obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Většina lidí se domnívá, že láska znamená být milován. Avšak pravda je opakem: láska znamená milovat."
Erich Fromm
obr
obr počet přístupů: 2915293 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39398 příspěvků, 5729 autorů a 389842 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Honza a Karel ::

 redaktor čuk publikováno: 13.10.2007, 23:26  
Opět zpracované téma v rychlovce. Příběh, v kterém je variováno téma rychlovky /viz dole/, jsem se snažil zpracovat stylem co nejhutnějším, bez rozvádění a co nejprostěji (i s ohledem k jednomu z hrdinů příběhu), ve snaze neprozradit konečnou pointu v příběhu naznačovanou.
 

Jmenoval se Jan, říkali mu Honza. Byl menší než jeho přítel Karel. Honza ležel zdánlivě spokojeně s pohledem vzhůru.

Vzpomněl si na jednu chvíli svého života. Taky ležel s pohledem vzhůru.
Za okny dvougarsonky zářilo slunce, byl krásný červnový den. Karel seděl u stolu a jedl kuře. Honza se na něj díval trochu vyčítavě, ale on nemusel tohle jídlo mít. Kuře bylo dobře propečené, Karlovi po tlustých prstech stékaly praménky mastnoty. Žvýkal labužnicky a zbytky odkládal na talířek. Honza věděl, kde a u koho skončí obsah talířku. Karlovi se zalíbila Alena Píšová, která bydlela ve vedlejším vchodu a měla krátkosrstou jezevčici Fifinku. Karel se domníval, že když bude této čtyřnohé mlsné čmuchalce nosit čerstvé kuřecí papáníčko, získá si nepřímo i srdce její paní, vnadné tmavovlásky s vodítkem na křehkém zápěstí.
Tento postoj Honza chápal, neodpustil si však malou výhradu. Jako džentlmen si ji nechal pro sebe. Ať si ten labužník nad kuřátkem zamlaská. Jíš-li do polosyta, dožiješ se dlouhá léta. Ale trochu zkaženou náladu Honza měl. Díval se vzhůru, avšak nevztekal se.

Dopoledne příštího dne krmil Karel Fifinku kuřecími zbytky, odpoledne měli ujednáno rande s Alenkou a Fifinkou v parku. Slečna a její fenka do parku nepřišly. Karel a Honza se mlčky rozhlíželi kolem. Všude spousta hezkých děvčat, maminky s dětmi, dědečkové na lavičkách.
Pavlíček s Jarmilkou si hráli na okraji pískoviště. Jarmilka stavěla z kostek plochou pyramidu, poslední kostka na úplný vršek se jí zatoulala z dosahu.
„Pavlíčku, přihoď ještě kostičku. Támhle. Mně, sem!“
Pavlíček vzal kostku a hodil. Pyramidka zasažená ve svém základu se zhroutila. Jarmilka se rozplakala.
Honza se naježil. Pomyslel si: určitě ten blbeček Pavka hodil schválně špatně. Karlovi to bylo jedno neb je tupec. Karel vytáhl láhev tvrdého alkoholu, zhluboka se napil a řekl: pro jedno kvítí slunce nesvítí. Vyjedeme si sami.
Renaulta měli zaparkovaného na parkovišťátku u východu z parku.

Honza se díval z okna. Vzpomněl si na tuhle lapálii, zatím co kolem vozu ubíhala divoká krajina. Trochu křivolace. Seděl na zadním sedadle a opakoval si: Pavlíček přihodil kostičku. Blbě. Karlíček řídí autíčko. Ještě blběji, pijan jeden.
A zalitoval: kdybych tenkrát dal najevo, že chci ještě jednu kostičku, nezůstalo by u jedné. Na Fifinku by nic nezbylo, Fifinka by kuřecí papču nepozřela a nedostala by průjem, Alenka Píšová by se nenafrněla a přišla by do parku. Pročež by Karel nevypil půl láhve vodky, nejel svým fárem jako blázen a teď by neletěli v pusté krajině s prudkého srázu. Karel křičel, Honza si lehl na zadním sedadle, odevzdaně, s pohledem vzhůru.

A tak se Karel a Honza dostali do televizního seriálu „Sběratelé kostí“, to co z nich zbylo našli až za několik měsíců.

Patolog specialista se prohrabuje hromádkou vybělených kosterních pozůstatků, přistupuje k preparačnímu stolu a jedna kostra, ta menší, se už rýsuje ve svém složeném tvaru. U kupy kostí opodál asistuje vyčouhlý uhrovitý pomocník.
Na stole ležel on, Honza, s pohledem vzhůru. Bez myšlenky. Bez vzteku. Bez lítosti. Neslyšel jak patolog volá:
„Příhoď ještě kostičku, Berte. Ať mám tu malou kostřičku hotovou.“
„Jakou?“
„Ty nevíš, tupče bertovská, jakou malou kostičku má v ocase dlouhosrstý jezevčík?“

/Téma zpracované rychlovce znělo:"Přihoď ještě kostičku."/


 celkové hodnocení autora: 98.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 5 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 7 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 31 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 čuk 26.10.2007, 20:49:00 Odpovědět 
   Díky za přečtení a hodnocení. Potěšilo mne, neb to byla rychlovka.
 sirraell 26.10.2007, 19:44:27 Odpovědět 
   Podarene. Chudak Hona - kure si neuzil a jeste k tomu se ani nedozil pristi pecene.
Tohle je varovanim vsem ridicum - nepijte, skodi to zdravi nejen vasemu, ale i vasim domacim mazlickum...
 čuk 14.10.2007, 13:23:56 Odpovědět 
   Dík za přečtení. Jsem rád, když někdo neuhodne ihned pointu a je překvapen Vidíš inspiroval jsi mne. Byl bych použitl pro jezevšíjka jméno Josef, jako jezevčík Josefčík.
 Tomáš P. 14.10.2007, 10:36:04 Odpovědět 
   Tak jsem asi tupej, ale mě to s tim jozefčíkem netrklo vůbec! :D Jsem si pořád říkal, jestli se z nich nakonec nevyklubou příslušníci čtyřprocentní menšiny, když si nakonec spolu vyjeli autem. Sem se sek docela o hodně... : )
 Šíma 13.10.2007, 23:29:16 Odpovědět 
   Musím se přiznat, že jsem toto dílko četl už v "Rychlovce" a líbilo se mi. Totožnost hlavního hrdiny mě také napadla po několika řádcích, ale to nic nemění na skutečnosti, že jde o dílko podařené, přestože je jeho konec poněkud morbidní! ;-)
 ze dne 14.10.2007, 13:19:00  
   čuk: Díky za přečtení a hodnocení. Ono to někdy tak bývá: pořád klídek a najednou jsme v riti. Naznačení bylo i nebylo důležité, někdo se dovtípí někdo ne, záleží na jeho úhlu pohledu. Těší mě, že se ti líbí i velmi stručné texty.
 Pavel D. F. 13.10.2007, 23:25:40 Odpovědět 
   Vždycky si říkám, že by bylo škoda, kdyby díla z Rychlovky zmizela bez většího zájmu (a tím se zároveň přiznávám, že je tam ani já většinou nepřečtu, holt při listování ve fóru obvykle člověk chce získat rychlé a stručné informace).
Tak nějak jsem od počátku tušil, že Honza bude pes, i ten jezevčík mě napadl, ani nevím proč. Prostě se to tak nějak hodilo k sobě nebo co.
Pěkný příběh, stručně ale jasně podaný. Nemám připomínky.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
tester2
(18.9.2019, 20:40)
tester
(18.9.2019, 20:37)
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
obr
obr obr obr
obr
Stále s nami 2.
Mon
Pán v klobouku
Pely
Faraón
GoSu
obr
obr obr obr
obr

Co se to tu, sakra, děje? III.
Cora
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr