obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Naděje je paměť, která touží."
Honoré de Balzac
obr
obr počet přístupů: 2140512 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 28992 příspěvků, 4550 autorů a 303417 komentářů :: on-line: 14 ::
obr

:: Cena za život ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Barvy duhy
 autor Uskar-Arah publikováno: 12.02.2008, 23:41  
Jaká je cena za život?
 

Když vkročil do síně, stráže už byly mrtvé. Vypadalo to, že ho někdo předběhl. Střeva byla roztahaná po celém prostranství, zdi zbarvila krev a i samotný oltář byl znesvěcen kusy lidských těl. Těžko říct jaké kusy to přesně byly.
Mrtvoly ještě nezačaly smrdět a ani vzduch nepáchl krví tak jak očekával - vše nasvědčovalo tomu, že se celý incident odehrál ne víc než hodinu před jeho příchodem.
Dupot u kazatelny ho vyrušil z ohledávání nebožtíků. Zvedl se od zohaveného obličeje a pohlédl směrem, odkud zvuky vycházely.
Schody vedoucí nahoru k varhanám zavrzaly. Již před lety musely kamenné schodiště strhnout kvůli bezpečnosti, ale nikdo se už neobtěžoval s tím, aby nechal vyrobit nové. Alespoň místní farář se slitoval nad svým varhaníkem, který musel lézt nahoru po žebříku, a ze své kapsy uhradil provizorní dřevěné stupadla. Tohle bylo za posledních několik měsíců poprvé, co po nich někdo stoupal vzhůru.
Na vyleštěných píšťalách varhan se odrazila jeho silueta. Hubený, vysoký, dlouhé plavé vlasy. Elf. Vynořil se zpoza sloupoví a zastavil se až uprostřed zábradlí, se šípem na napjaté tětivě. Nezdálo se, že by druhého příchozího minul, kdyby šíp vypustil.
„Lakrí´tha nuin!“ vyštěkl. „Thay Nour Daile e naû´ai!“
Muž dole se napřímil a pousmál se. Elf to viděl, i když měl nezvaný host na sobě černý plášť z hrubé látky, kapucu přehozenou přes hlavu. „Nerozumím ti ani slovo,“ pronesl s ledovým klidem. Jeho hlas byl nakřáplý, ale příjemnější, než by se od lidí jako on dalo očekávat. Sevřel něco v levé dlani.
„Lakrí´tha nuin, P´harasade! Lakrí´tha nuin!“ ječel hystericky elf a ruka se mu trochu rozklepala. Jeho prsty nebezpečně povolily sevření tětivy.
„Nerozumím ti,“ opakoval muž, „ani slovo…“ Vtom trhl šňůrkou pod krkem. Uzlík se rozvázal a plášť mu sjel po ramenou dolů až na zem. Nad pravým ramenem mu trčel jílec dlouhého meče. Měl havraní černé vlasy a levou půlku obličeje mu lemovala dlouhá jizva táhnoucí se od nadočnice až po tvář. Upřel na elfa hadí oči. Byla v nich zloba, nenávist i bolest.
„Tha?!“ Elf se polekal a pustil tětivu. Letky zazpívaly, vzduchem se mihla ocel. Šíp se rozprskl o kadidlo na druhém konci katedrály.
Muž stál s pokrčenými koleny stále na svém místě, obnaženým mečem kroužil nad hlavou. „Lakrí´tha iaar â sirw´oi tha , Girîy,“ kývl na elfa.
Ten se jen zakřenil a odplivl si. „Dârte, lrá´ther!“ S tím se přehoupl přes zábradlí a lehce dopadl na zem. Odhodivše dlouhý luk, tasil od pasu zakroucený meč.
„Thay cha´ais,“ pokrčil muž rameny, „thay dârte.“
Kadidlo vonělo krví.
„Kam se poděla tvá čest?“ sklopil elf náhle oči. Jeho Obecná byla lámaná, ale dobrá. „Kde jsou tvoje ideály a zásady?“
Černovlasý se ušklíbl. „Dříve jsem je možná měl, příteli, ale teď už ne.“
„Teď už ne? Dal ses na zabíjení elfů? Vždycky jsi s námi držel, v dobrých, i v těch horších časech. A my s tebou. Takhle se odvděčuješ? Necháváš se najímat, abys nás vraždil?“
„Pochopil jsi správně, ale spoustu věcí ti nedochází. Jde jen o peníze. Není v tom nic osobního, Girîyi. Jen obchod. Dávám ti poslední šanci – sbal se a vypadni odsud, pořád máš čas. Nikdo se nedozví, že jsem tě nezabil. Já dostanu svoje peníze a ty budeš žít.“
„To je všechno, necháš mě jen tak odejít? Jaká je tvoje cena za život?“
„Cena za život?“ Posmutněl. „Já umím život jen brát, ne dávat… jak jsi se rozhodl?“
„Nebudu s tebou bojovat, Garete, prostě ne.“ S tím vrátil meč zpátky na své místo a otočil se, aby se vrátil do svého doupěte pod oltářem.
„Nejde to jinak, je mi to líto,“ zašeptal muž – Garet - a rozběhl se proti němu. Jediným sekem sťal elfovi hlavu. Tělo ještě chvíli stálo, jakoby mu vyčítalo, co udělal, a pak se i ono sesulo k zemi.
Garet očistil meč o šaty mrtvého a vrátil ho zpátky do pochvy na zádech. Potom si vzal svůj plášť a vydal se ke vratům ústícím do ulic Nordeny.
„Cena za život.“


 celkové hodnocení autora: 96.2 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 3 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 2.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 8 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 46 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Victor Kristian 05.03.2008, 21:59:48 Odpovědět 
   Tak musím říct, že fantasy povídky mě neberou. Přesto musim říct, líbilo se mi to. Líbil se mi styl. Ale bylo by lepší, kdyby to byla povídka na pokračování a tohle byl až druhý díl. A následoval třetí. Neznámkuji protože nemám rád fantasy žánr. Nebyl bych objektivní.
 ze dne 06.03.2008, 8:15:44  
   Uskar-Arah: Přesto děkuji za koment
 Ekyelka 17.02.2008, 13:33:06 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Ekyelka ze dne 17.02.2008, 2:04:16

   Já si říkala, že to zavání samurajstvím :P O to podivnější svět to pak je - jsem zvědavá (pokud v tomhle světě zůstaneš i s dalšími texty), co dalšího se ještě objeví.
Ona narážka na rozběh+sek mečem nebyla narážkou na proveditelnost onoho pohybu (viděla jsem i mnohem neuvěřitelnější věci a některé z nich jsem dokonce i přežila), jako spíš na způsob provedení. Chci říci: větší napětí tkví ve zpomalení rychlé akce. Neúprosnost, tkvící v okamžiku, kdy Garet dojde k elfovi a stane mu tváří v tvář - a teprve pak mu setne hlavu - z toho se dá vyždímat tuna napětí. Posune pouhý akt do velice osobní roviny. I z tohoto pohledu se na ten text totiž dá nazírat.


Andrzeje pochopitelně znám - nelze neznat nejbližšího souseda, navíc takové pověsti a umu. Jen jsem napsala, jak obvykle cizí jazyk působí na řadového čtenáře (normálního). Asi jde jen o zvyk a očekávání - Eco je také multilingvista a stejně tak i u něj očekáváme tento jazykový exkurs (někdy se na něj dokonce čtenář těší).
Takže si značím: příště počítat s elfštinou. :P

Jej, zase jsem se rozkecala. No nic, radši se vrátím do svého doupěte.. :)
 Black Cherie 16.02.2008, 20:39:21 Odpovědět 
   Nejsem příznivkyní fantasy povídek, nicméně ta tvá je zajímavá. Nevím, jestli je to rozpolceností hlavního hrdiny, dá-li se to tak říct... A také poutavá (i když s občasnou chybkou). Ani jednou se mi nechtělo přestat číst - a to se tak často nestává :-D
 Pavel D. F. 12.02.2008, 23:40:13 Odpovědět 
   Vcelku slušný pokus o temně laděnou fantasy mikropovídku, přesto bych měl pár připomínek.
Ten kostel je popsán stylem veskrze křesťanského chrámu – oltář, kazatelna, varhany, místní farář. Přesto bych váhal s označením katedrála. Katedrála je sídelní chrám biskupa, většinou jde o chrám velkolepý a výstavný, kde těžko poleze varhaník po žebříku. Otázkou samozřejmě je, jak moc se křesťanský chrám hodí do prostředí obývaného elfy. Ale jsou různé druhy fantasy a v různých světech se můžou přihodit různá pojetí náboženství.
S ohledem na Tvůj věk nebudu hodnotit přísně. Jenom bych doporučil víc číst a vnímat prostředí fantastických světů a rozlišovat, co je v každém z nich charakteristické.
Píšeš pěkným jazykem, i ta elfština působila celkem věrohodně (i když některé znaky, jako kupříkladu u „se stříškou“, se ve webovém dokumentu nezobrazují zrovna korektně, ale co už s těmi počítači naděláme, že ;-))
 ze dne 13.02.2008, 16:02:42  
   Uskar-Arah: Takže za prvé moc děkuji za hodnocení! Jsem si vědom všech chyb, které jsi popsal, zvlášť té kostel/katedrála (?). Hledal jsem po internetu a po encyklopediích jak je to z rozčleněním všech těch lodí, kazatelen,zpovědnic a bůhví čeho ještě, jenže jsem nedošel k žádnému zdárnému výsledku, a tak jsem byl nucen popis vytvořit jen podle vlastních zkušeností. Proto působí poněkud rozpačitě a já se za to omlouvám. Jinak ve světě, kde se "příběh" odehrává, je hlavní náboženství velice podobné křesťanství (samozřejmě, že je to jen náhoda) a uctívání všemožných bohů je odsunuto až na druhé místo a přiděleno "nevzdělaným" obyvatelům universa, proto jsou ve městech obyčejné křesťanské stavby... hezký den
obr
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox.
© 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Blog o hypotékách, Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
OprsklinaPlott
(24.5.2012, 18:02)
Jay
(23.5.2012, 16:28)
Kostka
(22.5.2012, 19:55)
mikhal
(22.5.2012, 18:14)
obr
obr obr obr
obr
Ztracená Existe...
NightStalker
Dva životy - Ka...
Trenz
Svíčce
Masožravka
obr
obr obr obr
obr

Do odkvetlých pampelišek
40
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr
obr
Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci?
obr
obr obr obr