» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Bojíš-li se smrti, kde nalézáš odvahu žít?"

estel

počet přístupů: 2140095

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28984 příspěvků, 4549 autorů a 303372 komentářů :: on-line: 1 ::

:: Opus Pictus V ::

kilgoretraut	publikováno: 15.11.2007, 6:51

Zahrada ráje s dantovským intermezzem... kritizujte


	Poté, co se byla celá škola podívat do zoologické zahrady, kde byla také terária a nádrže s varany, gekony, želvami, drápatky, karetami, gaviály, kajmany, krokodýli, žábami, pavouky, stonožkami, solifugami, hroznýši, krajtami, anakondami, kobrami, mambami, a dívky děvčata holky se zatajenými dechy se chytaly jedna druhé a s hnusem v očích si ukazovaly na chlupatá lesklá nohatá ocasatá přísavkovitá jedovatá těla, a kluci hoši chlapci, včetně Jeho, si na ně ukazovali a smáli se tak, že se skla vězení otřásala stejně jako bránice, se Hrdina sám sebe zeptal, proč se ženy bojí hadů?, a odpovědi krouží kolem Jeho hlavy a On, nevěda, jak poznat, která je ta správná, a jak chytit tu správnou, bezradně koulí očima, mohou jim zalézt do chrámu zrození do zahrady rozkoší, pozřít plod, zakázané ovoce, nebo si myslí, že těla svou slizkostí, když se sunou po zemi, připomínají naběhlý úd jejich miláčků, ale s hrůzou si uvědomují, že je to zvíře, chladné a nebezpečné ve své tichosti, nebo že je podivnost absence končetin, jakoby tvor z jiného světa, protože toho, co je zvláštní, nezvyklé, se většinou bojíme, protože to nechápeme, nebo nechceme pochopit, nebo rozeklaný jazyk ochutnávající vzduch, vidlice ďábla připomíná myšlenku na posmrtný život, jestli to byla ta nebo ta odpověď, nebo nějaká další, kterou nedokázal přečíst, se nikdy nedozvěděl. I přivedl mě průvodce můj, Pan, ten, jenž se Krtkem zove, do míst, která sírou páchnou a poutníky smrtelné smrtí vyhánějí. I uzřel jsem člověka v okovech svázaného, jenž brkem pavím a krví prasečí na pergamen němý cosi v písmu sprostém psal. I zeptal jsem se muže toho, co že píše v písmu sprostém a on, únavou bled mi odpověděl: Musím psát, příteli milý, abych krk svůj nasytil a sklepy své do zimy života zaplnil, psát je mým řemeslem, musím psát každý den a každou noc, pravdu díš, když pravíš, že pokaždé toho nejsem schopen, ale vždy je potřeby, abych se psaním rozezníti nechal. A opustili jsme otroka onoho a popatřili jsme na molocha hrozného, jenž v jedné ruce palcát krvavý třímal a v druhé ruce měch těžký svíral. A jal jsem se tázati Mistra svého, zda-liť nechce moloch ten palcátem na nás udeřiti, a aj, on že na místě tomto jsme skryti před hrozbou jeho, neboť toť příbytek jeho a my jen švábi ubozí. A jal jsem se tázati molocha hrozného, co že skrývá v měchu svém, a on, aj, strašlivý v telecí hlavě své, v ocase plazím, v křídlech netopýřích, mi odhalil, co ve vaku svém nosí: dukáty všech krajů, všech velikostí a všech barev, všechny krví oloupených zbrocené, odvrátil jsem tvář svou a Pan můj mi ukázal obraz třetí a poslední. I vešli jsme do chrámu podivného, kde ohně věčné hořely a sloupy k nebi klenby hold vzdávaly, hlavy jejich zdobené byly a čím, toť strach jen vysloviti: Lebky všech zvířat a všech lidí, v mlčenlivé pokoře dolů shlížející. I zeptal jsem se učitele svého, co tento hrůzný chrám jest, a on, sveřepý v tváři odvětil mi, zdeť srdce lidské vidíš, neb člověk jest smrti oddán, pohleď nyní na oltář krvavý, nůž ten ve výkřicích duší koupaný i na tebe čeká, žáku můj. I vydal jsem se k oltáři onomu a na šarlat těla pohleděl: Hle, toť osud můj, jako osud každého, ale co to znamená?, a Mistr můj promluvil všemi hlavami mrtvých na hlavicích sloupů slonovinových: Znamená to cestu rozpadu k znovusestavení, dokud bude kde žít, pokud nikoliv, bude holé nic, bude se čekat na nový začátek, život se vrátí, jako že se vrací smrt.


celkové hodnocení autora: 98.6 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 1		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 5		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 10		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

kulkul	15.11.2007, 13:17:29

Ty krokodýli je jistě jinotaj, ať to Amazonit nečte, je moc exaktní, že... ;-) Pořád hraješ ten "dublinský gambit" a jiná složitá zahájení, vyjádřeno šachovou terminologií. Je to nejasné, zajímavé a hrdina dá se říct není nesympatický, tak to je stále nadějné. Jenom pokud nepřijde nějaký opodstatňující rozměr, nebo to bude ubližovat, tak to bude škoda. To pořád naznačuju, i jiní asi.

Šíma	15.11.2007, 10:12:26

Líbí se mi Tvůj přístup! ;-) Dáš sem něco, pak si promneš spokojeně ruce a s úsměvem napíšeš: "Kritizujte"! :-DDD Hm... Trošku nevidím souvislosti mezi prvním odstavcem (viz. děti v ZOO) a zbytkem dílka, které mi připadá jako výcuc z nějaký "svatých knih", včetně stylu, ve kterém byla tato zbývající část napsána. Jako celek je dílko zajímavé a líbilo se mi. Máš tam hezké až absurdní obrazy, zvláště v tom chrámu (viz. moloch)... No, jo, ať už napíšu cokoliv, budu "smeten" přívalem Tvých argumentů... Něco kolem Jedničky, možná Jedna až DVě... Ten palcát od krve se mi moc nelíbí, půjdu raději do bezpečné vzdálenosti! ;-)


ze dne 15.11.2007, 15:23:41
kilgoretraut: Nemohu popřít, že je epizodka se zahradou tak nějak v rozporu s pekelným výjevem chrámu - no právě: je to protiklad biblického "ráje" a dantovského "pekla", blbá dualitka křesťansko-kulturního odkazu. Protiklad je i v jazyce obou úryvků. Souvislosti tam ani neměly být - jen právě ten rozpor, ostrý kontrast... ať už narušující čtenářovy zažité představy o toku textu nebo nikoliv. Díky tedy za podnětnou reakci, Šímo!

amazonit	15.11.2007, 6:50:06

v tomto dílu je jasný přechod od prvního odstavce v ,,normální" řeči do jiného světa, kde archaismy vládnou, snad se dostáváme kamsi dovnitř, do nitra Hrdiny, k jeho ,,skrytinám", snad se domýšlím mylně, leč tvé dílko je takové neurčité, že ponechává čtenáři možnost fantazírování na vlastní pěst:o) takové malé rýpnutí, asi bych dala, co se byla celá škola podívat v zoologické zahradě nemá být drápatkami a krokodýlY


ze dne 15.11.2007, 15:17:14
kilgoretraut: Asi se mi tam vloudil gramatický šotek. Určitě... Hm, a to mám prý učit češtinu...