|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 28984 příspěvků, 4549 autorů a 303372 komentářů :: on-line: 5 ::
|
 |
|
:: Hvězda ::
| Muj prvni prispevek do workshopu, uplne na posledni chvili, za coz se omlouvam. Stalo me to totiz hodne sil. Jde o preslazenou pocitovku, ale podobne to vse bylo. Tak treba se to nekomu zalibi. Pisen Hvězda od Jaksi Taksi. A na zaver diky za pomoc Danielu Taxovi. :) |
| |
|
|
Tak jdu a měj se fajn
Možná se potkáme a když ne tak budem každý sám
Už dveře otvírám
Tak ještě naposled se zpátky zpátky podívám
Michal: Michal stál v hloučku své party. Šlo o zajímavé maníky, jak by sám řekl. Několik z nich mělo v puse cigaretu a mikina s kapucí byla podmínkou. Z mobilu vyřvával na všechny strany nikoliv hip hop, ale starý dobrý punk. Nerušeně se bavili a někdo se občas Proč nepřekročím práh proč nechci vyjít ven
co to bylo náhoda či osud co mě přitáhlo až sem
Bylo to dobrý no tak jo tak se to zase povedlo
ta náhoda a osud nějak se nám to dohromady popletlo či co
Michal: Jana si dala s odpovědí pěkně na čas, to Michal nečekal. Ale vyplatilo se to. Po odpovědi byl nadšený tak, že málem narazil do sloupu před sebou. Už se mu to nedařilo skrývat. Možná ani nechtěl. Dost dobře nechápal, že zrovna on bude chodit zrovna s Janou. S osobou, která je tak fajn a má ji tak rád. Byla jeho osud, jeho všechno. Potřeboval být sám - srovnat si to v hlavě a uklidnit bijící srdce. Rozloučil se s ní radši jen neutrálně, avšak stihl ji pozvat na rande: „Tak zítra v 5 u kašny, oka?“.
Jana: Jana stihnula jen kývnout, zatímco Michal poskakoval ulicí. Je to blázen, pomyslela si v tu chvíli. Ona zřejmě prožívala nějaký mikrospánek. Nedokázala si uvědomit, že je odteď něčím majetkem. A zrovna Michala. Přišlo jí to vše jako paradox, jako smeť různých věci. Nechápala to stejně jako matematiku. Nebyla si jistá, co cítí. Z Michala čišela radost. Ona však byla pořád mimo. Nějak to nedokázala prožívat. Přesto jí bylo docela dobře, vždyť odpověděla ano a to bývá většinou hezčí odpověď....
Tak mnoho snů a cest pro milióny lidí a milióny hvězd
chcem najít každý svou svou malou hvězdu kterou máme někde souzenou
a spojit se pak s ní navždycky letět spolu dál
nikdy se nerozdělit zůstat s ní když se už ten zázrak stal
Michal: Nadešel den D, hodina H, minuta M...Bylo pět hodin a Michal už netrpělivě stepoval u kašny. Vyhlížel svou vyvolenou a toužebně se rozhlížel kolem. Jana pořád nikde. V tu chvíli nepomyslel na zvyklost většiny žen(nechat pána chvíli čekat) a k jeho zamilované náladě se pomalu přidávala i nejistota a nervozita. Jeho mobil už byl úplně ohmataný, když Jana přiběhla. Nesměle se pozdravili a chytli za ruce. Michal nevěděl, o čem má mluvit, ale bylo mu dobře. Moc. Vedl si svou slečnu jako nějakou kořist až k místnímu jezeru. Bavili se spolu jen tak mimochodem, jen aby se neřeklo. Beze slov se shodli, že si sednout na lavičku skrytou ve větvích vrby a listech rákosu. Vypadalo to tam nádherně. Hotová scéna z romantismu. Jak už to tak bývá, pár nedokázal zůstat u slov.
Jana: Jana cítila přibývající barvu růže na jejich tvářičkách, když ji Michal něžně objal. Cítila se krásně, tohle jí chybělo. Přitulila se k němu, lehla si na rameno a zadívala se na oblohu. Pozvolna se stmívalo a nesměle se vynořovaly první hvězdičky. S nimi padal i ostych. Michal se jí dlouze zadíval do očí, ve kterých viděl souhlas. Dal ji proto krátkou pusu, která byla brzy zaměněna za nádherný polibek. První v jejich vztahu, první toho večera. Jana čekala a podvědomě i chtěla další.
Už vím co ti mám říct až se mě budeš ptát
proč nejdu pryč a nepřekročím práh
Protože tě mám rád
Michal: Jenže Michal se náhle odtáhl. Jana se na něj nechápavě dívala. Vypadala v té chvíli křehce a smutně. „Jani...“ řekl Michal jemným hlasem. „já...asi nemůžu. Byla blbost, že jsem si s Tebou něco začal. Nebo to, že jsem Tě chtěl...“ Jana se na něj celou dobu jen nevěřícně dívala. Jenže z těch šedomodrých vlčích očí nešlo nic vyčíst. „Jsem složitý člověk a přinesl bych Ti jen starosti. Nezlob se.“ Michal si významně odkašlal, čímž dal najevo, že skončil svůj krátký nepřipravovaný projev.
Jana: Jana si sice vztahem nebyla jistá a šla do něj bez vážnějších emocí, ale tohle nečekala. „Snad to tak bude lepší“ zašeptala v slzách. Bylo to jediné, co na to dokázala říct. Vzlykala do celého okolí, když ho viděla odcházet.
Michal: Michal utíkal podél vody pryč. Také plakal a ne málo. Tímhle si cestu k Janě uzavřel na dobro. Jenže cítil, že to bylo to nejlepší, co mohl udělat. A to vše jen to proto, že ji miloval. Chtěl ji ubránit od celé party, od divné rodiny, od jeho způsobu života plného proher, marihuany a alkoholu. Byla na to příliš citlivá, nevydržela by to...
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
96.4 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 9 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.1 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 16 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 55 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
Dita Mocků
|
|
| (21.5.2012, 13:44) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
