|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 28984 příspěvků, 4549 autorů a 303372 komentářů :: on-line: 3 ::
|
 |
|
:: Cink ::
| Vypsání ze strachu z dopravních prostředků a alkoholu... |
| |
|
|
Sedím sám. Opuštěný a bez naděje. Daleko od štěstí, daleko od radosti. Znavené oči zavřené. Opřený o chladnou zeď nevnímám svět kolem sebe. Žiju jen pro film promítající se za oponou víček.
Pozoruji životní příběh obyčejného kluka. Začalo to pro něj všechno velmi slibně.
Trochu znuděně koukám, jak probíhalo šťastné dětství ve společnosti laskavé rodiny, dlouhé roky strávené ve školních lavicích, první rozpačité lásky, maturita a ten nejúžasnější semestr na VŠ, o který se postarala Ona. Na promítacím plátně jasně září její fotografie.
„Ano,“ řeknu si sám pro sebe, „to je ta žena, s kterou jsem chtěl strávit celý život. Vždy usměvavá, přívětivá, neobyčejně chytrá a tak krásná!“
V duchu si vybavím každý kousek jejího nádherného těla, každý detail štíhlé, přesto plné postavy. Jako by stála přede mnou, tak jak ji bůh stvořil. Nechávám se obejmout tou sladkou iluzí, srdce mi hlasitě buší a já se topím ve vlnách nezkrotné touhy. Jen jeden krátký dotek! Vztahuju ruku a…
…ta zatápe jen v bezútěšné prázdnotě. S pocitem těžkého nárazu se vracím zpět do reality v mysli s jedinou otázkou: proč?
„Proč už tu není?“ tiše se ptám samoty, „Proč zrovna ona? Proč ne já? Vždyť - …“ a hlas se mi zlomí. Hluboký pocit viny mě dusí. Nemůžu vyslovit ten krutý fakt, že to já jsem všechno zapříčinil. Nemůžu vyjádřit, jak strašně je nespravedlivé, že já dosud žiju, zatímco ona…
Po tvářích mi stékají slzy. Ne…Já přece nikdy nepláču!?
Cink. Další prázdná láhev se kutálí napříč temnotou. Snad se snažím utopit bolest v levné Whisky, snad chci jen na všechno zapomenout, ale cožpak jsem si nepřísahal, že už v životě nebudu pít?
Možná. Ale to je teď jedno.
Později se již zcela přemožen alkoholem choulím ke studeným dlaždicím a čekám, co přinesou nadcházející minuty.
Místo lákavé euforie se dostavila jen bezedná úzkost. Promítání filmu jako by někdo zrychlil a ze strachu z poruchy radši vypnul zvuk.
Před očima se šílenou rychlostí míhá jeden obraz za druhým. Hrůzou doširoka otevřené oči. Tříštící se sklo. Modrá záře sanitních houkaček probleskující i do zdemolovaného auta. Záchranáři vyprošťující zkrvavené tělo. Nevábný zápach alkoholového oparu. Mé vlastní roztřesené ruce stále ještě na volantu a…
Hluché černé bezútěšné prázdno. To mozek vytlačil poslední tragickou vzpomínku. Pohled na nejkrásnější stvoření na světě – na Ní. Mrtvolně bílou, bezmocnou. Již úplně bez života.
Cink…
Cink…
…
Nadcházející den mladému muži žádné další utrpení nepřinesl. Nepřinesl pro něj totiž už vůbec nic.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
98.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 2 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.5 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 5 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 19 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
Dita Mocků
|
|
| (21.5.2012, 13:44) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
