| Ars polyri 2008 |
| |
|
|
mám tě docela ráda
ale neměl bys tak hulit
dýchla jsi na mě přes záclonky
teplého vzduchu za chladných dní
-nehybné-
skoro nedělní ráno
sípalo nervózní symfonii
-nejistoty-
ale nakonec jsi mě na kafe stejně pozvala
vyzývavě
omamná
jak cukrátka z marihuany
jsi mě pohltila
na pár chvilek opojení
v prostoru plném pohlednic z celého světa
byli jsme středobodem
skončil pomalý protestsong
v rytmu kopulačním
tak z nerozhodna
jsem v závětří konce zapálil jointa
kouř prostoupil vínem
které sis nalila do sklenky od okurek
táhlými pohyby
(do záhybů zdí)
skryli jsme za něj lhostejnost rozloučení
skryli jsme za něj mezery víkendu
a když se vchodové dveře zavíraly
stále jsme se oba dva smáli jak staří přátelé
pod vlivem zelených květů
zkvašených hroznů
za jejichž kouřem skryli jsme
NAŠE
propojení
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
95.2 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 4 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.5 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
[ - ] |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 6 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 40 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
