» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"V pohromách se většinou z přátel stávají nepřátelé."

Caesar

počet přístupů: 2140464

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28991 příspěvků, 4550 autorů a 303411 komentářů :: on-line: 13 ::

:: O kolena, kolena ::

amoska	publikováno: 14.01.2008, 17:16

Stesky babky baculky


	Mám kolena. Pardon, nemyslete, že jsem tak dementní a zjistila jsem tuto skutečnost až teď,ve značně pokročilém věku! Jenomže jako mladší, jak rádoby vtipně poznamenávám, před čtyřiceti kily, jsem o svých kolínkách moc nevěděla. Že spolutvořila mou podstavu a pomáhala nosit moje já, to mi přišlo jako jejich povinnost od Boha. S přibývajícími lety a kily o svých kolenou vím víc a více. Zvláště olevém. To je totiž to, na které vždy, asi podle zákona schválnosti, padám, kdykoli se z jakýchkoli důvodů kácím. Už se naštvalo a pod kůží vytvořilo boulovitý, rosolovitý "náhrobek". Ty artrotické, revmatické a další zdravotní problémy mých kloubů, jsou určitě pomstou za to, že jsem mnoho angín i jiných zánětlivých záležitostí v poklusu, při pracovním procesu přecházela. Někde se ta zánětlivá špatnost, laicky řečeno, usazovat musela. Neboť jsem stonávala lajdácky, liknavě, neřádně, nesvědomitě a dá se říci i nevšímavě.Teď to mám! Občas to jde, ale ten občas je stále delší. Prodlužuje se etapa bolestivého stadia, až mne vede k zamýšleni se, přemítání, rozjímání,vymlouvání i omlouvání se svým kolínkům. Však co naplat! Horentní hmota mého tělesna je pro mé poničené a zanedbané klouby neúnosná. Když nehubnu, tak se nesmím divit, že z ničeho nic mi v kolenou škubne, dloubne, píchne, rupne a vrzne. Nechtějí se natahovat ani ohýbat. Nedej Bože, aby se vyplnila slova jednoho odporného, totiž odborného lékaře, jehož jediná rada pro mne je N E J Í S T ! Jedinou léčebnou metodu, kterou mi navrhuje, je n e j í s t, n e j í s t a zase n e j í s t! Jedinou léčebnou metodu pro jakékoliv moje bolesti, snad i na mou bolest zubů, je N E J Í S T! Tak tenhle pán mi prorokoval, možná se sadistickými, zvrácenými úmysly, mne ještě více postrašit, že budu-li tak jako dosud stále vážnější a vážnější (tj.s vyšším číslem na vàze), budu nakonec chodit kolíbavě jako kachna domácí. Jen to ne! Moje kolínka držte se, vlastně držte mne! Já už budu poslušná a "nejedlá"! Stravovat se budu přísně planè a nízkoenergeticky! Budu doma jezdit na rotopedu, budu více a rychleji chodit pěšky, a to i do schodů! Nebudu jen sedět u televize, počítače, knížky, psaní, kreslení, hraní! Musím a chci snižovat svou korpulenci! Rovněž se vystříhám bacilů i bacilonosičů, abych nechytila různé zánětlivé choroby. Skočí-li přesto na mne náhodně nějaký neodbytný, vtíravý streptokok neb jiný kok, ulehnu pokorně do postýlky a budu se usilovně, řádně, poctivě, poslušně a důsledně potit. Mým jediným cílem bude ho dokonale udolat. Také svým kolínkům slibuji, že povedu své kroky i další pohybové aktivity obezřetně, abych sebou nežuchla a ani jinou neopatrností kolínka neohrozila. Já nechci chodit kývavě a rozkydnutě jako kachna domácí! Tyto kachny se vyskytují převážně na smrdutých bahňácích, skoro nelétají, pročež je nemám vůbec ráda. Vím, že takova’křídla, která by mne nadnášela a pomáhala by mi v pohybu, ani kachní, mi nenarostou!


celkové hodnocení autora: 98.0 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 5		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 21		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 32		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Edvina	30.01.2008, 12:59:34

Moc pěkně! Miluji opravdové postřehy ze života, Tvůj styl, kde má své místo lehký humor na vzdory jinak smutné realitě. Čtenář velice rychle vklouzne do děje, vždyť dříve nebo později prožíváme všichni (v různých obměnách a oblastech) to samé.


ze dne 30.01.2008, 21:16:34
amoska: Jsem potěšena tvými slovy, která v mnohém kopírují můj záměr při psaní podobných "autokritik".Těším se na tvé příspěvky. Neváhej, skoč do toho. Znám to z vlastní zkušenosti. Zdravím upřímně, amoska.

Pepetinka	17.01.2008, 0:10:34

Tvoje psaní mi pokaždé vykouzlí na tváři úsměv, smutnější výraz, donutí přemýšlet o smysluplných věcech i o tom, jaká vlastně jsi. Číst si Tvoje práce podložené životními zkušenostmi, je pro mě potěšením i ctí zároveň. Líbí se mi Tvůj styl psaní i způsob, jakým vnímáš sama sebe. Přeju hodně štěstí nejen v dalším psaní, ale taky ve snižování váhy... Ale hlavně, aby se kolena přestala aspoň trošku "ozývat". S díky za příjemné počtení posílám jedničku.


ze dne 19.01.2008, 23:55:57
amoska: Petruško, ty mne vždy tak potěšíš, že se až rdím rozpaky. Já se cítím poctěna, že při svém bohulibém poslání si uděláš chvilku na moje plácání a ještě mne chválíš. Budu se snažit kouzlit další, než mi dojde humor, protože vážných témat mám o moc více. Ale nechce se mi lidem ještě více přidávat truchlivosti, když úsměv je tak léčivý. Díky za vše, pa.

Danuše	16.01.2008, 23:40:21

Ahoj Jani, s chutí jsem si opět přečetla :-) líbí se mi tvé laskavé a úsměvné příběhy čím dál víc. Nejíst...tyhle rady...to se jim to kecá, hlad se občas vydrží, ale ty chutě !!! Faktem je, že nohy to potom nemají lehké a vykašlou se na nás dřív než by měly. Posílám berličku jedničku.


ze dne 19.01.2008, 23:51:03
amoska: Jednička není berlička! To je pro mne stimul, abych ze sebe potila, co se dá. Dělá mi pochopitelně radost, že lidem se příběhy líbí, což mne odškodní za to, že si děsně ničím oči, honím se jak štvanec(s novým zaměstnáním), ale Bohu díky, že to není horší, viď? Velké díky a až bude čas, písnu, čím se nyní živím.

čuk	15.01.2008, 9:52:45

Popsalas mé problémy, kolébavost chůze je i od neuropatie.Já mám ortopéda, který je naštěstí hmotnější než já


ze dne 19.01.2008, 23:47:06
amoska: Doufám a přeji ti, aby tvůj ortopéd nebyl jako můj. Jinak je jasné, že naše generace je zničená úměrně tomu, jak jsme byli ZADARMO léčeni, jaké byly úžasné SOCIÁLNÍ výhody(dost o tom vím, byla jsem sama na dvě dost nemocné děti), a tak podobně. Dnes ještě musíme nesmyslně platit za to, že nám bylo socialistickým zdravotnictvím plánovitě ničeno zdraví. Ale dost stesků, hlavně, že nám píšou ruce, jakž takž vidíme a trefíme domů, co říkáš? Děkuji za hodnocení a zdravím.

Nikopol	15.01.2008, 8:30:38

Být v práci déle za méně peněz, nesmět tloustnout, vyhnout se všem onemocněním, mít pokud možno přivýdělek a navíc někde dálkově studovat a při tom všem se denně tvářit nesmírně šťastně - toť nároky na současného člověka.


ze dne 19.01.2008, 23:41:34
amoska: Je to těžké, mít program absolutně naditý. Věř mi ale, že v tvých letech jsem toho o moc míň neměla. Pouze jsem měla dítě, muž mi utekl, když před tím mne z rodné Prahy zatáhl do tehdejšího mizerného pohraničí. Musela jsem plnit práci za dva rodiče, proto byl konec mým dálkovým studiím. A bylo to za hrůzy komančů, což nikomu nepřeju. Dnes jsem se zdravím dost v koncích, ale stejně jsem ráda, že můžu volně dýchat. Nepřeháním, ale i když někdo říká, že ze svobody nic nemá, je buď hlupák, nebo blázen, nebo byl vysoký nomenklaturní kádr (vybraní členové KSČ). Miláčku, lituji tě, ale važ si i toho všeho, neboť život ti vše zúročí - věř zkušené i zkoušené babče. Díky, žes mne četla. amoska

Svetla	14.01.2008, 22:02:00

Odpověď na příspěvek od uživatele: Svetla* ze dne 14.01.2008, 17:47:40* Hm, tak to jsem se teda český text nepokoušela upravit na německé klávesnici, ač ji tak trochu znám - po deseti měsících v Německu:). Opravdovou výhodou je notebook s českou klávesnicí - doporučuji. Existují i poměrně levné, pokud je chceš pouze na psaní. A připojit k netu se dá na každém. Tak si Německo užij!

Jeňýk	14.01.2008, 18:47:25

Vydrž, držím palce! S těmi překlepy je nutno něco dělat. Piš to ve Wordu a velkým fontem a až po překontrolování textu to nakopíruj sem. Tady jsou písmenka příliš malá a málo zřetelná pro naše oči, které stejně jako kolena už za mnoho nestojí. Ahoj J.


ze dne 14.01.2008, 21:04:13
amoska: Diky za ty palce i hodnoceni a co se tyce preklepu, viz odpoved Svetlane, abych nemusela vse opisovat. Je mi mile, ze jinak mne tak chapes. Pa, Jana.

OH	14.01.2008, 17:59:06

Ahojky,A., jo, tak tělo, co by šlo nazvat kusem flákoty, se kterou jsou non stop problémy. Tak-to-mi-něco-připomíná. Jo, jenže nový nedostaneš, řiká...


ze dne 14.01.2008, 21:00:16
amoska: Mily mladiku, to bys mne rozesmal! Moje stesky by ti mohly pripominat leda bolesti tve babicky! Ale dik, ze se mnou soucitis. Fakt, ze stari je nahodou moc fajn, az na dva okruhy veci: unava materialu je cim dal vetsi a je to jen krok na druhou stranu. Ale asi proto jsou ty choro, choro, choroby, aby clovek nakonec byl rad, ze se tech chorob dokonale zbavi.

Svetla	14.01.2008, 17:47:40

Pozor na časté překlepy. Je jich tam jak maku. Ale je to takový pěkný stesk. Mě taky bolí koleno, ovšem obzvlášť to pravé - a to jsem ještě mladá - je to rodové, asi. Děda byl na operaci s kolenem už ve 30, takže se mi to blíží, bohužel. 1


ze dne 14.01.2008, 20:47:04
amoska: Uz ses nekdy pokusila upravovat cesky text na nemecke klavesnici? Ja jsem nyni dost dni mimo domov, kde obcas muzu na internet. Bylo mi lito, ze uz jsem dlouho nic nedala na SASPI, tak jsem si toto povidani stahla y jineho serveru, kde jsem ho publikovala a kratila jsem to tady. Ze klavesnice nema znamenka, vidis, ale nevidis, ze misto z je y a naopak. Vsimla jsem si na klavesnici hacku, pouzila jsem ho. Misto nej se po otisteni udelala desna zhuverilost, a podobne. To je vetsina preklepu. Ja, cestinarka, trpim jak zvire. Navic mohu psat jen vecer, mam desne mala pismenka, coz nemohu zvetsit a blbe vidim! Taky vykricnik jsem nahodne nasla pod plus, a to nemohu najit. Hruza! Jinak dik za 1 .

Šíma	14.01.2008, 17:38:51

Dívčí a ženská kolínka (jedno z mnoha míst tolika muži obdivovaných)... Pozdě "bycha honit", když se zdraví přihlásí a zeptá se, co člověk pro něj dělal, když byl ještě mlád, pak bývá většinou už pozdě! Při čtení tohoto dílka jsem nevěděl, zda-li se mám smát, či brečet, a proto se jen ůčastně "šklebím" a přikyvuji. Ono: "Nejíst a nejíst!" také není všespasitelné a naše milé "Zdravotnictví" když už nic, pak těm, kteří mají nadváhu káže: "Zhubněte!" a těm, kteří podváhu (čili jsou více než-li jako proutek): "Přiberte!" Jeden si má potom vybrat! ;-) Hezké to bylo! Za jedna!


ze dne 14.01.2008, 20:29:14
amoska: Jsi tak citlivy chlapec, aby ses mne snad nedotkl smichem, tak se jen sklebis! Tos mne uplne dostal! Snad ti to budu moci taky oplatit. Zatim aspon vrele dikz a hodne stesti od babci.

Maura	14.01.2008, 17:15:25

Amosko, tvé povídky jsou o síle vůle a ohromném překoávání problémů. Nechť jsou pro ty ostatní příkladem. 1


ze dne 14.01.2008, 20:22:52
amoska: Moc mne podporujes, ani nevis, jak si toho vazim. Mam radost, ze se mi trochu dari lidem vyloudit usmev na tvari. Jsi ke mne vzdz laskava a velmi ti dekuji. Az se vratim domu ze sve vyucovaci mise, popisu ti opet sve aktivity.Zdravi amoska.