obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Slova jdoucí ze srdce, hřejí tři zimy."
K. Čapek
obr
obr počet přístupů: 2140085 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 28984 příspěvků, 4549 autorů a 303372 komentářů :: on-line: 4 ::
obr

:: Doutek ::

 autor OH publikováno: 31.10.2007, 7:02  
Jen vzpomínka...
 

Asi hlavní zálibou mých bohatýrských let, které bohužel netrvaly dlouho, byla mineralogie.
Mineralogie je možná příliš honosný název pro aktivitu, při které jsem si naházel do batohu palici, majzlíky, dvě dvanáctky, cigarety a někdy snad i něco k jídlu a vyrazil do kamenolomů lámat kámen, kvůli barevným kamínkům.
"Na šutrech" jsem kdysi trávil celé dny, ačkoliv se říkalo: "Je to práce pro vrahy."
Pro někoho těžko pochopitelná záliba v dřině, plné prachu a špíny.

Jednou jsem se pomalu po kolejích šoural k vlakové zastávce, po odpoledni stráveném v lomu.
Batoh byl vždy cestou zpět mnohem těžší a nebylo to kamením, které jsem si tu a tam vezl domů.
Zastával jsem pro jiné nesmyslný názor, že ke kamení musí člověk přistupovat s "holýma rukama" a nenosil jsem proto pracovní rukavice.
Seděl jsem na na zastávce a prohlížel jsem si puchýře a mozoly na dlaních, když vedle mě dosedl na dřevěnou lavici zastávky muž, také kamenář.
Vídával jsem ho často v lomu, pokoušel štěstí většinou v jiných místech než já a tak jsme na sebe obyčejně jen mávli rukou na pozdrav a to byl veškerý náš kontakt.

"Tak co mladej, co si vezeš domů? Máš tam nahoře taky něco, nebo tam jen nasáváš a čučíš do kraje?"
Otázka byla na místě, protože kamenolom byl na úbočí hřebene a otvíral se z něho výhled do celého kraje. Při pěkném počasí to byl nádherný pohled a nejednou jsem rozdýchával tu dřinu při pohledu na barvy polí a mraků.
"No nevim, něco málo jo. Ale neni každej den posvícení, znáte to..."
Odpovídám mu a hned mu to oplácím.
"A co vy? Máte nějakej červenej zázrak?"
Rozesmál se, což on vůbec dělal často a řekl: "No, tak se dolů vobčas přiď podivat,seš furt tam nahoře..."

Koukal jsem se na rozevláté topoly v podvečerním větru podél kolejí a říkal si pro sebe: No jasně.
Mezi kamenáři nikdy přátelství nebylo, každý si žárlivě střežil svá oblíbená místa a nejednou se mi stalo, že mě poslali vědomě špatným směrem.
Nakonec na ukázku z batohu vyndal kus jaspisu, velký asi jako pěst.
"No jo, to ale máte na kšeft, né?"
"Jó, tajdle to říznu a..."
Rukou napřaženou, jako karatista před úderem, ukazoval na místo, kde chtěl kámen rozříznout.
"Jo jasný a teď mi ukažte, co si vezete pro sebe..."
Řekl jsem mu, ale on se zase rozesmál, dal jaspis zpátky do batohu a zatáhl za šňůru, aby ho zavřel.
Většina kamenářů si nejlepší kameny nechávala pro sebe a zbytek rozprodala na burzách.

Bavili jsme se potom při čekání na vlak o burzách po Česku,Evropě a vůbec o kamenářství obecně.
"Jo a to víš, jak dopad Doutek?" Řekl tenkrát a podíval se na mě.
"Nonevim, co je s ním? Zas našel nějakej superšutr?"
Doutek byl muž, který byl v lomu den co den, znal žíly kamenů, jako nikdo a pověsti o jeho sbírce mezi kamenáři kolovaly neustále.
"Jeho stará mu bouchla celou tu jeho sbírku a zdrhla s ňákým milencem. Kurva pitomá..."
Rozesmál se, ale já jsem tu zprávu vzal jako pohromu, protože jsem s ním nejednou kopal a společná dřina člověka nějak zblíží.
"A urazil jí palici?"
Zeptal jsem se ho v klidu, aniž bych pozvedl hlas, nebo na sobě dal vidět své pocity.
Překvapeně se na mě podíval a jako vždycky se smíchem řekl: "No, když neví kde je, tak asi né!"
To už jsme ale slyšeli vlak, vstávali i s těmi bágly a kývli na sebe na rozloučenou.
No tak to nevim, jak bych tohle rozdejchal, říkal jsem si a pozoroval z vlaku letící krajinu.
Těsně za náspem kolejí letěla strž, která končila někde v lese, za kterým byly už jen lány zapadajícím sluncem ozářených polí a nad nimi obrovské mraky.



21.10.2007


 celkové hodnocení autora: 98.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 2 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 6 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 19 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 endless 13.06.2008, 12:15:11 Odpovědět 
   Občas bych vyškrtla nějaký to slovíčko, aby to dostalo trošku spád; jinak ale dobrý. ....
 ze dne 15.06.2008, 12:48:38  
   OH: Díky, no já bych nejradši vyškrtl celej tenhle text ze saspi, ale to je už fuk. Díky za zastavení.
 Šíma 31.10.2007, 10:09:59 Odpovědět 
   A potom, že zbírat kameny je nuda! :-D No, mělo to něco do sebe! Příběj je to docela odpočinkový, avšak sem tam Ti chybí mezera mezi slůvky, či nějaká ta čárka a někdy bych přidal sluvko, aby ta či ona věta vyzněla lépe! Já vím, mi se to píše, když jsem toto dílko nestvořil, jen si jej přečetl a teď Ti jej kritizuju a dělám "machra"! :-DDD Drž se!

P.S Co je "Doutek?" Že by tam mělo být "Dotek?" ;-) Jo a známka... Něco mezi Jedna a Dvě!
 ze dne 31.10.2007, 13:32:59  
   OH: Děnka Šímo, Doutek je vymyšlené jméno, jiné mě nenapadlo. Nechtěl jsem uvádět pravé. Jinak to byly tak krásné a zkurvené časy zárověň, že mi tu pravopis byl celkem fuk, asi jsem to neměl publikovat. Zdar!
 Kev 31.10.2007, 7:00:31 Odpovědět 
   Dalo by se říct "všední" příběh, cca od poloviny se objevují chybky (interpunkce, kostrbaté spojení přímé řeči a vět s ní souvisejících), ty by chtělo odplašit.
 ze dne 31.10.2007, 13:36:04  
   OH: Díky K.
obr
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox.
© 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Blog o hypotékách, Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Jay
(23.5.2012, 16:28)
Kostka
(22.5.2012, 19:55)
mikhal
(22.5.2012, 18:14)
Dita Mocků
(21.5.2012, 13:44)
obr
obr obr obr
obr
Trpké odloučení...
Leedram
Ten den (Chvile...
Jan Václav Znojemský
BABIČKA A JEJÍ ...
aliemmka
obr
obr obr obr
obr

Do odkvetlých pampelišek
40
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr
obr
Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci?
obr
obr obr obr