» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"I velká láska je jen malou náhradou za první lásku."

Joseph Addison

počet přístupů: 2140465

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28991 příspěvků, 4550 autorů a 303411 komentářů :: on-line: 11 ::

:: Vzkaz v lahvi ::

Příspěvek je součásti workshopu: Vzkaz v lahvi

OH	publikováno: 14.01.2008, 21:11

Můj nesmělý příspěvek do WS.
Ekologové, nečtěte jej.
Děkuji za všechna upozornění na chybný pravopis. Lomítko označuje kurzívu.


	/Jednooký Sam se malátně a z posledních sil natáhl pro poslední kus neznámého tropického plodu, jehož dření a dužninou se na útesu živil. Když utišil své hladem sevřené útroby, uchopil do svých kostnatých rukou prázdnou lahev od ginu, která byla, ještě s několika drobnostmi, jeho jediným majetkem. Namočil stříbrnou přesku svého polorozpadlého střevíce do šťávy onoho plodu a na pergamen napsal prosbu samotnému Bohu, která byla zároveň i předsmrtnou zpovědí zhýralého námořníka, který pokorně pokládá svoji duši na oltář k Božímu soudu. Poté zavřel Jednooký Sam své jediné oko a mrštil lahví napospas mořským vlnám, načež ulehl, aby již nikdy nepovstal.../ Honzík vypnul rádio v němém úžasu nad statečností Jednookého Sama na pustém útesu. Hleděl z okna na údolí Jizery. /Teda.../ Potom vyskočil a běžěl do kuchyně otevřít skříň, kde měla jeho matka prázdné lahve od okurek a alkoholu. Když si jednu lahev, která mu nejvíce připomínala osud Jednookého Sama, vybral, běžel s ní do svého pokoje. Nad papírem, vytrženým ze školního sešitu, se zakousl do tužky a uvědomil si, že neví, co by měl Bohu napsat. Umřít se mu ještě nechtělo a o soudech toho moc nevěděl. Sousedka potom viděla Honzíka, jak peláší k Jizeře s lahví od kečupu, kterou, zavíraje přitom oči, hází do řeky. Ale jen Honzík a Bůh věděli o psaní, které bylo v lahvi ukryto. AŤ SE MÁMA S TÁTOU NEHÁDAJ A AŤ BABIČKA PEČE KAŽDEJ DEN BORŮVKOVÍ KOLÁČ


celkové hodnocení autora: 98.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 5		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: [ - ]		tisk příspěvku

počet komentářů: 20		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 57		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Eva Glgan	21.03.2008, 0:01:23

Moc hezké... Vyvolává to ve mě zvláštní pocity a úsměv na rtech...


ze dne 21.03.2008, 13:51:05
OH: Díky, Evičko. Víc než pocity a úsměv na tvých rtech jsem si nemohl ani přát!

Crawler	22.01.2008, 19:39:24

Vážně hezký (mimochodem děkuji za tvůj komentář mého Léta Lásky :-) ), líbí se mi délka (jsem příznivce minipovídek ), úžasná je věta "Poté zavřel Jednooký Sam své jediné oko a ..." ta se mi vážně hrozně líbí...no a celkově - prostě to má kouzlo:-) 1


ze dne 01.02.2008, 16:11:38
OH: Ahojky, C. Jsem vážně rád, že se ti textik líbil, odpověď jsem našel až teď. Ať ti to píše!

lucinda	16.01.2008, 12:39:40

Teda! Dětská bezelstnost a opravdovost... Ale, to přece všichni víme. Vyloudilo mi to lehoulinký úsměv na rtu a převelice líbilo :-)


ze dne 16.01.2008, 13:05:00
OH: Lehoulinký úsměv je mi, Lucindo, dostatečnou odměnou, o víc mi ani nešlo. Děkujů!

Tracy Harper	15.01.2008, 13:44:34

To měkké i v koláči je tam schválně?


ze dne 15.01.2008, 15:13:18
OH: Ahojky, T. Ano, naschvál. Říkal jsem si, jestli tím neudělám z textu už úplně přeslazenej blábol, ale pak jsem to tam hvízdnul a vzpomněl si, jak mi angličtinářka říkala "Massa Bob mluvit." Jinak děkuji a... No, už nic, ahoj.

Rikitan	15.01.2008, 13:01:55

Hezký příspěvek, líbí se mi kontrastní dvojice hrdinů a jejich propojení. Hezké.


ze dne 15.01.2008, 15:09:45
OH: Děkuji, R. Moc mě těší, že se ti těch pár řádků líbilo.

kulkul	15.01.2008, 9:53:55

Zdar. Co jsem kritizoval u té povídky z hospody, je tady napsané správně. K postavám způsobem nevtíravým, přejícím, tím pádem jsou zajímavé a živé. Obě pospolu vytvářejí až kouzelný jako "oblouk", velký- malý- velký hrdina.


ze dne 15.01.2008, 15:08:03
OH: Kulkule, příteli, jsem opravdu poctěn a také trochu vyveden z míry, že jsi mi zase nenapsal nějakou šílenost. Děkuji a zdar!

Nikopol	15.01.2008, 8:25:18

Místy krkolomné, zvlášťě úvodní pasáž. Bojím se, že to na mě působilo vcelku přesládle.


ze dne 15.01.2008, 9:06:48
OH: Zdar a díky, N. Neúspěšný pokus satirizovat radiové dobrodrůža, může za krkolomnost první části. Přesládlé, to máš nepochybně pravdu. Ale mně to občas docela sedne, napsat něco takového, jinak to mám furt samé psycho ap.

Svetla	14.01.2008, 22:21:50

Mně se líbí obzvášť konec - takový úsměvný. I druhý odstavec se povedl. Jen první je takový - až patetický. Ale líbilo, a moc. 1


ze dne 15.01.2008, 9:01:33
OH: No, to si samo říká, oslovovat tě Světluško. nemohla jsi mi dát větší pochvalu, než text označit za úsměvný, to mi úplně stačí. Patetický, první díl nepochybně je, já si dělal legraci ze zhýralých pirátů, ke všemu odhodlaných kluků a z WS samotného. Díky.

kosmoskok	14.01.2008, 21:49:10

hele libi, skoda, ze to neni trosku delsi, kdybys to trosku rozvedl bylo by to uuuuzasny..moc se mi libi ten napad


ze dne 15.01.2008, 8:54:09
OH: Ahojky a díky moc, K., já myslel, že WS má být kratičký,skoro jen ten samotný vzkaz, ale já jsem se při psaní tohodle smál, proč taky ne...

Šíma	14.01.2008, 21:29:13

Noooo! Hlavně, že to měl Honzík vykoumané! ;-) Konec se mi líbil. Začátek je velmi dramatický a prostředek komický (ještě, že se mi to i rýmuje)... P.S. Tak mě napadá, že ten ostrov nebyl patrně až tak pustý a musel být větší než nějaký běžný útes! To víš, šťoura šíma! :-D Dám Jedničku (je to něco mezi 1-2, ale když jsem dal jistému WS dílku Dvojku, později mě hryzalo svědomí, teď mě bude hryzat také)... Potom se mám v sobě vyznat, patrně si také hodím do místního potoka nějakou láhev se vzkazem!


ze dne 15.01.2008, 8:47:56
OH: Zdar a díky, Šímo, soutěživost je mi z duše odporná z časů, kdy jsem musel, jako krypl, běhat po závodech. Osamělost přespolního běžce byla moje kniha nr. one. WS jsem vzal kapku s humorem. A flašky do řeky? Strašný, už vidím ty rozfiklá chodidla... (Jinak k těm oslovením: Říkej mi klidně miláčku OH, když to v nic nepovede, bude to i snesitelné.) Ještě jednou díky.