obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Když chce osud někoho zničit, udělá z něho hlupáka."
Publilius Syrus
obr
obr počet přístupů: 2915321 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39437 příspěvků, 5735 autorů a 389996 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Lektvar na bolest břicha ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Mrkočko a Rodokmen
 autor Hosty publikováno: 12.11.2007, 22:22  
Mrkočko má neobyčejnou schopnost přitahovat problémy
 

Vysvětlení: Tady (Sem) - místo mezi Nebem a Zemí, žijí zde vyvolení (nebo lidé považovaní za nebezpečné jedince)...


Mrkočko stojí před Radou, v hlavě má guláš myšlenek. Podímejme se alespoň na dvě z nich. První zní asi takhle: „Vždycky jsem byl zvědavý, jak vypadá Rada a ta místnost...sakra, jak se to... soudní místnost, aha.“ Ta druhá myšlenka je v této situaci trochu pochopitelnější: „To jsem zvědavej, jestli mě vůbec pustí ke slovu a když jo... co jim, sakra, řeknu?“
Nejvyšší z Rady vstal, celý houf zvědavců v místnosti také. Kdyby posunování židlí po podlaze nevydávalo žádný zvuk, Mrkočka by bylo potřeba probudit výpraskem. Jenže židle zavrzaly a zmatený Mrkočko vstal také.
Po formalitách a společenském uvedení (kterému kouzelník vůbec nerozuměl, nicméně se tvářil co možná nejnevinněji) Rada Mrkočka vyzvala o vysvětlení: „Čaroděj Mrkočko je přítomen, takže nám všem ujasní, co se stalo,“ zástupce Rady se zamračil, „ve svém zájmu pravdivě.“
Všichni přemístili svou zadní část těla na židle a v místnosti se rozlilo ticho. Takové to ticho, kdy má být pronesena věta hodná zapsání do dějin – ticho plné očekávání.
Mrkočko promluvil jen proto, aby na něj už (sakra) přestali všichni civět. Pak se do jeho mozku nastěhovala myšlenka, která mu napovídala: „No ták, kouzelníku, už nemáš, co ztratit. Pověz jim o všem, co se přihodilo. Nic horšího než natažení na skřipec se ti přece stát nemůže.“ Po krátkém zaváhání mluvil a mluvil a mluvil...
„To bylo tak, posvátná Rado. Já, jak jistě víte, jsem byl obdařen schopností přitahovat problémy a na tento potentovanej dar svádím všechno, co se stalo.“ Po chvíli, když zjistil, že ho opravdu všichni poslouchají, začal vypravovat:
„Když to musí být, tak vám to povím.
Jednou jsem popíjel v pozemském hostinci pivo. Oni tomu pivo říkali, ale takovej blivajs jsem ještě nepil. Byl v tom alkohol a barvu to mělo jak pivo. Tak teda nasávám tu tekutinu a najednou přiběhla nějaká potrhlá ženská do hostince a začala volat na celou hospodu, že má nemocnýho syna, že celej den a noc leží na lůžku, že to s ním vypadá zle a že se pořád chytá za břicho a sténá. Na nic, žeprý, na nic jiného se posledních pár hodin nesmohl. To víte, ta ženská řvala pořád víc a víc. Najednou mě jí začalo být líto; musel – povídám, musel! – jsem se zvednout a jít se na toho ubožáka podívat. On vám byl bílý jak stěna, jakoby ho někdo posypal pytlem mouky. Tak povídám té ženštině:
,Paní, já zítra přijdu s medicínou a toho vašeho maroda vykurýruju.\' Ona začala plakat, že jsem jí tu větu musel pětkrát opakovat a přidat tam slovíčko ,slibuju\'. Todle to slovo by se mělo zakázat; je moc nebezpečný. Když nesplníte, co jste slíbili, máte výčitky a takové výčitky nejsou pěkná věc.
No, jak jsem se vrátil do své chatrče – zařízení nic moc, ale stačí to – začal jsem přemýšlet, jakej lektvar pro toho simulanta uvařit a tu mě napadlo, že bych mohl vymyslet svůj vlastní. Když víte, na co ten lektvar vaříte, jde to raz dva. Tak jsem začal běhat po celé chatrči až se otřásala; hledal jsme ingredience. Co mi padlo do oka, spadlo i do hrnce. Postupně jsem nabýval přesvědčení, že je v kotli všechno, co tam být má. Stačilo jen tomu lektvaru oznámit, na co ho použiju. Sepsal jsem pár veršů, odříkal je a pak jsem spokojeně pozoroval modrý kouř vycházející z hrnce.
S jistotou, že jsem na nic nezapomněl, s lahvičkou s lektvarem jsem opouštěl svůj domeček. Sice jsem nešel přímo a vzal jsem to tou nejdelší trasou, ale mým tempem jsem cestlu zvládl jako vždycky.
U farmy nemocného ubožáka se sešla skoro celá dědina; tudíž jsem se k marodovi těžko dostával. Jakmile jsem stál u jeho lůžka po boku uplakané služky, uvědomil jsem si, že nemám povolení. Zalapal jsem po dechu, když jsem viděl, jak syn nejbohatší farmářky z vesnice naposledy vydechuje.
Obvykle bych spanikařil, – to by pro mne bylo typické – avšak já jsem věděl, že ho musím zachránit. Vyrazil jsem z té barabizny beze slova. Nejprve jsem šel lidským tempem a až jsem se ztratil lidem z dohledu zrychlil jsem, vyletěl do vzduchu... Pak jsem se ocitl Tady.
No, o zbytku už Rada jistě ví. Setkal jsem se s Máti a ta mi povolila – po zdlouhavém přemlouvání, na které jste jistě hrdí – použít lektvar. Vrátil jsem se na farmu, nalil medicínu nebožtíkovi do pusy. On se, samosebou, probudil a celá ves začala slavit. Celá ves beze mne, protože jsem se musel (po srdečném děkování a zájmu, jak jsem ten zázrak udělal) vrátit Sem.
Víte Rado ono by to nebylo tak dramatické, kdybych to neslíbil, ale sliby se maj plnit a já bych pak měl špatné svědomí. Tak si se mnou už dělejte, co chcete, ale já jsem udělal správnou věc.“ Zakončil spokojeně Mrkočko a těžce si sedl.
Rada sice uznala, že čaroděl správnou věc udělal, ale také vzala v potaz jeho schopnost přitahovat problémy. Usoudila, že bude nejlepší, nechat Mrkočka šťastně dožít Tady. Zakázala mu cesty na Zem i návštěvy ke známým. Nebyl by to však Mrkočko, kdyby splnil všechno, co mu Rada přikázala...


 celkové hodnocení autora: 85.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 2 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.5 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 7 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 28 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Lenka Dráče 15.11.2007, 8:45:28 Odpovědět 
   Přijde mi, že některé věci se zbytečně rozvádí moc a některé málo. A Mrkočka mi velmi připomíná Mrakoplaše z Pratchettovi Úžasnéhé Zeměplochy.
Ale zaujalo mě to, i když nemohu říci čím.
 Šíma 13.11.2007, 19:49:25 Odpovědět 
   No, ano, povídka je to docela pohádková, plná kouzel a čarodějů. Nevím proč, ale trochu jsem si připomněl onu knížku: "Bubáci a hastrmani!" E-e, od pana Lady? Kdysi jsem ji četl několikrát, jako dítě a nevím proč, trochu se mi vybavila při čtení Tvého dílka...

Chybky a překlepy v povídce jsou, někdy tam zůstanou i po zevrubné prohlídce a honu na "tiskařské šotky". Co naplat... Zdá se, že má čtenář úplnou volnost ve svém umístění Tvého "čarodějného světa"... U mě to je něco mezi Jedna a Dvě! ;-)

Mrknu očkem na Tvého Mrkočka a dám za Jedna (s fouskem, nebo snad vousem?), bůhví!
 ze dne 14.11.2007, 17:26:10  
   Hosty: Na Bubáky a hastrmany jsem si vůbec nevzpomněla :D
Děkuju za názor:))
 kaylin 13.11.2007, 10:41:37 Odpovědět 
   Mě se povídka vcelku líbila, ale spíš mi sedí jako jeden z mnoha příběhů, takový trochu úvod k více povídkám o Mrkočkovi. Stačí trochu (hodně) víc psát a ty příběhy mohou být ještě zábavnější a zajímavější.
 ze dne 13.11.2007, 17:49:08  
   Hosty: Mám jednu delší povídku o Mrkočkovi, ale ještě není hotová:) nevím jak ji rozkouskovat na více kapitol nebo více povídek, budu o tom přemýšlet a určitě na nšco přijdu;)
Jinak díky za názor:)
 Adrastea 12.11.2007, 22:21:46 Odpovědět 
   Tak jsem si to přečetla hned několikrát, ale pořád v té povídce nemám úplně jasno. Mám sice ráda, když autor svým čtenářům nechá prostor k přemýšlení, ale tady se nějak ztrácím. Pomohlo by, kdybys podala nějaké obšírnější seznámení se zákony a zvyky onoho světa...
I když píšeš pěkně, je znát, že to chce pořádně trénovat. A dávat pozor na hrubky. ;)
 ze dne 13.11.2007, 17:45:42  
   Hosty: Děkuju za názor, mám v úmyslu napsat nějakou povídku o zvycích atd...:))
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Měneznáš
(8.10.2019, 16:27)
Sakkas
(8.10.2019, 08:19)
Faithy Rocks
(7.10.2019, 15:24)
Wiktoria
(7.10.2019, 15:00)
obr
obr obr obr
obr
Zakázaná láska ...
Petra Vávrová
Lidský defekt
NiDiosNiAmo
Oči
Envel
obr
obr obr obr
obr

Další dubnové dopoledne
Lord Mordvig
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr