|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 28990 příspěvků, 4549 autorů a 303408 komentářů :: on-line: 12 ::
|
 |
|
:: MIKULÁŠSKÉ PŘEKVAPENÍ ::
 Šíma |
publikováno: 11.12.2007, 17:34
|
Upozornění: Následující dílko není vhodné pro děti mladší 15 let, prosíme rodiče, aby své ratolesti uložili do postele, děkujeme!
Pokus o hru...
Hrají: On a Ona (manželé), Mikuláš, Anděl, Čert
Výprava a stavby: šíma
Námět: Maura
Produkce: šíma
Scénář a režie: šíma |
| |
|
|
Je večer 5. prosince a Ona i On si chystají večeři. On se na ni úkosem dívá a je mu divné, že se pořád usmívá.
On (medově): Miláčku, ty jsi dnes taková veselá...
Ona (s úsměvem): A proč bych nebyla, vždyť dnes přijde Mikuláš.
On (trochu nakvašeně): Prosím tě, nejsme na to už trochu staří?
Ona (rezolutně): Já tedy ne!
On utírá nádobí a skládá ho do šuplíku. Dívá se však občas, jak se jeho žena vesele točí kolem stolu a připravuje chlebíčky a jednohubky.
On: Nepřeháníš to trošku?
Ona (olizuje si prst s pomazánkou): Ani ne. Tedy co myslíš?
On (netrpělivě): No, s tím chystáním... Copak to všechno sním?
Ona: Ale uvidíš, že to i strávíš, a rád.
On (tiše dumá): Pro koho to všechno je? To chceš nakrmit také čerta i anděla?
Ona (culící se): Kdo si počká, ten se dočká! Zlobil jsi?
On (zamračeně): Pořád tě nějak nechápu! Od kdy k nám chodí Mikuláš? Tobě přeskočilo...
Ona (spokojeně): Tak a je to, ještě něco k pití... To byla otázka, nebo konstatování?
On (překvapeně): Co jako?
Opírá se o jednu ze židlí u stolu a dívá se nevěřícně na svou drahou polovičku. Venku řinčí čerti řetězy a kdoví čím...
Ona (s rukama v umyvadle): Ty vážně nevěříš na Mikuláše? Nikdy jsi na něj nevěřil?
On (nejistě): Na Mikuláše? Vždyť je naprosto vymyšlený...
Ona (sebejistě): Neřekla bych... Uvidíme!
On (sedá si na židli naproti dveřím do kuchyně): Tak dobře, nechám se podat, o co tady jde?
Ona: Neřeknu! Je to tajemství!
On (nasupeně): Tajemství? Jsi jako slepičí prdelka, pro tebe není nic tajemstvím... Co máš s tím Mikulášem? Ty s ním chodíš?
Ona: Jo a také s čertem a andělem dohromady...
On (nechápavě): Cože? Ty se mi tu přiznáváš, že chrápeš s jiným?
Ona: Ne s jiným, s Mikulášem...
On: Mikuláš přece neexistuje! Kdo je to!
Ona: Copak jej neznáš? Má bílé vousy, chodí v bílém a na hlavě má takovou srandovní čepici a v ruce hůl! Jo, také má na zádech takovou tu věc s dárky...
On (zamyšleně): Krosnu?
Ona (s utěrkou v rukou): Jo!
On: Ale pořád nechápu, co s ním máš...
Ona: S kým?
On (nazlobeně): No s tím Mikulášem!
Zvuk zvonku u dveří. Bouchání, klepání a řinčení za dveřmi. Halasení čerta i Mikuláše na chodbě.
Ona: To nepůjdeš ani otevřít?
On: Komu?
Ona: Mikuláši, přeci!
On (rezolutně): Ne, jdi si tam sama, já nikam nejdu!“
Ona: Jak myslíš, zůstaneš tady? Znáš nějakou básničku?
On: Na co?
Ona: Abys dostal dárek...
On (pohrdavě): S jedním dárečkem už žiju hezky dlouho! Nejspíš jsem si hřál na prsou hada!
Ona: Jdu otevřít, tak si něco připrav!
On (překvapeně): Ty ho chceš pustit dovnitř?
Ona (stojí ve dveřích): A proč ne? Ty bys v mikulášský čas nepustil Mikuláše s čerty a anděly do domu?
On: Tak ho sem přiveď, budu čekat na ten zázrak!
Ona (sladce): Hlupáčku...
On (nasupeně): Žádnou básničku, ani písničku, neumím... Vytluč si to z hlavy!
Ona: Pozdě drahý... Tři, dva, jedna, teď!
Čert s andělem vpadnou do bytu. Mikuláš jde pomalu za nimi a mračí se na celé kolo. Čert chrastí řetězy a dělá kravál, anděl se jen tiše dívá a na něco čeká.
Čert: Tak copak, človíčku, byl jsi hodný po celý rok?
On (nazlobeně): Co je ti do toho?
Čert: Podívejme na člobrdu! Zlobí i na Mikuláše, asi si tě odneseme sebou do peklíčka!
On (stále na židli otočený k příchozím): Tak si to zkuste! Nic vám neřeknu, ani nezazpívám!
Anděl: Takový hezký kluk a tak ošklivý... Ty, ty, ty!
On: Cože?
Anděl: Jestli nebudeš hodný, dostaneš na zadek a čert si tě pak odnese sebou! Nechceš raději něco říci Mikulášovi?
On: Nejsem malé dítě!
Ona: Nechcete se posadit? Určitě vám po tom pobíhání po sídlišti pořádně vyhládlo! A uctít návštěvu přeci není žádný hřích!
On (nasupeně): Pro mě za mě, ať si jdou! Na Mikuláše nevěřím...
Čert: Máš poslední možnost, panáčku, jinak propadneš Peklu!
Anděl: Rozmysli si to, ty nemáš strach, chlapečku?
On: Nechte toho, nebo vás vyhodím z bytu!
Ona (pobaveně): No tak, copak neznáš ani jednu říkanku, nebo básničku? Malé děti toho ví víc, než-li ty! Tak jim něco řekni a dají ti pokoj!
On (již ve stoje vedle stolu): Už toho mám dost...
Mikuláš: Copak tě, človíčku, nic netěší? Čertu sice trochu haraší v hlavě, ale takové už Peklo je a můj milý andělíček je nevinnost sama! Tak nám řekni nějakou tu básničku, nebo zazpívej, ať můžeme jít zase o kus dál! Ostatní děti čekají...
On (rezolutně): Já nejsem žádné dítě!
Mikuláš (bodře): Všichni jsme jako malé děti a často máme radost s maličkostí! Potěš nás a my tě také potěšíme! Pozor, abys nelitoval, človíčku!
Ona (stále opřená o futra kuchyňských dveří): Být tebou, tak je poslechnu!
On: A co by mi mohl dát falešný Mikuláš s ještě falešnějším čertem a andělem?
Mikuláš (pobaveně): Nic není takové, jak se na první pohled zdá!
Anděl (vystrkuje nahé stehno ze své kutny): Človíčku, dej se na pokání...
Čert (s vrtícím se ocasem): Máš úplně poslední možnost, jinak propadneš životem a to doslova!
Mikuláš: No tak děti, nezlobte!
Ona (zavrtí hlavou): No tohle, takový starý kocour a nic si nepamatuje! Styď se!
On: Proč bych se měl stydět? Co je to za maškarádu? Vždyť všichni vypadají, jako převlečené ženské od tebe z práce!
Mikuláš: No, no, no! Jen abys nelitoval!
On: Čeho?
Čert: Když budeš hodný...
Anděl: Tak něco uvidíš, brouku!
Mikuláš: No tak, buďte hodní! Tak co, řekneš nám něco hezkého, kluku?
On: Co to má znamenat?
Ona (s úsměvem): Není dneska Mikuláše? Je, tak nekoukej a dělej!
On (zmateně): Co mám dělat?
Ona: Pojď s námi do obýváku, brouku!
On: Tobě přeskočilo...
Všichni se vydají do vedlejší místnosti. Televize je vypnutá. Za okny se ozývá stále totéž Mikulášské harašení. Anděl i čert pomalu odhazují své převleky. Mikuláš se tiše culí a pozoruje, co se bude dít dál...
Čert: Řekni něco!
Anděl: Něco hezkého...
On: Co jako?
Čert: Třeba říkanku!
Anděl: Nenech se prosit, nebo odejdeme!
On nevěří svým očím. Anděl i čert před ním stojí v uzoučkých bikinách a usmívají se na něj. Mikuláš se stále nehýbe. On se otočí ke své ženě a s otevřenými ústy na ni zírá.
Ona: Nechtěj, abych si myslela, že jsi vážně takový ňouma! Kdy se ti naskytne taková příležitost, mít vedle sebe takové krásné ženy a takřka nahaté?
On (nechá se posadit na gauč, z každé strany má jednu dívku): Co mám dělat?
Mikuláš: Tak nám něco pověz!
On: Já si na nic nevzpomínám!
Mikuláš (zvolna k němu přistupuje): Jestli mi něco řekneš hezkého, ukážu ti, co pod tou kutnou mám a nejen pod ní...
On (velmi nejistě s pohledem na své manželce): A ty to necháš jen tak?
Ona (křenící se): Je přeci Mikuláš, ještě jsi to nepochopil? Tak řekni jim něco?
Mikuláš: Prosíííím!
On: Pec nám spadla... Pec nám spadla, kdopak nám ji postaví...
Mikuláš: Ještě!
Čert s andělem (svlečení) se k němu tisknou a třou o něj svá bujná poprsí. On, naprosto zmožený, jen sedí mezi nimi, jako hromádka neštěstí. Mikuláš zvolna odhazuje své přestrojení...
On: Starý pecař není doma a mladý to neumí...
Ona (s úsměvem na tváři): Tak vidíš jak ti to jde!
On: A tobě to vůbec nevadí?
Ona: Vždyť spolu vůbec nic špatného neděláte, nebo snad ano? Copak nejde o čerta, anděla a Mikuláše?
Mikuláš (již takřka svlečený): Jak je to dál? Jestli mi to řekneš až do konce, sednu si ti na klín jen tak, bez ničeho!
On: Zavoláme kominíka...
Mikuláš (pomalu si sedá na jeho klín): A ze začátku jsi byl takový ošklivý klučina!
On (s oroseným čelem): Já jsem zapomněl, jak je to dál!
Mikuláš: To vůbec nevadí, určitě si vzpomeneš na jinou říkanku!
On (s Mikulášovými ňadry u nosu): Prší, prší, jen se leje, kam koníčky pojedeme...
Ona (s červenýma ušima a pobaveně): Nechám tě tu s nima chvíli pohromadě, pak přijďte všichni do kuchyně, občerstvení čeká!
On (nevěřícně): Ty mě tu s nima necháš samotného?
Ona (pobaveně): Copak to není sen každého mužského?
On: Pojedeme na luka, až kukačka zakuká...
Mikuláš (vrtící se na jeho klíně): Vidíš, jak ti to jde! Pokračuj, když ji řekneš celou, dostaneš od nás dárek!
Anděl (mlsně): Překvapení...
Čert (rošťácky): Bude se ti to líbit!
On: Ale já jsem ženatý!
Čert, anděl i Mikuláš (dohromady): Ale my to víme!
On (zavalen dívčími těly): Kukačka už zakukala, má panenka zaplakala. Ty kukačko nekukej...
Mikuláš (sladce): No a ještě?
On (nemohoucně): Má panenko neplakej!
Mikuláš (pomalu vstává): To stačí! Nepůjdeme se podívat do kuchyně na to překvapení?
On (kontroluje svůj poklopec): Vy už chcete jít?
Mikuláš (starostlivě): Ale vždyť jsi nás původně nechtěl ani vidět! A teď bys nás nepustil k jiným malým dětem? Copak se to sluší a patří? Anděli a čerte, vemte si své přestrojení!
On (naprosto zmateně vstává z křesla): Co bude v kuchyni?
Mikuláš: Přeci ten dáreček, jak jsme ti slíbili!
Čert (s „čertím“ ocasem v ruce): A běž, nebo tě praštím!
Anděl (s úsměvem): Ty nejsi zvědavý? Já bych byl!
Všichni vejdou do kuchyně a tam stojí manželka dotyčného muže v rajcovním spodním prádle opřená o stůl. On na ni chvíli zírá a pak pohlédne na již oděné představitele čerta, anděla a Mikuláše, kteří se nenechají dvakrát pobízet a zvesela si sednou ke stolu.
Ona (sladce): Až dojíme, půjdu si vybrat svůj dárek od Mikuláše! Líbím se ti?
On (zcela nechápavým hlasem): A co Anděl, Čert a Mikuláš?
Ona (s úsměvem): Půjdou zase dál... Já ti nestačím, brouku? Nebo chceš jít s čertem do Pekla? V Nebi tě chtít nebudou a Mikuláš nebude mít na tebe čas!
On: Ale...
Ona (když vyprovázejí Mikulášovu družinu na chodbu): A co jim řekneš?
On: Na shledanou!
/Konec/
Věnováno: "Od Mikuláše všem lidem dobré vůle! A nezlobte..." tolik citace paná v bílém! ;-)
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
98.2 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 17 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 46 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 55 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
Dita Mocků
|
|
| (21.5.2012, 13:44) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
