|
| |
|
|
Zavřel jsem svou prázdnou duši
Do nitra hlubin.
Jsem ztracen uprostřed davů,
Které nikdy neuslyší to, co slyším já.
Jak tluče srdce chorým;
Jak volá hořkost dna;
Jak ohlušující je vítr změn…
Uprostřed ničeho pro nic stvořeného.
Budoucnost nejasná,
Mysl temná
A minulost chmurná.
Co chcete slyšet uprostřed davů, které neslyší můj tlukot srdce?
Jak nikdy nevyhaslá svíce;
Jak úsvit bez paprsků slunce;
Jak život na šibeniční oprátce…
Tak ztraceni jsme uprostřed ničeho, co nechutná po ničem.
Lov úspěchů a nesplněných snů,
Které nepřichází s noblesou,
Kde vrtkavost doufání je význačná.
Jak ztracená existence;
Jak milenec bez milence;
Jak vůle bez kondice…
Tak konečná jest býti fantazie uprostřed davů,
Které neslyší tlukot srdce
A hlasitost doufání.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
95.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 2 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 2.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
3.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 9 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 24 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
