|
| |
|
|
Zastaralé hodiny na stěně
Bijí více než-li včera,
Vzduchem kráčí zbytky parfému
A nicota se ve mně rozpíná do neurčita…
Rychlý kouř, krátká sirka.
Punk křičí svou truth do světa.
Nezná moc apatie,
Vše, co nás vždy drželo
Stálo na velmi pofiderních základech.
Tichá bouř, krutá zrada.
Moudrá slova stojí v opozici,
Kontura nemá už svou persónu.
A káva nevoní, tak jak voněla včera.
Živá voda došla.
Bude hůř, díky sakra.
Poštvals tygra na slizkého hada.
Přetvářka, hnus a hamižnost,
To co vládne světu.
Táhni, zlá stvůro se všemi hajzly do karantény
Tohoto nebeského pekla.
A vem si kus mě…
Praha – listopad 2007
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
95.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 1 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 3.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
3.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 4 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 34 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
