na vrcholu. Měla všechno, a hlavně tu krásnou sukni. Nevyrovná se sice Té sukni, ale stále je krásná. Má ji vlastně na sobě i teď. Vlnky si pohrávají s jejími okraji, chlípně ji nadzvedávají a vnikají pod ni. Ach… to blaho… S touhle sukní už bude život jen peříčko. Konečně ji má. Tu sukni. Co na tom, že je mořská panna?


celkové hodnocení autora: 88.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 3		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 4		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 22		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

čuk	09.09.2007, 8:35:21

Pointa se mi líbila a byla nečekaná o to více, že v textu jsou naznačeny výrazně odlišné vývoje děje. Slovo dívčino tělo vysloveně klame.A ptám se, proč zrovna tahle sukně, proč se jí líbila, to mohlo mít nějakou souvislost. Třeba: kdyby byla až na zem, nebyly by vidět ploutví dolní končetiny) místo nohou ( a mohla by chodit bosa místo bot napodobujících lidské)

Šíma	06.09.2007, 18:50:09

Ano, konec je skoro jako "rána pěstí"! :-D Přestože mi to plavání v moři bylo divné už od začátku, ale pořád jsem před očima viděl normální ženskou! Ale proč by mořská panna nemohla mít sukni? Toť otázka! ;-)

Albireo	06.09.2007, 17:31:44

Vtipný závěr!

Adrastea	06.09.2007, 17:25:17

Tvá hravá fantasie a pisatelské nadání se tu opět předvedly... Ovšem přijde mi, že ne v celé své síle. Zvlášť v tom druhé dějství se mi zdálo, že to jaksi osláblo, i když nepopírám, že mě ona situace pobavila. Stejně jako pointa. :)