obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Láska klade odpor jakémukoliv osudu."
Miguel de Cervantes y Saavedra
obr
obr počet přístupů: 2915613 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39710 příspěvků, 5787 autorů a 392097 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: O ctižádosti člověka ::

 autor BloodyLady publikováno: 08.01.2008, 2:48  
Typická ukázka školního slohu. Tentokrát jsme dostali za úkol na toto téma napsat úvahový útvar, tak doufám, že se to dá číst a má to hlavu a patu... :)
 

Je složité, uvést v krátkosti něco tak obsažného, jako je ctižádost. Ctižádost by se dala popsat jako součást vnitřní hybné síly. Řadíme ji do psychických vlastností člověka, konkrétně mezi motivační a postojové jevy. Motivy a postoje jsou základními kameny, které formují jednání osobnosti. Pod tuto záštitu zahrnujeme také celek vědomých a nevědomých faktorů, které mají psychický dopad na chování a činy člověka. Motivace, jako taková, je složena z motivů. Motiv je v tomto případě nějaká hybná síla, která přinutí od přírody líného a pohodlného tvora (jakým člověk je) k nějakému činu, popřípadě k zaujmutí postoje na nějakou skutečnost. A takto se dostáváme k samotné ctižádosti, což je součást vnitřních podnětů(impulsů), jež aktivují motivaci. Na stejné úrovni se nachází i žízeň. Toto uvádím z důvodu lehčího přiblížení podstaty ctižádosti. Ctižádost (,,žízeň‘‘) vzniká někde uvnitř mentálních pochodů člověka. Přepdokládá se samozřejmě, že člověk již dosáhl určité úrovně sociálního učení (proces socializace, kdy se z bytosti biologické utváří bytost sociální).
Ctižádost není nic hmotného, na co bychom si mohli přímo sáhnout, ani to není nic konkrétně popsatelného, abychom mohli utvořit stoprocentní dedukci. Nemyslím si však, že by byl problém v tom, že bychom si to nedokázali představit. Tolik se mluví o tom, že je někdo ctižádostivý a díky tomu se stal ať už mocným, známým, uznávaným, či jen dosáhl svého ,,malého‘‘ osobního cíle. Vidina bohatství, touha po moci a ctižádost je dle mého ten základ pro úspěch v honbě za svým snem. Skloubením těchto tří hnacích sil se váš cíl zdá obvykle alespoň o něco bližší. Nemám pravdu? Člověk lhostejný a líný sice nemusí vynaložit žádné usilí, aby dosáhl cíle, protože žádný nemá. Jenže ve výsledku není ničím, nemá nic a žije ze dne na den. Zajisté si o tomto může rozhodnout každý sám, ale v případě, že se o něco snažíte, je velká pravděpodobnost úspěchu. Člověk, který si věří a nevzdává vynaložené úsilí po prvním neúspěchu, má velkou možnost stát se uznávaným.
Člověk asi normálně z vlastní iniciativy nepřemýšlí nad tím, co ho k tomu donutilo. Jak se vlastně dostal k tomu, že chce něčeho dosáhnout. Není lehké vypátrat ten prvotní podnět, ale myslím si, že počátky jsou už někde v rané fázi útlého dětství, kdy si entita uvědomí své vlastní já. Koncem prvního stupně základní školy se začíná formovat individuální zájem o vzdělání. Člověk je ještě dítě, ale zárověň si uvědomuje sám sebe jako rozvíjejícího se tvora. Tyto myšlenky jsou posilovány postupným růstem. Jakmile se ocitnete na konci zákládního vzdělání, otevírá se před vámi nový život. Volba, která většinou velmi ovlivní budoucí vývoj života. Rozhodnutí zavře některé brány života, jiné ovšem doširoka otevře. Ctižádost je hnacím motorem a člověk si začíná uvědomovat, že život je stálá honba za úspěchem. Nastává okamžik, kdy si musí každý za sebe zvolit, jestli půjde cestou lhostejnosti(s nejistým koncem), nebo cestou tvrdé snahy, která poskytuje v některých věcech optimističtější vyhlídky. Když se do tématu ponořím, rozdělila bych lidi primárně na dvě skupiny. První, složena z těch, co si ctižádost pěstují a jdou si za svým cílem. Jsou ochotni něco obětovat a projevují snahu. Druhá, složena z těch, co jsou lhostejní ke svému osudu a dle mého, když nemají tu potřebu něčeho dosáhnout, jsou to jen schránky bez duše. Napodobenina všech okolo, ale možná, že s tím si většina vystačí.
Ne vždy je cesta za úspěchem snadná. Ne vždy cíle dosáhneme. Možná se ztotožníte s mým názorem, že si neceníme těch, co dosáhli úspěchu přímou cestou. Neceníme si ani těch, co svou cestu po prvním neúspěchu vzdali. Ceníme si tvorů, kteří pokračují hrdě dál, navzdory osudu a tváří v tvář neúspěchu, směrem ke svému cíli. Když už si vytyčíte cíl a něčeho chcete dosáhnout, tak nevzdávejte válku života po pár prohraných bitvách…
Co by byl život bez povinností a bez překážek?
Lidé ctižádostiví bývají závistivější než lidé bez ctižádosti. (Aristotelés)


 celkové hodnocení autora: 70.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 2 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.5 uložit příspěvek 
 známka poroty: 3.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 1 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 46 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 duddits 08.01.2008, 2:45:27 Odpovědět 
   Sám nejsem zastáncem psaní podle osnovy, úvaha ale určitě patří mezi útvary, které do začátku vyžadují jakousi představu o tom, jak má výsledek vypadat. A tady jako by ta představa chyběla…
V první polovině se hodně opíráš o psychologii, což je zajímavé, příjemné… a taky poměrně komplikované. Podat totiž takový poloodborný text tak, aby byl obyčejnému čtenáři srozumitelný, vyžaduje jistou zručnost, kterou v tomto případě postrádám. A přitom jsi sama našla poměrně povedené přirovnání (žízeň), na kterém se dalo od začátku úspěšně stavět ;)
Druhá půlka pak přináší kýženou myšlenku, bohužel ji ale také opakuje a postupně se v ní utápí… Ve výsledku tak dílko působí spíše nevýrazným dojmem.
Chce to si zavčas promyslet, k čemu chceš v úvaze dojít a (to především) jak. Dát si pozor, aby byl text svým pojetím jednotný a přitom nepostával na místě. No, asi jako u všeho :)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Magdaléna Verneová
(5.8.2020, 19:54)
Vopica
(28.7.2020, 10:58)
jeewangarg
(27.7.2020, 13:46)
Bláha
(21.7.2020, 08:19)
obr
obr obr obr
obr
Pokoj v duši (I...
Šíma
Myšlienka
Beduín
Krajina po bitv...
abeekr
obr
obr obr obr
obr

Vzkazy pro anděla
Haisenberg
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr