obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Chceš realizovat své sny? Probuď se!"
Joseph Rudyard Kipling
obr
obr počet přístupů: 2915324 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39441 příspěvků, 5736 autorů a 390005 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Ježíšek vs. Santa, aneb jak to nakonec bylo! ::

Příspěvek je součásti workshopu: Úplně jiné Vánoce
Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Povídky z okurkové lahve
 redaktor Šíma publikováno: 16.12.2007, 14:48  
Tak mě najednou napadlo, co by se stalo, kdyby se spolu potkali Ježíšek se Santou. Oba jsou z rozdílné "kulturní oblasti", přestože každý z nich rozdává dětem dárky. Jeden pod stromeček a druhý do ponožky, otázkou je, kdo z nich dvou je ve skutečnosti lepší... Ono také není dárková služba, jako dárková služba! Snad se vám bude toto dílko líbit a nepropadne, u vás čtenářů, na celé čáře... ;-)
 

Jak to tedy, vlastně, bylo?

Vánoce jsou všeobecně považovány za svátky míru, klidu a pohody. Představte si malou zasněženou vísku kdesi na konci světa, kde dávají lišky dobrou noc. Malebně zapadané chaloupky se ztrácejí pod bílou peřinou a jen vysoká věž kostela ční nad tím vším a ukazuje kamsi do nebes, jako by tušila, co se v příštích chvílích stane. Co by se mělo vůbec stát? Vánoce jsou přeci velmi zvláštní dobou, časem zázraků, kdy se dějí věci nepředstavitelné a ožívají kdejaké postavy a postavičky. Nevěříte? Já bych také nevěřil, kdyby se to opravdu nestalo. Ano, už vidím vaše zkřivené obličeje a slyším ono posměšné uchichtnutí, ale neříkej hop, dokud nepřeskočíš! No, s tím skákáním bych to raději nepřeháněl! Ale pojďme zpátky k našemu příběhu...

Byl štědrý večer a celé okolí vesnice tonulo ve tmě. Od vísky se do všech stran neslo psí štěkání, nebylo to ono obyčejné: „haf-haf“, ale táhlé a teskné vytí, jako by i psi samotní vzpomínali na svá mladší léta a přemýšleli, co že to dostanou k Vánocům pod ten pomyslný psí stromeček. Avšak nepředbíhejme! Nuže po zapadané pěšině nad vesnici se kdosi táhl s plným rancem. Někdo by mohl namítat, cože tam dotyčný dělal právě na Štědrý den, lépe řečeno právě na Štědrý večer? Kdo by se tahal s tak velikým nákladem vysoko ve stráních nad vesnicí? Nenechme se však zmást klamným dojmem. Ona postavička se zvesela prodírala sněhem a se zalíbením sledovala vesnici i s kostelíkem, který čněl k nebi jako novoroční raketa. Možná byla na vkus obyčejných lidí jeho věžička opravdu až příliš vysoká, ale nemůžeme se přeci míchat do plánů stavitelů kostela. Třeba chtěli být blíž Bohu a nakonec, kostel tu již stojí, čili: „Pozdě bycha honit!“ Ono není kostel jako kostel a tento docela obyčejný vesnický kostel se stal nechtíc svědkem jistého malého karambolu (nakonec byl snad i „rád“, že mu ta jeho věžička neupadla)!

Ale zpátky k naší malé postavičce... Kdyby ji někdo spatřil, hrozně by se podivil, cože to potkal za tvora, ne-li bytost z jiného světa. Malý tvoreček měl na sobě hezký kožešinový kabátek a k němu čepičku s velkou bambulí. Od pasu dolů byl však bez oblečení a bosýma nohama ťapal ve sněhu, jako by jej malé nožky ani v nejmenším nezábly. Zdálo se, že by se podivila i samotná zvířátka, kdyby všechna nebyla navečer ve svých norách a netěšila se z Vánoc! Co na tom, že spolu seděli zajíci s vlky a liškami? Mezi námi, jeden nemá zdání, co se stane, až náš vánoční čas skončí? Možná mají zajíci o sobě příliš valné mínění, nebo je také docela otupila reklama na Svátky pokoje a míru, které jsou přeci jen jednou za rok, tak proč neuzavřít mezi sebou, alespoň dočasný, smír? Takový sváteční klid zbraní není k zahození! A proto se zvířátka spolu sešla v těch největších norách pod převisy a zpívala si přiopile vánoční písně a koledy! Tu se ozývalo: „Rolničky, rolničky...“ Tu zase: „Tiše a ochotně...“ A jednou dokonce i „Tichá noc...“ Postavička se nevěřícně zastavila a naslouchala zvířecímu zpěvu, do kterého se tu a tam ozýval ještě jiný zvuk, který připomínal zvonění rolniček a jakési podivné: „Jo-ho-ho!“

Náš milý tvoreček (s holou zadnici) jen tiše pokrčil rameny a dal se také do prozpěvování! Hned se mu lépe šlo a bez ohledu na množství sněhu přidal do kroku a bambule jeho huňaté čepice se mu vesele kývala sem a tam. Sníh bod bosýma nohama mu vesele křupal. Vítr nefoukal a kdesi dole svítila ona zapomenutá víska. Kostelní zvon odbíjel desátou hodinu večerní a k tomu padaly z nebe docela veliké vločky sněhu. Dole ve vesnici se lidé zvolna trousili mezi domy a kostelíkem a popřávali si všechno nejlepší. Čas od času jim také do uší zaznělo tajemné vyzvánění rolniček, avšak žádné saně tažené koňmi nebyly nablízku. Vesnička nebyla tak velká, aby mezi jejími konci muselo být použito koňského potahu. V oknech domů svítily vánoční stromečky a natěšené děti, které ještě nespaly, čekaly, kdo že jim to přinese letošní dárky. Lidé však některé tvory nemohou spatřit, ne však proto, že by šlo veskrze o tvory pohádkové, avšak kouzelné. Jeden z nich se zvolna blížil k naší vísce, měl zpoždění a dobře si byl tohoto faktu vědom. Ale letos si čas Vánoc vychutnával až příliš labužnicky, že mu ta cesta mezi domácnostmi trvala poněkud déle. No prostě balada! Ranec na jeho zádech se pohyboval podle toho, jak se náš neznámý brodil sněhem a co na tom, že měl docela holou prdelku? Co tě nezabije, to tě posílí! Zdálo se, že nebylo na světě ničeho, co by dokázalo pokazit tuto nanejvýš sváteční náladu a atmosféru, kdyby však, ano kdyby...

Asi v půli cesty k vesnici se z ničeho nic ozvala hrozná rána. Jako když z nebe spadne kometa. Kus před naším neznámým se zvedl k nebi obrovský oblak rozvířeného sněhu. Do hlasitých nadávek (a onoho: Jo-ho-ho!) se vmísilo zvonění rolniček, podivné mručení sobů a třeštění dřeva! Z okolních stromů se k zemi snesly laviny sněhu a zasypaly všechno to nadělení, včetně našeho malého naháče, který tou ránou upadl na záda, ztratil čepičku a k nebi mu trčely obě holé nožky, včetně toho ostatního! Jeden by si vzpomněl na jisté úchyly, kteří chodí po parku jen v baloňáku a rozepínají jej před kdejakými ženami a dívkami. Náš malý tvoreček na tom byl obdobně, jen nemusel nic rozepínat! No prostě děs a hrůza. Naštěstí zde nebyla po ruce žádná žena, ani dívka, i když, kdo by se pohoršoval nad obnaženou (skoro dětskou) prdelkou? To ostatní raději pomineme!

Co bylo dál? Sníh se stále pomalu a tiše vznášel k zemi, psi nepřestávali výt, jen ten kostelní zvon byl již zticha a ničím nerušil ono obrovské překvapení, které se stalo takřka beze svědků kdesi vysoko nad vesnicí ve strání zapadané sněhem. Náš malý tvor se konečně vyhrabal ze sněhu a díval se na tu spoušť. Všude okolo byly rozházeny dárečky v podobě různě velikých balíků. Kam až jeho oko dohlédlo, se válely pestrobarevné krabice s překvapením a on neměl tušení, které z nich jsou jeho a které... Čí jsou ty ostatní dárky? Zeptal se v duchu. V ruce držel roztrhaný ranec. A jelikož byl bezedný, stále se tou dírou sypaly dárky a zvolna se sunuly po sněhu po svahu dolů. Ano, jistě už tušíte, o koho jde! Náš malý tvoreček (s holou prdelkou) není nikdo jiný, než-li Ježíšek! Určitě můžete namítnout, že holý zadek mají jen Amorové (či Amorci), andělé, kteří střílejí do zamilovaných své šípy... Chyba lávky, náš malý Ježíšek měl také jen hezký kožíšek a huňatou čepičku. Na kalhoty a botičky mu už jaksi nezbylo a sám byl rád, že nemusí pořád ležet v jesličkách a čekat na bůhví co...

Kdo byl však ten druhý? Strůjce toho všeho? Od té rány byl dotyčný zcela tiše. Dokonce i jeho potah se kamsi ztratil. Po řidiči tohoto tajemného dopravního prostředku nebylo ani památky. Patrně byl zasypán sněhem a mašlemi obvázanými krabicemi, které se válely všude okolo. Zůstaly jen rozbité sáně a hromada dárku. A když myslím hromada, tak myslím velikou hromadu! Tak velkou, že by se za ni nemusela stydět kdejaká skládka... Ale vraťme se raději k onomu vskutku delikátnímu neštěstí. Ano, neštěstí, protože se ve tmě nad krajem, kde dávají lišky dobrou noc, takřka srazili dva aktéři, kteří rozdávají natěšeným dětem své dárky o Vánocích! Tvoreček tušil, že má celou dobu nekalou konkurenci, která se mu plete do řemesla, ale že by (ona konkurence) začala používat také jisté špinavé praktiky, jakými mohou být i osobní útoky? O koho že vůbec jde? No přeci o Ježíška a... Rozbité sáně, zmizelý potah sobů a hromada dárku vám nic neříká? Ano, zajisté, nejde o nikoho jiného, než-li o Santu Clause! Nejasné tušení se proměnilo v tvrdou realitu, Ježíšek v tom nebyl sám a jeho obavy se staly skutečností! Co však dělá na zemi a proč nelítá na nebi? Jako bych to už neříkal, za všechno může ten zpropadený kostelík...

„Co ty tu s holým zadkem uprostřed sněhových závějí?“ zeptal se Santa Ježíška nevrle.

„Ty jsi ten...“ začal Ježíšek pomalu.

„Santa!“ řekl mu tvor zpoza hromady krabic, ze které se marně snažil dostat ven. „Prostě Santa Claus! A ty...“

„Ježíšek, jen Ježíšek!“ pokrčil tvoreček rameny. „Cos dělal?“

„Vozím dětem dárky! Co tu děláš uprostřed zimy a sněhu?“ podivil se Santa.

„Já nic, já tu jen procházel...“ pokrčil Ježíšek rameny. „Co tu nacvičuješ? Pořádáš manévry? Copak se ti stalo, žes mi slítnul skoro na hlavu? Dárky mám v hajz... Rozsypané všude kolem a dívám se, že na tom nejsi o nic lépe! Kdo tě učil řídit?“

„Takže konkurence?“ zachmuřil se Santa. „Tušil jsem to...“

„Jo...“ souhlasil Ježíšek. „Já také, ale copak je na světě málo dětí? Ještě jsi mi neřekl, co se stalo, žes mi spadl na hlavu... Dokážeš si představit, co by se stalo, kdyby se ti podařilo mě přizabít?“

„Jo, měl bych více práce!“ zabručel Santa.

„Takže to nebylo naschvál?“ zeptal se jej Ježíšek poněkud jízlivě.

„Ne, byla to jen nehoda, na mou duši! Papíry na soby a sáně nemám, ale nikomu to neříkej... Zatracený kostel!“ utřel si Santa nudli u nosu a posadil se. Nyní vypadal jako velký obtloustlý sněhulák. Smutně se díval za svými věrnými a milými soby, kteří byli momentálně kdoví kde. Tou děsnou řachou a dost tvrdým přistáním se docela vyděsili a prostě vzali kramle! No ano, všichni zdrhli a dokonce ani ono cinkání rolniček je neprozrazovalo, patrně se zaběhli hodně daleko od místa srážky...

„Šťastné a veselé!“ řekl mu Santa, avšak Ježíškovi se nezdálo, že by byl plně ve své kůži. Santa vypadal, jako by si sedl přinejmenším do mraveniště lesních mravenců, kteří koušou jako najatí. Kdoví, možná také slaví své mravenčí Vánoce, ale jaké dárky si pak rozdávají, to Ježíšek při své vševědoucnosti opravdu (ani ve snu) netušil.

„Co se tak ošíváš?“ vyzvídal Ježíšek a sedl si blíže k Santovi. Vůbec mu nevadilo, že sedí ve sněhu. Může být Ježíškovi zima? Patrně ne! Santa se na chvíli zvedl a sáhl si dozadu na kalhoty.

„Mám v zadku třísku! Zpropadené sáně! Jsou na hadry! Nůše jsou také celé rozlámané a dárky... Tyhle Vánoce budou patrně stát za starou...“

„...belu!“ souhlasil Ježíšek. „Bolelo to moc?“

„Co jako?“ zeptal se jej Santa a vytáhl si malou placatku, ze které se zhluboka napil. „Aha, jo... Ne!“

„Nějak to z tebe táhne, Santo... To se nestydíš, řídit pod vlivem alkoholu?“ zamračil se Ježíšek. „Takhle jsi zkazil dětem Vánoce, co teď dostanou pod stromeček?“

„Co já vím?“ pokrčil rameny pro změnu Santa Claus. „Piju už od doby, co roznáším dárky a ještě se nikdy nic nestalo! Kdyby tam ten kostel nestál...“

„A cos dělal, pro Krista!“ zeptal se jej Ježíšek vážně.

„Ale, nějak jsem si špatně vypočetl výšku a chtěl jsem mít také dřív padla! Když se řítíš po nebi neskutečnou rychlostí a rozhazuješ dárky do komínů, taky se občas trochu sekneš v propočtu dráhy a vektoru rychlosti... Prostě jsem to napálil do toho křížku na věži toho kostelíka, dostal jsem smyk, neukočíroval jsem to a výsledek je tady na zemi... Ach jo!“

„Hm...“ řekl Ježíšek, jako by všemu rozuměl.

„Nedáš si?“ zeptal se jej Santa a poposedl se. „Ta tříska byla pořádně velká. Pálí to jako čert!“

„Zkus si sednout holým zadkem do sněhu, jako já...“ řekl mu Ježíšek.

„Pomáhá to?“ zamyslel se Santa a chystal se sundat si kaťata.

„No,“ řekl si Ježíšek nahlas a na chvíli se odmlčel. „Když se tak dívám... Raději to nezkoušej!“

„Kde teď vezmu nové sáně a soby?“ zabědoval Santa. „Tahle noc taky nebude trvat věčně! A co kouzlo Vánoc? Je v tahu...“

„No, myslím, že na nás lidi už nevěří! Snad jen malé děti!“ řekl mu Ježíšek smutně. „Zázraky bohužel dělat neumím... Sáně ti nepřičaruji!“

„A kvůli čemu to asi tak dělám, když ne kvůli dětem?“ zahulákal Santa. „Vážně si nedáš? Někde tu mám takový malý a kouzelný stromek... Počkej, dárku máme přece kolem sebe rozházených dost, co kdybychom si udělali také jednou docela soukromé Vánoce? Že neděláš zázraky? A odkud máš ty dárky?“

„Od mamky a taťky!“ řekl mu Ježíšek a podíval se na nebe poseté spoustou blikajících hvězd. „Doufám, že se nedívají, to by byl vážně mazec!“

„Mamka s taťkou?“ zamyslel se Santa. „Aha, ty myslíš Josefa a Marii... No, možná to nebude zas tak zlé, jak to na první pohled vypadá!“

„Stromek říkáš?“ pousmál se Ježíšek. „Podívej kolik je tu stromů... Víš ty co, dej sem tu placatici, snad se mamka s taťkou nekoukají... Už mě to vážně sere! Takhle mi zkazit dobou náladu...“

„Já za to nemůžu...“ bránil se Santa a hlasitě kýchl, až ze stromů popadal zbytek sněhu, který neshodil Santův malý a úsměvný karambol. „Moje stará mě zabije! Víš ty co? Než dorazí, uděláme si také ten Štědrý večer, co říkáš“

„Ale jo,“ mávl Ježíšek rukou. „Teď už je to stejně všechno jedno...“

„Tak jo!“ souhlasil Santa a vykouzlil stoleček, na něm stromeček, který ozdobil stříbrnými třásněmi a malými svíčičkami. „Nemáš hlad? Stará mi dala sebou svačinu!“

„Ty máš ženu?“ podivil se Ježíšek a vrátil mu placatou láhev. Trochu se při tom zakuckal, ale co byste čekali od malého dítěte? Pšt, nikomu to neříkejte, děti pít nesmějí! I když Ježíšek není zas tak docela obyčejné dítě, že?

„A kdo myslíš, že mi balí dárky a žehlí oblečení?“ vysmrkal se Santa do červeného kapesníku. „Jak já tu červenou nesnáším... To je děs! Každý rok stejné oblečení a stejná práce! Je to k posrá... Pardon!“

„No, být pořád malým dítětem také není žádná slast!“ řekl mu Ježíšek po pravdě. „Taky už si říkám že se na to... Však víš! Lidé už nejsou tím, čím bývali a pro děti to platí obzvláště...“

„Veselé Vánoce!“ řekl mu Santa znovu a podal mu veliký balíček.

„To je pro mě?“ zeptal se jej Ježíšek se slzami v očích. „Dík! Ještě jsem žádný dárek nedostal. Tys tak hodný, Santo! Skoro bych ti tu srážku i odpustil...“

„Hm... Kde mám ten mobil, budu muset zavolat odtahovku... Těch dárku je vážně škoda! Nechceš zajet k nám na Severní točnu? Tady je stejně nuda a už to letos nestihneme!“ řekl mu Santa bodře.

„To je fakt!“ souhlasil Ježíšek. „Je-e! Kalhoty a botičky! To je síla! Kdo se má pořád tahat s tím holým zadkem!“

„Jsem rád, že se líbí!“ zakřenil se Santa a znovu kýchl. „Stará tu bude za chvilku!“

„A nebude se zlobit?“ zeptal se jej Ježíšek, nyní už plně oblečený. Jeden by jej ani nepoznal. Po pravdě, kdo ví, jak takový Ježíšek vypadá? Santů je všude plno, myslím jeho napodobenin! Živých nebo umělých! Samí červení pajďuláci s bílými vousy a mošnou, nebo pytlem dárku na zádech... A málem bych zapomněl, se zaparkovanými soby nedaleko. Jenže, kdepak je těm pravým sobům konec? Kdoví?

„Santo, já tě snad zabiju! Cos zase vyváděl?“ volala po chvíli jeho žena. No, vypadala docela jako on. Také měla na sobě červené oblečení. Červenou čapku s kučkou, červený kabátec a červené kalhoty. Jen vousy jí chyběly, namísto nich měla vpředu takové zvláštní hrboly, nebo snad boule? Byly dva a lidem jim říkají prsa. No, nevím, co na nich lidé vidí...

„Ale...“ mávl Santa rukou. „To jsou dneska Vánoce!“

„Byl to jen docela malý smyk!“ bránil jej Ježíšek.

„Ježíšku na křížku!“ zvolala paní Santová. „Ty jsi určitě Ježíšek! Co tu děláš? Nechceš jít k nám na kafe a cukroví?“

„Ale jo!“ usmál se Ježíšek. „Letos si budou muset lidé vystačit sami!“

„Svatá slova!“ řekla bodře paní Santová a otočila se ke svému muži. „Abys věděl, ožralo jeden, soby máš v garáži a nové sáně ti udělali skřítkové! Pěkně jsem je poprosila! Ještě jednou a vezmu ti řidičské oprávnění na sobí potah a sáně, jestli jsi jej už dávno neprochlastal! Kde máš tu flašku!“

„Jakou flašku?“ zeptal se jí Ježíšek.

„Ty jsi také s ním!“ zamračila se naoko paní Santová. „Tak dobře, sedejte do mého náhradního spřežení a jedeme na Severní pól, tady taky dávají lišky dobrou noc...“

„Jedeme domů, jo-ho-ho!“ zvolal Santa vesele a pomohl Ježíškovi do saní.

„Šťastné a veselé!“ řekl Ježíšek paní Santové a mrkl na ni okem. „Nestojí to vždycky za to?“

„Ano, jen nikdy nevím, co ten můj starý vyvede!“ řekla mu Santova žena s úsměvem. „Hyje, jedeme domů! Tak sebou hněte, kůže jedny líné... Neboj, Ježíšku, jsem hodná, jen je musím často popohnat, abych se dostala včas tam, kam chci!“

„Já vím!“ řekl Ježíšek smutně.

„Kde má tu flašku?“ zeptala se jej šeptem, aby ji Santa neslyšel. „Zase chlastal ve službě, že jo?“

„Ale neříkejte mu to! Myslel by si, že se jej chci zbavit, jako nekalé konkurence!“ přikývl Ježíšek. „Dohromady se přece nic nestalo! Dneska je tak krásně... Už se těším na cukroví, paní Santová!“

„Já jsem to všechno slyšel!“ řekl Santa Ježíškovi. „Ale to nevadí, stejně by na to má stará přišla!“

„Jo,“ souhlasil Ježíšek. „Všechno vím, ale jedno jsem nevěděl, že se spolu takhle srazíme!“

„Slibuji ti, že už nebudu pít!“ řekl mu Santa. „Alespoň ne, když budu řídit! Ale bude to těžké...“

A stalo se. Sníh dál padal z nebe. Byla hluboká noc a na nebi zářily tiše hvězdy. Vítr měl volno a také kdesi slavil a světélka v nedaleké vísce pomalu, ale jistě začala zhasínat. Štědrý Večer zvolna končil. Děti dostali své dárky a co na tom, že nebyly od Santy či Ježíška? Proč by jednou nemohly být ty Vánoce také, tak nějak, jiné? A co se týče rozsypaných dárků, rozbitých saní, košů a pytlů, všechno to nepotřebné harampádí zmizelo, jako mávnutím kouzelného proutku. Jen lidem bylo od té doby divné, proč je ta kostelní věž zdejšího svatostánku tak nějak nakřivo! Přičítali to sněhovému nadělení a ani ve snu by je nenapadlo, že za to může Santa, který řídil své sáně se sobím potahem pod vlivem bůhví čeho! Jeho drahá polovička se také nepřizná (bez mučení) co že to vlastně vaří (na tom Severním pólu) svému Santovi za samohonku, když má pořád tu rýmu?

Tak lidičky, přeji vám všem šťastné a radostné Vánoce! A že jsou bez Santy a Ježíška? No, věru, patrně zůstali na tom pólu, když přišli na to, že si lidé ve všem vystačí sami. Ono to leknutí pro jednou docela stačilo a Ježíšek byl rád, že může chodit konečně oblečený. Konec dobrý, všechno dobré. A ještě jedna věc, neříkejte to Ježíškovi ani Santovi, nebo se příštích Vánoc nedožiju... To víte, také s nima není někdy žádná legrace a tajemství má zůstat přeci jen tajemstvím! Tak se mějte, lidičky, dobrou noc vám přeji a hezké sny! O čem? Třeba o Santově karambolu a jeho opilých sobech! Že je tento příběh jen těžko uvěřitelný? Řekněte to těm sobům... Jo-ho-ho!

/Konec/

Poznámka: V příběhu nebylo ublíženo žádnému sobovi! Santa ani Ježíšek nedošli úhony. Žádná pojistná událost nahlášena nebyla a co se týče ztráty dárku, byly všechny nahrazeny o příštích Vánocích. Pokud tedy budete čekat (marně) na své dárky, hledejte vinu někde jinde a ne ve Vánocích!


 celkové hodnocení autora: 96.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 19 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.1 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 54 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 150 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Dandy518 01.08.2014, 1:11:44 Odpovědět 
   27. 06. 2014
Pomalu nevím, co mám psát. Brzy budeš vídat moje komentáře jenom se známkou.
Nápad krásný, úvod rozvleklý, vtip střídmý, a nápadité popsání Ježíška.
 ze dne 01.08.2014, 15:10:00  
   Šíma: Ahoj, napiš, co Tě napadá, co cítíš a jak mé texty na Tebe působí. Dík za zastavení.

P.S. Dobrého i zlého pomálu!!! Co Tě to raflo, přečíst si mě během několika měsíců? ;-)
 Jarda 05.10.2012, 18:37:00 Odpovědět 
   To je tak krásně "praštěný" příběh (doufám, že se tě to nedotkne Šímo). Jsem rád, že jsem to vyhrabal z "filmů pro pamětníky" saspi). Kam na ty nápady chodíš? Vždyť by se to dalo po menší úpravě číst dětem. Ty by taková pohádka zaujala.
 ze dne 05.10.2012, 20:46:14  
   Šíma: Díky. Jsem rád, že se líbilo. A ano, jako "praštěná pohádka" je to i myšleno! I pro pamětníky! ;-)))
 Amater 23.04.2010, 19:41:10 Odpovědět 
   jen bych tam vtiskla popis Santa hmm, ale jinak strašně roztomilé a zvlášť Ježíšek.

takěnjak jsme si připomněla vánoce. díky
 ze dne 23.04.2010, 20:59:35  
   Šíma: Jo, jo, pohádečka je to krapet šílená, ale jsem rád, že se líbila! ;-)
 Eillib21 13.04.2009, 12:16:20 Odpovědět 
   tak tohle mě opravdu pobavilo. dobrá práce!
 ze dne 13.04.2009, 15:44:55  
   Šíma: Děkuji! ;-)
 wendy 31.05.2008, 12:16:26 Odpovědět 
   Další Šímovina, co ? :) Když už jste tu řešili kdy jste věřili na Ježíška...já jsem taky věřila, ale jenom do té doby, než jsem uviděla naše jak dávají dárky pod stromek, pak mi to došlo. Jo a taky jsem nevěděla, že Santa má starou !!!!! :))
 ze dne 31.05.2008, 12:45:43  
   Šíma: :-DDD A potom má jeden věřit na Ježíška, Santu a dědu Mráze! Dík za zastavení a komentík! ;-)
 sirraell 31.01.2008, 8:52:48 Odpovědět 
   Sice jsem se k tvemu dilku dostala az po vanocich, ale aspon vim proc jsem nedostala zadne darky :o).
Kdyz jsem byla mala, predstavovala jsem si Jeziska jako malou oranzovou veverku s obrovskym pytlem darku na zadech... neptej se mne odkud to prislo :o)
Pobavils mne a tak za 1
 ze dne 31.01.2008, 11:25:19  
   Šíma: Díky za návštěvu a komentík! ;-) I za tu Jedničku! :-D

P.S. Když jsem byl malý, neměl jsem ani zbla představu, jak ten Ježíšek vlastně vypadá! Pak jsem přišel na to, kdo nosí dárky a už jsem po něm nepátral! ;-)
 OH 30.01.2008, 15:09:29 Odpovědět 
   Při mrtvolném čekání na publikaci, jsem ten kanál NARychlo nahodil, takže bez korekcí. Jen tak...


/Hmmm, ve svátky a já lezu do sraček... Všichni sou v teple a cpou se cukrovím, ale to né! My musíme do zas dolu! protože by lidičky nemohli pořádně vysrat ty jejich krocany a šampaňský.../

Dva muži se svítilnami na hlavách slézají po železných hácí do prvního patra kanalizace.
"Tady to je okej, bude to níž a typnul bych si roh pětadvacátý s osmatřicátou... Tam je to samá stará bába a ty maj hovna, jako ty stehna, Franku!"
Frank se podívá na svého společníka a zasměje se. Pracují spolu u Městských kanalizací už pětadvacet let a znají se, jako bratři.
"Hovna budeme mít voba, ale na díkuvzdání k večeři! Jestli budem dál místo rodinky obštasňovat krysy. Helen furt vyvádí, ať si najdu jinou práci, jenže v týhle době..."
Oba muži se ve vysokých gumových botech brodí splašky města, které mají nad hlavou.
Jak se po kolena prodírají odpadem, z pod nohou jim utíkají potkani, kteří se ohlašují pištěním a blikotavými světýlky očí.
Občas zaslechnou vzdálené hřmění tramvaje, nebo metra, které projíždí desítky metrů nad jejich hlavami.
"Měls pravdu,Henry, bude to na rohu osmatřicátý..."
/Ten už to tady zná líp, než doma v obyváku. Jen se sem vodstěhovat a to sou slova Mary, do prdele./
U křižovatky kanalizace se zastavují a pozorují soutok splašek.

Obrovská roura, do které ústí proudy kanalizace z celé východní čtvrti, je ucpána a kam až dohlédnou, je tmavá stojatá hladina.
"A doprdele!"
Vykřikne Henry, začne se smát, ale smích mu brzo odumře na rtech.
Frank se k němu dobrodí a postaví se vedle něho. Oba mlčky pozorují červený oblek s rolničkami a nafouknutý fialový obličej s vousem, teď plným usazenin ze splašek.
"To je..."
Řekne Henry a nevěřícně zmlkne.
"Jo..."
Mlčky odstraňí mrtvolu z ústí roury a neodvažují se při práci podívat si do očí.

"Tak, Henry, tohle si necháme pro sebe, co ty na to?"
Říká Frank, když vylezou z kanalizace do nočního města.
"Jo, ani neceknu."
"Asi v něj už nikdo nevěřil..."
 ze dne 30.01.2008, 18:32:56  
   Šíma: No, comment! :-DDD Jdu, abych si to nepřečetl ještě jednou, je to syrové a hodně narychlo, ale mě se to líííbííí! ;-)
 ze dne 30.01.2008, 18:30:05  
   Šíma: :-DDD Tak tohle je nářez! Počkej, musím se vzpamatovat...

Takže chudák Santa, umřel (zhebnul) v kanalizaci, protože se cítil zbytečný a nikdo na něj nevěřil? Díky, Ti, za tuto "kulturní vložku", kterou jsem si přečetl se zájmem, i když jsem tak nějak povědomě tušil, že to v tom kanále nebude jen tak! :-D

Přeji Ti hezký večer a jdu si to přečíst ještě jednou! Sračkám zdar... Zpět, Santovi! ;-)
 Tomáš P. 21.01.2008, 17:28:44 Odpovědět 
   Paráda, Šímo! Ztratil jsem všechna kritická slova a tak můžu jen chválit! A já chválím rád, přestože to v některých komentech není poznat.
Konfrontovat Ježíška a Santu tímhle způsobem je docela nevídané a takhle je polidštit, to chce skutečně prvotřídní múzy!
Za jedna, jen tu hvězdičku mám pouze na klávesnici a ne na saspi, škoda... : )
**********
 ze dne 21.01.2008, 18:56:03  
   Šíma: Díky, Tomáši, za zastavení a milý komentík! Padly také nápady, že jsem měl do příběhu zakomponovat také Dědu Mráze, ale nevím, jak by to dopadlo, co když příliš holduje Vodce? Stačí, že Santa jezdí nalitej! :-DDD
 Rikitan 28.12.2007, 17:29:07 Odpovědět 
   Oh. Opilý santa a Ježíšek s holou zadnicí. Proč mne to nepřekvapuje?
Moc hezká povídka.
 ze dne 28.12.2007, 18:45:43  
   Šíma: Netuším! :-DDD Díky za návštěvu a komentík! ;-)
 Imperial Angel 24.12.2007, 14:07:21 Odpovědět 
   Připravil jsi opravdu příjemný kokteil , který člověka potěší a dýchne na něj vánoční atmosférou :)...Teď už vím, proč je ta kostelní věž v Ústí tak křivá...Santa asi nevybral více zatáček...
 ze dne 24.12.2007, 15:12:38  
   Šíma: :-DDD No, patrně... Stále... Náš milý Santa... Pije... Ve výkonu služby... :-DDD

Díky za zastavení a komentář, jsem rád, že se dílko líbilo! ;-)
 Tlapka 23.12.2007, 13:06:39 Odpovědět 
   Ufff... konečně jsem se odhodlala vrhnout se na tu dlouhou pravdu... a stálo to za to.
Ten překrásný úvodní popis krásně navodil atmosféru.... úůlně to vidím. AKorát, když to pokračovalo už(!) ve třetím odstavci, tak jsem si říkala: "Že by atmosféra dolehla i na Šímu a nepřipravil si nějakou absurdní zápletku?"
Připravil. A perfektní. :D
ZAjímavé, slyšet Ježíška klít a říkat "Pro Krista". Ani svatí holt nejsou svatí. :D
 ze dne 23.12.2007, 13:29:34  
   Šíma: UŽ jsem se lekl, že také napíšeš, že to má přemrštěně dlouhý úvod! :-D Trošku jsem ten začátek natáhl, jo, jo... Díky za zastavení a komentík jsem rád, že se Ti mé dílko líbilo! Pa! A šťastné a veselé, snad se Ježíšek se Santou nevyřádí na těch, kteří toto dílko četli (o sobě raději pomlčím)! :-DDD
 synthetic darkness 22.12.2007, 16:47:41 Odpovědět 
   Tohle si musím vytisknout a přečíst sestrám dneska před spaním, aby věděly, jak to vlastně chodí:)) (i když nějaké to slovo budu muset nejspíš přepsat;)).
Jak řekli ostatní - opravdu povedené, milé. Líbí se mi to. 1
 ze dne 22.12.2007, 16:50:48  
   Šíma: No, pokud jsou sestřičky ještě malé holčičky... (Autor nebere na sebe zodpovědnost za případnou neplechu vyplývající z přečtení jeho dílka! :-DDD) Klidně jim to přečti! ;-)

Díky za zastavení a komentář, jsem rád že se Ti to líbilo! ;-) Veselé Vánoce, snad se mi Ježíšek se Santou nepomstí!
 Svetla 20.12.2007, 19:19:51 Odpovědět 
   Tak já bych trochu proškrtala ten začátek. Přišel mi místy moc rozvláčný. Opakování některých slov - např. tvoreček. Ale místy je to kouzelné, pro zasmání. Jedničku si to zaslouží.
 ze dne 20.12.2007, 19:26:27  
   Šíma: Díky, Ti, za návštěvu, kritiku i komentář! Snažil jsem se, pravda, trošku jsem to natahoval... ;-) Ještě jednou díky!

P.S. No, možná již každý věděl, o koho jde, když jsem popisoval toho "tvorečka" s rancem, ale nějak mi docházela slova, s kterými jsem ho (jej) hodlal popsat, aniž bych prozradil jeho totožnost... No, jo, no! :-DDD Stejně by mě zajímalo, co ten Santa vůbec pil, možná to bylo dobré... ;-)
 Ragnaar 19.12.2007, 16:49:14 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Ragnaar ze dne 18.12.2007, 5:44:04

   Tak o tom to samo sebou není, ehm že? ;-)
 ze dne 19.12.2007, 17:34:22  
   Šíma: Ano, Vánoce jsou přeci o Vánocích, nebo tak nějak... ;-)
 Ragnaar 18.12.2007, 5:44:04 Odpovědět 
   Zdravím a pozdravuji. Docela zajímavý kus. Je vidět jak se Vánoce zkomercionalizovaly. Už to dávno není o klidu duše a míru, rozhřešení. Ale obchod, bysnys a chlast...
 ze dne 18.12.2007, 10:01:53  
   Šíma: Že by byly Vánoce už jen o penězích? O nákupek, gruntování, pečení cukroví, vaření, smažení a sezení u televize a konzumování kdejakých laskomin (včetně těch tekutých)? Hm...

Zlatý Ježíšek, Santa i Děda Mráz! :-DDD
 Dědek 18.12.2007, 0:31:43 Odpovědět 
   Šímo, ty číslo jedno ušatý, ty tvoje blbinky jsou tak krásně praštěný, až jsou málem geniální. Myslím, že rodina se s Tebou určitě nenudí. Jo a dědka Mráze jsi mohl přidat. Byla by to taková svatá trojice.
 ze dne 18.12.2007, 10:00:17  
   Šíma: No jo, když já byl zaměřený jen na Ježíška a Santu, jaká to škoda! No, snad někdy příště (jako zákusek)... Díky za zastavení a komentík! ;-) Bohatého Ježíška, Dědku, Ti přeji, snad jsi nezlobil... No, ano, jsem trošičku číslo, ale jen malinko, co by se za nehet vešlo! :-D Ještě jednou díky!
 Anitha 17.12.2007, 19:54:09 Odpovědět 
   jejda šíma zase něco napsal.. a napsal to mooc pěkně.. vánoce z toho voněj.. Santa pije za volantem (otěžemi) a Ježíšek je rád za kalhotky.. prostě úžasný... nevím co mám psát (všechno už bylo napsáno).. jo chybí ti tam jen děda mráz (ten chodí v rusku né?) jinak za 1
 ze dne 17.12.2007, 20:02:51  
   Šíma: Díky za návštěvu a komentík a jsem rád, že se dílko líbilo! ;-)
 ze dne 17.12.2007, 20:02:09  
   Šíma: Doprčic! :-( Ty brďo, škoda, že jsem ho (jej) tam také nedal, taková konfrontace s východem by nebyla k zahození, jen by to nesmělo jít moc do politiky a kdoví, v co by se to potom zvrhlo!

No, možná je dobře, že to dopadlo, jak to dopadlo... :-DDD
 Kondrakar 17.12.2007, 18:17:54 Odpovědět 
   Pěkný. jak řekl m2m, tohle je tvá parketa. líbilo se mi to a moc. máš tam snad dva překlepy, ale kdo je nedělá což?
 ze dne 17.12.2007, 18:51:46  
   Šíma: :-DDD A když ne my, pak skřítci překlepníčci určitě! ;-) Ale nebudu je hledat, už se mi o této "pohádce" začíná pomalu zdát! ;-) Díky za zastavení a komentář!
 m2m 17.12.2007, 18:13:14 Odpovědět 
   Šímo, Šimíku...
Tohle jsem si měl přečíst na Štědrej den a bylo by mi krásně.
Nemůžu napsat nic, aniž bych se neopakoval...

Jenom jedna věc - je vidět znatelný pokrok od Tvých prvních děl, připadá mi, že ses našel, tyto krásně pohádkově kořeněné příhody pro děti-neděti dospělé jsou opravdu Tvou doménou, máš velký vypravěčský dar, že Tvé povídky působí něžně, křehce a vykouzlí na tváři úsměv.
Po skončení WS se snad ještě ozvu a zhodnotím, hlavně mi to na Novej rok připomeň ;-)
 ze dne 17.12.2007, 18:50:13  
   Šíma: Díky, Chemiku, za obšírný komentář a pochvalu! ;-) Snad se také nezapomenu ozvat! Jsem rád, že se Ti toto dílko líbilo! :-D
 amoska 16.12.2007, 23:52:08 Odpovědět 
   Už se pomalu učím poznávat "Šímoviny".Jsou fantazijní, spíše pohádkové, občas kořeněné, ale celkové roztomilé a čtivé! Jestli jsem něco vynechala, tak se kaju, ale to důležité jsem snad vypíchla. Ty máš, chlapče, dar potěšit. Nyní je to báječná trefa. Všichni potřebujeme pozastavit se a pousmát, aby byla síla do nového honění. Děkuji za sebe, možná i za další. 1 amoska
 ze dne 17.12.2007, 10:57:11  
   Šíma: :-DDD "šímoviny!" ;-)

Jsem rád, že se Ti toto dílko líbilo! Díky za návštěvu a slova povzbuzení! Jak říká Santa a Ježíšek: "Veselé Vánoce!" Snad budou takové, jaké mají být a nějaká ta pohádka snad také nezaškodí... Nakonec i já jsem pohádkový! ;-) Pa,pa!
 Lenka Dráče 16.12.2007, 18:05:52 Odpovědět 
   Hm, pravda, napadlo mě spoustu věcí, ale co by se stalo, dkyby se potkal ježíšek a santa claus ne...
Dost se mi ten nápad líbí, i když ježíška bych asi popsala jinak. Ale to je ta jeho krása, nikde neni dané jak vlastně vypadá...
 ze dne 16.12.2007, 19:02:07  
   Šíma: Přesně tak, nikdo to neví! ;-) Díky za návštěvu a komentář! :-D
 Te Bi 16.12.2007, 16:51:52 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Te Bi ze dne 16.12.2007, 16:50:47

   Aby nedošlo k nedorozumění: zdar Vánocům, ne "těm prudérním". :)
 ze dne 16.12.2007, 17:02:16  
   Šíma: :-D Ano, pokoj lidem dobré vůle! ;-)
 Te Bi 16.12.2007, 16:50:47 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Te Bi ze dne 16.12.2007, 16:11:01

   Já bych Ježíška popsala taky tak, což o to... Ale, když se to tak vezme... Do důsledku. :) Zvláštní.
Atmosféru to má skvělou. A chyby? Zanedbatelný... Jen pro ty prudérní. :))
Jo (-ho-ho) - zdar jim!!
 ze dne 16.12.2007, 17:01:38  
   Šíma: Hm, ano, jen pro hnidopichy? :-DDD Díky za vysvětlení! ;-)
 Te Bi 16.12.2007, 16:11:01 Odpovědět 
   Vskutku jiné Vánoce... Úplně. :)
Co je vážně kouzelný, jsou použitý dialogy. Takový... Překvapivě lidský. :)
Potěšilo mě, že bylo vysvětleno, proč chudák Ježíšek běhal po dědině do půl těla. A ještě víc mě potěšilo, když byl v závěru oblečen. :)
- Takže mám tomu mám rozumět tak, že Ježíšek je vážně nadprůměrně inteligentní mimčo s podivuhodnou termoregulací a schopností unýst několikanásobek svý hmotnosti? Ty jo, celý dětství mi to přišlo Strašně divný... :)
Santa knockoutovanej věží kostela. Chacha. To je aspoň symbolismus - komerční ikona zneškodněna křesťanským svatostánkem... :) Perfektní.
Občas mi některý věty připadaly trochu nadbytečný, občas nějaká drobná chybička, občas bych se obešla bez použitý bodrosti, ale celkově se mi to fakt líbilo. Moc. Je to víc než příjemný a má to schopnost člověka pěkně "rozvánočnit".
 ze dne 16.12.2007, 16:25:12  
   Šíma: Ha, doslova nejsem schopen vyjádření se... Moment! ;-)

E-e, po pravdě jsem Ježíška ještě neviděl, proto jsem střílel "na slepo", ale nějak zařízeno to být přeci musí! Santa je kapitolou samou pro sebe! Jednou mu určitě někdo vezme papíry! :-D

Co do chybek, už jsem toto dílko četl tolikrát, že mi začalo jít krkem (jako rybí kost)! Nějaký ten překlep, či gramatická chyba jednomu uteče (snad mi to Ježíšek se Santou odpustí)... Co do nadbytečných vět a slov? Chtěl jsem, aby to mělo "atmosféru" a jeden se prostě nevyhne oné "bodrosti" a "vánočnímu klišé"...

:-DDD Díky za zastavení a komentík, jsem rád, že se dílko líbilo, měl jsem obavy, že propadne na plné čáře! Vánocům zdar! ;-)
 jackiesparrow 16.12.2007, 16:07:33 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: jackiesparrow ze dne 16.12.2007, 16:04:35

   No v to teda doufám, jinak bych asi tento rok nic nedostala...
Zlobila jsem totiž maminku a ona mi nechce žádný dárek dát. :(
Tak se snad aspoň ten Jéžišek slituje. :)
 ze dne 16.12.2007, 16:20:34  
   Šíma: No, také jsem dost často zlobil, že ano? Hm, takže to bude zase v troubě, alespoň sezobnu nějaké to vánoční cukroví! :-DDD

P.S. Snad mi nezaskočí kost! ;-)
 jackiesparrow 16.12.2007, 16:04:35 Odpovědět 
   Teda šímo, ty ses zase rozparádil. :D
Nezbývá mi nic jiného než ti dát zse jedničku. :D

PS: Šťastné a veselé! ;)
 ze dne 16.12.2007, 16:05:37  
   Šíma: Díky, jackie, bohatého Ježíška, snad se zase se Santou někde nesrazí! :-D
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
aldebaran
(22.10.2019, 14:59)
Měneznáš
(8.10.2019, 16:27)
Sakkas
(8.10.2019, 08:19)
Faithy Rocks
(7.10.2019, 15:24)
obr
obr obr obr
obr
Těší mě, pan Br...
Cora
Orloj a hvězdy
Betwithell
Ve znamení kord...
Zirvith Snicket
obr
obr obr obr
obr

Ve službách inkvizitora (2/4)
Apinby
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr