obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Je pouze jeden originál lásky, ale na tisíc způsobů."
W. Shakespeare
obr
obr počet přístupů: 2140465 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 28991 příspěvků, 4550 autorů a 303411 komentářů :: on-line: 11 ::
obr

:: Opus Pictus XII ::

 autor kilgoretraut publikováno: 15.01.2008, 12:09  
Tudutů... V předaleké galaxii, za devatero hvězdokupami...
 

Hrdina se probouzí jako když hlava tonoucího proráží hladinu a loká vzduch dychtivým nadouváním plic, ale žádné hhhhhhhh! ani hééééé! Podobný rybě otvírá zavírá, vzpomíná na sen, zavírá otvírá, kočka, ještě cítí otisky potu na hácích zavěšených u stropu, kam už nedohlédne, domýšlí si, ví, zavírá, žádné No toto, Takový sen jsem ještě neprožil, Mohl jsem tam zemřít?, žádné mluvení. Řekl si dovnitř větu a pak ji zkusil protlačit ven, aby taky prorazila a nadouvala se, prorazila stěnu nebo se napřáhnout s krumpáčem a. Vyslovit ji. Nemohl. Kov zazvonil o led a nic. Ticho. Jen dech. A myšlenky uvězněné uvnitř. Anebo venku? Slyšel je volat. Některé pusť nás my se ti odvděčíme. Některé zůstaneme tady založíme oheň budeme si povídat příběhy. On, nevěda co dělat, zmatek Mu pohrával v očích, se nemohl spoléhat na ideokratické hlasování, myšlenky potřebují cukr a bič. Sesul se zpátky do peřin a nakonec pustil kopáčovo žezlo a jako řezbářem opuštěný světec civěl do stropu. Myšlenky se začaly hádat - Jestli se nedostanu ven, budu vzteklá, všechny vás pokoušu - Je tu dost místa pro nás pro všechny, myslím, že se to tu zvětšuje - Jak to myslíš, zvětšuje, je tu jen ukrutná zima - Místnosti, budují se samy, neviditelní dělníci si prozpěvují, neslyšíte? - Ale já chci do světa, chci se prosazovat! - Drž hubu ty krávo, jseš tu nová, zelenáči! - Budeme se milovat a množit, každá budeme mít vlastní pokoj, všechny naše dcery taky! A do toho rámusu stín biče: Jestli nezmlknete, budu onanovat! A ony, sborovým hlasem nahlas, až zpěv neviditelných dělníků na chvíli polekaně ustal: Né, to nás bolí... Budeme hodné, co po nás chceš? Prásknutí do vzduchoprázdna: Musíte tu zůstat, někdo nás tu zavřel a zamknul, musíme tu čekat na záchranu, bude tu naše impérium. Pohledy sklopené k chodidlům: Ale my tu nechceme být jak ptáčci ve zlaté kleci... Cukrová vata: Vždyť tu budete se mnou, milenky moje, budeme tvořit, a až se led rozpustí, zámky zrezaví, ukážeme se světu. A tak se Hrdina smířil s uvězněním všech svých vyslovitelných slov.

Nevím proč, ale ze všeho nejvíce mě přitahují dívky s brýlemi. Jak se jedna z nich ukáže, nemusí být ani tak krásná, cítím, jak se skly svých závojů probleskávají přes lesy mých řas, zamrzlé hladiny sklovin, očnice mé lebky a v mozku to pak jiskří. Proč o tom píšu: Rád bych vysvětlil první příčinu mé zamilovanosti do Hrdinky. Ano, uhádli jste, prozíraví čtenáři, nosí brýle. Usmívá se skrz ně, hladí pohledy. Její málomluvnost (pokud jsem se o ní nezmínil, mějte strpení, zanedlouho se k oběma němým hrdličkám dostanu) ještě podtrhuje záhadu očí ukrytých za sklíčky. To tajemství provokuje, dráždí, drásá nervy, i když člověk při pohledu do těch krásných očí ani neví, jaké je taj podstaty. Něco zvláštního, nesměle dodáte, a já vám to potvrzuji: "Něco zvláštně nejasného jako nesložená mozaika, hromádka barevných kamínků, jen se sehnout a slepovat puzzle."

Jaký byl vztah Hrdina - Hrdinka?
Spíše zvláštní, řekli bychom my, nezúčastnění diváci. Musela to být silná žena, aby vydržela žít s nemluvným mužem (i když, i to má své výhody). Na počátku jejich manželsky symbiotického soužití využívali všemožných médií (např. psané slovo), posléze si život zpestřovali pantomimou, nakonec se oba naučili tajům znakové řeči (takže se dá uvažovat o přízračném pseudonávratu Hrdiny k vyjadřování formováním vzdušného proudu vycházejícího směrem plíce - prostor před obličejem, až na to, že vzduch byl nahrazen pohyby a plíce pažemi), aby se mohli jednodušeji dorozumívat (nemusím dodávat, že hádky mezi dvěma manželi mívaly dosti, ehm, spíše komický charakter... Mám ale nutkání dodat, že: Ve tmě uhekaných nocí, na manželském vodním loži, promlouvali jazykem těla, svíjeli se jak hadi při svlékání kůží, Ona s písní Sirén na touhou vyprahlých rtech, On s němotou člověka postupně se vzdalujícího od světa, Oba ukončující a zakládající nové vesmíry, galaxie, hvězdy, planety, měsíce.). Oba tedy, dá se to tak napsat, pluli společným životem v batyskafu ticha, deset tisíc mil pod hladinou moře.


 celkové hodnocení autora: 98.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 1 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 3 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 5 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 15.01.2008, 13:34:16 Odpovědět 
   No... Četlo se mi TO docela dobře! ;-)

Myšlenky jsou někdy jako vítr a jejich pohyb je velmi nejasný a opravdu chaotický... Trochu jsem se začetl.

Dívky v brýlích? Hezký... :-D

Když jsou dva, také vlastně tvoří a výsledek jejich snažení mnohdy oba rodiče často překvapí... Není lehké býti také tak trochu "bohy", protože naši malí bůžkové nám potom dávají pěkně zabrat! ;-)

Můj komentík je trochu chaotický, ale "čert to vem"! Za Jedna!
 amazonit 15.01.2008, 12:09:18 Odpovědět 
   první odstavec je snad i na mě trochu chaotický, těžko se mi tam čehokoli zachytává, ale je fakt,že hádky mezi myšlenkami takové jsou... jen mi tak trochu utíká význam toho celého, když poté navazuješ poněkud romantičtější notou... i když je možné, že to má zdůraznit Hrdinovu nemluvnost, že vše ,,topí "v sobě, abychom pochopili následné, které se možná potáhne do dalších dílů
ostatně to o těch brýlatých se mi líbí:o))
jinak - místy utíká interpunkce a - otvírá, zavírá..atd.
- tato rozvitá věta se s ní taky asi trochu pere, protože pokud z ní vyjmu to, za čárkou ,,prorazila stěnu nebo se napřáhnout s krumpáčem a." nevyznívá to nic moc, za ,,a" bych udělala "..."

tak jsem se nad tím nějak ,,rozvášnila":o)
 ze dne 15.01.2008, 15:50:04  
   kilgoretraut: Máš pravdu, trojtečka je adekvátní. Poopravím to...
obr
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox.
© 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Blog o hypotékách, Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
OprsklinaPlott
(24.5.2012, 18:02)
Jay
(23.5.2012, 16:28)
Kostka
(22.5.2012, 19:55)
mikhal
(22.5.2012, 18:14)
obr
obr obr obr
obr
Útěk
Werika
Lysohlávky
Jesus Exitus
Stále som tu, l...
Sonya
obr
obr obr obr
obr

Do odkvetlých pampelišek
40
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr
obr
Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci?
obr
obr obr obr