» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Polibek je krásný vynález přírody, jak zastavit řeč, když už jsou slova zbytečná."

Ingrid Bergmanová

počet přístupů: 2139845

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28984 příspěvků, 4549 autorů a 303367 komentářů :: on-line: 12 ::

:: První rande ;-P ::

Majda	publikováno: 05.10.2007, 22:49

Je to popis stráveného odpoledne s Adamem. I když je to minulost, protože teď mám kluka a jsme spolu šťastní, chtěla bych vědět, co si o mém "umění" myslíte vy.


	Zamířili jsme na velké hřiště, kde on si sedl na fotbalovou lavičku a já si stoupla naproti němu. Nejdřív jsme na sebe jenom tak hleděli, když mě vzal za ruce a přitáhl k sobě blíž. Byla jsem v rozpacích. Své nohy zkřížil za mými a já byla v pasti. Nemohla jsem se hnout. Vrchní částí těla jsme si držela odstup. Přitáhl si mě ještě blíž, že jsme byli tvářemi sotva 18cm. Strašně jsem se bála první pusy, prvního polibku i když on to věděl, že je můj první kluk. Vlastně...není to můj kluk…bohužel. Pohrával si se mnou. Začal mě dokonce lechtat, potom, co jsem mu přiznala, že jsem hodně lechtivá. Pak mě pustil a posadil se obkročmo na lavičku, já však normálně. Chvíli jsme si povídali, vlastně jsme si povídali celou dobu a provokovali se. Adam mě ze srandy lechtal a… když jsem se jednou zase svíjela v křeči smíchu od jeho lechtání, přehodila jsem nohu na druhou stranu, takže teď jsem seděla zády k němu obkročmo na lavici. Chytl mě kolem pasu a těma svýma rukama, vymakanýma, přitáhl k sobě, že jsme se dotýkali celým tělem a já byla nervózní ažaž. Ale také strašlivě šťastná!! Postupně jsem se osmělila… on mě objímal kolem pasu, já měla ruce na těch jeho, chvilkami mě lechtal…mě potom napadlo sundat si brýle, protože mi bránily, když jsem si chtěla opřít hlavu o jeho rameno. On se zas na oplátku opíral o moje. Sundala jsem je a položila na lavičku před námi. Po asi půl hodině je shodil vítr. Adam mě donutil vstát a zvednout je, když jsme tak učinila, sedla jsem si zpátky. Po pár minutách spadly znovu a já se rozhodla je nechat ležet. To se ovšem Adamovi nelíbilo, proto je šel zvednout. Ale nesedl si zpátky, nýbrž naproti mně. Byli jsme od sebe dost daleko, takže to Adam vyřešil, posadil si mě na sebe. No… bála jsem se bližšího kontaktu, takže jsem se držela dál. I když to bylo moc krásný, tedy alespoň pro mne, museli jsme to ukončit. Oba jsme museli domů. Po omílání odchodu jsme se konečně rozhoupali. Cestou mě obejmul…učinila jsem také tak a přitom byla v sedmém nebi. Skočil si pro kolo ke kámošce a na námku jsme se zastavili, abychom se rozloučili. On stál opřený o kolo a nepomohl mi ven z té rozlučkové chvilky. Chtěla jsem tu pusu, čekala jsem na ni, ale…nakonec jsme se rozloučili bez ní. Po několika dnech, kdy jsme si pořád psali na icq, jsme mu přiznala, že jsem zamilovaná a že jsem tu pusu strašně chtěla. On, řekla bych v rozčilení, když jsme si pořád o tom psali, mi oznámil toto: no víš co ti řeknu?? tu pusu jsem ti i dát chtěl ale když jsem viděl jak jsi ráda že tam vůbec jsem tak jsem nevěděl jak bys mi na to zareagovala a když jsem ti ji potom už chtěl dát doopravdy tak zase jsi nemohla kvůli jednomu debilovi Na to jsem odepsala, že jsem nevěděla co dělat s nohama rukama očima...a jestli ví, co pro holku znamená první pusa. Odpověď: hmm a víš co znamená ji chtít tu její první dát a ona ji není schopna si pro ni 2 kroky jít? To mě dodělalo. Kdybych udělala dva blbé kroky, políbili bychom se. Moc mi na tom záleželo, ale pozdě se k tomu vracet. Mě zbyly jen vzpomínky na krásnou sobotu, Adam je teď na intru, se svou holkou z Mohelnice, a já se tady trápím, myslím na něj každý den, když vstávám i když chodím spát…proč někdo nevymyslí léčebnu pro zamilované??


celkové hodnocení autora: 90.8 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 2		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 2.0		uložit příspěvek

známka poroty: 2.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 4		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 33		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

.MaJdiNa.	04.02.2009, 13:12:59

Vzpomněla jsem si na své první rande. Ta pusa tam taky nebyla, byla jsem asi jako ty. Strašně jsem jí chtěla a strašně jsem se toho bála. Je fakt, že jsem s tím klukem pak rok vydržela, nějak jsme si padli do oka a těch pus bylo víc než jedna:) Mne se dílko líbí, ale kvůli překlepům dám dvojku

Cicina	27.01.2008, 9:43:59

Co si myslím o tvém umění? Že psát celkem umíš, ale: musíš si to po sobě (třeba za týden, měsíc či déle) znovu přečíst. Odhalíš pak překlepy, nesrozumitelné formulace a pod. A taky bys určitě přišla na to, na co tě upozornila Adrastea. (Vím, o čem mluvím, sama jsem měla hlavně ze začátku podobný problém - chtěla jsem o něčem strašně moc napsat, ale s odstupem doby jsem tam našla hodně blábolů - to je normální. Ty jsi ale začala psát mnohem dřív než já...) Škoda takových chyb, protože jinak to opravdu má něco do sebe. Ta nevinnost, naivita - všichni jsme si tím prošli a více či méně rádi na to vzpomínáme. Je to působivé dílko, ale některé momenty popisuješ trochu nešťastným způsobem. Hodně štěstí!

Alhena	02.01.2008, 12:22:04

Je to hezké. Nevinné. Možná trochu moc jako deníček.

Adrastea	05.10.2007, 22:48:55

Je vidět, že ty chvíle pro Tebe znamenaly hodně. Ovšem krom toho, že to vyprávění dodává takový teplý, věrohodný nádech, má to i své mínus - text je pouhým popisem, všechno jsi to ze sebe vychrlila zbytečně rychle a horlivě. Dle mého jsi měla ještě chvilku počkat, nechat si to v hlavě uzrát, vytěžit z toho zážitku nové pocity... A možná do toho vetknout i nějaký ten záblesk poetiky, aby to nebylo tak fádní. Tvému věku je tento počin ovšem docela přiměřený.