» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Je jen jediné štěstí v životě: milovat a být milován."

George Sandová

počet přístupů: 2140454

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28990 příspěvků, 4550 autorů a 303409 komentářů :: on-line: 15 ::

:: Poslední večer ::

Hanulka222	publikováno: 02.01.2008, 6:32

Obyčejný příběh o malém šílenství...


	Seděli naproti sobě v naprostém tichu. Před ním ležela sportovní příloha sobotních novin, ona štíhlými prsty objímala hrnek s kouřící kávou. ,,Dáš si taky kafe?“ zeptala se. Neodpověděl. Povzdechla si. Byl poslední večer roku. Za okny panelákových domů pozorovala nadšené čekatele toho nově příchozího. Uvědomovala si, že ona sama se nemá na co těšit. Všechno krásné leželo pohřbené v daleké minulosti a ona kráčela do neznáma s prázdnýma rukama. Ještě si matně vzpomínala na dobu, kdy byla šťastná. Na to pomíjivé jiskření vlastního já. Chtěla se vrátit do časů, kdy si svět představovala jako králíka chroupajícího mrkev nebo hromadu písku, kterou je třeba rozprášit po celé galaxii.Jenže tohle už je pryč... ,,Za chvíli bude půlnoc,“ pokoušela se znovu zapříst rozhovor. Ticho. ,,Měla bych nachystat skleničky.“ Nezlobila se na něj, když s ní nemluvil. Brala to jako trest za to, že tehdy neudělala víc. Všechno by pak bylo jinak. Svět by nebyl šedivý a ona by po nocích nekřičela do polštáře. Postavila před něj do poloviny plnou sklenici. Ani se jí nedotkl. ,,Tuhle značku jsi měl vždycky rád,“ špitla. Odsunula noviny a narovnala fotografii připevněnou na židli. ,,Tak já půjdu sehnat něco jiného...“


celkové hodnocení autora: 98.8 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 16		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 36		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 63		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Miky	21.02.2010, 9:16:23

Skvělé, dobré k zamyšlení. 1


ze dne 05.03.2010, 12:43:03
Hanulka222: I tobě díky :o)

justýna	21.02.2010, 1:45:36

Dala jsem si do oblíbených


ze dne 05.03.2010, 12:42:51
Hanulka222: Díky :o)

skraloup	31.08.2009, 15:09:52

stačily dvě první věty a celé to je jak na dlani.... jsou tací, co na to potřebují dvě stránky.... není těžké sázet větu za větou a čtenáře utahat... tohle, co ty píšeš, se ale musí umět.... nerad lichotím, ale tobě to jde... víc než dobře.... tvé věci se nekomentují lehce, pokud jeden nechce pouze chválit...:-)) snad jen, když už použiješ králíka s mrkví - což je fajn přirovnání, asi bych pak neskákal ke galaxii.... víc nemám.... jen dobrý pocit....


ze dne 01.09.2009, 17:45:49
Hanulka222: Ke králíkovi a galaxii - to byla asociace k dětství, kde jsou představy opravdu mnohoobsáhlé...

Mehmed	07.07.2008, 20:49:35

Ufff...Ťažká poviedka (alebo čo je to za žáner). Na jednej strane to človek prečíta raz-dva, aj zachytí tú atmosféru, aj si pri tom niečo predstaví... no na druhej strane ani opakované čítanie nestačí na pochopenie... zaujímalo by ma, čo sa to vlastne vtedy odohralo. Nechceš o tom napísať niečo dlhšie ? :) Veľmi sa mi páči len tak akoby mimochodom vsunutá veta "Za okny panelákových domů pozorovala nadšené čekatele toho nově příchozího." Vôbec celý ten odstavec je skvelý...človek, ktorý už akosi nemá čo stratiť, lebo už po ničom netúži. A potom tá beznádejná snaha nadviazať rozhovor. Čo sa skrýva za jej neúspechom? V podstate je to jedno, každý si pod tým môže niečo predstaviť, o to mystickejšia Tvoja poviedka je. Veta "Svět by nebyl šedivý a ona by po nocích nekřičela do polštáře." je veľmi pôsobivá, až z nej mrazí... Mohlo by byť všetko inak? Mohlo by byť vôbec niečo inak?


ze dne 08.07.2008, 9:50:24
Hanulka222: Těžko se ptát, jestli mohlo být něco jinak. Možná mohlo, ale on prostě odešel a ona mu v tom nebránila. Potom toho samozřejmě litovala. Cítila se tak sama, že vzala jednu jeho fotografii, připevnila ji k židli a mluvila na ni. A o tomhle je právě tento příběh. Jinak mockrát děkuji za sálodlouhé rozebrání těchto pár vět, opravdu si toho vážím!!!

OH	06.01.2008, 20:20:58

Zdar Hanulko! Po přečtení jsem si vzpomněl, jak jsem byl asi před sto lety na filmu Žiletky. Ona mu říká v trapným tichu: Tak řekni něco. A on pije kafe a v odpověď zaskřípe lžičkou v hrníčku a ticho dál. V textu supr silná atmosféra.


ze dne 07.01.2008, 11:03:47
Hanulka222: Ahoj, ahoj, AHOJ!!! :-) No ten film jsem neviděla, ale tu scénu si celkem živě dokážu představit... Díky moc za zastavení a koment, jsem ráda, že se dílko líbilo :-)

lucinda	05.01.2008, 15:38:00

Líbilo a velmi!


ze dne 05.01.2008, 15:43:20
Hanulka222: Děkuju moc za zastavení a komentář :-)

Nancy Lottinger	05.01.2008, 12:15:18

K textu jsem se vrátila. Předtím sem ho jen tak prolétla, ale tohle se mi doopravdy líbí. Ta lehkost, to domýšlení si... Prostě co dodat? 1


ze dne 05.01.2008, 15:28:51
Hanulka222: Děkuju moc, Teri :-)

Špáďa	04.01.2008, 0:38:04

Rozhodně stálo nejen za přečtení, ale i za zamyšlení. O tom, co jsme kdy udělali špatně, i když víme, že to už nezměníme. Ale může přijít lepší příští. Či aspoň naděje, i pro tu bývá krásné žít...


ze dne 04.01.2008, 14:41:57
Hanulka222: Díky moc... Ono je občas dobré se zastavit a chvíli jen tak přemýšlet... A naděje je pokaždé, jen ji nesmíme pro vidiny svého JÁ nechat jít...

First Girl	03.01.2008, 17:28:35

Taky me to hned nenapadlo, ale je to krasne. Takove drsne a nacasovane, jak pisi ostatni. Tohle jednicku zaslouzi.


ze dne 03.01.2008, 17:31:13
Hanulka222: Jé, to jsi mě moc potěšila :-) Díky za zastavení a známku.

Te Bi	03.01.2008, 15:53:06

Smutný a tragický víc, než by se zdálo. Ale moc hezky napsaný...


ze dne 03.01.2008, 16:37:03
Hanulka222: Na první pohled se přeci hned nemusí vidět vše... Díky moc za zastavení a známku :-)

Veruš	03.01.2008, 11:57:07

No...ale jo :)


ze dne 03.01.2008, 16:36:03
Hanulka222: Díky moc... Teda :-)

Imperial Angel	02.01.2008, 20:01:03

Zajímavý příběh...až do poslední chvíle držíš čtenáře v jakési mlze a nakonec překvapíš a navíc vše působí přirozeně...jedna ;)


ze dne 02.01.2008, 20:13:13
Hanulka222: Díky moc... Vážím si návštěvy i známky :-)

animovaný medvídekPú	02.01.2008, 12:35:41

Škoda, že jsem tak nepozorný čtenář,tu fotku jsem nějak nevnímal a pak když sem četl zpětně(komentáře),tak už mi to došlo...jinak lobuju za obraz králíka chroupající mrkev ... vnímám v tom to svoje. Takovýhle kratší příběhy můžu,ale příště se musím více soustředit,abych z toho něco měl ;-)


ze dne 02.01.2008, 20:12:18
Hanulka222: Ta fotka tam byla až na konci :-) Jinak dík moc za zastavení, i když jsi z toho moc neměl, alespoň sis to přečetl.

Šíma	02.01.2008, 11:10:35

Líííbííí! :-D Jeden by nečekal, že mluví s fotografií, spíš mi připadalo, že se spolu třeba pohádali, nebo je ON zatracený sobcem... :-( Jedna!


ze dne 02.01.2008, 11:12:40
Hanulka222: Když jsem si to začala utvářet v hlavě, měla to být klasika se zabedněncem, ale to by byla nuda... Takže z toho vypadlo toto... Jinak díííííky za zastavení, moc jsi mě potěšil :-)

Angile	02.01.2008, 10:33:02

Já to říkal, zlato:D, bude se to líbit...Moc se ti to povedlo...chválím...


ze dne 02.01.2008, 10:36:49
Hanulka222: Ono se to asi fakt dá číst... :-) Díky...

Jan Hajek	02.01.2008, 9:56:49

No... Nemyslim si, ze by to bylo silenstvi povidat si s fotografii a predstavovat si, ze onen dotycny je stale s nami (v nasich vzpominkach s nami stejne je). Ocenuji stupnovani a prekvapeni k zaveru, kdy se teprve zjisti, ze zena si povida s fotografii. Rozhodne to vsak nuti k zamysleni... 1


ze dne 02.01.2008, 10:45:40
Hanulka222: Ono opravdu záleží na každém, co za šílenství označí a co ne... Jinak děkuju moc za zastavení, komentář a známku, jsem ráda, že se to líbilo :-)

čuk	02.01.2008, 8:48:39

Nemluvnost trucujícího partnera, kdy si mluvící pořád klade otázky, a snaží se prolomit ledy, to je velice běžné. Jako stručný popis jen pohybů nemluvícího to zpracoval Prevért. Ale při pozorném čtení nabudeme dojmu, že mluví k fotografii, tedy vzpomíná na něco co se pokazilo, co zavinila a zhmotňuje si určitou situaci, aby jako mohlo nepřítomného oživit. Terdy zhmotnělé vzpomínky, v tom je to malé šílenství. Pak mi tento moment,kdy on nepromluví,připadá opravdu jako malé šílenství. A je mi toho velmi líto. Jsem citově zasažen a proto dávám jedna


ze dne 02.01.2008, 10:43:16
Hanulka222: Dá se říct, že se nesmířila s tím, že někdo opustil její život... A protože si to částečně zavinila sama, chce to dotyčnému alespoň nějakým způsobem vynahradit... Taková ta tenká hranice mezi světy... Děkuji moc za zastavení, komentář a známku :-)

Redrum	02.01.2008, 6:32:12

Mrzí mě ta délka. Tohle mohl být nějaký začátek nebo prostředek zajímavé povídky. Doporučuji (škemrám) přepracovat a trochu si s tím textem pohrát. Napsat, opravit, pak zase napsat – a hurá do nějakého časopisu pro ženy.


ze dne 02.01.2008, 10:38:31
Hanulka222: No, uvidím, jestli se s tím dá něco udělat, ale radši nic slibovat nebudu, kdyby to nevyšlo :-) Jinak díky moc za publikaci.