obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Láska je odvaha, která se nebojí ničeho na světě."
Buddha
obr
obr počet přístupů: 2915454 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39673 příspěvků, 5755 autorů a 391166 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Václavovy Vánoce ::

Příspěvek je součásti workshopu: Úplně jiné Vánoce
 autor Tereza Nováková publikováno: 18.12.2007, 15:31  
Vánoční povídka, která měla za úkol zpraodovat některé vánoční kýče, kterým se těžko vyhýbá.
 

Vánoce znamenaly pro Václava Ondřejku to samé, co pro milióny ostatních lidí. Především to pro něj byl svátek, při kterém se sešla celá rodina. Ale jaký význam pro něj měl takový svátek, když o svou rodinu přišel?

Nejspíš proto vzal také Vašek tuhle práci. Dělal tramvajáka, občas ve dne, občas v noci a když ho požádali o to, jestli by nedělal i večer 24., neměl důvod práci nepřijmout.

Tahle zima se sice zprvu zdála spíš jako ošklivý podzim, ale o to hezčí byl Štědrý den, kdy padal sníh téměř od rána. Už se blížil večer, kdy Václav střídal svého kolegu. Pan Kasema byl Arab, na kterého už doma čekala početná rodina, s kaprem, stromečkem a cukrovím…

„Nevadí ženě, že jste tady?“

„Má žena mě v létě opustila. Jezdí v tuhle dobu hodně lidí?“

„Jen bezdomovci,“ odpověděl Kasema a ukázal na předposlední sedadlo vpravo. Měl takový měkký přízvuk a slova hrozně protahoval.Václav si sundal kabát, rozloučil se s Kasemou a zavřel se do kabiny. Starého bezdomovce na konci vagónu si nevšímal, proč by ho vyháněl?

Jen mačkal tlačítka. Jeden, druhý, páčka, jeden, druhý… Na přední sklo dopadaly vločky, v oknech všech činžovních domů v ulici bylo rozsvíceno a všude jinde blikala nejenom žlutá, ale i zelená a modrá světýlka, možná i červená…

Nikdo do tramvaje nenastoupil, dokonce i ten bezdomovec, jediný cestující, kterého Václav vezl už vystoupil. Takže bezdomovci slaví vánoce a já ne? přemýšlel Václav.



„Vám ho není líto?“ zeptal se o několik mil výš Soucit.

„Takový je život,“ pokrčil rameny Osud a nalil si další sklenku mléka s rumem.

„Souhlasím s Osudem,“ přidala se do hovoru krásná žena ve večerních šatech, které říkali Spravedlnost. „Navíc je ten člověk idiot. Nezasloužil si to, co donedávna měl.“

„To víš nejlépe ty,“ uznal Soucit a rozhlédl se, jestli někde poblíž neuvidí svojí manželku.

„Jestli hledáš Pochopení, tak ta si šla lehnout,“ řekl Osud, když si všiml Soucitovy zamračené tváře.

„Vánoce by neměl nikdo slavit sám,“ nedal se Soucit a také si nalil mléko, ovšem bez rumu, „A tenhle chlapík není zas tak špatný člověk.“

„Zub za zub,“ odbyla ho znovu Spravedlnost a přiťukla si vesele s Osudem.



Ty světla všude kolem nenechaly Václava v klidu. Vždycky mu připadaly kýčové, ale nikdy mu to tolik nevadilo. Tramvaj dál zela prázdnotou a jediný zvuk, který mohl Václav slyšet bylo cinkání tramvaje, skřípavá jízda po kolejích a sem tam houkání sanitky. Asi kapří kost, napadlo Václava. Potom si s hrůzou uvědomil, že by se raději dusil kostí než tady teď trčel a ještě úplně sám.

O Vánocích se přece dějí zázraky, uslyšel něčí hlas jakoby ze všech stran kabiny.

Když se ale otočil, tak nikoho neviděl. A že by to řekl on sám? Možná, byl líný o tom přemýšlet.

„Dejte si do nosu,“ znovu uslyšel kohosi říkat. Blouzním, plácl se přes čelo Václav a oklepal se.

„Ještě jednu. Na zdraví!“



A potom do tramvaje někdo nastoupil. Václavovy bylo jasné, že je to další bezdomovec, ale překvapovalo ho, že není nijak cítit. Možná čistotný bezdomovec – abstinent. Ale tak to nebylo. Tmavá silueta se přiblížila ke kabinetě řidiče, Václav viděl jen tmavý stín. Potom se otočil.

„Katko!“

Václavovy zvlhly oči dojetím. Měl pocit, že vánoce, které jakoby se celé tramvaje netýkaly, se najednou protáhly škvírou ve dveřích až k němu. Svátek, při kterém se sešla celá rodina a jeho manželka mu byla celou rodinou.

„Jak si mě našla?“ ptal se zlomeným hlasem.

„Už ani nevím,“ odpověděla manželka a vrhla se mu do náruče.



„Bílá, zelená, žodrá, zervená…“

„Co to plácáš?“ vyprskla Spravedlnost smíchy.

„Barvy,“ odpověděl prostě Osud mezi škytáním.

„Co se tady stalo?“ zeptala se rozespalá Pochopení, když se vrátila k manželovi.

„Jsou opilí,“ odpověděl Soucit.

Pochopení se zatvářila podezíravě. „Tak oni se opili sami?“

„Trochu jsem jim pomohl,“ přiznal Soucit a trochu zčervenal.

„Už zase,“ vydechla Pochopení a uklidila po obou skleničky a zbytek mléka s rumem.

„No jo, zase,“ řekl Soucit zamračeně. „Jinak bych ale nemohl… Tam dole tomu říkají vánoční zázraky. Já tomu říkám Soucitův zákrok, ale beze mě by Vánoce neměly šmrnc.“


 celkové hodnocení autora: 97.2 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 1 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 5 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 26 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Lara 09.05.2010, 11:17:07 Odpovědět 
   Co máte proti mléku s rumem? Mi to příjde takové vánoční. I když možná podivné. Máš výborné nápady. Hezky se čte.
 Rikitan 28.12.2007, 17:45:02 Odpovědět 
   Nejlepší je to mlíko s rumem. Brr. Já tohle jenom vidět, tak se mi zvedne žaludek...
Příběh je ale velice hezký.
 Tereza Nováková 18.12.2007, 18:53:25 Odpovědět 
   Moment, tam přece není nikde řečeno, že by jeho manželka zemřela, je tam, že ho "opustila", což můžete chápat jako smrt, ale já tím myslela jednoduše to, že ho opustila.
Ale jestli chcete, nebudu vás ve vašich představách omezovat, ať třeba vstala z mrtvých :)
 jackiesparrow 18.12.2007, 17:08:11 Odpovědět 
   Šímovi tam chybí Lítost, jackie tam chybí Štěstí... :D
Také bych řekla, že to ten soucit přehnal. Třeba bych panu Václovovi našla jinou přítelkyni, ale abych ze záhrobí někoho tahala do té naší ošklivé moderní doby...

PS: Zajímalo by mě, jak asi chutná mléko s rumem. :D
 Šíma 18.12.2007, 15:41:47 Odpovědět 
   Hm... Takže si dali o Vánocích dostaveníčko Osud, Soucit, Spravedlnost, Pochopení a opili se mlékem s rumem? ;-) Zajímavé! Tak mě napadlo, Václavova žena byla mrtvá, takže se k němu vrátil její duch? O Vánocích je možné vše, možná Václav umřel také! Možná ne, to už si musí probrat každý čtenář sám! Soucit to zřejmě trochu přehnal, jako o každých Vánocích, možná mi tam chybí také Lítost, ale kdoví?
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Victor Lancel
(24.2.2020, 14:11)
karin.kimberly
(13.2.2020, 19:55)
Wade Milbot
(8.2.2020, 22:42)
wavawe6611@bizcomail
(8.2.2020, 06:04)
obr
obr obr obr
obr
Velký slovník z...
Filip Schneider
Pán draků
Govrid
CIRKuS SoVA
Čorny
obr
obr obr obr
obr

Povídka
florinka
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr