» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Mnohem lepší je žít bez štěstí než bez lásky."

William Shakespeare

počet přístupů: 2140419

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28990 příspěvků, 4549 autorů a 303408 komentářů :: on-line: 11 ::

:: Arabský svět ::

Nancy Lottinger	publikováno: 13.12.2007, 19:46

Tohle se skutečně stalo. Když mi bylo dvanáct (to je před čtyřmi a půl roky:-)), strávila jsme se svou rodinou dovolenou v Egyptě. Po tomhle zážitku jsem si myslela, že do arabských zemí už nikdy...

Opak se stal pravdou. Příští rok jsme navštívili Tunisko a letos jsme znovu zavítaly (jen já a mamka) do Egypta...

Je to lehce slohové vyprávění. Chtěla bych poděkovat ségře (která zde hraje jednu z hlavních rolí :-)) za nápad zpracování, bez ní by totiž dílko nevzniklo :-)

Samo dílko je už nějaký ten pátek starý... Minimálně v sedmičce jsem ho odevzdávala na češtině jako slohovku :-)

Enjoy :-)


	Těsně před odletem do Sharm El Sheikh v Egyptě jsem se letmo seznámila s příručkou pro turisty, která začínala „velmi“ slibně písmeny IBM. Inša'alla = dá-li Bůh, Bukra = zítra, Maléš = Bůh to chtěl, žádný spěch, klídek... Z letadla jsem vystupovala plna očekávání, zda-li měl autor pravdu. Po hodinovém vystání fronty na pasové kontrole, která měla otevřenou jen jednu přepážku pro zhruba dvě stě lidí, nám mamka říká: „Holky, jděte sehnat vozík na kufry!“ Úspěšně jsem po jednom chňapla, ale v tu ránu k nám přiskočil nějaký Arab a haleká: „Slečny, pět liber.“ Vozík jsem mu s chutí vrátila a kufry jsme si k autobusu dotáhli sami. Po příjezdu do hotelu jsme se ubytovali – mamka s tátou na jeden pokoj, já a ségra na druhý. Maléš se dostavil hned po pár hodinách, když rodičům přestala fungovat klimatizace. Po celodenním naléhání na recepci dostali jiný pokoj. Ještě první večer jsem se s tátou a Verčou vydala do blízkého městečka Naama Bai. Chvílemi jsem si v taxi připadala jako v reklamě na sušenku Kitkat. Taxikář si pustil hudbu na plné pecky, troubil na všechny kolemjdoucí a z ničeho nic zajel (bez jediného slova) k benzínce. Zastavil mezi bandou Arabů, někam si odběhl a my několik minut čelili jejich zvědavým pohledům. Poté řidič opět spokojeně nastoupil s lahví vody v ruce a my pokračovali dál v cestě. V cíli jsme začaly praktikovat užitečné rady z již zmíněné příručky. „Kolik?“ „Osmdesát liber.“ „OSMDESÁT LIBER? To je moc. Třicet...“ Chvíli smlouváme, což je tady naprostou samozřejmostí, a nakonec zaplatíme padesát liber. Procházíme hlavní ulicí, která je z obou dvou stran lemována markety, kavárnami, obchody se suvenýry... „Pane máte chvíli čas?“ ozývá se ze všech stran na našeho tatíka. „Ne, nemáme,“ a pokračujeme nekompromisně dál a hledáme pro dnešní večer nejdůležitější obchod – DUTY FREE SHOP. Po jeho nalezení spokojeně nakoupíme a vracíme se zpět k taxi stanovištím. Naivně si myslíme, že jsme na vlezlé Araby vyzráli... „Pane, vždyť Vám ta taška praskne, pojďte sem... Dám vám novou.“ „Tati, nikam nejdeme!!!“ bráníme se, ale Arab je úspěšnější. „Jen pojďte, posaďte se...“ A už jsme v místní parfumerii. „Co si dáte k pití?“ „Nic, my musíme jít, nemáme čas.“ „Kam byste spěchali, odkud jste?“ „Z České republiky.“ „Aha, tam mám bratrance, já jsem Adam a ty?“ Konverzace se zúžila mezi mě a Adama, který se snaží být milý a lichotivý a při té příležitosti nám chce vnutit parfémek („bez alkoholu a z okvětních lístků“) za čtyři sta šušní (tak říkají rodiče egyptským librám). Jedna šušeň je asi pět korun. „Ne, ne, díky... Tati prosím tě, ten nám nedá pokoj, dokud něco nekoupíme...“ snažím se ho přesvědčit, ten se ale dál vesele vybavuje a nebere na nás žádné ohledy. „Hele, Adame, my už musíme jít, mamka se o nás bude bát,“ argumentuju. „Máte moc hezké dcery. Kolik velbloudů za ně chcete?“ slastně se usměje a se zájmem si nás prohlíží. Po dvou hodinách otravování jsme už opravdu nešťastné a unavené. Táta odchází zaplatit do vedlejšího Adamova obchodu 1200 šušní za 4 parfémy. „Seďte tu a ani se nehněte,“ dodává. Nás se ujímá Adamův kolega Mohammed: „Táta Vás tu nechal pro mě, viďte? To je moc fajn...“ Tyto nepříjemné řeči jen nerady posloucháme a dokonce přemýšlíme nad tím, jestli Adam někde po tátovi neskočil. Když se po další hodině oba vracejí živí a zdraví, srdíčka nám na místě poskočí. Adam nás tahá do jeho druhého obchodu s egyptským kořením a seznamuje nás s jeho čtyřmi bratry a dalšími sto padesáti bratranci. Poté nám zavolá taxík. „Do Host Mark Hotel, prosím,“ řekne Verča, ale já ji přeruším. „No ale moment, kolik to bude stát?“ „Sedmdesát liber.“ „Tak to my si zase vystoupíme, máme posledních třicet.“ Mimochodem – o všechny peníze nás oškubal Adam v jeho druhém obchodě. A tu sto dolarovku, co má sestra v kapse, rozhodně vytahovat NEBUDEME! Teprve čtvrtý taxikář se nás neochotně ujímá, ale až když si vyškemrá jednu z plechovek piv, které si táta koupil v DUTY FREE SHOPU. Hned si ji otvírá a za jízdy slastně popíjí. Je skoro půlnoc a důvod nerozsvícených potkávacích světel si vykládáme tak, že řidič někde musel vykompenzovat tu „velkou slevu“, co nám dal. Na hotel jsme dojeli v pořádku. Mamka je strachy bez sebe, ale my ji uklidňujeme. „Ségra, já myslím, že horší už to nebude.“ A měla jsem pravdu. V příštích dnech za nás sice jistý Walid nabídl otci sto velbloudů a Ferrari, ale ne s takovou vážností jako Adam první večer. Nejméně tisíckrát jsem opakovala "Jsem Tery, je mi dvanáct, ne nejsem z Ruska, jsem z České republiky, ne nevezmu si vás...“, ale stálo mi to za ten pocit být hvězdou. Hvězdou, kterou každý opačného pohlaví obdivuje. A i když jsem moc dobře věděla, že za pět minut budou sklánět poklonu jiné slečně, s chutí jsem jim odpovídala dál. A právě milé chování Arabů ve mně vzbuzuje myšlenku: "TAK TŘEBA ZASE PŘÍŠTÍ ROK...


celkové hodnocení autora: 97.6 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 19		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 34		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 68		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

lucinda	29.03.2008, 22:21:27

Ahojky ;) Moc příjemné čtení, skvěle odlehčené a vtipné ;)


ze dne 29.03.2008, 22:26:58
Nancy Lottinger: Moc díky za tvou návštěvu a hodnocení O:-)

Charlotte Cole	07.03.2008, 18:51:23

potlesk =D Fakt sto velbloudu a Ferrari? =D


ze dne 07.03.2008, 18:57:20
Nancy Lottinger: No vážně, přísahám :-D Teď už se tomu směju, ale tam jsem si připadala trošku... prostě jsem se tam bála O:-) Co říct - máš mé dík - opět.

Svetla	30.12.2007, 12:47:22

V Egyptě jsem ještě nebyla, ale po přečtení tvého příspěvku ani po tom netoužím. Aby mě někdo chtěl vyměnit za velbloudy? A ztrácet čas věčným smouváním. Ne, ne, takhle si dovolenou nepředstavuji. Hezky napsané. 1


ze dne 31.12.2007, 20:45:55
Nancy Lottinger: Hele, vážně to stojí za to :-D Děkuju ti moc. Já jsem si ten Egypt prostě zamilovala ;-)

Imperial Angel	29.12.2007, 16:02:03

V cíli jsme začaly praktikovat užitečné rady z již zmíněné příručky. - Nevím, ale proč máš "začaly" s Y, když všude předtím používáš v příčestí minulém I, které by tam podle mě mělo taky být ;)... (Jestli jsem mimo, tak mě klidně něčím prašť ;))... Sice se nedá říct, že bych se třískala smíchy, ale smála jsem se ;)...Rozhodně je tohle zajímavý zážitek z dovolené a jako slohovka ani moc nepůsobí - tím chci říct, že je napsané rozhodně lépe než slohovka :)...


ze dne 31.12.2007, 20:45:02
Nancy Lottinger: Chtěla jsem rozlišit, co jsme dělaly my (já a ségra či mamka), a co dělal i otec - takže jsem to asi měla víc osvětlit :-) Ty už nemáš co číst? :-) Jen můžu poděkovat za komentář, přečtení, hodnocení a posílám hezký úsměv :-)

Lubánek	28.12.2007, 20:06:42

Já osobně nemám co dodat . . . (1 a kdyby to bylo možný 1*). Prostě jsi jedna z mých oblíbených autorů. Příběh sám o soobě je pěkný, čtivý a výborně napsaný a moje známka snad tomu bude odpovídat. těším se na shledání.


ze dne 28.12.2007, 21:05:02
Nancy Lottinger: Zduníme se durmanom :-D Arabové to maj rádi. Děkuju ti, Lubánku.

estel	27.12.2007, 20:46:15

Konečně dneska něčemu můžu dát jedničku :) Zábavné, dobře vybraný námět, dobře zpracované. Spolužák říkal, že za čtyři velbloudy svoji sestru vyměnit chtěl, ale rodiče mu to zatrhli :) Skutečně poutavé a zábavné vyprávění.


ze dne 27.12.2007, 21:02:14
Nancy Lottinger: Tak to mám radost, děkuju moc :-) No, nato, že to byla slohovka, jsem docela spokojená sama se sebou a to se moc často nestává :-)

Petr.6.Suchy	25.12.2007, 11:42:23

Stručné, vtipné, pobavilo.


ze dne 25.12.2007, 12:24:47
Nancy Lottinger: To jsem ráda, díky :-)

Te Bi	16.12.2007, 15:28:23

Cha, tak nějak bych si to představovala. :) Příjemně mi to zvedlo náladu - moc hezky napsaný.


ze dne 16.12.2007, 18:19:00
Nancy Lottinger: Tak to jsem ráda, že jsem ti zpříjemnila náladu :-) Já děkuji za hodnocení ;-)

Tomáš P.	15.12.2007, 22:18:00

Nojo, tyhle kraje mě nelákaj. :D Pobavil jsem se a to je zde hlavní. Na některých místech to maličko pokulhává, ale tu jedničku si to zaslouží ; )


ze dne 16.12.2007, 14:00:41
Nancy Lottinger: Mě lákaly vždycky a jak to dopadlo :-D jsem ráda, že ses pobavil a děkuju za tvůj názor a hodnocení :-)

čuk	15.12.2007, 19:47:23

Příjemně se četlo. Arabové neví, co je to pozdní pedofilie a já zase nevlastním žádné velbloudy.


ze dne 16.12.2007, 13:59:11
Nancy Lottinger: Díky za tvůj milý komentář :-)

Hanulka222	14.12.2007, 15:13:12

Hezká povídka, fajn se čte... P.S. a který chtěl dát velbloudů nejvíc??? :-)


ze dne 14.12.2007, 15:46:25
Nancy Lottinger: Těch nabídek bylo :-D Ale těch sto velbloudů asi vedlo, ta vážnost, se kterou to řekl... Děkuju moc, jsem ráda, že se líbilo :-)

BaD	14.12.2007, 10:15:27

Můžu jen dodat: :-D Kolik vebloudů by bylo potřeba, aby tě tatínek vyměnil? S velbloudama by moh udělat slušnej byznys, já bych se na tvém místě bál o otcovu loajalitu:)


ze dne 14.12.2007, 15:45:40
Nancy Lottinger: Já se nedám, já se za velbloudy nenechám vyměnit :-D Leda někoho vyměním za ně a pak JÁ budu obchodovat...

First Girl	13.12.2007, 21:59:23

Odpověď na příspěvek od uživatele: First Girl* ze dne 13.12.2007, 20:16:58* Sepiš, sepiš, urcite si to rada prectu nejen ja :-*

Šíma	13.12.2007, 20:49:36

Mělo tam být: "...nemají... ... lehké..." Pardon! :-DDD

Šíma	13.12.2007, 20:36:40

Hezké holky, a blondýnky k tomu, to nemají patrně v "arabském světě" hezké a je jedno, kolik jim je (stačí když vypadají k světu)... Líbilo se. Bylo to i trošku napínavé. Ale, nakonec, jsi tu (mezi námi) takže jsi neskončila někde u nějakého araba a Tvůj otec se domů nemusel tahat s velboudy! Jen netuším, jak by je naložil do letadla... ;-) Takže "sesterské duo"? No, za vzájemnou spolupráci a dobré počtení dávám Jedničku! (chloupek sem a chloupek tam?) P.S. Snad to mohlo být ještě napínavější! Ale atmosféru jste, holky, vystihly docela dobře! Osobně to znám jen z vyprávění známých, kteří měli to štěstí se podívat za velkou louži Středozemního moře... ;-)


ze dne 13.12.2007, 21:07:00
Nancy Lottinger: Nu jo, ale segra se dost zmenila... Predtim byla asi stejne vystrasena, jako ja :-) Mas pravdu, ze jsem mohla zajit vic do detailu, ale v tu dobu, kdy jsme to tak nejak davaly dohromady, to bylo uz tak dost dlouhe (na slohovku) :-) Mozna se k tomu nekdy vratim a prepracuju to - vylepsim, pridam vic detailu... Kdo vi :-) Nebo zpracuju podrobneji letosni navstevu :-D Kazdopadne ti dekuju za tvoji navstevu ;-)

Leontius	13.12.2007, 20:29:09

Hehe. Turecko jsem navštívil na jeden den - a to zrovna v den trhů. Jo, to znám. Koneckonců bych tak mohl napsat něco o vstřícnosti tureckých obchodníků :-D . Jinak pokud se jedná o styl: opravdu by neškodilo trochu se rozepsat. Dílko jako stvořené pro přirovnání a lehkou satiru. Detailnější popis "vyjednávání" by taky pomohl (mimika, tóny). Ale dám jedna, protože dílko je kvalitní a taky ze solidarity s někým, co podobným "peklem" rovněž prošel :-D .


ze dne 13.12.2007, 21:02:10
Nancy Lottinger: A to jsi chlap a stejně víš, o čem mluvím :-D O to je to důvěryhodnější... Díky, chlape ;-) Nu jo, "Arabský svět" je "Arabský svět"... Díky :-)

First Girl	13.12.2007, 20:16:58

Teri, Teri, to sis musela uzivat! :) Jsem rada, ze jsem si to precetla ;)


ze dne 13.12.2007, 21:00:51
Nancy Lottinger: :-D A to jsem ještě nemluvila o letošní návštěvě Egypta... Hm, to byla snad ještě větší lahůdka, že bych něco podobného sepsala? :-D Díky, Janičko :-*

sirraell	13.12.2007, 19:44:05

Pobavilo. Coz, verim, melo byt ucelem.Myslim, ze vubec nevadilo, kdyby ses trosku rozepsala. styl vypraveni je trosku zvlastni - stridani pritomneho s minulym casem, ale cetlo se to dobre. Omlouvam se, ze jsi musela na vydani cekat tak dlouho, ale ja si tve dilko zamluvila, aby mi nic neuniklo a pak jsem nemela tolik casu, kolik bych chtela. We are the greatest vydam zitra, prisaham. Doufam, ze mi odpustis. :o)


ze dne 13.12.2007, 21:00:10
Nancy Lottinger: Tak ja se tedy nezlobim, jen jsem kazdy den tajne doufala, ze uz to bude v eteru ;-) To stridani pritomneho - minuleho casu bylo naschval. Psala jsem to jiz driv, tak jsem to jen lehce popupravila - ten pritomny cas mel akorat ctenare vic vtahnout do deje a ten minuly znacil tu okrajovost, pripravu na dalsi dej... Kazdopadne diky :-)))