|
|
|

|
|
:: Na SASPI.cz je právě 28990 příspěvků, 4549 autorů a 303408 komentářů :: on-line: 12 ::
|
 |
|
:: Jádro SASPI.cz ::
Šedo |
publikováno: 04.12.2007, 14:58
|
Můj příspěvek do Rychlovky,
věnován zakladatelům SASPI.cz |
| |
|
|
Jádro
Dáma v křiklavě růžovém svetru ke mně přistoupila a podala mi hrst okvětních lístků prhy.
"Co s tím?" optal jsem se.
"Přines to velkému Jádru."
"Velkému Jádru, co to jako je? A kde to je? Jak se k tomu dostanu?"
"Jádro tě povede."
Ta podivná ženská zmizela, dal jsem listí do kapsy a šel domů. Tam mě už čekala moje milovaná matka s lahví Rumu v ruce.
"Ahoj, mami." snažil jsem se být milý.
Odpověděla: "Eblhemph." a praštila mě lahví po hlavě, náhle jsem ztratil vědomí a upadl do hlubokého snění.
***
"Šedo on the wall, tutudů. " vyhrávalo z přenosného rádia, které měl neznámý uvázané na kole.
Nevěděl jsem, kde můžu být, tak jsem šel za neznámým a povídám mu: "Dobrej."
"Těpic. Co chceš?"
"Potřeboval bych vědět, kde jsem."
"Tady je, chlape, Saspi."
"Sas, co?"
"Saspi, literární země, pošuci, grafomani, taky ňáký děvky a v ghetě pár buzíků, a pak je tady Šedo."
"Šedo, o něm jsem už něco slyšel. Není to ten úchyl, co byl odsouzen na doživotí v trestanecké kolonii?"
"To by Szédó, maďarský komunista."
"Aha. A ten Šedo, co je zač, šéfuje tady tomu či co?"
"Šéfuje? Ses pomátl, ten sotva mluví, natožpak aby něčemu velel, dejme tomu vládl. Ale prý všechno ví, dokonce i, kdy přijde konec Saspi."
Zamyslel jsem se: "Hustej týpek, kde ho najdu?"
"Netuším, možná v Poesii - to je třetí největší město u nás - vlastně máme jenom tři města."
"Jo? A ty další dvě?"
"Tak největší a hlavní město je Zbytek, tam se soustředí veškerej život v Saspi, ale bacha jsou tam EMO. Pak je Próza, tam je knížetem Šíma, ale ten tě nemusí zajímat. No, a nejmenší město je Poesie, tam se soustředí ty největší mrdky a mrdáci tady v Saspi, chápej, poetici sou zvířata, proto tam taky žije Šedo, to je jeho, on a Poesie jsou jako prdel a hůl."
"Jak to myslíš, prdel a hůl?"
"Chtěl sem říct prdel a hovno, chápeš snad."
"Asi chápu." ve skutečnosti jsem ale nechápal vůbec nic, musím se ale dostat za tím Šedem, ten by mohl vědět, kde je Jádro.
"Máš ještě ňáký přání?" optal se mě Saspiřan.
"No, kudy do Poesie?"
"Jó, do Poesie, tak to nevím, ale zkus jít za Čukem, ten je starej a byl všude."
"Čuk? Kde ho najdu?"
"V hospodě, ale nevím v které, ale tady ho všichni znají, takže když se optáš, někdo ti určitě poradí."
"Tak dík."
A tak jsem šel za Čukem, snad bude vědět. Ušel jsem asi sto metrů a spatřil jsem nápis 'Kuře v tubě', každopádně divný, ale vypadalo to na hospodu. Šel jsem přímo
za hospodským.
"Dobrej, najdu tady Čuka?" šel jsem hned k věci.
"Jó, tak Čuka se ti zachtělo, támhle u toho stolu, jak visí ten plakát s opičkou."
Tak, teď přijde ta chvíle, poznám Čuka, i když radši bych už byl u toho Šedivce.
"Dobrý den, vy jste Čuk?"
"Jo." odpověděl.
"Mohl byste mi pomoct?"
"Jo."
"Potřebuju vědět, jak se dostanu do Poesie, hledám totiž Šeda."
"Jo, Šeda hledáš, tak to jo. V tom ti neporadím, jo? Ale do Poesie musíš jít tudy, jo." a odhrnul plakát s opičkou.
Zdráhal jsem se tam jít, protože od tama strašně táhlo, asi jako z něčí řitě. Jenže do mě někdo vrazil a já tam spadl rovnou po hlavě, a když sem se otočil, byla tam tma,
za mnou i přede mnou tma. Naštěstí jsem měl s sebou zapalovač, když jsem škrtl, tak se objevilo kdesi nahoře malé světýlko. Nedokázal jsem si to vysvětlit, ale hlavně,
že jsem viděl na cestu. Byl jsem v Poesii. V dálce svítil do přítmí nenonový nápis 'Haiku'.
"Možná nějaký klub poetiků" pomyslil jsem si, tak jsem tam zašel, i když jsem neměl tucha, co to Haiku je.
"Listí šumělo,
opilí dřevorubci,
káceli stromy."
ozvalo se ze sálu.
Šel jsem k baru a spustil: "Dobrý den, kde bych našel Šeda?"
Barman odpověděl:
"Nevím, kde najdeš,
divného Šedoslava,
asi někde spí."
"A kde by, tak asi, mohl spát" chtěl jsem vědět.
"Mohl by usnout,
někde ve 'Volném verši',
nevím, kde to je."
"Tak díky."
Odešel jsem z 'Haiku' a vydal se dál cestou, míjel jsem různé hospody s podivnými názvy, a na rohu jsem narazil na 'Dekadence club'. Před klubem seděl malý chlapec
a hrál si se cvičenou žábou.
"Ahoj." řekl jsem mu na pozdrav.
"Ahoj, sem Arvinej a zabloudil sem, tohle je Estel moje žabka. Taky ses ztratil?"
"No, víceméně jo, nevíš kde najdu 'Volný verš'?"
"Volný verš je támhle za rohem, nechtěli mě pustit dovnitř, ahoj."
"Ahoj."
Ušel jsem pár metrů a ocitl se před tím magickým místem 'Volným veršem'. Před vchodem stály dvě gorily, celé v černém.
"Dobrý den, je tam Šedo?"
"Je uvnitř."
"A můžu za ním?"
"Za Šedem může každý." odpověděla jedna z nich, druhá mi mezitím otevřela dveře.
Tak jsem vešel dovnitř a hledal nějaké podezřelé místo, jenže v tomle místě bylo podezřelé všechno. Šel jsem tedy, klasicky, za hospodským.
"Brej večír." kde bych našel pana Šeda?"
"Támhle, jak vychází ten dým."
Tak jsem šel za dýmem, a náhle jsem ho spatřil, seděl u vodní dýmky a z úst vypouštěl šedá kolečka.
"Dobrej, vy jste Šedo?"
"Jo, tohle je Šedo," odpověděla žena, o kterou měl Šedivec opřenou nohu. Vlastně tam bylo sedm žen a všechny nějak obskakovaly Šeda, každá měla na čele vytetované své jméno, stihl jsem přečíst jen jedno, a to Ekyelka.
"Můžu s ním mluvit?"
"Můžeš, ale těžko ti odpoví, on totiž nemluví s nikým, leda bys ho něčím zaujal. Každopádně to můžeš zkusit." řekla mi jedna z žen, zřejmě Channa.
"Hledám Jádro." řekl jsem směrem k Šedovi.
"Ty? Věděl jsem, že jednoho dne přijde čas, kdy budu musit říct, kde je Jádro, leč nevěděl jsem kdy to bude. Nuže Jádro je tady." řekl a podal mi šlauch od vodní dýmky.
"Potáhni a prozříš."
A tak jsem potáhl, náhle se přede mnou objevil, v bílé místnosti, chlápek, taky v bílém, jen na tričku měl nápis 'Admin'.
"Vy jste Jádro?"
"Tak, tak. Co mi neseš?"
Vytáhl jsem z kapsy zmuchlané lístky prhy a dal je Adminovi a řekl: "Tohle."
Admin zajásal, obejmul mě a pravil: "Konečně konec utrpení, nemusím už se starat o to prokleté Saspi, převezme to Prha. Díky ti, teď můžeš jít, kam chceš."
A tak jsem šel domů a věděl jsem, že jádrem Saspi je Admin.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
91.8 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 27 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.2 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
[ - ] |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 37 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 278 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
Dita Mocků
|
|
| (21.5.2012, 13:44) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|