|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 28984 příspěvků, 4549 autorů a 303367 komentářů :: on-line: 12 ::
|
 |
|
:: Jak pan Kalich vyřešil obskurnost… (VI.) ::
| Šestá epizoda povídek pana Kadlece a Kalicha. Tentokráte pojednávajíc´o nových poměrech… |
| |
|
|
Je sobota. Pan Kadlec právě uklízí nákup, který mu dcera před chvílí přinesla. Prohlíží si jednotlivé segmenty nákupu a každý komentuje obligátními slovy: „Šmankote, co je zase tohle,“ nebo „taková malá pixlička stojí tolika peněz?!“ Pan Kadlec obvykle při rozdělování nákupu vše třídí do regálů a lednice dle dlouhodobě zajetých principů a způsobů. Vše má své správné místo, vše musí mít tu správnou teplotu při skladování, aby vše vydrželo co možná nejdéle. Jednotlivé potraviny se nesmí vzájemně ovlivňovat. Tedy, bere v úvahu předávání pachů, hustotu, těkavost, počet elektronů v atomovém obalu atd.
Je docela možné, že vše dělá z lidské svědomitosti a praktického využití svých zásob, ale je i docela dost pravděpodobné, že smysl této celé procedury je ukryt ve vrtkavé existenci, která nedokáže najít mnoho podnětů k vlastní seberealizaci. Když byl pan Kadlec ve válce, tak nikdy neměl rád ty přestávky mezi jednotlivými pokyny velení. Takové ty pauzy, kdy je nějaká mise a po její realizaci se čeká na strategickém místě na další instrukce. Vždy mu to lezlo krkem. Karty ho nebavili, tak musel vymyslet něco, čím by naplnil i několikadenní nečinnost. Obvykle míval mapu vždy po ruce. Přeměřoval jednotlivé sektory, vypočítával vzdálenost nepřítele, kontroloval správnost pokynů k přemístění a jako vždy nadával na nesmyslnost tahů při kterých se jednotlivé brigády připravovaly někdy i o desítky hodin zbytečně náročnými, nebo zdlouhavými cestami. Občas zašel na kontrolu munice a také chodil do velitelského stanu, aby je upozornil, že ztrácí zbytečně moc času při čekání…
Při seskoku padákem dokonce klesal do výšky pouhých 400 metrů, aby ušetřil čas při pomalém klesání na spuštěném padáku. Nemusím dodávat, že při dopadu si zlomil obě nohy a putoval na půlroční léčbu a tím jeho nasazení do akce skončilo…
Kolem panelového domu krouží supy a pan Kadlec ví, že v příštích sekundách se musí stát něco neočekávaného… A do toho zvoní rozkřáplým zvukem zvonek domovních dveří. Pan Kadlec chvátá ke dveřím a otevírá…
„Dobrý den, pane Kadlec. Co je u vás nového? Už jsme se dlouho neviděli, co…“ spustí hned ve dveřích pan Kalich.
„Ale nechte si to… Byl jste tady včera. Tak senilní zas nejsem.“ Mezitím se odvrací a nechává pana Kalicha zout se a jde pokračovat v chronologickém uspořádávání nákupu.
„Hm… Byla u vás dcera. Cítím její parfém…“
„Ano, čich vás neklame, pane Kalich. Přinesla mi nějaké věci do zásoby, ale koukněte na tohle,“ a podává mu krabičku s názvem: ULTIMATE SHOCK AND SHINE se slovy: „Nevíte co by to mohlo být? Já ani nevím, kam to zařadit a čte neohrabaně název – ultimát šock aenede šhijne…“
„No, toto… To vypadá jako kerosin..,“ a hloubavě si v rukách prohlíží krabičku a otáčí jí pořád dokola. „Tak to otevřete, takhle se nic nedovíme… Je to tam psaný asi latinou, nebo co a já už to nějak moc neovládám.“
„Kerosín říkáte… Hlavně aby to nevybouchlo,“ a právě předanou krabičku vrací do rukou Kalicha se slovy: „Otevřete to raději vy. Vy máte mladší a šikovnější ruce…“
„No právě, že mám mladší ruce, tak by jich bylo víc škoda a vy už to máte za pár. Vás to nezabije…“ Prohodí lakonicky pan Kalich.
„Co si to dovolujete?! Víte co, dejte mi to, vy srábotko!“ A vytrhne mu záhadnou krabičku z rukou…
„Dávejte pozor člověče! Nevíte co to může udělat!“ Říká s hrůzou v očích pan Kalich.
„Ale jděte,“ mávne rukou do prostoru… „Přece by mi moje dcera nekupovala nějakou habaďůru…“
„No co víte, třeba se vás chce zbavit, poněvač potřebuje vaší cimru. Dneska ta mládež jde přes mrtvoly.“
„Ne, ne… To bude spíš nějakej zvláštní sidol,“ otevírá krabičku a strká do ní nos, aby si přičichl, zda-li identifikuje věc podle pachu… „Však, čmuchněte si.“ Pan Kalich ponořuje svá čichová čidla do záhadného boxu…
„To ne, pane Kadlec. Podle mě to bude spíš jed na krysy.“
„Tady žádný krysy nikdá nebyly!“ Řekne dotčeně pak Kadlec…
„No právě…“ Prohodí Kalich s vážným a až detektivním výrazem Sherloka Holmese po osmém pivu…
„A kdeže jed na krysy… To bude určitě nějakej ten krém na vrásky. Něco jako ta níveja vísáč…“
„Proč by vám dcera kupovala krém na vrásky a zrovna teď, když už vám to může být šumafuk?“
„Tak třeba se na mě ještě nějaká ta baba nalepí, co vy víte…“ a významně se poplácává po rozkřehlém hrudním svalstvu, které nevidělo benchpress od pádu železné opony.
„Ha há… Ha ha ha ho há…“ Šíleně se rozesmívá pan Kalich až zubní náhrada letí přes celý obývák…
„Čemu se smějete?! Podívejte se ne sebe, vy seladone páprdovskej!“
„Cchee..,“ prohodí pan Kalich s dotčením.
„Tak co by to k sakru mohlo být?“ Pokládá pan Kadlec řečnickou otázku a tváří se, jako by v jeho mozku lítala myš v kolu, které vytváří statické proudění díky kterému jeho myšlení získává na obrátkách…
„Víte co to je… To je pěkná kravina!“ A pan Kalich mu vytrhuje krabičku z rukou a vyhazuje jí ven z otevřeného okna na ulici plnou chuligánů… „Tak a je to. A je po problému!“
„Co jste to udělal, vy starý pošetilý blázne?!“ Začne řvát pan Kadlec na celé kolo až mu na čele vyskákaly tři žíly…
„Vyhodil jsem tu věc ven. Nesla tady špatné klíma. Zřejmě to bylo uhranuté poselství západního světa…“
„A víte co, máte recht. Jdu postavit na kafe…“ Řekne pan Kadlec s obrovským ulevením a zase bezstarostně spokojen jde nachystat odpolední šálek kávy…
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
95.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 3 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 9 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 9 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
Dita Mocků
|
|
| (21.5.2012, 13:44) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
