obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Osud má dva způsoby jak nás drtit - odmítáním našich přání a jejich plněním."
Henri Fréderic Amiel
obr
obr počet přístupů: 2140503 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 28992 příspěvků, 4550 autorů a 303416 komentářů :: on-line: 14 ::
obr

:: Snídaně ::

 autor kulkul publikováno: 10.02.2008, 6:45  
Ještě Lido 12-ka krátká zbývající část. Daliboru a Nele se nepodařil sex, ale život jde dál, scházejí se vzápětí u snídaně.
 

"Mami, co mám dát úče za výzo?" zeptala se Jola matky v kuchyni.
"Asi nic, když o ní tak nepěkně mluvíš," řekla Nela a s ostrým cvaknutím zapla varnou konvici. Teflonovou pánev vymastila zbytkem čerstvého másla, vyložila pokrájenými plátky chleba pomazanými rozšlehaným vajíčkem a kousky libové šunky.
"Paní učitelce," opravila se Jola.
"Proč tak důležitou věc necháváš až na poslední chvíli?"
"Já to nenechávám na poslední chvíli," brumlala Jola, "já na to náhodou myslím, jenomže nemůžu na nic přijít."
Jola si potom utřela bradu rukávem noční košile. Nela už neměla sílu za to Jolu kárat. Je pořád jako malá, uvědomila si jenom.
"Možná valentinku s pěkným vzkazem, jenže Valentin je v zimě," přemítala Jola s rozumem v koncích.
Nela energicky pohnula pánví. Zapékané tousty posypala na drobno nakrájeným česnekem a tmavozelenou pažitkou.
"Radši se nejprve nasnídej," radila Nela. Postavila horkou pánev s dobrotou na plastikový izolátor doprostřed stolu, "potom třeba na něco přijdeme."
Prostřela tři mělké talířky s noži, přistrčila slánku a pepřenku ve tvaru rajského jablíčka. Dřív, než stačila zavolat Dalibora, objevil se ve dveřích sám. Měl zvláštní nadání vyskytovat se vždy v pravý čas na pravém místě tam, kde je dostatek chutného jídla. Pokud jde o jídlo, šlo všechno stranou.

"To je ta mladá?" zajímala se Nela.
"Kdo?" zablýskal očima Dalibor.
"Naše třídní paní učitelka je docela mladá," odpověděla Jola oběma najednou.
"Co takhle nový sprchový krémový šampon?" napadlo Nelu.
"Jova, to je nápad," kývla Jola potěšeně.
"Jen jestli za to vysvědčení bude stát," zasýčkoval Dalibor, který se dovtípil, o čem je řeč.
"Náhodou mám jen dvě dvojky, víme?" zchladila Dalibora Jola.
Jak by mohl tušit Joliny známky, nikdy dítěti ani neporadil s obtížným úkolem, natož aby se zajímal o jeho prospěch, pomyslela si Nela. Starosti a další nepříjemnosti jednoduše přenechával Nele.
Ale Jola ho měla ráda. Uměl to s ní, uměl ji rozesmát.
"Dvě dvojky a ostatní trojky, čtyřky?" škádlil Jolu Dalibor.
"Jedničky!" rozčertila se Jola a se smíchem pohrozila otci pěstičkou, "trojky jsem si opravila."
Nela se zvedla od stolu.
"Co tohle?" sundala z police dosud nerozbalenou pikantní směs koření, bez něhož se žádné smažení pizzy neobešlo. Kvalitu výrobku garantoval vyobrazený šéfkuchař v nafouklé čepici. Po úhledném zabalení a převázání červenou stuhou to mohl být vhodný dárek pro každého.
"Jú, to je nápad," zaradovala se Jola a dodala, "to bude lepší. Ona paní učitelka vlastně moc mladá není."
"Tak jak je to? Je mladá nebo není?" ptal se Dalibor.
"No, je mladá, ale není TAK mladá," vysvětlovala Jola.
"Je mladá jako já?"
"Vždyť ty jsi starej," řekl Jola bez servítek.
"Jolo, mírni se," napomenula dceru Nela, zaujalo ji však neco jiného. Ukázalo se, že Dalibor si za poslední roky nenašel čas na cestu do školy a neznal Jolinu třídní učitelku!
"Tak nemá táta schválně říkat nesmysly," bránila se Jola, "když ví, že jsem trojku neměla ani jednou. Sám jsi měl trojky."
"Jova," napodobil Dalibor Jolu, "Jola je zákeřná."
"Nejsem," nedala se Jola a strčila dlaní Dalibora do lokte, "ty jsi zákeřnej."
"Já jsem starej, ty jsi zákeřná," smál se Dalibor.
"Nejsem," zlobila se Jola, "ty jsi. Starej i zákeřnej!"
Na další strčení byl Dalibor připravený a bleskurychle chytil Jolu za ruku. Držel smějící se dítě natažené přes stůl.
"Pust mě nebo uvidíš!" vřískala Jola s rukávem noční košile ponořeným do mastné pánve s topinkami.
"Ono se to zaseklo," vymlouval se Dalibor a ještě přitáhl.
"Pust jí! A ty, dívenko, se jdi oblékat. Za deset minut máš půl osmé," zakročila Nela dřív, než se Dalibor a Jola pohádají jako dva kohouti.
Dalibor Jolu pustil, ale vzápětí jí nastavil nohu, přes kterou se Jola schválně natáhla. Ani Nela se neubránila smíchu, i když na něj neměla nejmenší náladu.
"Já vás, mně se zdá, zmydlím oba dva, hlavně tátu," pohrozila nezbedům.
"Ano, já chci zmydlit..." prosil Dalibor.
"My jsme se prali jen tak," hájila otce Jola. Ještě ve dveřích mu poslala pusu a pubertálně vyprskla.

Dalibor to s Jolou zkrátka uměl. Byl to její otec, ať už se choval k Nele jakkoliv, Jolu miloval a ona jeho také.
Nela cítila, že se nedovede zlobit ani na jednoho z nich, ale pocit nespravedlnosti přetrvával jako nepříjemná pachuť v ústech.
Dobře - řekla si. Když někdo neplní moje přání, nemusím ani já plnit jeho přání.
A udělala ještě jedno rozhodnutí o jisté vernisáži, na kterou se dnes chystala, a o kterou měl též zájem jistý muž...

"Aby se ti vysvědčení nepomačkalo, připravila jsem ti slídové desky," upozornila Nela Jolu před svým odchodem, "dárek pro paní učitelku máš také v tašce. Hlavně se nezapomeň učesat. Vezmi si ty velké klipsy."
"Ty fialové?"
"Ano, jsou dost velké i na tvé husté vlasy a fialová barva ti sluší. A tohle," Nela na Jolu mrkla při předávání tabulky bílé čokolády pro mlsné jazýčky, "tohle dej Alanovi."
"Jo, já vím jak to myslíš, tak ti můžu říct, že Alana vůbec nemiluju. Já miluju tátu. Já TAKY!" chichotala se Jola.
"Ale čokoládu beru," dodala suverénně.


 celkové hodnocení autora: 93.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 1 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 8 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 20 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 naivka nevšední 12.02.2008, 14:53:13 Odpovědět 
   Tak nevím, jestli jsem vůbec ženská, když i mě napadlo, že Nela trhla svou vlastní pánví z masa a kostí:-). Jen mi jako "kuchařce" nedá, abych si nerýpla do té SMAŽENÉ pizzy. Ke stylu ani jazyku nemám výhrady, není tu žádná Nely pánev ani Joly náušnice, takže se mi ani nemá co ježit:-)).
A k chování puberťáků vůči rodičům: oni je mají rádi, ale za žádnou cenu to nesmějí přiznat!!! To Jola porušuje a autor omlouvá tím, že je trhlá, stejně jako její rodiče. Inu, proč ne:-).
 ze dne 13.02.2008, 7:49:10  
   kulkul: Autor děkuje za komentář.
 Šíma 10.02.2008, 11:10:08 Odpovědět 
   Líbilo... Tahle momentka na mě působila až moc hezky, jako bych se díval na Tvé hrdiny skrze růžové brýle... :-DDD Nesemele se něco? Tohle ráno bylo nějak podezřele "super"! ;-)

Nevím proč, ale když Nela energicky trhla pánví, myslel jsem na jinou pánev, než-li tu na sporáku, že by za to mohl ten "Perex", nebo zase myslím na to jedno! ;-) Jola miluje své rodiče? Puberťáci prý své rodiče takřka nenávidí, protože jsou tak potrhlí, jiní, divní a trapní... Tedy zatím děti nemám, takže o tom vím leda tak velký prd! Ale proč by Jola nemohla být výjimka, čili bílá vrána? :-D

Je to za Jedna! Jako bych to celé viděl před očima, včetně toho rukávu noční košile v rozpáleném oleji, tam jsem se trochu zamračil! Přeci jen to muselo být nepříjemné a trochu pálit, pokud Jola není robot! ;-)
 ze dne 10.02.2008, 12:08:33  
   kulkul: Správně mělo být: Nela trhla pánvemi...
Jola je tak rozmazlená, že je až v pohodě. Ostatně jmenuje se taky "Lido", tak je rovněž trhlá. Ruku si nespálila, rukáv plandal. Semele se něco určitě, je to furt jako balancování nad propastí... Děkuju.
 OH 10.02.2008, 9:27:15 Odpovědět 
   Zdar, K. Poklidné, hezounké a růžové s malinkatým střípkem ve zmínce o vernisáži. Kámoš dal v osmičce za vízo třídnímu lahváče-jednoho. Časy se mění...
 ze dne 10.02.2008, 12:02:16  
   kulkul: My jsme na střední škole věnovali jednou svačinu, byla tam v papíru houska, salám a okurka... a učitel to shodil do první lavice. Ahoj.
 amazonit 10.02.2008, 6:45:21 Odpovědět 
   scéna má dynamiku a přirozenost, i když opět musím poznamenat, že se Jola na svůj věk chová ,,divně", puberťáci málokdy milují rodiče a už vůbec s nimi nadšeně nelaškují, včetně toho, že úče se dává zásadně kytka,stačí nějaký koště, co víc by jako ta haluz mohla chtít, Jola přece není šprt, aby jí podlejzala:o)
krom toho, co jsem napsala, neshledávám na dalším dílu nic ,,závadného" a nepovedeného:o)
 ze dne 10.02.2008, 11:59:10  
   kulkul: Však s tím kořením taky byl ve škole trapas :(
Ale tátu mám ráda, je to nejlepší táta!! a povídá si se mnou :))Jola
obr
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox.
© 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Blog o hypotékách, Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
OprsklinaPlott
(24.5.2012, 18:02)
Jay
(23.5.2012, 16:28)
Kostka
(22.5.2012, 19:55)
mikhal
(22.5.2012, 18:14)
obr
obr obr obr
obr
Jarní noc
pilot Dodo
Chapter II. WIL...
The Shade
Pláž
fossil
obr
obr obr obr
obr

Do odkvetlých pampelišek
40
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr
obr
Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci?
obr
obr obr obr