|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 28990 příspěvků, 4550 autorů a 303410 komentářů :: on-line: 15 ::
|
 |
|
:: Nezapomeňte na kačera ::
 Jeňýk |
publikováno: 06.01.2008, 22:43
|
| Za inspiraci k vánoční úvaze děkuji autorce sim.ink.a a jejímu příspěvku Vánoce. Bohužel jsem to nedokončil včas, aby to mohlo jít do WS. |
| |
|
|
NEZAPOMEŇTE NA KAČERA
Proč by neměl chudák kačer
slavit s námi Štědrý večer?
Přečetl jsem si na jednom literárním serveru kritiku jisté básně s vánoční tématikou, kde byl autorce vytýkán, jako nevhodný, rým „Štědrý večer / starý kačer“. S takovou diskriminací ale hluboce nesouhlasím. Proto teď píšu tento článek. Konečně kdy jindy je vhodné bojovat proti diskriminaci, než právě o Vánocích, specielně na Štědrý večer. Správný hospodář podaruje na Štědrý večer nejen členy své rodiny, ale také zvířata ve chlévě a ve stáji a stromy v zahradě. Na nic živého by se nemělo zapomenout. Ani na kačera.
Nevyžeňte kačera
od Štědrého večera!
Navíc kačer, ten milý opeřenec, je výborným společníkem. Nejen na Vánoce, ale doslova na celý život. Pánové, je věrnější, než leckterá žena. A milé dámy považte – je věrnější, než jakýkoli muž. Nevěříte? Pak to tedy zkuste. Postačí, když malému kačerovi na několik minut po jeho vylíhnutí z vejce nastavíte svou milou tvář. Vštípí si vaši podobu a až do konce vašich životů (ten váš bude zákonitě s vysokou pravděpodobností delší než jeho), tedy až do konce svého života bude za vámi oddaně běhat a ve své příchylnosti k vám neustane, i když ho budete jakkoli trápit a zraňovat. Bude vás totiž instinktivně považovat za svoji maminku.
Na Vánoce vždycky zabere
když zavolám do tmy "kačere!"
Viděl jsem o tom populárně naučný film. Vědci v nějakém biologickém ústavu provedli tento zajímavý pokus. Nechali vylíhnout kachňata v inkubátoru, kde byl také umístěn veliký pestrobarevný nafukovací míč. Když nebyla na blízku kačena, kachňata zaměřila svoji pozornost na největší a nejnápadnější věc ve svém okolí – na pestrobarevný míč. A za několik dní již bylo na rybníce vidět houf malých kačenek, jak plavou seřazené spořádaně za sebou za velikým míčem poháněným po hladině větrem z ventilátoru. Když pak po přemístění ventilátoru vítr změnil směr, změnil směr i míč a za ním i celá skupinka kačenek. To bylo radosti nad vydařeným experimentem!
Už před Štědrým večerem
dám si dárky s kačerem.
Jsem odmalička hloubavá povaha a vždy jsem se snažil vidět i do zákulisí a za odvrácenou stranu věcí a jevů. Zajímá mě například osud skutečné mámy kačeny. Vždyť přeci nějaká kachna musela nejdříve ty vejce snést, i když pak sezení na nich zastal inkubátor a výchovu kachňat převzal míč. V té souvislosti vidím před sebou sychravý podvečer, který rozhodně nepředchází večeru Štědrému, a nejmladšího asistenta, jak vychází s velkou taškou z brány biologického ústavu a míří do prodejny polotovarů koupit houskový knedlík, sterilované zelí a kmín. Druhý asistent pak s prázdným plastovým kanystrem od destilované vody kráčí vesele k nejbližšímu hostinci. Určitě si tam dá i panáka.
Kdo dal dárek kačerovi,
o tom Pán se jistě doví.
Zajímá mě i další osud těch kachňátek poté, když právě před Vánoci z hladiny pokusného rybníka zmizel pestrobarevný míč, aby udělal pod stromečkem radost vnučce starého lakotného profesora, vedoucího výzkumného týmu. Co si kachňata bez míče počnou? Na kterou stranu rybníka budou plavat? Jaká bude jejich sexuální orientace? Budou i bez míče mladé kačenky a mladí kačeři schopni reprodukce?
Chci ať všichni kačeři
se mnou kapra večeří.
Jak ty pouhé minuty po vylíhnutí jsou důležité pro celý další život kachního jedince, to je jistě zvláštní, ale v biologii jistě ne ojedinělá věc. A přiznejme si, nemáme i my lidé v sobě ukryty nějaké podobné biologické hodiny? Neumístil Stvořitel hned při našem narození i do nás časovanou bombu, jejíž výbuch někdy na konci puberty nás poznamená na celý další život? V průběhu mého dětství jsme se několikrát stěhovali, ale já jsem vždy po příchodu do nové školy snadno zapomněl na staré kamarády a ještě snadněji si našel kamarády nové. Při abiturientském srazu se opět stará přátelství snadno obnoví a po několika pivech si vždy slibujeme, jak se budeme pravidelně a často scházet. Ale hned druhý den ráno po vystřízlivění, když spěchám do práce, si na ty kluky a holky už vůbec nevzpomenu. Ale s Aničkou ze třetí lavice z třídy 3.A gymnázia je to jiné. Jak to, že dnes, po více než čtyřiceti letech, když následkem předvánočního lyžování s naraženými žebry nemohu večer usnout, se mi myšlenky k Aničce stále vracejí? Proč si vymýšlím, že těch čtyřicet let mohlo být všechno jinak, a proč nemohu usnout nejen kvůli bolesti na hrudníku? Vždyť přeci Anička nebyla ani nejkrásnější ani nejvíce duchaplné děvče ze třídy. Ach kačere, ty starý brachu, ani nevíš, kolik toho máme společného!
Vždy o Štědrém večeru
hostím tucet kačerů.
Přátelé, nebuďte smutní. Pokud jste se v minulém roce neměli právě nejlépe, vězte, že v příštím roce už lépe bude. A jestli jste se měli dobře, tak ať se máte dobře i nadále. Užijte si Vánoce i Silvestra a celý rok pak ať jste co nejvíc zdraví a úspěšní. Ale na kačera nezapomínejte. Nemá to v životě jednoduché. Stejně jako my.
Díky všem těm kačerům
radosti mám plný dům.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
98.8 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 10 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 22 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 27 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
