|
|
|

|
|
:: Na SASPI.cz je právě 28984 příspěvků, 4549 autorů a 303367 komentářů :: on-line: 15 ::
|
 |
|
:: Prašivá posádka - 8. díl ::
Kyako |
publikováno: 24.09.2007, 18:10
|
| Teď potřebujeme další - ještě vymakanější geniální lest... |
| |
|
|
Ten mořskej chameleon měl namířeno do La Trop. Jediná možnost, protože kolem žádnej jinej přístav není. Ohlíd jsem se zpátky, odkud jsme pluli my: z La Trop. V podstatě. V každým případě co nejdál o něj. Blbost.
"Miku, stoč to vlevo!"
"Cože?!"
"Vlevo!"
"Proč?"
"Prostě to stoč, vysvětlim ti to pak!"
Trhnul kormidlem.
"To druhý levo!"
Tutloun upustil flašku rumu, Idiot sebe. Rum, flaška a Idiot se rozprskli po palubě. Idiot šel sebrat, flaška taky. S rumem to bylo horší.
"Kámo, vo co se snažíš?" Tutloun byl očividně lehce vyvedenej z míry.
"Nás hledá Ron. A řek bych, že ví, že my o tom víme. A zdrháme. A my v jistým smyslu zdrháme. Jenže na druhou stranu."
Jedno vobočí nahoře, druhý dole. Jedno voko tikalo. Levej koutek nahoře, pravej dole. V očích výraz rozteklýho hrocha po úpalu: Tutloun nechápal.
"Na volným moři je vidět daleko. Všim sis?" ukázal jsem na Chameleona. Tutloun kejvnul.
"Fajn. Kam ta loď pluje?"
"Já nevim, neptal sem se jí na to." Idiotóza se šíří.
"Pluje do La Trop. Jestli Ron není vyloženě blbej, všimne si jí. Takováhle... věc se na moři nenajde každej den. Na, vem si tohle," vrazil jsem mu do ruky dalekohled, "koukni tam," ukázal jsem znova na Chameleona, "má hlubokej ponor. Vidíš čáru? Ne, správně. Veze plnej náklad. Navíc nadělá víc kraválu než Idiot před obědem. Snadná kořist. Podle vlajek bych řek, že je plná vašnostů a šlechtickejch paniček. Ron neodolá. Nebude ještě tak daleko od přístavu. To znamená, že ji uvidí dřív, než dorazí na dohled hlídek
z města. Takže zatímco ho zabaví Chameleon, my to otočíme a vezmem to kličkou zpátky. Obeplujem ostrov nebo zakotvíme někde v zátoce na druhý straně a do La Trop si vyšlápnem pěšky."
Přemejšlel. Takovou delší chvíli. "A proč?"
"Cože?"
"Proč chceš do La Trop?"
"Proč? Protože chcem jednak utýct Blackovi, a druhak zjistit, co tam dělal. Latropskej guvernér s nim něco řešil. A já chci vědět co!"
Přemejšlel. Takovou delší chvíli. "Fajn."
"Cože?"
"Fajn."
"Aha."
"Jo.."
A bylo jasno.
Jak sem kdysi povídal, přímou cestou do La Trop se tam dá s dobrou lodí, dobrým větrem doplout za necelej půlden. Touhle zatraceně dlouhou oklikou se to protáhne tak na den, maximálně dva. Ale bude to stát za to. Víte, pochopit Blackovu pirátskou duši se nedá. Kdo se o to pokoušel, skončil a) na dně moře, b) u něj v posádce. Neubráníte se. Já se o to taky jednou snažil. To je jeden z důvodů, proč sem byl ještě nedávno na moři tajně, bez lodi, bez posádky, bezevšeho i bez respektu. Nikomu to nedoporučuju, ale pár vybraným to přeju. To je nepatrná škvírka v mým jinak bezchybným charakteru. Ale v těch oslnivých ostatcích... chci říct oslnivých ostatních charakterových dokonalostí se to ztratí.
Když se nám podařilo vychytat správnej kurs, začalo to bejt lehce vo fousy. Chameleon se nedokázal pohybovat moc rychle, protože na to byl moc těžkej. My se snažili zmizet odtamtud, jak nejrychleji to šlo. Kousek na východ a dostanem se za Caredský výběžek. To znamenalo mimo širý moře, mimo Ronův hledáček. Vůbec nechápu, jak je to možný, ale asi jsem Blacka podcenil. Vycházel jsem čistě z informací, který mi přenadšeně překoktal Idiot. Fajn, Ron možná vopravdu skončil v taverně, možná se tam vopravdu vochlastal rumem do stavu nepřítomnosti, očividně se z toho ale dokázal rychle sebrat.
Přitáhnul na nás s celým svým zbylým konvojem. Horizont byla jeho kapitánská loď. Teď přesídlil
(a dokážu si představit s jakým nadšením) na větší bitevní karaku. Nenamáhal se s vytahováním ňáký falešný vlajky. Jeho klasická černá s červenou lebkou (tomu se říká originalita) pleskala na hlavním stěžni docela nevinně.
Chameleon nám zachránil krk. Přitahoval k sobě veškerý mořský tělesa jak magnát... magnet fungující na celý barevný spektrum a rachot o vysoký frekvenci. Já měl pravdu a díky mně jsme měli všichni štěstí. (Začínám si na něj zvykat. Není to špatný, někdy si to vyzkoušejte.) Ron se k Chameleonovi upnul dřív, než si toho stačil všimnout. A než mu došlo, že se nám vlastně chce pomstít, byli jsme už v klídku za výběžkem. Vesele jsem mu zamával.
Stejně to šlo moc jednoduše. Ne že by mi to vadilo. Ale přece jenom to... pomáhá trošku se nad tím pozastaviti, řekněme. Nevím, jestli jsem se o tom už zmiňoval, ale Ronald Black není hloupej. Za tu dobu, co ho znám, se mi chtě nechtě podařilo zjistit, že je pravej opak. Ale na mě nemá. Proto mě taky vyhodil z posádky... (Jejda mane, to jsem zase něco řek! Ale můžu to vysvětlit! No, jednou určitě...) Zase bloudím. Chtěl jsem říct, že Blackovi mohlo dojít, co se chystám udělat.
Ha, a to je vono. Mohlo. Jenže nedošlo. Byl to jednoduchej plán a po mým způsobu geniální. A to je věc, kterou von prostě nepochopí, ani kdyby se sám protáhnul pod kýlem. Je to mistr ve vymejšlení komplikovanejch a složitejch plánů. Na který já přijdu a velice jednoduše mu je vynuluju. To je jeho smůla. Mně to absolutně vyhovuje.
Jednoduše to šlo až do zátoky přímo proti La Trop, je tam nejužší místo celýho ostrova. Hodili jsme tam kotvu - je to tam dobře krytý, když si člověk všimne - nechali pár chlapů, aby tam zůstali, a vydali se do La Trop. Šli jsme čtyři - já, Mike, Tutloun a Idiot. Bylo to k večeru, zapadalo slunce, a my se jak vopice prodírali junglí.
"Hele, kapčo, a co chceš vlastně v tom pirátským hnízdě dělat? Dyť... není to tam nebezpečný? Pro nás civilisty?"
"Za kapču dávám pohlavky!" vyložil jsem mu teorii a předvedl praxi. "Poruš svoji tradici, Idiote, a přemejlšej, jo? Nebezpečný to tam je celkem pro kohokoliv. Jestli seš pirát nebo ne... to je fuk. Kromě toho, ty si připadáš jako civilista?"
"No.. ne úplně."
"Už jsem se lek."
"Kámo?"
"Ano, Miku?"
"Máš plán?"
"Ano, Miku."
"A řekneš nám ho?"
"Jo."
"Teď?"
Týjo, tohle mě baví. Ale nebudu je trápit. "Black je fuč a jestli si nás nevšim, tak nás půjde hledat někam do mořských luhů a hájů. V La Trop se musíme nějak dostat ke guvernérovi. A nebude to nijak přátelský setkání."
"Jak přesně se k němu chceš dostat?"
"Mám tam kamaráda."
"Ale ne, už zase..."
"Cože, Kixi?"
"Ignoruj mě, jo? Radši."
Asi to bude nejlepší. Kdybych se naštval, tak je neznám.
"Cos říkal o tom kamarádovi?"
"Že bydlí v La Trop. Aspoň teoreticky."
"Aha..."
"Ne, poslouchej! Jestli tam nebude, stavím se za bráchou."
"Cože?!"
Já vůl... "No.. totiž... já vám to neřek?"
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
95.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 3 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 3 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 12 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
Dita Mocků
|
|
| (21.5.2012, 13:44) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|