obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Krutá jsi lásko, kam ty až doženeš smrtelná srdce."
Publius Vergilius Maro
obr
obr počet přístupů: 2915352 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39479 příspěvků, 5737 autorů a 390271 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Básníkovi ::

 autor amoska publikováno: 26.01.2008, 6:12  
Verše vznikly asi před čtyřiceti lety
 

Oči,ruce,ústa,čelo,srdce...
a je bezelstné dítě.

Oči k dívání,
ruce k držení,
ústa k mluvení,
čelo pro starosti...
a je člověk.

Oči v uvidění,
ruce ke psaní,
ústa pro dorozumívání,
čelo pro přemýšlení...
a je básník.

Kolem jsou oči, které se dívají, ale nevidí,
kolem jsou ruce, které drží sice pero, ale nepíší,
kolem jsou ústa, která mluví, ale nedorozumí se,
kolem jsou čela, která pro nával starostí nepřemýšlejí,
kolem jsou srdce, která nemají smysl pro lásku.

Uviděla jsem člověka,
uslyšela jeho slova,
poznala jsem básníka.
V jeho slovech byly oči, ruce, ústa, čelo, srdce.

Ta slova měnila oči v jezera,
ta slova měnila ruce ve svěráky,
ta slova měnila ústa v polnici,
ta slova měnila čelo v bezednou propast,
ta slova měnila srdce v pohár hořkosti.

Básníku, jsou-li
tvé oči od vidění pohaslé,
tvé ruce od psaní rozechvělé,
tvá ústa od dorozumívání unavená,
tvé čelo od přemýšlení rozvrásněné,
tvé srdce od lásky rozbolavělé,
věř, že najdeš
oči, do kterých se budeš dívat a dny tě uvidí,
ruce, které tě podrží, abys mohl psát,
ústa, se kterými se bez mluvení dorozumíš,
čelo, které sejme tvé starosti, abys mohl přemýšlet,
srdce, které pro tebe všechno přemění v lásku.

Ve tvých očích, rukou, ústech, čele, srdci
budou opět slova.
Kdo je uslyší,
dojde k poznání,
že může být čistý člověk jak bezelstné dítě.


 celkové hodnocení autora: 98.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 8 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 17 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 41 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Špáďa 31.01.2008, 15:58:36 Odpovědět 
   Tvé verše ke mně promlouvaly jako naživo (možná právě díky tomu občasnému opakování slov na začátku řádků). A to tě osobně neznám. Působivé dílo, sdělující mnoho, mnoho.
 ze dne 05.02.2008, 21:36:52  
   amoska: Vřele ti děkuji a skláním se před bohatou mírou tvé empatie. Skutečně nahlížím, že my dva jsme "stejná krevní skupina".
Podobně, jako cítíš ty moje slova, se dělě i mně. Páčko, snad budu mít v brzku více času na hlubší popovídání.
 Hanulka222 30.01.2008, 21:35:00 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Hanulka222 ze dne 27.01.2008, 15:56:06

   Mně se právě líbí, že v tom každý může vidět něco jiného a jsem ráda, že jsi můj názor vzala... Co se někomu nemusí zdát, si někdo zamiluje a naopak... Měj se krásně.
 Hanulka222 27.01.2008, 15:56:06 Odpovědět 
   Povedená věc, ale opakování některých motivů je nadbytečné, jak podotkla amazonit... Z mé strany to je v tom, že neustálé opakování jako by dílko zbržďuje, nedává mu takový rozlet, na druhou stranu to je věc názoru... Každopádně myslím, že 1 je zasloužená...
 ze dne 30.01.2008, 21:28:20  
   amoska: Díky, žes řekla svůj názor, ale nebránila mi v mé tvrdohlavosti. Já to tak chci, protože tato báseň vznikla už před mnoha lety a vypadla ze mne velmi spontánně. Byla jsem tehdy opravdu na život i na smrt zblázněná do jednoho dnes poměrně známého básníka a to opakování vlastně není opakováním. Všimni si dobře. Vždy se něco mění a právě to je to stoupání okouzlení a já osobně, ale i někdo jiný, právě v tom vidí originalitu a smysl. Tvé krásné hodnocení mne povzbudilo.Zdraví Jana amoska.
 Adam Javorka 26.01.2008, 22:12:22 Odpovědět 
   Hneď pri prvom prečítaní, som si túto báseň zamiloval, na výzor je pekná a to platí aj o jej obsahu vešov a myšlienke . Dávam ti za ňu jednotku.
 ze dne 30.01.2008, 21:31:17  
   amoska: Jsem poctěna tvými slovy. Svědčí to o skutečnosti, žes do mrti pochopil. Moc ti děkuji.Amoska
 Danuše 26.01.2008, 16:36:27 Odpovědět 
   Moc krásné dílko k zamyšlení o naději a lásce. Nádherná a věčná myšlenka. Kéž nejsou naše ústa od dorozumívání unavená...škoda, že být čistým člověkem není nakažlivé. Taková epidemie by lidstvu prospěla.
Moc zdravím a posílám alespoň čistou 1
 ze dne 26.01.2008, 19:33:45  
   amoska: Milá Daninko, nepozorovala jsi ve vzácných případech, že je to nakažlivé? Generacemi prověřené...Láska lásku rodí!...není obehraná písnička. To je moudro tradic z minulých věků. Jenom ta epidemie nebude! Co je vzácné, musí se zaplatit hrozně moc a málo z lidí je tak bohatých, aby měli ...srdce čisté a ducha přímého...! Nemůže se dostavit davově, nejsou lidi! Díky za vše.
 Jeňýk 26.01.2008, 12:40:23 Odpovědět 
   Hezká pohádka. Škoda, že jí jen stěží lze věřit. Ale je to moc hezky napsané. Omlouvám se, mám dnes "pesimistickou".
 ze dne 26.01.2008, 19:26:28  
   amoska: Myslím si, že před drahnými roky jsi byl taky okouzlená duše a dokázal plát pro srdce cit. Život je potvora, orve poupata i květy našeho nitra a vecpe tam r e a l i t u. Přiznej si sám (ve vhodné konstelaci), že to bylo a máš vše třeba hrozně hluboko, ale je to v tobě. A nebyla to pohádka, určitě to cítíš,spíše sen, ale oblažující i dnes ve dnech šedivých a chmurných. Ještě že to mládí bylo! Díky a neměj mi za zlé, hrabu-li se do tvého nitra.Je to pouze v přátelském duchu.
 Šíma 26.01.2008, 11:12:43 Odpovědět 
   Líbilo se! ;-)

Myslím, žes dokonale vystihla lidské chápání a cítění sebe sama i druhých (a také lidí navzájem). čuk to vystihl, stále se ve svém životě něčemu učíme, proč ne lásce a porozumění (včetně vzájemného kontaktu a poznávání druhých)? Neustále rosteme (pokud tomu vážně chceme) a měníme se skrze své pocity a city...

Opakování mi také nevadí, ani to, že se jedná o báseň, která básní takřka není, ale Poezie má přeci mnoho forem, proč ne právě i tuto? Dal jsem Jedničku!

P.S. Není to také o naději? Umírá přeci jako poslední... Snad také my všichni potkáme jednou člověka, který nás uvidí, uslyší a bude si vědom naší přítomnosti (fyzicky i psychicky)... ;-)

Omlouvám se, ale jsem děsná "kecka"!
 ze dne 26.01.2008, 19:18:41  
   amoska: Můj milý vnoučku Pavlíčku, nejsi kecka. Jsi miláček, protože na mne nešetříš slova a to mi hrozně vyhovuje. Tolik lidí mi vyčetlo, že nemůže číst moje výlevy, jelikož nemají čas. Ty víš jistě sám, že to často nejde stručně psát. Ať už své písání či komentík. Já to vím, že jsme nějak spřízněné duše a dost detailně se chápeme.Za to ti velké díky. Je dar Boží najít takové lidi.Díky.
 čuk 26.01.2008, 9:12:38 Odpovědět 
   Mně se moc líbilo, mně se naopak to opakování na začátcích líbí pro litanickou formu, kterou vytváří, vždyť je tam i obsahověZVláštní vývoj k optimismu a lidské jistotě, je to vlastně o lásce a skládání dobrého člověka po určitých stupních a částech.
 ze dne 26.01.2008, 19:13:18  
   amoska: Je pro mne zajímavé a nerozřešitelné, proč já, spíše staromilec, který velmi uznává v básních rýmy, někdy takto "zběhnu. Víš, ono se mi to fakt samo vnutí. Já to neplánuji, opravdu! Něco na mne padne a sype se to, jako průtrž mračen. Tak se tomu nebráním!
Moc děkuji, žes moje verše moc dobře pochopil a samosebou taky za krásnou známku.
 amazonit 26.01.2008, 6:11:51 Odpovědět 
   ne nepodobno prozaickému textu, nutí k zamyšlení, zastavení, co vše jsi vlastně to těch veršů vložila...opravdu mnoho, co se jednoho dokáže dotknout...
přesto ale - nejsem zastáncem přílišného opakování na začátcích veršů
 ze dne 26.01.2008, 19:08:27  
   amoska: Ovšem, že ti nemůže vyhovovat opakování v básni už tak dlouhé. Tvůj styl je spíše úsporný, velmi dobrá zkratka. Ale já nedokážu nevyužít jazyk do mrti - už se nezměním. Děkuji však, že ses zamyslila a jistě poznala, jak báseń vznikla. Skoro v době, kdy mi bylo jako je tobě dnes a horoucně jsem se zamilovala do jednoho dosti známého básníka. Přes to, že jsem byla členem společenství, kde se pohyboval i on, moje láska byla čistě platonická. Co mi z ní zbylo? Ještě zanícenější obliba poesie a sladkobolné vzpomínky, jež také oblažují moje stáří.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
strážce
(30.10.2019, 10:32)
aldebaran
(22.10.2019, 14:59)
Měneznáš
(8.10.2019, 16:27)
Sakkas
(8.10.2019, 08:19)
obr
obr obr obr
obr
Mezi nebem a ze...
Gareth
App
alaska
Istrie - Posled...
Trenz
obr
obr obr obr
obr

Jsi pro mě ...
Admin
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr