» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Všechno, co vidíme nebo v co věříme, je jen pouhým snem ve snu."

E. A. Poe

počet přístupů: 2140504

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28992 příspěvků, 4550 autorů a 303416 komentářů :: on-line: 13 ::

:: Žena s tyčí a nečekaný portrét ::

Danuše	publikováno: 10.02.2008, 21:50

Opět jeden příběh všedního dne :)
Nevěříte? Věřte. Trochu přibarvený, ale pravdivý zážitek. Tak snad vás trochu pobaví...


	První ranní pohled do zrcadla mi přidal na otrávenosti. Pustila jsem horkou vodu s nadějí, že se v ní můj obličej s nočními vráskami a rýhami trochu "srazí." Když to funguje u prádla... Při vytváření nového obličeje (nového je přehnané, koukatelného...to je ten správný výraz), jsem trochu víc přitlačila. Podařily se mi krásně zvednout a prodloužit řasy. S přidáním jemně zelených stínů a rtěnky výraznější barvy jsem vyhlížela docela přijatelně. Ale už dělej, autobus nepočká. Zatím všichni sedíme. Výrazy lhostejných tváří občas změnilo zívání. Přistoupila paní s delší tyčí. To nechápu, že by už před osmou ranní nakupovala? Možná tu násadu, asi na smeták, veze z domova do zaměstnání. Třeba si nosí práci domů. Sedla si na poslední volné místo u uličky a tyč držela mezi koleny. Ještě chlápek s aktovkou, který už bude muset stát, a snad už vyrazíme. Ten matěj se asi ještě pořádně neprobral. Místo tyče, kterou občas každý, kdo používá městskou dopravu, svírá v ruce z důvodu udržení těla v alespoň trochu důstojném postoji, se ten aktovkář chytil té tyče od smetáku. Celý autobus se najednou probudil do zajímavého rána. Ospalost a pondělní otrávenost byla pryč. Všechny sedící oči se s napětím soustředily na ruku, držící falešnou tyč. Nikdo ani nedutal. Ani její majitelka. Když se vozidlo s trhnutím rozjelo, sehrála sledovaná oběť představení, na které všichni čekali. Tyčová paní ho samozřejmě neudržela. S překvapeným výrazem v obličeji se rozletěl uličkou, a než se zachytil té pravé, svislé záchrany pro stojící pasažéry, mávající aktovkou stačil poplácat několik diváků po ramenou. Ostatní se s cukajícími koutky úst soustředěně dívali z oken nebo do novin. Český národ v těchto situacích nezklame. Tyhle situace nás děsně baví. Pokud se tedy netýkají přímo nás. Nakonec, když se nestane nic vážného... Zřejmě ani řidič autobusu nebyl o nic ochuzen. Sledoval zpětné zrcátko a na chvíli ten profesionál zapomněl, že by měl koukat hlavně dopředu. Do cesty se mu náhle vloudil přechod pro chodce a jemu nezbylo nic jiného, než dupnout na brzdu. Nevím jak ostatní, ale já... Naproti mně seděla sněhově bílá bunda se svojí atraktivní majitelkou, která také zaujatě sledovala ubíhající ulici za oknem. Moje tělo, nečekající podraz, bylo vymrštěno směrem k bílé bundě a svým pečlivě vymalovaným obličejem se začalo "rochnit" v tom jistě drahém svršku, naproti sedící dívky. Před scénkou s tyčí jsem dost zívala, tak jsem měla poměrně slušně mokré oči, bohužel. Takové originální foto jsem ještě nikdy neměla! Byla to celkem úžasná momentka. Z dívčina svršku se na mne dívala moje, trochu abstraktní tvář. Obtisk mých úst se podařil nejlépe. Rty vytvořily krásně rudé písmeno O. Celkem zdařilý snímek překvapeného výrazu! Po rychlé omluvě jsem ještě rychleji vystoupila. Nevšimla si...nevšimla si mého portrétu na svých ňadrech a já... já jí dodnes dlužím za čistírnu.


celkové hodnocení autora: 99.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 7		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 20		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 35		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Aini	20.03.2010, 20:33:43

O - tak to se tedy povedlo! :o))


ze dne 20.03.2010, 21:54:11
Danuše: Děkuji moc :-)

Apolenka	07.10.2009, 8:52:47

Skvělé! Že napíšeš ještě více tak dobrých povídek, u kterých se člověk od srdce zasměje? Já si počkám, Danuško.


ze dne 07.10.2009, 20:00:58
Danuše: Apolenko já bych tak ráda, ale tak nějak chybí trochu inspirace a čas něco vymyslet. Tohle byly dvě skutečné příhody, které jsem spojila do sebe a snad se to trochu povedlo, ale jestli ještě něco napíšu... no, uvidíme, nerada bych tě zklamala. Ale jestli si fakt počkáš... :-)) Díky moc, ani nevíš, jak mě ta slova od tebe těší!!!

Agibail	30.06.2009, 17:33:06

opět jsem se pobavila :-)) ... rozesmál mě hned začátek příběhu - je to zvláštní, ale já mám s ranním obličejem stejné potíže :-)) ... ... text plynul dál a já se nepřestala bavit :-)) - v každém z nás je zkrátka kousek škodolibosti a tys tu vniklou situaci podala velice živě :-)) ... měj se moc hezky a díky za odlehčené odpoledne :-)) I.


ze dne 30.06.2009, 23:07:05
Danuše: A já děkuju za krásný večerní pocit, že občasné sesmolení nějakého toho mého příběhu má alespoň smysl. Jsem moc ráda, že jsem Tě rozesmála :-) Ahojky

Ina	31.03.2009, 18:01:43

Při čtení jsem se odreagovala, zasmála a vzpomněla si na svoje zážitky z MHD... Příběh splňuje, co se od něho chtělo - to je důležité! Nemůžeme, a ani nechceme, psát jen hlubokomyslné texty a tragédie! A to je dobře!!!...)


ze dne 02.04.2009, 19:35:53
Danuše: Tak to mě moc těší!!! Ráda takové texty čtu, a tak jsem se pokusila také něco vytvořit. Díky moc... ahojky Dana

Wavik	24.02.2008, 17:01:00

Sranda musí být i kdyby na doktora nebylo (jakože není). Jednoduchý děj, jednoduchá zápletka, ale výsledek ? Výborný. Přesně jak píše OH, takové příjemné, oddechové čtení, přitom pospané tak, že člověk si to představí, aniž by se mu zakouřily závity, takže 1


ze dne 25.02.2009, 22:47:14
Danuše: To vážně nechci, zavařit čtenáři závity :-)) Když náhodou zabrousím do prózy, tak většinou jen oddechově. Pokud potěším a trochu i rozesměju... tak to je pro mne strašně velká odměna. Tvůj koment a známka mě opravdu potěšila, moc moc děkuji:-)

BaD	18.02.2008, 10:54:53

Četlo se to krásně pro svou jednoduchost. Žádné komplikace, tak to má být. Taky to bylo krátké, což člověka potěší po chroupání nesmyslně dlohhých věcí bez pointy. Líbilo


ze dne 18.02.2008, 22:58:34
Danuše: Díky za tvúj čas a zastavení se u mých výtvorů. Velmi si mne potěšil.

OH	11.02.2008, 13:50:52

Ahojky, D. Takové příjemné oddechové čtení, život tropí hlouposti...


ze dne 11.02.2008, 19:32:34
Danuše: Díky za milý komentář. Ahojda Dana

lucinda	11.02.2008, 10:53:45

Zdravím ;) Úsměvná momentka :)


ze dne 11.02.2008, 19:29:36
Danuše: Také moc zdravím a děkuji :)

Šíma	10.02.2008, 22:04:14

Škodolibá radost je nám Čechům velmi blízká a Tvá příhoda z autobusu mě pobavila, trochu mě také mrzí ta bílá bunda, ale kdo ví, snad to šlo vyčistit! ;-) Docela se Ti to povedlo! :-D Za Jedna! P.S. Kecám, ještě teď se usmívám! Stáří se nedá oddálit, ale kde kdo stárne do krásy... ;-)


ze dne 11.02.2008, 19:15:28
Danuše: Díky že ses opět u mého příspěvku zastavil. Tvoje komentáře a hodnocení mě vždy moc těší. Jsem ráda, že mé prosté lidské příběhy pobaví. O to mi jde hlavně. P.S. Šminky celkem dobře pouští i v běžných pracích prostředcích, :-D Ahojky Dana

m2m	10.02.2008, 21:50:40

Zdravím a pěkný den přeji. Je to taková jednoduchá oddechovka, úsměvná historka (ostatně stejně jako s Oldíkem), pobavila, což byl také - hádám - její jediný účel. Je hezké v té záplavě všeho možného najít i jen prosťounký obrázek naší lidskosti. :-)


ze dne 11.02.2008, 18:55:55
Danuše: Také přeji pěkný den a děkuji za příznivé hodnocení. Ano, jediným účelem bylo pobavit. Jsou to odposlechnuté příhody mých známých a bylo mi líto nechat si je jen pro sebe. Vždy mě velmi potěší, když třeba alespoň na jediné tváři vyloudím úsměv. :-)