|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 28984 příspěvků, 4549 autorů a 303367 komentářů :: on-line: 16 ::
|
 |
|
:: Za rozbřesku pod dozorem luny v alfa zóně AZ1 ::
| Další surrealistická báseň z mého šuplíku zapomnění... |
| |
|
|
Nevidím, neslyším, když jdu
A měsíc se potápí v mogulu
Nesu se v hladině alfa a očarován tichem ani nedutám
Pravda, tichem nesou se výkřiky a jekot
A brekot?
Světla opět nesvítí a tma mi tak moc lže
Tma krade! Stále mě okrádá…
Slyším dusot koní, jak běží a běží, ale při tom stojí na místě
A vznáší se, plují…
Jak na rozkaz prší a mizí mé iluze koní a neustálého nářku
Kapky se tříští o zem a jde cítit zápach ulic
Do toho procházím okolo pekárny a ta vyrovnává můj vněm
Ta voní…
Rozednívá se a nevím, zda-li začíná noc, nebo ráno
Noc utekla zas tak rychle
Rychleji než kdy před tím
Má představa se trousí a já zapomínám a spím
Jsem tu zase uvnitř bunkru, který vše vydrží
Teď nevede mě rozum ani logické uvažování
Ovládá mě strach, který se střídá s nadpozemským rájem
Slyším bubny znít, jako by mě lákaly k tanci
Cítím, jak mé tělo se začíná pohupovat do rytmu ač tak nerad tančím
Do rytmu bubny vyvolaným se přidává jakési řinčení
A za okamžik jemný ženský hlas, který je tak melodický
Jemnější a čistější než cokoliv před tím
Čisté a náramné…
Není mi tu zima ani teplo, nemám hlad…
Oči mě nepálí a hlava výjimečně nebolí
Kde je pravda?
Jsem okouzlen a nestarám se o nic
Moře šumí a písek na nohy imunní
Poroučím si další mojito a hned mi letí
Slyším jak mi nad hlavou prolétá letadlo
V tom se střídá rytmus a zrychluje
Chce se mi pochodovat do rytmu, ale hlava říká cosi jiného
Tělo nerozumí, ale rytmus udává jasnou představu
Vylítávám ze svého těla a nesu se rytmem
Jsem omámen a rychle mizí myšlenkový pochod
Servilní lyžař prosvištěl okolo mě
A krystalizující hudba mě nese výš a výš
Nenalézám sebemenší znejistění
Uvolnění cykluje po celém mém těle
Rytmus jakoby se nesl dokola neustále rotuje a vibruje
V tom utichá a slyším nějaké skřípění
Jakoby zvuk té největší bolesti a utrpení mě vytrhuje z hladiny alfa
A já se probouzím
Koukám z okna a vidím kvádry a kvádry..
Lidé chodí po ulicích v rytmu samby
Rychlí a čiperní avšak tak zbyteční a nicotní
Jako červy pod zemským povrchem
Opovrhuji jimi a od okna odcházím však mám žízeň strašnou
Jsem slabý, tak slabý a bez emocí
Nic mě už nepotěší a nerozveselí
A má hlava třeští jako střep
Okna se otvírají a já čtu zprávy z empirických vln
Dal bych si kafe, ale není a není!
Rozum mi vnímá pomalu
Proklínám ráno a další den, ale naděje snad ještě někde uvnitř žije
Většinu mého obzoru tvoří šedá barva a ta mě uspává a nedokáže vzkřísit
Žízním, žízním, žízním…
Proklínám, proklínám, proklínám…
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
95.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 1 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 4 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 27 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
Dita Mocků
|
|
| (21.5.2012, 13:44) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
