obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Člověk umírá tolikrát, kolikrát ztratí přítele."
Francis Bacon
obr
obr počet přístupů: 2915454 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39673 příspěvků, 5755 autorů a 391166 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Zavislák ::

 autor Kovik publikováno: 08.02.2008, 19:10  
Člověk nemusí být závislý jenom na drogách či alkoholu a někdy je smrt vítaná.
 

Kuchyňský nůž mě chladí na krkavici. Až k tomuhle jsem byl dohnán krutým životem. Před hodinou jsem spolykal plnou hrst prášků a stejně nic. Proč alespoň nemohu zemřít tak jak bych chtěl? Chci zemřít a přece nenacházím odhodlání škubnout rukou směrem od těla. Život je příliš krutý, než abych o něho stál. Každou radost, kterou jsem mohl mít mi smrt vzala. Nebojím se smrti. Tak proč nechci zemřít. Už vím. Co bude s mojí přítelkyní když se zabiju? Co s ní bude? Vůbec neberu ohledy na to, že jí způsobím obrovskou bolest. Nevím jestli ji má ztráta přejde. Nevím, jestli vůbec unese že mě ztratila. Smrt je hrozně bezohledná, ale život je ještě víc. Nůž přechází z krku k zápěstí, jako by mi měl dodat odvahu. Oči podlité krví na mě hledí ze zrcadla kontrastující z bledým obličejem. Ne! Nemohu jí tady nechat. Příliš jí miluji. Ať se raději trápím já svým životem nežli ona mou smrtí. Mrštil jsem nožem do kouta, kde čepel zacinkala pohřební baladu. Musel jsem jí okamžitě zavolat. Né kvůli ní, ale kvůli sobě. Potřeboval jsem teď někoho, kdo by byl se mnou. Pomalu se plížím z koupelny. Pomalu nevidím na oči. Nespal jsem totiž už 4 dny. Zjišťuji že mi pohyb činí problémy. Hlava se mi motá a zrak se rozostřuje. To je tou únavou ano musí být. Cítím jak mi těžkou víčka. Telefonní číslo jsem našel spíš z paměti.
„Lásko můžeš přijít prosím tě?“
„Ahoj no jasně že můžu za půlhodinky jsem u tebe.“
„Spěchej. Miluju tě“.
Nevidím už vůbec nic a lehám si do postele. S hrůzou mě přepadla myšlenka. Co když to není ospalost? Co když to jenom zabírají ty prášky? Snažil jsem se odplazit do koupelny a vyzvracet se. Nohy neposlouchají, ruce se nehýbou, jenom hlava usilovně přemýšlí. Proč zrovna ona? Bylo by to všechno mnohem lehčí kdyby nefungovala právě ona. Silou vůle jsem se přinutil zvracet. Je pozdě prášky se již vstřebaly. Já nechci zemřít. Teprve když člověk umírá, zjistí pro co všechno na světě žije. Kolik má důvodů na světě zůstat.
Já se ale nebojím. Jako po celý svůj život jsem se podvolil a čekal. Bylo mi líto mé přítelkyně, která si za necelých 20 minut otevře dveře bytu a uvidí mě v předsíni nahého ve vlastních zvratkách. Kdyby jenom to. Největší šok bude že již nedýchám. Na druhou stranu ale přemýšlím o všech těch, které zase uvidím. Moc se na ně těším a vím že svou lásku zase jednou uvidím a budeme spolu.
Navždy!!!


 celkové hodnocení autora: 82.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 1 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 3.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 3.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 9 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 64 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Vanessa Kuzníková 25.08.2008, 13:55:18 Odpovědět 
   Zajímavé téma. Jen mě mrzí, že ten blázen musel do toho zatahovat někoho koho miluje. Myslím si, že si to ta holka nešťastná nezasloužila.
 animovaný medvídekPú 24.02.2008, 11:25:14 Odpovědět 
   Obyčejnost toho vyjádření s chybami docela kontrastuje s vlastním příběhem (jakoby se mi nedělo),to se mi zdá zajímavé,ale pochybuji,že to byl autorův záměr. Chtě nechtě sem musel o tom příběhu sebevraha přemýšlet,hledal sem náznaky a napadlo mě,že ON se právě snaží spáchat sebevraždu již po několikáté a pokaždé neúspěšně - pak ale překročil tu neviditelnou čáru,docvaklo mu a bylo pozdě.
 Dreiven 09.02.2008, 22:55:36 Odpovědět 
   Čtení mezi řádky je zajímavá věc a dle mého pro tento příběh dost důležitá, ale pro Te Bi měla jsi někdy tu mučivou touhu skoncovat z tím čemu ostatní říkají život, já ano a šlo my to v hlavě ještě rychleji uvědomil jsem si že bych tu nechal rodinu a ty jenž znám snad celí život a mám je rád a doufám že oni mě taky
 ze dne 10.02.2008, 19:08:26  
   m2m: Mně se tohle hlavou nehonilo. Nikdy jsem nepotkal sebevraha, který chtěl spáchat sebemord, když měl de facto spokojenej osobní život. Te Bi má logický komentář, ale kdoví, jak to je vlastně s těmi, co se chtějí zabít?

Btw, Ty mezi řádky čteš? Můžeš mi prosím říct, cos tam přečetl? Myslím to vážně, žádný sarkasmus nebo tak, je to prostě jen profesionální zájem. Já to v tom neviděl. (viz můj komentář úplně dole)
 Valoar 09.02.2008, 10:52:17 Odpovědět 
   Ze začátku jsem si myslel že půjde o docela běžný sebevražedný příspěvek do sbírky která už je docela obsáhlá.
Zajímalo by mě proč vůbec ty prášky polykal, proč když má přítelkyni, kterou miluje? Nebo byl závislý na prášcích na spaní?:D Jak říkal Šíma - kdo ví?
Nic nového ti neřeknu. kdybych hodnotil, tak za dvě ale tohle hodnotit nebudu, ačkoli jsem podobných věc í četl X stále nějako nechápu pořádně jejich význam...
 Šíma 08.02.2008, 22:52:48 Odpovědět 
   Tomu se říká mazec! K životu i ke smrti (tedy sebevraždě) by měl mít člověk důvod, někdy však jen tak přežívá a čeká, co mu budoucnost přinese!

Naděje prý umírá jako poslední, možná je naděje jen obyčejným klišé, možná je tento příběh plný toho klišé o boji jednoho člověka s vlastním osudem. Jen jsem nějak nepochopil, proč se chtěl Tvůj hrdina vlastně zabít, když ho měla jeho přítelkyně ráda?

Můžu mít také tu "vlčí mlhu" a neviděl jsem to, co bylo napsáno mezi řádky, pokud tam však něco je! (četl jsem toto dílko asi 3x)...

Věřím, že lidé dělají různé věci, jsme přeci plní emocí, citů a pocitů a nikdy nevíme, co se s námi stane! Těžko tomu uvěřit, nebudu zde spekulovat nad pohnutkami Tvého hrdiny a dám... Jakou známku bych měl vlastně dát? Netuším, ještě se sem vrátím! Vypadá to na průměr!

P.S. V perexu píšeš o závislosti, no, možná byl závislý na hraní na automatech, nebo jiných hazardních hrál, nadělal si drluhy a dokonale si zmršil život... Kdo ví?
 Te Bi 08.02.2008, 20:40:37 Odpovědět 
   Popravdě, rychlost myšlenkovejch pochodů, trochu nepěkně řečeno - změn s nakládáním se životem během, zdá se, několika málo okamžiků - je až nadsvětelná... Prášky, nůž, touha zabít se, strach, touha žít, krutej život vs. láska, boj o přežití, náhlý smíření atd. Uf, trochu příliš na jednoho čtenáře, trochu moc na jeden textík.
Je to až nepříjemně nepravděpodobný.
 m2m 08.02.2008, 19:10:06 Odpovědět 
   Ahoj :-)

Hned zpočátku musím říct, že mě překvapilo, kolik může být v krátkém textu chyb v čárkách.

Mohl bych je vypsat všechny, ale bylo by na delší časový úsek, tak jen pár:

"Proč alespoň nemohu zemřít tak jak bych chtěl?"
--> ...zemřít tak, jak bych...

"Každou radost, kterou jsem mohl mít mi smrt vzala."
--> ...jsem mohl mít, mi smrt vzala.

"Nevím jestli ji má ztráta přejde."
---> Nevím, jestli...

atd. atd. atd.
Povětšinou se chybky v čárkách opakují, tady je potřeba se je naučit a pochopit, kde se dělají a proč se dělají.

"Tak proč nechci zemřít." -- Buď bych to formuloval jako otázku (na konci s otazníkem) nebo jakýsi výkřik (vykřičník :-D). Tečkou bych to rozhodně neukončoval.

"Oči podlité krví na mě hledí ze zrcadla kontrastující z bledým obličejem."
Tuhle větu trošku nechápu - buď kontrastují oči nebo zrcadlo (pokud zrcadlo --> kontrastujícího)...každopádně ale S bledým obličejem.

„Lásko můžeš přijít prosím tě?“ -- oslovení oddělujeme čárkami ("Lásko, můžeš...)

Samotné téma příběhu je...nebudu se bránit to říct - obehrané. Sebevraždy tu byly, jsou a budou několikrát. Ani nápad s obratem (Já nechci umřít.) není nijak originální. Bohužel ani forma.
Spousta chybek se doplňuje s...jak to říct...suchým vyprávěním, bez emocí, hlavní postava postrádá v tomhle obrázku i motiv, proč se vlastně chce zabít, když se zdá, že má milující přítelkyni, se kterou je šťastný.

Samotné finále s tím, že se potkají jednou na druhé straně a budou spolu navždy, je (alespoň pro mě) snad jeden z největších kýčů, které se v literatuře vyskytují.
 ze dne 08.02.2008, 19:18:08  
   m2m: No a ještě jedna věc mě zarazila...a zapomněl jsem to zmínit.

Totiž přechody mezi časy - přišly mi zbytečné :-)

Tak a teď je to fakt už všechno. Pardon za dlouhý komentář.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Victor Lancel
(24.2.2020, 14:11)
karin.kimberly
(13.2.2020, 19:55)
Wade Milbot
(8.2.2020, 22:42)
wavawe6611@bizcomail
(8.2.2020, 06:04)
obr
obr obr obr
obr
EXPIRACE - Fáze...
Danny Jé
Lidožrout Ánri
dimitrij
Když jsem byl m...
Oskar
obr
obr obr obr
obr

Povídka
florinka
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr