obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"I velká láska je jen malou náhradou za první lásku."
Joseph Addison
obr
obr počet přístupů: 2916058 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39836 příspěvků, 5847 autorů a 393429 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Prasklá bublina ::

Příspěvek je součásti workshopu: Mou múzou hudba jest!
Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Svět dívky za zrcadlem
 autor jackiesparrow publikováno: 22.09.2007, 17:09  
...
 

Tréma se na mě položila celou svou vahou, ještě tak minutu a budu na řadě. Kolena prolomená, ruce roztěkané, srdce v jednom varu, čelo úplně promáčené potem, zuby již odřené od neustálého cvakání… v hlavě jsem si pořád do kola zpívala melodii mé skladby. Čím víc jsem si ji hrála, tím menší kus jsem si pamatovala. Ruce mi běhaly po stole jak po klávesách…ťuk, ťuk, ťuk…
„ A nyní na jevišti přivítáme Lenku Havelkovou, která nám zahraje skladbu od Ludwiga Beethovena Měsíční svit.“
Úsměv, úklona, sedám si ke klavíru, chvilka na oddech… Položím své studené ruce na klávesy, pravou nohu položím na pedál… tři, dva, jedna… moje pravá ruka nejistě zmáčkne gis, zatímco levá ruka zmáčkne cis… střevíček drží pravý pedál
Nananá , nánáná, nanáná, nánáná
Pomalu se dostávám do stavu, který zná asi každý klavírista… jen vzdáleně vnímám pohyb mých rukou, slyším jen naléhavou hudbu, jenž prosí o vysvobození z not…
Tatadá, nánáná, nánáná, nánáná, tadadá
Jak zhypnotizovaný člověk hledím na prázdný stojánek na noty… jak já nemám ráda hraní zpaměti… stačí se jen na chvíli probrat z automatického stavu a máme tu okno… to si hudební antitalent nedokáže představit, jak se klavírista cítí, když vůbec neví, kterou kombinaci by měly jeho prsty stisknout… jaká je pravděpodobnost, že se strefí, když má nejméně 52 možností?
Nanananananááánááánáááá
Pomalu ze mě prchá strach… zbývá mi necelá stránka… Pianissimo, piano, mezzoforte… pomalu graduje můj tep… ani jedna chybička, to snad není možný, já se snad radostí zblázním…
Tadadatadadadáááááááá
Čelo suché, ruce plně soustředěné, kolena klidná… poslední takt… vznáším se v nebesky krásném pocitu bezchybnosti, dokonalosti sama sebe…
Prásk
Kde to jsem, na jaký jsem stránce, který řádek mám teď hrát… někdo tam nahoře neunesl, že bych mohla být dokonalá… zrovna při posledním taktu mě probudil, prsty se zastavili, chodidlo v botě ztuhlo dříve, než stihlo zmáčknout posledně pedál, velmi rychle pátrám v paměti, co teď, cis nebo dis… ne určitě to má být g…
Teaa
Tak g to není… Leni, safra vzpomeň si… poslední akord, přece to teď nevzdáš… ale hlava mě vůbec neposlouchá, najednou se prudce zvednu od klavíru a s brekem uteču do zákulisí, kde na mě už čeká moje nenáviděná učitelka… právě kvůli ní brečím, chtěla jsem ji dokázat, že nejsem, až tak neschopná, jak si celou dobu myslela… nepovedlo se…
„To jsi to nemohla zvorat někde jinde než na úplném konci, takhle to vypadá, že jsem tě za celej rok nenaučila pořádně zahrát ani jednu pitomou skladbu. Chudák Beethoven, ten se asi teď obrací v hrobě! Kdyby jen věděl, že takový ubožáci jako ty budou hrát jeho Měsíční svit, radši by ho ani nenapsal!“
Kolena prolomená, ruce roztěkané, řasenka po celém obličeji, zmuchlané kapesníky všude kolem…

… Tímto se omlouvám panu Beethovenovi, snad pochopí, že nikdo není úplně dokonalý…


 celkové hodnocení autora: 92.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 6 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.2 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 30 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 59 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 literatius maximus 01.12.2007, 14:58:50 Odpovědět 
   někomu prostě není přáno:)
 Nancy Lottinger 30.11.2007, 8:54:46 Odpovědět 
   Ježíš, zlato, já jsem se úplně vcítila to tý tvý nervozity! Já úplně cítím, jak ze mě teď teprve opadá... Jsem si to úplně vsugerovala!

Chudáku, tohle já znám, když se na tu věc "nesoustředíš", tak to jde samo, jakmile se "probereš", tak najednou nevíš, co máš dělat...

Je to napsaný skvěle, jen se nemusíš omlouvat, známe to asi každý a pan Beethoven byl určitě super chlap, kterej by to pochopil :-)

1
 ze dne 01.12.2007, 14:50:11  
   jackiesparrow: Dík Nancy za moc milý komentík.
Doufám, že máš pravdu a pan Beethoven to fakt pochopil. :)
 Ekyelka 29.11.2007, 21:45:24 Odpovědět 
   Tréma? Znám moc dobře. Sucho v ústech, rozpraskané rty a flétna tak zatraceně studená - nebo to jsou moje prsty tak ledové? O klepajících se kolenou nemá smysl mluvit, všichni to většinou vidí sami, protože hrávám spíš v kratších sukních (úchylka naší profesorky) :)
Ovšem výpadky nebývají - buď znám skladby tak dokonale, že zavřu oči a na dobu hraní se prostě... vzdálím ze sálu, abych zanechala na místě pouze dech a duši, nebo jsou skladby už tak náročné, že je hraju z listu. Takže spíš než výpadky paměti mě sužují přehmaty... Prostě klasika. :)

Co se týče textu, sice mám několik menších postřehů, jak by se dal napsat jinak, ovšem atmosféra je vystihnutá docela dobře. :) Ještě přidat naprosté konsternování před začátkem hry, obrovskou úlevu na jejím konci a neustálé záchvěvy paniky v průběhu hraní... :)
 ze dne 30.11.2007, 15:57:52  
   jackiesparrow: Děkuji za milý komentář. Vidím, že se tu najde docela dosti hudebníků. ;)
Ona úleva na konci zrovna u mě nemohla být... :D
 jackiesparrow 24.10.2007, 20:01:20 Odpovědět 
   Jsem strašně ráda, že mi tu toliko autorů napsalo svoje zkušenosti s tímto problémem... :o)

Ještě jednou všem moc děkuji :o)
 martha.l.una 23.10.2007, 18:29:29 Odpovědět 
   zvorat konec není tak strašné jako zvorat úplný začátek, nemyslíš? nikdy jsem na nic nehrála,ale mám za sebou pokus o ochotnické divadlo (JEDEN - na štěstí pro mé nervy i obecenstvo), ze dvou vět, které jsem za celé představeníměla v roli, jsem hned tu první zmotala tak děsně, že už to nešlo napravit. Obdivuju Tvůj nadhled, mě dodnes při jménu Shakespeare (ano, prznili jsme klasika!!!!!!!) obrazí ledový pot. Piš dál, historky jsou dobré, občas bych ubrala nebo přidala slovo. martha.
 ze dne 23.10.2007, 18:32:40  
   jackiesparrow: Hmm... to je pravda, začátek se špatně napravuje...
Hlavně už máš v sobě tu jednu skvrnu...
Jednou se mi také povedlo, žejsem to zvorala již na začátku a pak jsem v té samé skladbě udělala ještě dalších deset chyb, protože jsem byla úplně roztěkaná...

Děkuji za milý komentík :)
 Selket 22.10.2007, 10:15:30 Odpovědět 
   Trochu mi to připomíná můj absolvenťák :-)) Sice jsem nehrála na klavír, ale klavírní doprovod byl docela zmatený, když jsem v půli sklatby začala pištět znovu od začátku. Je nejspíš víc skladatelů, jež teď nedokáží uklidnit své ostatky v hrobě, ale už je to tak!
Podle mě si to perfektně vystihla!
Dávám jedna!
 ze dne 22.10.2007, 10:30:11  
   jackiesparrow: Já myslím, že skoro každý hudebník má za sebou něco podobného jako já nebo ty... nemusí to být zrovna absolvenťák, podle mě dostatečně postačí normální vystoupeníčko...
Děkuji za milý komentík... :o)
 Red-Horse 14.10.2007, 21:24:07 Odpovědět 
   Tak to jsi vystihla přesně... jsme na tom zkrátka stejně :). Sice už nehraju, jak jistě víš, ale tokový to běhání prstů automaticky po klávesnici si pamatuju dodnes :)..... a ty výpadky paměti taky, nejhorší je když uvažuješ nad správnou notou těsně před tím, než zmáčkneš klávesu, většinou se trafim, ale když ne, tak zkoušim vše možný a stane se mi přesně ten samej trapas.... :D
 ze dne 16.10.2007, 13:52:36  
   jackiesparrow: Jo, jo přesně tak, člověk se z toho vytrhne a pak už jenom strašně dlouho a bezvýznamně přemýšlí, co tam má vlastně zahrát. :o)
 Arvinej 14.10.2007, 20:58:36 Odpovědět 
   sice jsem v životě na nic takového nehrál, ale z tvého dílka jsem živě vnímal všechny pocity které při hraní prožíváš. moc pěkně napsané, 1
 ze dne 15.10.2007, 8:06:43  
   jackiesparrow: Dík za milý komentík :o)
 Thea 04.10.2007, 14:10:30 Odpovědět 
   K tomuhle můžu jedině podotnout že já, kytarista, měla podobný trapas, na mladých talentech ale bylo to o to horší že jsem skončila po třetím taktu... Každopádně bezvadně vystihuješ atmosféru soutěží...
 ze dne 09.10.2007, 20:35:01  
   jackiesparrow: Je pravda, že na začátku a na konci jsou ty chyby nejhorší...
O to mi šlo, jsem ráda, že si někdo myslí, že se mi to povedlo :o)
Ahojky
 Cecilka 30.09.2007, 21:04:19 Odpovědět 
   no jo, mně většinou taky vybírá skladby učitelka,ale doma si přece můžu hrát co chci - na internetu seženeš spoustu krásných not...kdyby jsi měla zájem, doporučuji na seznamu fórum Noty...tam seženeš prakticky všechno ;) Hodně úspěchů, měj se fajnově
 ze dne 09.10.2007, 19:14:51  
   jackiesparrow: Jo to je pravda, že doma si můžu hrát, co semi zlíbí, ale já už na to jaksi nemám čas... jo a jinak děkuji za doporučení :o)...
Ty se měj taky fajnově...
Ahojky :o)
 NoorVijayKhan 29.09.2007, 19:47:54 Odpovědět 
   jackie, přesně vím o čem mluvíš, jelikož také hraji na klavír ( už to bude devět let, co jsem začala pociťovat tytéž autentické pocity při předehrávkách =)) Jen paní učitelka je ke mně tolerantnější a i díky tomu většínou svou trému ukočíruji... Beethoven by se určitě nezlobil, přeju pevné nervy ;-)
 ze dne 29.09.2007, 20:24:10  
   jackiesparrow: Děkuji moc a moc... tak to jsi na tom stejně jako já :o)... také už 9 let hraji... teda nevím jistě, jestli jsem v přípravce hrála na nějaké přehrávce .D... moje tréma byla předminulý rok částečně odbourána, jednou velmi milou, mladou, sympatickou paní učitelkou, která mě učila půl roku... potom jsem dostala tu, o které je částečně mé dílko a tréma se zase rychle vrátila v celé své kráse... myslím si, že to jak se k žákovi učitel, chová má hodně velký vliv :o).... no to jsem se zas rozkecala... měla bych se více kontrolovat:D... měj se hezky, přeji mnoho úspěchů :o)
 Cecilka 26.09.2007, 12:49:15 Odpovědět 
   Páni, jako bych to neznala..absolventský koncerty, to je terno... Měsíční svit je překrásná skladba, taky jsem se u ní něco natrápila, ale chce to vůli. V tvém příběhu se úplně vidím-ne že bych měla učitelku-kruťase, ale ta tréma, zpocené ruce... Přeju hodně štěstí při zbylých čtyřech letech, teď už to bude máček, protože tě čeká to krásnější období hraní na klavír. U mě máš jedničku
 ze dne 26.09.2007, 16:13:15  
   jackiesparrow: dík moc za komentík... jsem ráda, že se tu najde taky někdo to podobné pocity zažil:o)... to jsem ráda, že to bude to krásnější období, protože jinak nevím, proč jsem nepřestala chodit k té příšerné učitelce... nejvíc mi vadí na chození do umělecké školy to, že si nemohu vybrat skladby, které bych ráda hrála, ale vybírá mi je učitel/ka... je ale pravda, že s měsíšním svitem se trefila do mého vkusu :o)
 Imperial Angel 24.09.2007, 20:43:05 Odpovědět 
   Máš pravdu - hudební antitalent si to nedokáže představit :)
Klobouk dolů před každým, kdo jen trochu umí hrát na nějaký nástroj...
Jinak, co se týče dílka - povedl se ti stvořit takový milý příběh, i když pro tebe nejspíš příliš milý nebyl...
Dobře se čte a člověk má po přečtení dobrý dojem, jenže tady chybí něco, co by mě doslova připoutalo k židli - nějak ohromilo, nějak hluboce zaujalo...
Proto známkovat nebudu a tady se shodnu s Tomášem P. ...
 ze dne 24.09.2007, 20:59:00  
   jackiesparrow: tak jsem ráda, že se to aspoň někomu trošku líbí... je pravda, že někdy to je opravdu hrozný pocit tam stát před všemi zvědavými tvářičkami, které jen čekají až něco zkazíš, aby mohly říct sousedce: "Slyšels, teď to zas zvorala." ... přitom si asi nejspíš neuvědomují, jak je to pro nás v dané situaci těžké...
no to jsem se zas rozkecela :D
moc dík za komentík :o)
 colorka 24.09.2007, 19:40:25 Odpovědět 
   Napsaný je to pěkně, ale zažít bych to nechtěla..*kroutí hlavou* Jinak, ahoj Leni! *smích*
 ze dne 24.09.2007, 20:34:44  
   jackiesparrow: to by asi nechtěl nikdo zažít... nikomu hold osud nepřeje a zažije si to :o(... už je to tak *přikyvující*
jo a jinak dík za komentík :o)
 Tomáš P. 22.09.2007, 23:17:29 Odpovědět 
   Všechny hudební nástroje jsou pro mě španělská vesnice a tak jen: Vyřiď své učitelce na klavír, že je kráva! ; )

Neznámkuji, je to pěkné, ale na jedničku to bohužel není. Dvojka by byla zas moc přísná... : )
 ze dne 23.09.2007, 7:51:29  
   jackiesparrow: no radši jí to vyřizovat zatím nebudu, protože mě s ní čekají ještě čtyři roky druhého cyklu... teda pokud jedna z nás dřív neodjede do Bohnic :oD
jo a jinak dík za komentík :o)
 Šíma 22.09.2007, 18:11:46 Odpovědět 
   No, neumím hrát na piáno a vůbec neznám noty, nejspíše bych si myslel, že tam jsou ty pedály na úplně něco jiného (brzda, spojka a plyn)... ;-) Ale ačkoliv není toto dílko žádný zázrak přírody, líbilo se mi a také jsem měl okno, když jsem se snažil začít psát tento komentář... ;-) Za Dvě!
 ze dne 22.09.2007, 21:39:52  
   jackiesparrow: dík za komentík... přece jen se ti povedlo něco mi napsat :oD
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
YellowSkye
(29.7.2022, 08:38)
IndigovaRuze
(24.7.2022, 09:11)
Bath
(14.7.2022, 15:52)
Personal Mastery
(8.7.2022, 13:20)
obr
obr obr obr
obr
Lidský trest - ...
empe
Tilda a její př...
Tilda
KOLOTOĆ
Tilda
obr
obr obr obr
obr

Posel smrti VI: K. IX - Jako v...
Lukaskon
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr