| :-I |
| |
|
|
Páteční večer, zima zas.
Já sedím sám a mám třas.
Přemýšlím nad tím co jiní.
Svědomí z něčeho mě viní.
Jako v mlze chodím já.
Čekám, kde se objeví ta má.
Jestli vůbec existuje.
Hlavou myšlenka mi procestuje.
Temno a chlad v nitru mám.
Proč sedím a sedím sám a sám?
Je-li to snad chybou mou?
Sedím a sedím zahalen tmou.
Možná před očima mám okenice zavřené.
Světlo neproniká a nitro mé je zchlazené.
Život bez tepla a světla je můj díl.
Chtěl bych jít dál, ale cesta nemá cíl.
Připadám si jako v krabici, kam nikdo nemůže.
Chceš si mě pohladit? Pozor jsem růže.
Růže co neraní, přesto jí nikdo nechce.
Růže co trpí a ne zrovna lehce.
Deprese pátečního večera upadá.
Naděje na život mi zkrátka uvadá.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
77.8 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 1 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 3.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
3.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 4 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 18 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
