» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Většina lidí se domnívá, že láska znamená být milován. Avšak pravda je opakem: láska znamená milovat."

Erich Fromm

počet přístupů: 2140100

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28984 příspěvků, 4549 autorů a 303372 komentářů :: on-line: 1 ::

:: Naděje skrytá ve fázovém prostoru ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Bůh schizofrenik

Mathew	publikováno: 23.11.2007, 5:47

Kdo by to byl řekl, že matematika dokáže promlouvat jazykem poezie. Stačí ji efektivně aplikovat. Smiřme se již nyní s tím, že o vše přijdeme...


	Naděje skrytá ve fázovém prostoru Jsem jako anděl bez křídel, vzpomínka na hrob plný těl. Láska, co v nitru je zapřená - bez síly, marná, ztracená. Strom, který ztratil možnost růst, plamen lapený v chladu krust. Voda, jež nesmí svlažit květ, Bůh, jemuž vypad z rukou svět. Posel, jenž nesmí předat dar, libá vůně, jež šíří zmar. Zvíře spoutané šedou mříží, Mrofeus, jemuž se oči klíží. *** Lež staví člověku druhou tvář, potichu zláme mi svatozář. Učím se umřít i pohřbívat. Být vězeň, žalobce, soudce, kat. Chápat do dneška kým jsem byl, nemíni, že svůj hřích jsem smyl. A tak na botách lpí mi prach, však cestou tou já ztrácím strach. Plod vděku s hořkostí ve mně se mísí, - nebudu nikdy již, kým byl jsem kdysi.


celkové hodnocení autora: 98.2 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 6		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: [ - ]		tisk příspěvku

počet komentářů: 9		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 27		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Mathew	30.11.2007, 9:48:24

Díky za zastaveníčko. Nerozumím jenom tomu, proč ti z toho leze rozkolísaná matematika. Pro mou myšlenku použít název, jaký jsem použil mě inspirovala topologie. Ohýbání prosotru, které říká, že dva body, které jsou si nekonečně vzdálené, si mohou být v dalším okamžiku nekonečně blízké a naopak. Taky z toho vyplývá, že v náhodnosti se ukrývá řád. Báseň tedy ani náznakem nepřichází s matematickou formou výpovědi (nepočítám li zbásnění samo, samozřejmě). Prostě nerozumím tomu, co nazýváš nepřesností. V čem je to vlastně nepřesné?

kulkul	23.11.2007, 12:02:37

Těch slov je tam moc a ne vždy sedí. Např.už to "skrytá" zní nepřesně. "láska,co" "strom,který" "voda,jež"... to je dost rozkolísaná "matematika". Plamen lapený, lež staví(?)tvář, plod vděku(?). Všude nejasnosti, nepřesnosti. Celkově nekompaktní, rozpadlé a název hrozný. Bylo lepší ten matematický "odstup" vzdát a napsat to jen emotivně. Jinak myšlenka by byla zřejmě velmi dobrá.

Šíma	23.11.2007, 11:19:52

Četl jsem Tvé dílko celkem 3x a zdá se mi, že to do sebe "dokonale" zapadá (jméno sbírky, název básně a dílko samotné). Nějaký překlep se Ti tam vloudil (jsem rád, že nejsem sám kdo má problémy s "Tiskařským šotkem"). :-DDD Zatím známku nedám a nechám si Tě na "pak". Líbí, nelíbí? Nevim, dílko je plné protikladů, ale čert ví, co se děje při tom "fázovém posuvu"... ;-)


ze dne 30.11.2007, 9:41:45
Mathew: ...přechodu, přechodu! =o) Díky.

Jeňýk	23.11.2007, 10:57:02

Morfeus a ne Mrofeus, ale jinak víc než dobré.

sirraell	23.11.2007, 10:49:44

smiruji se, smiruji se... smilujes se?


ze dne 30.11.2007, 9:40:45
Mathew: Smajluju se? =o))

čuk	23.11.2007, 7:21:05

V první části spoutání a zdevastování původní akce básníka v podobě předmětů a jevů. V druhé části je protikladnost v osobě člověka, v které je vývoj, jakési vyjití ze sebe. Zdynamičtění je sympatické. Jako celek účinkem je báseň působivá, je v ní skryto několik dobrých obrazů i myšlenek s jasným vyústěním a většinou dobrým rýmem. Vcelku se mi líbí a docela mě potěšila.


ze dne 30.11.2007, 9:40:10
Mathew: Díky za rozbor. Je mi potěchou, že je ti potěchou. =o)