|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 28984 příspěvků, 4549 autorů a 303367 komentářů :: on-line: 15 ::
|
 |
|
:: Jak pan Kadlec stávkoval… (V.) ::
| Pátá epizoda povídek pana Kadlece a Kalicha. Tentokráte pojednávajíc´o všeobecné vzpouře… |
| |
|
|
Nastal den D – den velkého zúčtování. Všude kolem celého města se začínají stahovat mračna. Vrány pelichají a jejich peří dopadá na střechu panelového domu ve kterém bydlí a žije pan Kadlec, pan Kalich a spousta dalších sousedů jako například paní Vlastová… Na sídlišti se shlukují davy lidí, kteří křičí, rámusí, rachotí a tak vůbec dělají humbuk. Staří důchodci se dostávají v horečce po spravedlnosti do agónie a vzápětí se klátí k zemi. Lidé po zuby narvaní do autobusů, jako sardinky v plechovce, nebo jako červy v odpadkovém koši s komunálním odpadem mezi trusem a starou omšelou veteší čekají, jestli se autobus rozjede, nebo ne. Nikdo z nich nechce vystoupit a umožnit ostatním pohodlnou jízdu domů, do práce, do mauzolea, do krámu, do hangárů, do hašišárny, do… no prostě víte kam… Banda mladých výrostků chodí po městě s kalhotama, které mají rozkrok u kolen a hulákají něco o liberalizaci a při té příležitosti vytahují starším paničkám s pudlem peněženku narvanou dolarama. Jdou o kus dál a vidí lacinou obět… Přepadávají brýlatého školáka a hlavu mu tříští o patník a pak se hlasitě chechotají a jdou se sjet toluenem… Malá křehká paní, která jde právě z nákupu v hyperbolickém marketu si otřela čelo od potu a odplivla na chodník plný vajglů, jehel a dalších sraček. Starý vasal hrabe v odpaďáku a nachází halenu pro neteř. Kapitalista hraje na housle a žvýká orbitku s příchutí helenia a masokostní moučky. Rasista mlátí do cikána a řve cosi v souvislosti s pozitivní diskriminací. Krysa na hlavním nádraží si říhla a vykousala díru do kabelu vysokoproudého vedení.
Panu Kadlecovi zvoní u ucha budík, který si nastavil přesně na půl třetí odpoledne po poobědovém spánku. Šine si to rovnou k oknu a rozevírá ho, koukaje, co je to venku za nepokoje… Naproti v sousedním paneláku paní právě vyskočila z čtvrtého patra, když spálila moučník pro manžela. Pan Kadlec nechápe co se děje, ale pak si vzpomene, že dnes je den vzpoury, který je organizován každý lichý rok pro podporu a uctění památky Allemanských kmenů, které zde bojovaly za práva lidu a sarkofágů. Dole vidí, jak stará Wilhelmka chrastí klíčema od ústřední samosprávy a kafrá s Flidlovou o hematomu jejího manžela… Pan Kadlec vytahuje z aktovky dalekohled a pozoruje vládní Yugo, jak jede do davu antikolonialistů a za hlasitého troubení sráží většinu do rygolů a výkopů starých a málo funkčních cest. Mormoni řeční v konferenčních sálech o smyslu života a hořekují nad tíhou doby, která na nás všechny padla. Neuvěřitelná parodie na vzpouru proti systému pokračuje. Zcela vykonstruovaný svátek, který nemá žádné logické opodstatnění. Svátek, který vzniknul pouze pro potřeby zavřít odborářům, disidentům a jiným odbojářům ústa a dát společnosti pocit, že se mohou alespoň jednou ročně beztrestně vyřádit a vybít zlost v sobě ukrytou, jako syfilis skrývaný prostitutkou na hlavním nádraží za zvuku špatně promazaných pantů dveří ve staré a zatuchlé prádelně, kterou už třicet let nikdo nepoužívá, kde hemží se to tasemicema, červy, roupami a dalším svinstvem.
Pan Kadlec odchází od okna a jde do šatní skříně obléknout si starý, moly prohryzaný kabát a polobotky značky Stalinovky RT 2459. Otvírá dveře zamknuté na čtyři bezpečností západy, vyťukává čtrnácti-místný kód dveří, přisouvá palec na senzor otisků prstů pro kontrolu identity a vychází na chodbu… Sjede starým, smradlavým a endoparazitickým výtahem do přízemí, vyjde na ulici plnou hluku - vyndává klíče a pouští se do řinčení a rachotu. Dobře ví, že ztratit se v davu atrofovaných monogamů je jednodušší než rvát se na plevelem prorostlé úžině která nikam nevede a nikde nezačíná. Na cestě, která vlastně ani neexistuje. Ztrácí se v davu, dav ztrácí pana Kadlece a pan Kadlec ztrácí se v nekonečné hysterii afiliace…
Skřítek houpe se sám na kladině,
ruku v ruce
a tváříc´ se znechuceně
nad pojmem zvaným – revoluce.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
95.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 1 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 9 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 8 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
Dita Mocků
|
|
| (21.5.2012, 13:44) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
