obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Důvěra a láska musí chodit pospolu."
B. Němcová
obr
obr počet přístupů: 2140100 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 28984 příspěvků, 4549 autorů a 303372 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Na ostrohu nad jezerem ::

 autor Arvinej publikováno: 30.03.2006, 18:26  
Aneb Proč jsme rádi na světě (úvaha)
 

Nad horským jezerem právě zapadalo slunce. Očím se naskýtala nádherná, skoro až melancholická scenérie. Vysoko na ostrohu seděla malá postavička. Právě se stejně jako okolní krajina utápěla v silných vlnách deprese. Na rozdíl od krajiny si ale kladla depresivní otázky. Zatímco poslední svišti zalézali s obavou, vstane-li slunce ještě, ona přemýšlela o životě. Má to vůbec smysl? Nebylo by lepší rozběhnout se, skočit dolů a naleznout smrt v chladných vodách skrytého plesa?
„Mohu přisednout?“ ozvalo se najednou za mladíkem.
Otočil se. Stála tam pohledná žena neurčitého věku a vpíjela se do něj temně modrýma očima.
„Proč ne.“ Posadila se a dál na něj zírala.
„Vím přesně, proč jsi tu,“ protrhla najednou ticho. „Zeptám se tě – proč myslíš, že jsou lidé rádi na světě?“
Chlapec se zahleděl do její tváře a náhle už mu nebylo tak úzko. Rozpovídal se ani nevěděl jak.

„Já ne… vlastně vím!
Jsou tu, aby mohli milovat. Aby s někým sdíleli život. Měli ho rádi, opírali se o něj a sami mu mohli dělat radost. Aby byli šťastní a jiné činili šťastnými. Chtěli se přátelit a pomáhat. Pomáhat svým bližním. Aby jim nabídli pomocnou ruku. Utěšili je, že se už nemusí bát. Že mají někoho, komu na nich záleží. Zasvěcují tomu život a mají ho rádi.
Jiné lidé jsou tu rádi, protože mohou objevovat. Stále posouvat hranice neznámého, a přesto co chvíli zjistit, že něco, co tu bylo celou dobu není takové, jak se zdálo. Často se i v něčem zklamou, ale to je také vlastně baví, protože i to patří do jejich oboru. Vždy se ale zvednou a jdou dál.
Protože se těší. Těší se, že i když za chvíli mohou znovu selhat, jednou objeví něco nevídaného. Možná, že pro ně není až tak důležitý cíl, ale cesta, snaha, touha. Někteří lidé mají radost ze života jako takového. Že mu odolávají. On jim dá facku a podkopne jim nohy a oni se zvednou, vysmějí se mu do tváře a jdou dál. Jdou dál.
Máme radost z toho, že můžeme bránit své myšlenky. Proti nepříteli – zlu, které nemáme rádi, které se nám nelíbí, které má jiné názory. Máme radost z boje. Jsme hráči. Ale nemusíme bojovat jen pro naše myšlenky. Můžeme chtít moc. Velet někomu. Proto přece vlastníme ctižádost. Za slávou, bohatstvím a uznáním až na konec světa! Abychom nebyli jen ti malí zahořklí Kšandičkové z Tvrdolína, ale ti slavní vojáci, kteří v Bitvě u Brenny porazili krutého nilfgaardského císaře. My jsme vítězi a máme z toho radost!
Projevujeme tvůrčího ducha a to nás dělá lepšími a šťastnějšími. Logika, taktika ale i divadlo, hudba, písemnictví; také malby a architektura… Abychom se zvěčnili v tlustých svazcích dějin, které píší vítězové a těmi jsme my. My, kteří skládáme, píšeme, hrajeme, malujeme.
Jsme rádi, protože…
Jsme tu pro každého. Pro sebe. Pro své ideály. Pro mír i válku. Objevy i škobrtnutí. Výhry i prohry. Lásku a přátelství. Kvůli tvůrčímu duchu, jenž nás žene stále dál. Ale těch věcí je daleko daleko víc a jejich studnice je bezedná jako sám život.
Jsme tu rádi.“

Najednou se vytrhl z úvah a pohlédl na svou posluchačku. Nebyla tam. Už jen vítr šeptal: „Jsme tu rádi, protože pomáháme…“
Usmál se naposledy pohlédl na jezero. ‚Chodí jsem mnoho lidí,‘ pomyslel si. ‚To ona jim pomáhá, ne to místo.‘
Otočil se a vyšlapanou cestičkou se vrátil zpátky do života.
‚Taky budu říkat že to dělá to místo.‘

Věnováno fórům „Večery v slzách aneb smutní redaktoři…“, „Eutanázie“, „Asociace na LÁSKU“, „Co vás dělá šťastnými?“ a „Proč jsou lidé (ne)rádi na světě“ ze SASPI.cz a všem, kteří tam přispívají.

Chválenice, 19. března 2006, 20:26


 celkové hodnocení autora: 88.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 2 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.5 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 5 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 36 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Luciena 09.04.2006, 17:18:45 Odpovědět 
   Strašně moc se mi to líbí, líbí se mi myšlenka i způsob zpracování... Naplňuje mě to radostí a odhodláním, je v tom spousta pozitivních postřehů...
 diibla 02.04.2006, 16:50:17 Odpovědět 
   Zajímavá úvaha, leč některá spojení vyznívají vážně krkolomně. A pozor na opakování slov! -2
 Adrastea 30.03.2006, 18:25:43 Odpovědět 
   Musím uznat, že na čtrnáctiletého kluka je to docela povedená úvaha. Mám ale pár výtek k jejímu zpracování. Tak třeba hned na začátku ty věty "Právě se stejně jako okolní krajina utápěla v silných vlnách deprese. Na rozdíl od krajiny si ale kladla depresivní otázky. " - přiznej si sám, že to nezní zrovna moc hezky. Také slovní spojení " vstane-li slunce ještě" působí, jako by ho snad ani nepsaly české ruce (alespoň tedy ne české ruce z 21. století :) Nekomplikuj si zbytečně život prapodivnými výrazy a složitými souvětími. Občas totiž i v literatuře platí, že v jednoduchosti je krása ;)



PS: Není náhodou ta "vyšlapaná cestička zpět do života" převzatá z jiného příspěvku? :)
 ze dne 31.03.2006, 16:29:37  
   Adrastea: Aha, tak nic. Jen jsem si vzpoměla na tohle "moc pěkný. strašně mě zaujalo to zanedbatelné spojení "po vyšlapané cestičce". " Zřejmě shoda náhod ;)
 ze dne 31.03.2006, 16:11:16  
   Arvinej: se složitými frázemi už nic neuděláš. to mam v genech

PS: =O není... :P
obr
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox.
© 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Blog o hypotékách, Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Jay
(23.5.2012, 16:28)
Kostka
(22.5.2012, 19:55)
mikhal
(22.5.2012, 18:14)
Dita Mocků
(21.5.2012, 13:44)
obr
obr obr obr
obr
Mít!
pilot Dodo
Opláchnutý
Apinby
Pochod ptáčků
Čorny
obr
obr obr obr
obr

Do odkvetlých pampelišek
40
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr
obr
Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci?
obr
obr obr obr