obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Důvěra a láska musí chodit pospolu."
B. Němcová
obr
obr počet přístupů: 2915291 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39397 příspěvků, 5729 autorů a 389839 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Brejlounek ::

 redaktor čuk publikováno: 08.02.2008, 9:18  
Text z rychlovek. Věnovaným všem, které něco trápí a jeví se beznadějné.
 

Jirka byl jedináček a samotář. Ve škole se dětí stranil a ony se mu posmívaly pro jeho poněkud nemotorné pohyby a mhouření očí.
Ve třetí třídě několik týdnů chyběl a pak se vrátil s brýlemi se silnými nehezkými obroučkami mléčné barvy, dávané zadarmo na pokladnu. Byl jediný, kdo ve třídě nosil brýle a tak mu spolužáci začali říkat brejloune! Ty nejdrzejší děti pak brejloune-blboune. Tonda Vácha na něj jednou udělal dlouhý nos a křikl: dneska brejloun, zejtra slepoun. Jirka mu z dlouhého nosu pěstí udělal rozpláclý.
Paní učitelka si povolala malého boxera do kabinetu a už se chystala, že mu řádně vyčiní, když v ten okamžik se Jirka rozplakal a nebyl k utišení. Pani učitelka spolkla ostrá slova a pohladila chlapce po hlavě. Řekla mu: „Z nadávek si, Jiříku, nic nedělej. Nech je, ať po tobě stečou jako špinavý déšť po čistém okenním skle. Dospělí si nadávají ještě hůř. A co je nadávek, které si lidé jen myslí a nevysloví je.“
Ušmudlaná dětská tvář se na paní učitelku podívala trochu nechápavě, měkká učitelčina ruka ji pohladila a setřela slzičku.
„Buď trpělivý, jednou ti někdo řekne „brejlounku“ a budou to pro tebe ta nejkrásnější slova na světě.“
Jirka přestal plakat.
Druhý den paní učitelka dětem domluvila, už JIrku nechaly na pokoji, ostatně si získal onou ránou do nosu dostatečný respekt.
Do vedlejší třídy chodila holčička také v brýlích, skamarádili se a Jirka už nebyl tak sám. Holčička Markétka byla moudrá, povídala mu o tom, že když si člověk sundá brejle, že vidí svět dost jinak, třeba jako někteří malíři. A že člověk musí mít uvnitř vlastní oči, kterýma dohlídne dál než ti, kteří koukají jen na to, co mají zrovna před sebou. Ale „brejlounkem“ Markétka Jirku nikdy nenazvala. Slovem, které si opakoval před usínáním, o kterém snil a na jehož vyslovení čekal.
Pak se její rodiče odstěhovali a Jirka, už osmělený a rozpovídaný, si našel kamarády, s kterými si dobře rozuměl. Ale na Markétu v elegantních brejličkách nikdy nezapomněl.

S plynoucími léty sice Jirkův počet dioptrií mírně vzrostl, ale to už vystudoval, koupil si brýle s moderními obroučkami a zařadil se do skupiny obrýlených lidí, jímž se říkalo intelektuálové.
Jako doktor práv se zamiloval do mladé ženy jménem Marie, která také nosila brýle. Usmívali se na sebe skrze svá skla a když se chystali milovat, odkládali obroučky na noční stolek. Holýma očima se viděli jakoby ve snech, a poté co noční lampička zhasla, Jirka zpozoroval zář, která prýštila ze zorniček jeho milé.
Pak již v polosnu uslyšel něžné slovo „brejlounku“. Podíval se na Marii, ale dívka tvrdě spala. Znovu se zaposlouchal do tmy a opět uslyšel: „brejlounku“. Slovo k němu dolétlo od plochy nočního stolku. Jirka si jako v omámení uvědomil, že takhle šeptají její, Mariiny, brýle těm jeho, Jirkovým. Kdyby rozsvítil lampičku, uviděl by, jak se ony zdánlivě neživé předměty drží za pacičky, a sklo na sklu, vidí za nimi něco jiného než průhled do pokoje pana advokáta.
Jirka se usmál, vzpomněl si na svou paní učitelku z třetí třídy. Náhle věděl, že se její předpověď splnila a také to, že na slovech a slovíčkách nezáleží, ostatně jich před chvíli slyšel nespočet a byly ještě krásnější než si vysnil.
Tiše zašeptal: děkuju. Snad Marii, snad těm brýlím na nočním stolku, snad paní učitelce do hluboké minulosti.


 celkové hodnocení autora: 98.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 16 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 36 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 69 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 čuk 24.10.2012, 14:05:51 Odpovědět 
   Moc děkuji za přečtení. Je mi dobře u srdce, když někomu můj text udělá radost.
 Seraph 24.10.2012, 9:59:31 Odpovědět 
   Původně jsem nechtěl psát žádný komentář, ale pak jsem si řekl, že když už jsem tvé dílo četl, bylo by kontraproduktivní se k němu nevyjádřit.

Je to dobré. Myslím, že ses mnoha lidem trefil přímo do jejich cítění a pocitů, jelikož je mnoho takových brejlounků, kteří z toho mají mindrák. Je tedy pravda, že já brýle taky nosím, ale nějak z toho mindrák nemám. Asi je to dobou. Dnes už je to normální.

Nejvíc mě oslovily poslední odstavce. Zaujalo mě, jakým něžným stylem popisuješ skutečnost, že brýle nejsou žádnou zábranou k tomu, aby člověk normálně žil. Je vidět, že již máš velkou životní zkušenost/nadhled, což je sice logické, ale hlavně důležité, že ji/jej můžeš promítnout do svých děl, což se zde stalo. Mnoho zdraví a mnoho dalších povedených děl vinšuju!
 Aini 07.04.2010, 22:03:40 Odpovědět 
   Milý příběh, s podáním vysokého nadhledu. Optimismus téměř pohádkový, ale o to přitažlivější.
1
 ze dne 08.04.2010, 6:32:02  
   čuk: Děkuji za milý koment,m Hezkých slov a lásky není nikdy dost
 čuk 17.12.2009, 13:42:11 Odpovědět 
   Díky za hodnocení a připomínky. S tou přímou řečí máš asi pravdu. Holt už mi detaily i větší věci ujíždějí.
 Laurent Cellier 17.12.2009, 11:06:12 Odpovědět 
   Dobře vystižená atmosféra, kdy zeživotnění neživého předmětu - brýlí, dává příběhu punc reálnosti. Je až zvláštní, že ve mně to vyvolává pocit, že příběh je příběhem o brýlích, které provází chlapce, později muže a hlavní postavu na konci zatlačují trochu do pozadí, aby nakonec brýle umocnily příběh.

Trošku mě rošilo pár věcí )neříkám, že mám pravdu)

Byl jediný, kdo ve třídě nosil brýle a tak mu spolužáci začali říkat brejloune!

Nevím v tomto kontextu mi tam ten vykřičník nesedne, kdyby to bylo:

Byl jediný, kdo ve třídě nosil brýle a tak mu spolužáci začali říkat: "Brejloune!"

tak bych ten vykřičník vnímal, ale takto mi to přijde jako oznamovací věta a tedy bez !

Tady si nejsme jistý:

křikl: dneska brejloun

Skutečně tam má být po : malé písmeno může být? (ptáms e pro sebe:-))
 Vanessa Kuzníková 02.06.2008, 9:12:40 Odpovědět 
   Také nosím brýle. Hezké.
 ze dne 02.06.2008, 10:21:26  
   čuk: Děkuji moc. Mám zkušenost, že brýle dokáží tvář zkrásnit. A jejich sejmutí je součástí odhalování duše.
 MC_Kejml 24.04.2008, 20:04:45 Odpovědět 
   Lehce naivni, ale skvele napsane dilko, libi se my styl, jakym pises :) Pekne!
 ze dne 25.04.2008, 7:11:28  
   čuk: Díky. Hezké věci zvláště pohádkové bývají naivní. Dakuji za koment
 paryba 15.04.2008, 15:37:02 Odpovědět 
   To je tak mile dilko... takove konejsive... moc se mi libi.
 ze dne 15.04.2008, 21:51:34  
   čuk: To mě velice těší, rád dělám lidem radost. Díky
 Eva Glgan 20.03.2008, 23:35:40 Odpovědět 
   Když jsem potkala mou druhou půlku srdce,
ani jsem jeho brýle nevnímala...
Nebyly důležité. A když si večer, před spaním,své brýle sundá, znovu žasnu nad tím, že se za brýlemi mohou schovávat ty nejkrásnější oči...
Moc krásné pohlazení po duši...
 ze dne 21.03.2008, 10:09:05  
   čuk: Díky za pochopení. Ano mnohé i nechtěné maskování nosíme
 Adrastea 12.02.2008, 22:11:25 Odpovědět 
   Před chvilkou jsem si přečetla i Úryvek podivného filmu.
Povídky na mě zapůsobily, sice každá jinak, ale obě velmi, velmi silně. Trochu mi z toho zmatkuje nálada, ale díky za to. Byl to zážitek...
 ze dne 13.02.2008, 8:25:27  
   čuk: Moc ti děkuju a moc mě těší. Ty texty jsou opravdu protichůdné, jak částo útržky mých snů (kterým byl inspirován Úryvek)
 synthetic darkness 08.02.2008, 23:26:06 Odpovědět 
   Těžko se k tomuto něco dodává - snad bude stačit, že je to neskutečně milé a potěšující. Hezké takhle před spaním :-)
 ze dne 09.02.2008, 7:32:22  
   čuk: Díky za hodnocení. Když se někomu něco líbí, hned je mi veseleji
 Ekyelka 08.02.2008, 21:33:39 Odpovědět 
   Nerada se opakuji, tentokrát však udělám výjimku - krása! Opět se pouze pokorně ukloním mistrovi a zmizím.
 ze dne 08.02.2008, 21:36:47  
   čuk: Moc Ti, Eky, děkuji. Rychlovka mě vždycky inspirovala, teď už to se mnou bude horší.
 Šíma 08.02.2008, 17:17:59 Odpovědět 
   Tuším, jsem měl tu čest číst toto dílko už v (na) "rychlovce", ale proč si jej nepřečíst ještě jednou? Byl jsem tu, ale tak nějak jsem zapomněl napsat komentík a dát známku! :-D

Vše už bylo řečeno a jako jeden ze členů stáda "brejlounků" Ti dávám za Jedna!

P.S. Příběh se mi líbil, čili, je to o tom, jak se vše zlé v dobré obrátí a vo tom to je! ;-)
 ze dne 08.02.2008, 21:34:51  
   čuk: MOc ti děkuji. Ano, tak by to mělo být: špatné obrátit v dobré
 lucinda 08.02.2008, 17:04:38 Odpovědět 
   Zdravím :)
Krásná povídka, až pohádková. Jak m2m napsal, vychází z ní životní moudrost. Ale to už jsem Vám jednou napsala...
Za 1
 ze dne 08.02.2008, 21:33:40  
   čuk: Díky ti za hodnocení, těší mě, když je v realitě hezká pohádka. A moudrost v sobě všichni objevujeme, když píšeme, když ne hned, tak později.
 Hanulka222 08.02.2008, 16:28:34 Odpovědět 
   Touhle povídku jsi ve mně zanechal nesmazatelnou stopu, nejen proto, že ty brýle mám taky... Jde mezi oblíbené...
 ze dne 08.02.2008, 21:30:50  
   čuk: Moc ti děkuju, těší mě
 sirraell 08.02.2008, 16:12:31 Odpovědět 
   To jen dokazuje, ze nase korespondence ve vzkazniku je podlozena a dulezita. Tohle dilko je nadherne nezne a pritom povzbuzujici jako mamincino pohlazeni. Nevahala bych otisknout v citankach...
1
 ze dne 08.02.2008, 21:29:55  
   čuk: Moc ti děkuju. Přitom tento text vznikl velice rychle, bez vybrušování. Velice mě těší tvůj názor.
 OH 08.02.2008, 12:58:50 Odpovědět 
   Zdar, Č. Krásné, já zase trochu nesouvisle. Když si vzpomenu na holky ze základky, tak ty nejošklivější, kterým se všichni posmívali, jsou teď největší kočky. Jak se to převrátilo (?)
 ze dne 08.02.2008, 13:33:47  
   čuk: Díky za přečtení. To je tím asi, že u dětí se na rámečky moc nedbá a tváře jsou v pozadí. Ty nynejší kočky získaly sexy šarm, který brýle mohou podtrhnout upozorněním na oči a určitým jakoby "krytem" a tím i tajemností. To si ale dost vymýšlím.
 Charlotte Cole 08.02.2008, 12:46:48 Odpovědět 
   Krásný a v jistém smyslu i utěšující =) příspěvek.
 ze dne 08.02.2008, 13:30:57  
   čuk: Díky za přečtení. Dnes už jsou brýle módním doplňkem, ale dřív bYly ošklivé rámečky a pro kluky nepraktické
 Vlaďka 08.02.2008, 11:02:26 Odpovědět 
   No, ta je něžňoučká...:o) A milá.
 ze dne 08.02.2008, 13:29:05  
   čuk: Díky moc za přečtení a pochopení. Neboť my mycjom se měli mít rádi, ale i věci takové by měly být.
 m2m 08.02.2008, 9:18:43 Odpovědět 
   Musím se přiznat, že jsem si nejspíš upletl na sebe dlouhý bič, když jsem se odhodlal k publikaci Vašeho dílka :-)

Povídka je něžná, milá, skrývá v sobě něco z Vaší životní moudrosti, de facto v perexu odkrývá samotnou pointu, smysl (což je možná škoda)...a protože sám nosím brýle, poskytla mi i jakési útočiště.
Jednou Vám nejspíš ujela čárka (v souvětí "...a poté co noční lampička zhasla,..."), ale jiných chybek jsem si nevšiml.

Myslím, že můžu dát s klidným svědomím za plný počet :-)
 ze dne 08.02.2008, 13:28:10  
   čuk: Díky za hodnocení, čárky v souvětí jsou moje slabina. Doufám, že perex nenapověděl plnou pointu.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
tester2
(18.9.2019, 20:40)
tester
(18.9.2019, 20:37)
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
obr
obr obr obr
obr
Jak jsem rozbil...
Delfin
TERMINÁLY
Danny Jé
Kalich života -...
Trenz
obr
obr obr obr
obr

Pátek třináctého...
Šíma
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr