|
|
|

|
|
:: Na SASPI.cz je právě 28984 příspěvků, 4549 autorů a 303372 komentářů :: on-line: 1 ::
|
 |
|
:: Opus Pictus VI ::
| Zatím jen takhle malý kousek, nemám teď moc času na psaní, neb psát znamená věnovat psaní celej den... a to si teď nemůžu dovolit. Tak zas někdy příště. |
| |
|
|
Budete mě muset přemlouvat, abych vám popsal školní prostředí, stejně to znáte, ale neznáte to takové, jaké to bylo v dobách, kdy rostl Náš, takže nemusíte přesvědčovat, ochotně napíšu tohle: Třída ta a ta, školník ve skladišti s podomácku uvařeným lomcovákem, rovnou z flašky, tak hej, ať slzí oči a chůze je vláčná, kabinet ten a ten, žák žákyně ta a ten, učitel učitelka ta a ten, svetříky, sukýnky, kalhoty, botky, střevíčky, tašky, prstýnky, čepičky, naušničky, bufet, tetování. A někde mezi tím vším, uprostřed bitek o postavení ve třídě, kolbiště, uprostřed dam, které pouštějí kapesníčky na zem, a vzdychají při prvních sprškách krve na stupínek před tabuli, tam stál Chlapeček, ze všech ve své třídě nejslabší, nejplašší, nejnenápadnější. Proč o něm píšu? Protože jeho city nebyly k dámám s pásy cudnosti, klíče střeží tatínkové v trezorech svých tajných choutek, byly k tomu nejmohutnějšímu. K Jednomu, který vládne všem, ke králi z vedlejší třídy, kde si sedá, sedí, hlásí se, odchází Náš. Pokaždé, když viděl Jednoho, jak se líbá s dívkou všech snů, s dívkou, která když jde, kvetou za ní stromy, mizí deprese bezvěrých učitelů matematiky, balónky napuštěné heliem klesají do otevřených chřtánů příkopů, na jejímž pružném těle se i ten nejšpinavější hadr mění ve večerní róbu, zacelují se praskliny v dlaždicích, promazávají se panty dveří, místo jejích rtěnkou prokrvených rtů si představil hubičku penisu, svého, abych byl přesný. Vždy si jen povzdechl a šel dál nebo se otočil a už se nepodíval, zůstal ve svých fantaziích, někde na chlapeckých záchodcích, zamčený na míse. Možná se ptáte: "Jaký smysl mají tyto představy s naším příběhem?" A já se zase ptám: "Jakým příběhem? Je tohle příběh?" A na první otázku odpovídám: "Ano, protože Náš měl být emisařem lásky, měl doručit milostný dopis Jednomu, i když Mu to bylo proti srsti, udělal to, protože k Chlapci cítil lítost - a z této lítosti se později zrodilo velice podivné přátelství, jak se teprve ukáže." Na druhou otázku neodpovím, protože vám to už je zajisté jasné - nebo jsem vás přecenil?
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
98.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 1 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 3 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 27 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
Dita Mocků
|
|
| (21.5.2012, 13:44) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|