|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 28984 příspěvků, 4549 autorů a 303366 komentářů :: on-line: 15 ::
|
 |
|
:: Andy ::
| Věnováno loveným. |
| |
|
|
"To je jeden z nich!" vykřikl kdosi.
"Za ním!" přidal se další.
"Chyťte ho!" křičel jiný.
Muž se polekaně otočil a dal se na útěk.
"Co se děje?" ptali se lidé, kteří pozorovali celou situaci, jež kolem nich doslova proletěla.
"Honíme andyho," vysvětlovali jim pronásledovatelé.
Za chvíli toho byla plná ulice. Vzduchem se neslo volání "Chyťte toho zmetka!" a počet lovců narůstal geometrickou řadou. Pronásledovaný se marně pokoušel schovat v uličkách a parcích, na něž bylo město bohaté. Všude si ho našel křik a odhodlání občanů dopadnout ho.
***
"Miláčku, tady je tak krásně," řekla Mary a objala svého manžela. "Jsem ráda, že jsme se přestěhovali do Brna a ne jinam."
Peter se pousmál. Takže ji to tedy přešlo. Byl moc rád, že nakonec dostala rozum a přestala trucovat. Vlastně to ani nebyl tak těžké přesvědčit ji, napadlo ho. Stačilo jenom ukázat jí město a kosmodrom. Brno bylo sice méně významné, ale díky tomu zde byl větší klid a hlavně - levnější bydlení. I když musel přiznat, že sám vždy snil o tom, že se jednou přestěhuje do Mikulčic. Ovšem hlavní město Moravské velkoříše bylo pro ně zatím nedostupným cílem.
"Co to oslavit?"
"To zní dobře."
"Zajdem do restaurace a pak..."
"A pak?"
"No, měli bychom vyzkoušet náš nový byt."
Mary zajiskřilo v očích.
"Znám jednu výbornou pizzerii, je kousek odsud, a dělají výte-" Peter se zarazil v půlce věty.
***
Docházely mu síly. Klopýtal. Dál už ho hnal pouze strach a i ten přestával mít kontrolu nad jeho tělem. Ohlédl se. Byli za ním. Pořád. Neúnavní. A přibližovali se. Jako honící psi, napadlo ho. Těm nejbližším mohl číst ve tváři vztek. Nechápal to. Proč? ptal se sám sebe.
"Zastavte ho!" křičel někdo z pronásledovatelů.
Věděl, že to nedokáže. Neuteče jim. Nechtěl ani pomyslet na to, co se stane, až ho dostihnou. Pokusil se zrychlit, ale jenom se tím rychleji unavil. Pak je spatřil. Stáli na chodníku kousek před ním. Slyšeli výzvy davu, ale neposlouchali ho. Jenom tam stáli a pozorovali celou tu šílenou podívanou. Proběhl kolem nich. Ti jediní nevypadali naštvaně. Zděšeně, překvapeně, ale ne naštvaně. Kdesi ve svém nitru pocítil radost. Najednou ho kdosi zezadu chytil za tričko a táhl ho k sobě. Konec, napadlo ho.
"Už ho mají," znělo davem. "Mají ho, chytili andyho!"
Všichni se rázem zastavili. Jen pár vyvolených mělo možnost být přímo u toho, ostatní museli čekat. A přitom si každý z nich přál být tím, kdo se andymu pomstí za vše, co jim androidi provedli. Po chvíli nějaký šťastlivec vykřikl: "Je mrtvý!"
Dav zajásal. Ale nic netrvá věčně a náhlá radost se změnila v šok, když se k uším všech doneslo šokující: "Vždyť to není android! Byl to člověk! Zabili jsme člověka!"
"Já nikoho nezabil"
"Jenom jsem běžel za ostatními."
"Uznejte, že vypadal jako jeden z nich."
"Kdo ho chytil?"
"Tady George."
"Já ne."
"Ale ano, viděl jsem to. Strhnul jsi ho na zem a začal do něj kopat."
"Vždyť jsi do něj kopal taky."
Dav se pomalu rozcházel.
***
Peter vzal Mary za ruku. Krátký pohled do očí. Nebylo třeba slov, aby si rozumněli.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
97.2 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 11 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 29 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 36 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
Dita Mocků
|
|
| (21.5.2012, 13:44) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
