|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 28990 příspěvků, 4549 autorů a 303408 komentářů :: on-line: 11 ::
|
 |
|
:: Syrová ::
| Varování: příliš slabé povahy či puritáni jen na vlastní nebezpečí! (Pochopitelně přeháním, ale pak nekřičte, že jsem nevarovala). |
| |
|
|
„Nějaká nedodělaná, ne?“
Koukl na mě a přimhouřil oči, jak se snažil zaostřit na žiletku, co se mi houpala u krku. Znala jsem ho tehdy pár týdnů, potkal mě, znásilnil, převrátil naruby a vzal si telefonní číslo. Pod pravým okem měl jizvu po autonehodě. Frajer.
„Musela jsem pospíchat. Není to jednoduchý, zdrhnout, když tě může slyšet bytná.“
„Máš z ní strach, z baby? To je pech. Chtěl jsem k tobě na kafe.“
„A u tebe?“
„Marcela doma.“
Teprve po prvním orgasmu mi řekl, že není sám. Prořvala jsem se k půlnoci, praštila ho pantoflí, když se mi snažil zabránit v dopnutí košile, a plivla na fotku, co jsem objevila v šuplíku nočního stolku. Stačilo ale, aby mi ruku navedl na bílou čáru pod okem, a nacpala jsem mu vizitku, o níž se neprosil. Když zjistil, že neudává číslo na privát, zavrtěl hlavou a políbil mě do vlasů. – Ale puso, tohle přece nejde. Neblbni. Na kočkování nemam čas. – Práskla jsem dveřma.
Ale on mě našel.
„Takže?“
Nebe se zatáhlo a oči mu tmavly, když hledal odpověď. Našel ji v putyce za rohem, kam mě přitáh a pomoh mi z bundy.
„Budete si přát, prosím?“
„Dvakrát sodovku,“ objednal.
„No počkej, já chci grog a … a rakvičku. Díky.“
„Blážníš? Mám sebou nejvejš stovku, a to ještě musim pro mlíko. Máca chce dělat krupicovou kaši.“
Hned mi lezla na nervy. Viděla jsem ji pořád před očima, ten kokrhel a uhlovou pusu, obočí obtažený rezavou tužkou. Příšerka, ale šarmantní, jak řekl. Nejvíc mě ale dostal, když mi začal popisovat Mácina prsa, Máciny boky, Máciny bobečky v záchodové míse, co nejdou spláchnout, protože ta beruška má strašně lehký hovínka. Hovínka i spaní.
„Krmí tě kašičkou, kočička?“ ujelo mi.
„Jo. Mám ji rád.“
Fuj, ten dvojsmysl, ta potíž, vyznat se v pocitech a náladách, co po mě vlastně chce? Dlouho jsem bloumala mezi koupelnou a pokojem, než mi došlo, že sex. Zastavila jsem se před zrcadlem a prohlížela svůj profil. Toužení po výjimečnosti nás neopustí nikdy, dámy, říkala známá na srazu feministek, ale jen šeptem dodala – a toužení po chlapovi taky. O tom, jestli je to i naopak, nechť rozhodne příroda.
Z grogu se kouřilo, rakvička byla bez šlehačky. Málo cukru, špinavá lžička, ještě chyběl otisk rtěnky na sklenici. K sodovce bonus – párátko.
„Myslim, že tenhle hnus nebudu,“ řekl znechuceně.
„Ne? Já to vypiju, díky. Na vodě se nedá nic zkazit. Ale ten zákusek ujde, dáš si?“
„Kradu?“
„Jak to mám vědět? Neznám tě. Ale věřila bych tomu.“
„Ha ha.“ Přistrčil přede mě pití a protáhl se. „Měl bych jít.“
Jednim dechem odfouknout i to, co teprv roste. Pánové, máte styl. Někdy přemýšlím, proč nejsem lesba. Ta jednoduchost a lehkost, porozumět tomu, o koho nám jde. Vžít se a sžít. Česat se stejným hřebenem, používat tutéž žiletku na holení podpaží a nohou. Šetřit čas i prostředky, aby nám pak bylo dáno jednat. Milovat, tulit se, plazit stále na tutéž stranu postele, tam, kde víme, že bude ona. A ona tam taky vždycky je, pánové. V tom je ten rozdíl, mezi vámi s piňďourem a námi bez piňďoura.
„Ale mně se tu líbí. Je tu teplo a příjemnej barman, počkej ještě chvíli.“
„Sorry, múzo, ale to nepude. Tady máš to kilčo, co ti zbyde, šetři na příště. Papa, já se ozvu, až bude chuť, ju?“
Jizva odkráčela k východu.
Nakonec se ti stane, že místo, aby ses probral z mrákoty, schováváš se v ní stále častěji. Ve vaně horká voda, chceš smýt iluze, ale žínka drhne naprázdno. V rádiu někdo nechal hrát „hrdince Dáše a skvělýmu Radkovi k narozeninám“ písničku, co hráli, když dojídala osolenou rakvičku. Nutně tě přepadne pocit prázdna a marnosti.
Máca má pevný prsa, Máca se takhle celá hejbe, když dorážim, Máca nikdy nesplachuje nadoraz a nevadí jí zvedlý prkýnko. Pomoc!
Fotku, co měl v peněžence, schovala do kabelky. Co je na tobě, Máco? Co jen ho vábí?
Nůžky hledaly správnou polohu a sklaply. Vlasy dopadly na lino. Po obočí zbyl bílej flek bez opálení, černá tužka ublížila rtům. Tak takhle se cítíš, Mácinko? Tohle jsi ty? Jak hýbeš boky? Tak? …Voda z vany vyšplíchla na zem. Hlavou jí prolétla myšlenka na bytnou, ale Máca ji zaplašila. Ustup, babo, teď sem tu já. Nech mě si s ní pohrát, pak můžeš řádit zase ty.
A tvoje prsa, Máco? Malý, tuhý kopečky. Žiletka z krku se smekla a uřízla bradavky. Něco v tomhle smyslu, jo?
Voda se začala barvit krví, brzy seděla v čaji.
„Nějaká nedodělaná, ne?“ znělo jí v uších.
„Už budu hotová, jen vydrž, broučku, hned jsem u tebe.“
Chtěla vstát, ale podklouzla jí noha. Hlavu si rozsekla o umyvadlo. Tvá múza je v rauši, kamaráde! Teprve se rozjíždí!
Stát se může ledacos. Někdo se narodí, teď ho přiložili rodičce k prsu, za třicet let vymyslí lék, aby ho mámě nemuseli uříznout. Někdo jinej zemře. Někdo s jizvou přežije druhou autonehodu, když se vrací s mlíkem ze sámošky domů k ženě, která vás naučí správně kadit.
Někdo jinej třeba zemře. Někdo zavře krám a spočítá tržbu a někdo další …
Našli ji druhej den. Už nebyla nedodělaná, už dodělala. Bez bradavek a vlasů, pod vodou našli žiletku, kterou si pořezala ruce. A voda se změnila v krev. Bytná stiskla čelisti, vřela. Kdo má tenhle svinec uklízet, co? Pak volal někdo z nemocnice – Vy jste ji znal? Ne? Aha, omyl, tak to jo, nic se nestalo.
Věčná válka mezi pinďoury a bezpiňďoury si vyžádala další oběť. Dvaadvacetiletá dívka byla nalezena doma mrtvá, všechny okolnosti ukazují na sebevraždu. V domě oběti nebyl zanechán žádný dopis, který by vysvětloval příčinu smrti. Každá smrt je totiž až následek. Jen v koupelně vyšetřovatelé objevili roztrhanou fotografii ženy, která se mrtvé výrazně podobala. Po její totožnosti se pátrá. Vyšetřování je zatím ve stádiu shromažďování důkazů, nechte policisty konat svou práci. Možná verze činu je zatím nedotáhnutá, nedodělaná, syrová…
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
98.4 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 10 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 27 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 38 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
Dita Mocků
|
|
| (21.5.2012, 13:44) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
