|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 28984 příspěvků, 4549 autorů a 303367 komentářů :: on-line: 16 ::
|
 |
|
:: Kouzelník ::
 Joa |
publikováno: 05.03.2006, 14:54
|
| O nadějích a snech... |
| |
|
|
Už odmalička netoužil po ničem jiném, než se stát kouzelníkem. Hltal show Davida Copperfielda a trpělivě čekal, až se u něj projeví kouzelnické schopnosti. Jaké to bylo zklamání, když nepřicházely… Přesto se svého snu nevzdal a aby mu byl blíže, učil se různým trikům s kartami, šátky a železnými kruhy. Měl opravdu talent, hbité prsty mu obratně kmitaly jako zkušenému virtuozovi a jeho matce nezbývalo nic jiného, než uznale kroutit hlavou, i když s tím, co si vysnil, nikdy nesouhlasila. Mít ze syna vědce nebo ekonoma je přece jenom lepší, než aby se stal kouzelníkem.
Chlapec projevil ocelovou trpělivost a stále se cvičil v nových a nových dovednostech. V pubertálním věku už bezpečně věděl, že kouzla neexistují a své zklamání si vynahrazoval vymýšlením různých vystoupení, které potom předváděl před celou školou v tělocvičně. Zástupce ředitele byl jeho triky tak nadšený, že mu domluvil setkání s mužem, který se kouzlením živil. Profesionální kouzelník si chlapce oblíbil a udělal z něj svého asistenta.
Když mu bylo dvacet, začal vystupovat sám. Objížděl se svou show po vesnicích a později i městech a lidé si ho oblíbili. Miloval svoji práci – ty rozzářené dětské obličeje, když nechal zmizet králíka v klobouku, nebo dospělí, kteří se se svraštěnými čely snažili provedenému triku přijít na kloub! Kouzlení ho nikdy neomrzelo – stále v něm žil ten malý klučina, který s nadšením sledoval Davida Copperfielda a snažil se ho napodobit. Něco v něm stále doufalo a věřilo, že opravdová kouzla existují.
O několik let později se oženil se svou dlouholetou přítelkyní ze střední školy. Byla stejný snílek jako on. Netrvalo dlouho a začali vystupovat spolu. Mnoho lidí tvrdilo, že jejich show tím získala ještě větší kouzlo a možná proto byl sál, kde vystupovali, pokaždé beznadějně vyprodaný.
Ve třiceti pěti letech už malá naděje, sídlící v jeho dětském srdci, začala odumírat. Ačkoli se to před manželkou všemožně snažil utajit, obrovská touha po opravdovém kouzlu se pomalu měnila v zoufalost. Začaly ho přepadávat poklesy sebevědomí a několikrát se při vystoupení přistihl, že se mu rozčilením třesou dlaně. Tolik let čekal, až se jeho dětské přání změnilo v posedlost…
Přestože doufal, že si jeho chování manželka nevšimne, ona ho ustaraně pozorovala už dlouhou dobu. Všimla si, že při vystoupeních je její manžel roztržitý, karty mu padají z rukou a na čele se mu lesknou kapičky potu. Utvrdila se tak v tom, že je přepracovaný. V očích se mu odráželo něco, co blízce připomínalo šílenost a míval pod nimi temné kruhy. Proto mu navrhla, aby si s vystupováním dali pauzu.
„Na měsíc nebo dva. Bude to tak pro nás lepší, drahý,“ řekla mu jednoho večera po jejich vystoupení, kdy už si nemohla nevšimnout, jak se její muž třese.
„Ne, to přece nejde,“ odpověděl s výrazem, kterého se jeho manželka až bála.
„Ale…,“ pokusila se mu to ještě rozmluvit, ale jeho ostrý pohled ji umlčil.
Vystupovali tedy dále, i když se omezili jen na dvě vystoupení týdně. Podařilo se jí ho přemluvit alespoň v tomhle. Její pokusy v přesvědčování, že by bylo nejlepší, kdyby si dali volno, totiž vždycky končili fiaskem. Dosáhla akorát toho, že se na ni naštval.
Jeho stav se i přesto neustále zhoršoval. Měla pocit, že už žije s někým jiným. Byl zamlklý a několikrát ho přistihla, jak se utápí v alkoholu, což ještě nikdy neudělal. Proto přísahala, že odehrají poslední naplánované vystoupení a potom i přes jeho protesty nekompromisně všechna další vystoupení zruší. Nevydržela dále sledovat svého muže, ze kterého se stával šílenec.
V průběhu jejich posledního vystoupení ale věděla, že udělala chybu. Zoufale si přála, aby byl konec. Její manžel předvedl sérii karetních triků, ze kterých nejméně polovinu pokazil a korunoval to tím, že mu balíček karet vypadl z rukou a rozpleskl se na pódiu. Ani ne v polovině představení se začal nebezpečně potácet. Oči se mu začaly potácet a po chvíli z nich vytryskly slzy. Publikum si podivného kouzelníkova chování také všimlo a začalo to v něm znepokojeně hlučet.
Snažil se slzy zastavit, ale nešlo to. Proměnil se v toho pětiletého klučinu, jež bezmocně po nocích plakal a toužil po kouzlech. Znovu cítil, jako by nemělo cenu žít. Sen, kterým žil, se hroutil jako domeček z karet a přihlížet tomu bylo něco, co již nesnesl. Přes slzy rozmazaně viděl ohromené publikum a svou ženu, která k němu s ustaraným výrazem spěchala. V uších ho bodaly tisíce včel a ozývaly se hlasy. Hlasy, které patřily jeho rodičům, jemu samému, zástupci ředitele, profesionálnímu kouzelníkovi, se kterým několik let vystupoval, a jeho ženě. Šeptaly mu věty, které tolik nenáviděl…
Slz už se mu nedostávalo a tlak v hlavě stoupal tak, že měl pocit, že pukne. Právě když cítil, že padá z pódia, se ho pokusil chytit ruka jeho ženy, která však jen bezmocně hmátla ve vzduchu. A potom už jen vysvobozující ticho a tma…
Když otevřel oči, zjistil, že leží na nosítkách v sanitce. Vedle sebe cítil přítomnost své ženy. Plakala. „Já tak věřil….,“ zašeptal a v objetí ujížděli vstříc novým dnům.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
93.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 2 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 4 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 19 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
Dita Mocků
|
|
| (21.5.2012, 13:44) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
