|
|
|

|
|
:: Na SASPI.cz je právě 28990 příspěvků, 4549 autorů a 303409 komentářů :: on-line: 13 ::
|
 |
|
:: Vánoční rozjímání ::
amoska |
publikováno: 29.12.2007, 16:54
|
| Zamyšlení se nad vírou v Boha... |
| |
|
|
Při svém dnešním vánočním rozjímání bych chtěla Vás všechny oslovit nějak nevšedně, mile, hezky. Ale jak?
Vážené dámy a pánové - by své posluchače oslovil nějaký oficiální řečník, bratři a sestry - oslovuje své ovečky kněz, milí přátelé - vyzve k poslouchání mluvčí v určité užší společnosti, žáci a žákyně - je jasné oslovení ve škole, kamarádi - si říkají ti, co se osobně znají, naši posluchači(diváci) - slyšíme z rádia a televize.
My na LITERÁRNÍM SERVERU se většinou neznáme osobně, ale dost toho o sobě sdělujeme svými dílky, takže pozornější z nás mají poměrně slušný přehled o tom, kdo je kdo. Jsme tu, tak řečeno, na jedné lodi, prezentujeme tady své myšlenky, touhy, city dobré i špatné, vlastně se duševně odhalujeme. Tím pádem ať chceme nebo nechcemejsme v úzkém kontaktu písemném a jak nahlížím, mnozí máme k sobě celkem dobré vztahy, někdy doslova kamarádsko – přátelské.
Už je mi jasné, jak všechny oslovím!
Moji m i l í !
„ Nesem vám noviny, poslouchejte…“ oznamuje a vyzývá nás jedná naše krásná koleda. Každý v tomto případě čekáme, co nám bude sděleno? Koleda je však dost vehementní, dále jasně říká:
„…pozor dejte! Slyšte je pilně a neomylně, rozjímejte!...“To, co nám bude sděleno, bude tedy něco hodně důležitého, neobvyklého, zajímavého a pro všechny!
Je to dávná zpráva z města Betléma. Dnes bychom typovali, že to bude zpráva o nějakých národnostních a územních bojích, které kdesi tam na Arabském poloostrově probíhají. Lidé v té krajině se nemají rádi, jsou jedni k druhým nespravedliví, zlí, krutí do té míry, že spolu válčí! Proč se tedy zabývat krajem a lidmi nám tak vzdálenými?
Je v tom velký paradox! V době, o které se zpívá v naší koledě, právě tam, kde se nyní válčí, se narodil chudobné matce Marii a jejímu manželovi Josefovi synáček, pojmenován Ježíš. Staré legendy a podobenství dávají na vědomí, že to byl Boží syn, vyvolený spasit svět od zloby, od veškeré špatnosti.
Kdo o tom četl v přečetných publikacích, dozvěděl se zvláštní věci, kterými bylo opředeno narození tohoto Božího syna:
Ježíšovo narození zvěstovala údajně hvězda Betlémská. Tři mudrcové ze vzdálených krajin se vydali poklonit se a přinést dary Králi nade všemi. Marie, matka Ježíšova, porodila jako panna, ještě lze vyjmenovat další málo či dost důvěryhodná tajemna.
Vysvětlit, objasnit tyto tajuplnosti, není v mých silách a ani v tomto mém uvažování bych se tím nechtěla zabývat. Ale přesto se provokativně zeptám:
Kdo je Bůh?
Věřící křesťané se modlí: „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé, přijď království Tvé, buď vůle Tvá jak v nebi, tak i na zemi…“Je v tom symbolika, ale považují ho za Otce, od něhož mohou něco požadovat, něco mu slibovat, ale na druhé straně dobře znají texty z Bible o tom, že Bůh je duch...
Bigotní věřící , nekompromisní, neuvažující, mají Boha za skutečnou bytost, sídlící kdesi „na nebesích“, odkud přijde…", berou naprosto bezmyšlenkovitě za bernou minci vše, co je psáno v bibli, která je souborem posvátných spisů judaismu (Starý zákon) a křesťanství (Nový zákon). V tomto svém slepém věření i podobenstvím, která jsou spisovatelským stylem své doby,jen pouhými pravděpodobnostmi, srovnatelnými částečně s pověstmi, velmi nahráli všem, kteří chtěli víru v Boha z lidí vymýtit. Byli to v prvním sledu komunisté, kteří rovněž bez rozmyslu, ale cíleně, poukazovali na biblické texty, posmívali se jejich údajné nesmyslnosti, nepravdě, dokonce je označovali za lži.
Určitě si všichni, kteří do r. 1989 už byli ve věku, kdy chápali abstraktní témata, pamatují
na argumentace typu: „Víra v Boha je nesmysl, protože žádný Bůh neexistuje!... Copak někdo mohl s t v o ř i t nebe, zemi, dokonce lidi za 6 dní? …Kde by asi kraloval ten Bůh? Vždyť výzkumy vesmíru jasně prokázaly nepravděpodobnost lidského života za hranicemi Země!“
Dovolím si mírně odbočit pro lepší pochopení: Celý život jsem se zabývala vzděláváním dětí a měla možnost mluvit se tisícovkami rodičů a dalších dospělých. Pro svůj soukromý „výzkum“ jsem často zaváděla rozhovor aspoň na chvíli do starověku Čech a přemnozí skutečně věřili a dosud věří v existenci praotce Čecha, kněžnu Libuši, Přemysla oráče atd. Když jsem jim chtěla věci uvést na pravou míru a informovala je, že tyto postavy jsou vymyšlené v autorské licenci spisovatele Aloise Jiráska, zažila jsem nebývale silné reakce. Dokonce v jisté pohraniční oblasti Čech v sedmdesátých letech na mne přišla rozhořčená stížnost skupiny rodičů, kteří se dožadovali mých nadřízených lepší učitelky a žádali moje suspendování pro zkreslování dějin a ohlupování žáků svými diletantskými názory.
Mnozí lidé jsou ochotni papouškovat to, co přesahuje jejich rozumový potenciál a přijmou i nesmysly, které dál šíří jako pravdu. Takže co, kde a od koho si vybrat?
Znovu se ptám: Kdo je Bůh??
U nás znám lidi věřící – křesťany, příslušníky různých církví (na př.katolíci, evangelíci-čeští bratři, judaisti, pravoslavní apod.) a lidi nevěřící – atheisty, kteří odmítají jakékoliv církve a víru v Boha, dokonce i víru v cokoliv.
Já jsem věřící křesťanka, vyznáním českobratrská evangelička. Z vyprávění předků jednak ústního, ale i písemného vím, že náš rod sahá až do 17.století. V době „temna“ byl jeden předek pro tuto víru upálen příslušníky katolické církve. O této době každý něco ví a zajisté odsuzuje zcela nekřesťanské praktiky tehdy vládnoucí římsko-katolické církve, která byla nejsilnější silou ve společnosti a měla i moc politickou v Evropě. Právě pro krutovládu, odsouzeníhodné odmítání veškerých jiných myšlenek, nastal odpor lidu a vyústil v protestantské hnutí po celé Evropě.
Nechci se odchýlit od daného tématu a ptám se do třetice: Kdo je Bůh???
Mohu pouze říci, co je můj Bůh!
V bibli je psáno: Bůh je láska!...Láska je v každém z nás!...Bůh je duch…Lásky kdybych neměl, nic nejsem…
Nepřeberné množství slov o Bohu, lásce, víře člověka a dalších ušlechtilých věcech je křesťanský Nový zákon plný. Nevím, jak přesně byla zaměřena víra mých předků, ale určitě si nemysleli, že Bůh je bytost bydlící někde na nebi. Věřili textům v Kralické bibli, která byla pro ně skutečně knihou knih, ve které hledali poučení, povzbuzení, rady, posilu. I mne naučila babička číst si moudré a poučné úryvky a hledat v nich i v podtextu. Bible totiž není kniha, která se čte jako ostatní. U ní nelze začít na 1.stránce a pokračovat do konce. Už i proto, že je souborem různých starodávných zákonů, myšlenek mudrců a posléze myšlenek Ježíše Krista a jeho apoštolů. Proto když mi někdo chtěl argumentovat proti víře a oháněl se tím, že přece přečetl bibli, nediskutovala jsem s ním. Nemohl vědět skoro nic, i kdyby to byla pravda, že bibli přečetl.
V tom je moje víra, že Bůh je „duch“, neboli duševní síla, moc, energie, myšlenkový potenciál, který má v sobě každý člověk. Má se danými odvěkými nepřekonatelnými moudrostmi řídit, snažit se žít podle nich a především upřednostňovat lásku v tom nejčistším slova smyslu.
Nedělám si patent na dokonalost vysvětlení všeho tajuplného či neuvěřitelného, co se týká mnou probíraných témat. Ani sama nedokážu různé věci fundovaně podat, neboť jsem pouhý laik, mnohého z biblických textů i otázek víry neznalý.
Moje povídání rozhodně nechce být agitkou kterékoli církve, protože sama sice mám své určité vyznání, ale jsem spíše jakási „domácí“ členka, nezúčastňující se většinou církevního dění. Pouze cítím sounáležitost s předky, velmi si připomínám hlavně babiččina slova a vyprávění, ve kterých mne seznamovala a poučovala ve věcech víry. Protože vše to považuji za správné a prospěšné, svou víru spíše lety upevňuji.
Ráda se zabývám otázkami víry a církví, čtu si odborné, ale spíše populárně naučné publikace na dané téma. Ráda jsem diskutovávala s lidmi, které rovněž podobné věci zajímají, ale nějak se mi průběhem let ztratili.
Utvořila jsem si své názory a čím jsem starší, víc znám sebe, lidi, svět – tím více přímo potřebuji řídit se podle správných křesťanských regulí a cítím, že mi to prospívá.
Komu moje slova připadají kusá, neucelená, nedokonalá, budu se těšit, že mne vyhledá a podiskutujeme. Určitě to bude smysluplnější debata, než ty, na které jsme si zvykli, o současných politicích, zdražování, situaci politických stran a pod., což nám zatemňuje mysl starostmi a trápeními, která nás lepší, čistší, láskyplnější rozhodně neudělají!
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
98.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 3 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 7 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 16 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
Dita Mocků
|
|
| (21.5.2012, 13:44) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|