obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Znovu milovat znamená, že se srdce vysmívá rozumu."
Théodore de Banville
obr
obr počet přístupů: 2915353 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39479 příspěvků, 5738 autorů a 390281 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Honza a Karel ::

 redaktor čuk publikováno: 13.10.2007, 23:26  
Opět zpracované téma v rychlovce. Příběh, v kterém je variováno téma rychlovky /viz dole/, jsem se snažil zpracovat stylem co nejhutnějším, bez rozvádění a co nejprostěji (i s ohledem k jednomu z hrdinů příběhu), ve snaze neprozradit konečnou pointu v příběhu naznačovanou.
 

Jmenoval se Jan, říkali mu Honza. Byl menší než jeho přítel Karel. Honza ležel zdánlivě spokojeně s pohledem vzhůru.

Vzpomněl si na jednu chvíli svého života. Taky ležel s pohledem vzhůru.
Za okny dvougarsonky zářilo slunce, byl krásný červnový den. Karel seděl u stolu a jedl kuře. Honza se na něj díval trochu vyčítavě, ale on nemusel tohle jídlo mít. Kuře bylo dobře propečené, Karlovi po tlustých prstech stékaly praménky mastnoty. Žvýkal labužnicky a zbytky odkládal na talířek. Honza věděl, kde a u koho skončí obsah talířku. Karlovi se zalíbila Alena Píšová, která bydlela ve vedlejším vchodu a měla krátkosrstou jezevčici Fifinku. Karel se domníval, že když bude této čtyřnohé mlsné čmuchalce nosit čerstvé kuřecí papáníčko, získá si nepřímo i srdce její paní, vnadné tmavovlásky s vodítkem na křehkém zápěstí.
Tento postoj Honza chápal, neodpustil si však malou výhradu. Jako džentlmen si ji nechal pro sebe. Ať si ten labužník nad kuřátkem zamlaská. Jíš-li do polosyta, dožiješ se dlouhá léta. Ale trochu zkaženou náladu Honza měl. Díval se vzhůru, avšak nevztekal se.

Dopoledne příštího dne krmil Karel Fifinku kuřecími zbytky, odpoledne měli ujednáno rande s Alenkou a Fifinkou v parku. Slečna a její fenka do parku nepřišly. Karel a Honza se mlčky rozhlíželi kolem. Všude spousta hezkých děvčat, maminky s dětmi, dědečkové na lavičkách.
Pavlíček s Jarmilkou si hráli na okraji pískoviště. Jarmilka stavěla z kostek plochou pyramidu, poslední kostka na úplný vršek se jí zatoulala z dosahu.
„Pavlíčku, přihoď ještě kostičku. Támhle. Mně, sem!“
Pavlíček vzal kostku a hodil. Pyramidka zasažená ve svém základu se zhroutila. Jarmilka se rozplakala.
Honza se naježil. Pomyslel si: určitě ten blbeček Pavka hodil schválně špatně. Karlovi to bylo jedno neb je tupec. Karel vytáhl láhev tvrdého alkoholu, zhluboka se napil a řekl: pro jedno kvítí slunce nesvítí. Vyjedeme si sami.
Renaulta měli zaparkovaného na parkovišťátku u východu z parku.

Honza se díval z okna. Vzpomněl si na tuhle lapálii, zatím co kolem vozu ubíhala divoká krajina. Trochu křivolace. Seděl na zadním sedadle a opakoval si: Pavlíček přihodil kostičku. Blbě. Karlíček řídí autíčko. Ještě blběji, pijan jeden.
A zalitoval: kdybych tenkrát dal najevo, že chci ještě jednu kostičku, nezůstalo by u jedné. Na Fifinku by nic nezbylo, Fifinka by kuřecí papču nepozřela a nedostala by průjem, Alenka Píšová by se nenafrněla a přišla by do parku. Pročež by Karel nevypil půl láhve vodky, nejel svým fárem jako blázen a teď by neletěli v pusté krajině s prudkého srázu. Karel křičel, Honza si lehl na zadním sedadle, odevzdaně, s pohledem vzhůru.

A tak se Karel a Honza dostali do televizního seriálu „Sběratelé kostí“, to co z nich zbylo našli až za několik měsíců.

Patolog specialista se prohrabuje hromádkou vybělených kosterních pozůstatků, přistupuje k preparačnímu stolu a jedna kostra, ta menší, se už rýsuje ve svém složeném tvaru. U kupy kostí opodál asistuje vyčouhlý uhrovitý pomocník.
Na stole ležel on, Honza, s pohledem vzhůru. Bez myšlenky. Bez vzteku. Bez lítosti. Neslyšel jak patolog volá:
„Příhoď ještě kostičku, Berte. Ať mám tu malou kostřičku hotovou.“
„Jakou?“
„Ty nevíš, tupče bertovská, jakou malou kostičku má v ocase dlouhosrstý jezevčík?“

/Téma zpracované rychlovce znělo:"Přihoď ještě kostičku."/


 celkové hodnocení autora: 98.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 5 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 7 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 31 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 čuk 26.10.2007, 20:49:00 Odpovědět 
   Díky za přečtení a hodnocení. Potěšilo mne, neb to byla rychlovka.
 sirraell 26.10.2007, 19:44:27 Odpovědět 
   Podarene. Chudak Hona - kure si neuzil a jeste k tomu se ani nedozil pristi pecene.
Tohle je varovanim vsem ridicum - nepijte, skodi to zdravi nejen vasemu, ale i vasim domacim mazlickum...
 čuk 14.10.2007, 13:23:56 Odpovědět 
   Dík za přečtení. Jsem rád, když někdo neuhodne ihned pointu a je překvapen Vidíš inspiroval jsi mne. Byl bych použitl pro jezevšíjka jméno Josef, jako jezevčík Josefčík.
 Tomáš P. 14.10.2007, 10:36:04 Odpovědět 
   Tak jsem asi tupej, ale mě to s tim jozefčíkem netrklo vůbec! :D Jsem si pořád říkal, jestli se z nich nakonec nevyklubou příslušníci čtyřprocentní menšiny, když si nakonec spolu vyjeli autem. Sem se sek docela o hodně... : )
 Šíma 13.10.2007, 23:29:16 Odpovědět 
   Musím se přiznat, že jsem toto dílko četl už v "Rychlovce" a líbilo se mi. Totožnost hlavního hrdiny mě také napadla po několika řádcích, ale to nic nemění na skutečnosti, že jde o dílko podařené, přestože je jeho konec poněkud morbidní! ;-)
 ze dne 14.10.2007, 13:19:00  
   čuk: Díky za přečtení a hodnocení. Ono to někdy tak bývá: pořád klídek a najednou jsme v riti. Naznačení bylo i nebylo důležité, někdo se dovtípí někdo ne, záleží na jeho úhlu pohledu. Těší mě, že se ti líbí i velmi stručné texty.
 Pavel D. F. 13.10.2007, 23:25:40 Odpovědět 
   Vždycky si říkám, že by bylo škoda, kdyby díla z Rychlovky zmizela bez většího zájmu (a tím se zároveň přiznávám, že je tam ani já většinou nepřečtu, holt při listování ve fóru obvykle člověk chce získat rychlé a stručné informace).
Tak nějak jsem od počátku tušil, že Honza bude pes, i ten jezevčík mě napadl, ani nevím proč. Prostě se to tak nějak hodilo k sobě nebo co.
Pěkný příběh, stručně ale jasně podaný. Nemám připomínky.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Lorth
(20.11.2019, 00:25)
strážce
(30.10.2019, 10:32)
aldebaran
(22.10.2019, 14:59)
Měneznáš
(8.10.2019, 16:27)
obr
obr obr obr
obr
Pískovec v žáru...
asi
Zrada - část 8.
ivanka.suhinka
Kvapem za vlake...
Majrenka
obr
obr obr obr
obr

Trpět za ni
dark_stuff
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr