obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Na lásku není jiný lék než ještě víc lásky."
Ludovico Ariosto
obr
obr počet přístupů: 2915452 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39673 příspěvků, 5755 autorů a 391156 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Part V.- Quido a Pierre ::

 autor Jalovec publikováno: 23.01.2008, 5:54  
 

„Ahoj,“ pozdravil plaše Quido a Pierre zamumlal to své le blé.
„Ahoj kluci,“ odvětily dívky. „Kde ste byli?“ zeptala se ta vyvolená.
„No víš, my jsme šli do nějaký restaurace, abychom nemuseli tydlety společný podniky co se týče jídla. Aspoň jsme nemuseli mít tyhle pochybný věci, co vydávaj za jídlo,“ vyhrkl Quido, který nebyl z domova zvyklý na nějaké dlouhé proslovy a byl tak překvapen svou výřečností. Taky strašně mumlal, takže mu bylo předhazováno, že mu není rozumět, ale on si rozuměl dost dobře, tak si říkal, že ty ostatní tomu nerozuměj a nebral to na vědomí, ale asi to tak bylo, jak si přiznával, tak se s tim smířil, ale na vědomí to nebral. Vzhlédl, a tam ta druhá holka něco povídala vo tom, jak to ani nebylo špatný a on se málem zalkl z toho smradu z kuchyně, co tam luftoval všemi směry a bylo mu z toho blbě, tak jen pokejvával a pozoroval Pierra, kterej vypadal, že by se ze všeho nejradši někam zdejchnul, ale nemoh‘ to dosud udělat, protože ta holka pořád něco blekotala a ta druhá se usmívala na Quida a on na ni, takže mu bylo všecko jedno. Pak konečně ta holka doblekotala a šli pomalu nahoru, takže smrad zmizel a nahradil ho typický pach pro všechny hnusné budovy a tak jen tak kecali, jako odkaď jsou a tak, a bylo to celkem příjemný, Quido se dověděl, že ta skvělá holka bude chodit s ním do skupiny, a tak se domluvili, že budou vedle sebe a bylo mu nádherně od srdíčka a Pierre jen mlčel a kejval a nic vlastně neřek‘ , tak to bylo podivný, ale Quido to moc nevnímal, on vnímal jen svou vyvolenou a nic jinýho.
Byli v patře šest, o jedno pod Pierrem a Quidem, a dívky zahlásily teda ahoj.
„Tak ahoj kluci,“ loučila se plaše Quidova favoritka.
„Ahoj a teda zejtra v těch devět, jo?“ otázal se ještě plašeji Quido, protože nebyl moc zvyklý mluvit a nikdy mu to nechybělo.
„V devět, ahoj,“ rozloučila se a odešla s tou druhou sledovaná pohledem těch dvou dokud nezašla do jejich kukaně.
„Ty sis s ní už domluvil rande nebo co? To seš borec chlape, za jeden den,“ zabručel uznale Pierre.
„Ale ne, v devět začíná první přednáška. Jsme si řekli, že budem spolu.“
„To se máte teda, to my začínáme taky,to bude fakt paráda,“ zabručel a šel dál a Quido myslel, jak je to super a těšil se na zítřek a zároveň se toho trochu bál, ale byl v euforii, tak si nic nepřipouštěl a byl na sebe hrdý, že měl takovej úspěch a ta holka, že se na něj smála a bylo mu blaze na duši, ta holka byla tak krásná, že už to víc nešlo a přitom tak milá a vůbec byla skvělá a chtělo se mu bejt s ní pořád, ale pak se zastyděl, protože Pierre byl taky fajn a byl v pohodě, tak nevěděl, co dělat, jestli by byl radši s tou holkou nebo s typem, ale pak to přestal řešit, a přišlo mu to jako to nejlepší, co moh‘ dělat a byl rád, že přestal. Přišli do pokoje, a oba znaveni padli do postele, Pierre vytáh‘ ňákou mp3trojku a začal to poslouchat, ale bylo to strašně hlasitě a bylo to snad hlasitější, než kdyby to pustil do beden, tak si Quido vzal svůj obstarožní diskman, dal si tam starý dobrý Kryštofy a bylo mu blaze.

Tak směle, je sqěle.

A usnul, až když to doposlouchal a to už byl Pierre dočista tuhej, ale aspoň nechrápal.

Jelikož si minulého večera duchaplně nařídili budík na sedmou, aby byl čas, tak se klasicky probudili okolo ¾ na osm, ale zas až tak moc to nevadilo, protože ostatní na tom byli celkem podobně, takže ke kolektivnímu čištění zubů ve velké umývárně se dostavili zhruba časově stejně, jak ostatní, a i dokonce snídani neprošvihli a přišli včas. V půl se obě půlky studenstva slavnostně rozloučily a rozdělily, jedna tam a druhá na opačnou stranu a regulérní první den studia mohl začít.
Přednášky samotné se měly konat ve velké budově asi tak cca patnáct minut by bus, takže to bylo na pohodu, a když se tam dostavili, tak ta budova byla celkem i z estetického pohledu budoucích umělců pěkná, vůbec se nepodobala té hrůze, kde bydleli a i ty zasedačky byly pěkný a prostorný a vůbec to bylo tam moc pěkný. Akorát to kalilo a kazilo to, že první rok měli mít pouze historii malířství a vůbec neměli malovat, což bylo nanic, ale počáteční euforie v nich stále přetrvávala, takže se to hromadně kolektivně nebralo na vědomí.
Vyzbrojeni vším možným se tedy začali trousit do místnosti, kde měla proběhnout úvodní hodina, zase taková seznamka. Quido zaujal pozici, na která se včera domluvili, tedy čtvrtou řadu zcela vlevo u okna, bylo to pěkný místo a tak čekal a sledoval ostatní, jak zaujímali svá místa a divil se, co tu vůbec mezi tím výkvětem inteligentů dělá a čekal.
Konečně se dostavila Quidova vyvolená a on si uvědomil, že ani nezná jméno a ona jeho taky ne, tak se navzájem představili a on se dověděl, že jmenuje Lenka a ona, že jmenuje quido a začali si strašně přátelsky povídat a bylo to fajn. A ona se vždycky tak plaše usmála a Quidovi se to moc líbilo a byla mu moc sympatická a byl do ní zamilovanej a netušil, jestli ona je taky, ale momentálně ho to ani tolik nezajímalo, spíš si jen tak povídali až přišel pan velevážený bůh profesor, došel ke katedře a zkoumavě se na povstalou třídu zadíval a nařídil nevýrazným hlasem sednout. Sám zůstal stát a začal s úvodními frázemi.


 celkové hodnocení autora: 90.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 1 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 1 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 22 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 amazonit 23.01.2008, 5:54:02 Odpovědět 
   tak další díl za námi, co nás ještě čeká? jak jsem psala minule, je tu velký prostor pro to, kam hlavního hrdinu a jeho spolubydlícího ,,zavést", zatím je to do náruče lásky a příště?:o)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Victor Lancel
(24.2.2020, 14:11)
karin.kimberly
(13.2.2020, 19:55)
Wade Milbot
(8.2.2020, 22:42)
wavawe6611@bizcomail
(8.2.2020, 06:04)
obr
obr obr obr
obr
Potkat anděla
Racek
Květnatí kovboj...
pilot Dodo
TERMINÁLY
Danny Jé
obr
obr obr obr
obr

Písmena. Slova. Věty.
J.U. Ray
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr