| Tohle naštěstí není o mně ani o nikom, koho znám. |
| |
|
|
Slovo, ostré jako břitva.
Falešný úsměv, typicky tvůj.
Škleb, kterého jsi schopen jen ty.
A činy, jež se nadají vrátit zpátky...
Mám litovat? Ano?
Mám se užírat lítostí nad sebou?
To je přece nesmysl, nemyslíš?
Když už mám litovat, tak jedině tebe.
Možná se ptáš proč.
Ne, neřeknu ti to.
A jediný důvod k tomu je,
že chci, abys na to přišel sám.
Třesou se mi ruce.
Možná by tě zajímalo, co v nich držím.
Ach, ale to brzy zjistíš.
Hluboce se nadechnu.
Už cítím jen malé bílé kuličky,
jež studí mě v krku.
A potom nic než smutek.
Obklopuje mne tma...
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
93.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 3 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 2.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 3 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 13 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
